DEKLARACE RADY NÁRODNÍ DOMOBRANY

My, občané České republiky, vědomi si závažnosti probíhajících zahraničních i domácích dějů, 

ustavujeme radu Národní domobrany, abychom napomohli rozvoji a úspěchu domobranectví v České republice.

Nechť je náš čin inspirací všem vlastencům dneška i zítřka a tato nadějná zvěst pronikne do všech koutů naší země. Národní domobrana je otevřena všem občanům připraveným bránit domovinu, všem, kteří se chtějí vydat na nesnadnou, ale správnou cestu za bezpečnou, svobodnou a svrchovanou Českou republikou!

 

Číst dále ...

CO JE NÁRODNÍ DOMOBRANA?

Národní domobrana je nezávislou, veřejně apolitickou a nadstranickou iniciativou občanů, jejíž existence a konání je plně v souladu se zákony České republiky. Národní domobrana spoléhá na občanskou odvahu, osobní iniciativu a systematickou práci rady, skupin a jednotlivých domobranců.

Hlavním úkolem Národní domobrany je bránit domovy občanů České republiky, jejich životy, zdraví a majetek, jakož i pomáhat udržení společenského klidu, stability a zákonnosti v případě, že zákonodárné sbory a bezpečnostní složky státu nebudou ochotny nebo schopny vykonávat své povinnosti, které jim ukládá zákon.

 

Číst dále ...

SKUPINY NÁRODNÍ DOMOBRANY

Pilíři Národní domobrany jsou skupiny Národní domobrany. Skupiny si vytvářejí domobranci v místě svého bydliště na základě metodických doporučení rady.

Skupiny se rozhodují, zda–li se budou řídit metodickými doporučeními rady nebo si náplň činnosti, její rozsah, jakož i frekvenci komunikace s radou a ostatními skupinami, určí samy. Nejdůležitější součástí činnosti skupin je pravidelný výcvik zvyšující fyzickou a mentální připravenost domobranců.

Pro plnění úkolů v obci a jejím okolí skupiny vytvářejí jednu nebo více hlídek. Hlídky pozorují, získávají poznatky, vyhodnocují je a ukládají pro pozdější použití.

 

Číst dále ...

STAŇTE SE DOMOBRANCEM

Domobrancem Národní domobrany se může stát každý občan České republiky, který je ochoten a připraven všemi prostředky bránit domovinu a souhlasí s obsahem Deklarace rady Národní domobrany. Na důkaz svého odhodlání a pevné vůle je domobranec oprávněn na své uniformě nosit nášivku Národní domobrany. Tento rukávový symbol je ztělesněním nepsané úmluvy mezi Národní domobranou a domobrancem.
 
Domobranci mohou domobraneckou činnost vykonávat samostatně, vytvořit si vlastní skupinu nebo se zapojit do již existující skupiny. Budete-li se chtít zapojit do některé ze stávajících domobraneckých skupin, napište nám na e-mail info@domobrana.org. Ozveme se Vám ihned, jakmile to bude možné a propojíme Vás se skupinou ve Vašem okolí. Ostatní již bude na Vás.
 
 

 

Číst dále ...

Představitel rady Národní domobrany František Krejča se zamýšlí nad mrazivou aktuálností březnových událostí roku 1939, které vyvrcholily 16. března 1939 vyhlášením tzv. Protektorátu Čechy a Morava, a paralelami, které je spojují s dneškem.

„Milovníci národní historie a tradic mají v oblibě výročí slavných dějinných událostí. Jednou takovou jsou březnové dny roku 1939, konkrétně 15. a 16. březen. Letos je tomu 78 let. To není právě kulaté výročí, ale jde o událost natolik významnou, že je vždy nezbytné se nad ní zamyslet. Poselství, které s sebou nese, shrnuje odkaz naší moderní historie a je dokonalým naplněním staré pravdy, že – Ustoupit o píď znamená ztratit míle!

Na počátku března 1939 na přímý popud Hitlera vyhlásila slovenská politická reprezentace Slovenský štát, 15. března obsadila vojska hitlerovského Německa torzo někdejší Československé republiky a 16. března byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Vzorem, z něhož Hitler vycházel při vzniku Protektorátu, byla smlouva Francie s tuniským bejem z roku 1881. Francie v roce 1881 Tunisko vojensky obsadila a vyhlásila zde protektorát. Domorodý vladař (bej) zůstal sice formálně v čele země, ale tunisané se nemohli podílet na správě své země a Tunisko se stalo de facto francouzskou kolonií. Hitler v souladu s touto smlouvou dokázal nadřazenost Němců a ukojil svoji téměř živočišnou nenávist vůči Čechům. Pokoření našeho národa tímto aktem bylo dovršeno.

Ba, věru – Pan Adolf Hitler nebyl gentleman (ačkoli se jistý český publicista v té době snažil tvrdit opak). Události března 1939 byly ovšem logickým důsledkem Mnichovské dohody. Tehdy jsme se nebránili, ačkoli jsme se BRÁNIT MĚLI. Mnichov 38 a Březen 39 jsou ve vzájemné souvztažnosti, která dokazuje, že – Kdo se vzdá, ztrácí vše. Mělo to pro nás být poučením. Skutečně bylo?

Zaslepenost, s jakou jsme se vrhli do náruče Sovětského svazu, si také vyžádala přespříliš hořkou daň. Nicméně ale, navzdory morálnímu rozvratu, který byl důsledkem okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, se Srpen 68 s událostmi předválečnými a protektorátními naprosto srovnávat nemůže. Rusové nás „okupovali“ – ó, jaká hrůza, musíme je nenávidět! To nám tvrdí falešní hlasatelé „skutečných“ evropských hodnot. Přitom Němci, kteří nás chtěli vyhubit, jsou podle nich opět našimi „přáteli z nejmilejších“. Horliví mopslíci „Západu“ s děsem v očích líčí hrůzy komunistické totality a sovětské okupace, ale přitom zamlčují, že Hitlerovo Německo mělo na úplné vyhlazení Čechů konkrétní plán. Říšský zastupující protektor Reinhardt Heydrich řekl jasně, že Češi nemají v tomto prostoru co pohledávat. Plným právem jsme ho za tahle slova zabili!

Léta protektorátu nás stála příliš mnoho! Kdybychom bojovali, byli bychom asi poraženi, ale se ctí! A obětí a škod by bylo stejně. Co z toho plyne? Že musíme být schopni bránit se každému a musíme být v dobrých vztazích se všemi. To se týká nejbližších sousedů a z nich především Německa. Je velké, silné, mocensky agresívní a hlavně – leží příliš blízko! Potřebujeme s ním mít dobré vztahy, ale jako rovný s rovným. Nemůžeme si donekonečna připomínat všechno zlé, co jsme od něj zkusili, protože bylo hodně také toho dobrého. Ale současná hospodářská a politická hegemonie Německa a určující vliv berlínské vlády na naší politickou scénu jsou do očí bijící. Smlouvy o volném působení Bundespolizei na našem území a předání částí naší armády pod německé velení, jsou jen třešničky na dortu se šmakem už opět protektorátním. Vše pak podtrhují snahy Sudetoněmeckého Landsmanschaftu a jeho českých lokajů, kteří si „umějí představit“, že by se ČR stala 17. spolkovou zemí BRD.

Nejde ovšem o náhodné jevy dneška. Vzpomeňme na rozruch, který na počátku 90. let vzbudila diskuze nad textem česko-německé smlouvy – konkrétně pojmy Staatsgrenze (státní hranice) ve verzi německé a Landesgrenze (zemská hranice) ve verzi české. Jakoby už zde byly předznamenány ty horečné sny a představy proněmeckých vrtichvostů o 17. spolkové zemi!? Ministr zahraničních věcí Dienstbier st. tehdy vysvětlil, že význam pojmů není důležitý, protože Němci nakonec stejně udělají, co budou chtít. Alespoň byl upřímný – na rozdíl od jiného polistopadového představitele zamini, který ve vzácných okamžicích procitání a bdění označoval svoji snahu tlačit sudetoněmeckou káru za příkladnou ochranu skutečných zájmů ČR.

Dnes by možná mnohým nevadila představa ČR jakožto součásti BRD. Hodně obdivovatelů Německa zde může spatřovat naději – německý pořádek, pracovitost, sociální systém, blahobyt... Ale nejsme v Německu a nejsme etničtí Němci. Těžko říci, jak by se chovali k nám, ale je dobré podívat se na Lužické Srby – ti v Německu a s Němci byli po staletí a dnes už tam skoro vůbec žádní vlastně nejsou. I když, pravda, proces jejich národní likvidace nebyl tak náhlý a krvavý, jako tomu bylo u jejich příbuzných, u Srbů jihoslovanských, na Kosovu, kde islámští Albánci podporovaní tímtéž Německem zlikvidovali Srby rychle a brutálně.

Teď se Německo aktivně podílí na rozvratu Evropy pomocí islámské migrace, se kterou ruku v ruce jde nezastřená snaha EU odzbrojit evropské obyvatelstvo. Směrnice Evropské komise o kontrole zbraní zřetelně vypovídá, jaké záměry s námi všemi evropské elity mají. Odzbrojit obyvatelstvo v době masové migrace znamená učinit z původních Evropanů bezbranné stádo vydané příchozím na milost. Přitom rozhodnutí EK přijaté v těchto dnech, je pouze počátkem! Ve finále nebudou mít Evropané žádné zbraně, ani nůž nebo obranný sprej, protože v zemích, kde islám získává moc, nesmí nevěřící zbraně vlastnit. Toť vše a nic dalšího ke snahám evropských elit netřeba dodávat. Naši politici se sice vzpouzejí, ale už s nimi máme své zkušenosti – je to jen naoko a odhodlání jim dlouho nevydrží. Hlavně nám ale nesmí uniknout ta skutečnost, že jedním z hlavních tahounů odzbrojovacích snah EU je německý politický establishment. Podřízení nebo přímé připojení k Německu by naší republiku těžce poškodilo. Určitě by to znamenalo masívní přesuny „syrských“ běženců k nám, zřejmě definitivní ztrátu pohraničních oblastí a možná dokonce počátek konce naší národní a státní existence.

Každý národ má na tomto světě svoje poslání a nemůže se mu beztrestně zpronevěřit. Naším úkolem je žít tady, v souladu s našimi nejlepšími tradicemi zvelebovat zemi, společně užívat hojnost, kterou nám naše zem chce dávat (a kterou my necháváme odtékat do cizích rukou), v bezpečí a v dostatku vychovat nová pokolení a tuto zem jim předat. Nebude nám lépe v jiných zemích, ani nám nebude lépe, když si necháme svoji zem vzít a zůstaneme tu jen jako trpění cizinci v domě, který býval náš. České země jsou naší vlastí. Pojem vlast je odvozen od pojmu vlastnit. A vlastnit znamená zvelebovat a chránit. To všechno obsahuje poselství Března 1939. Bylo vykoupeno mnoha oběťmi, bolestmi a utrpením a my nemáme právo ho pominout.“

---
Vyplňte Kontaktní formulář domobrance na http://www.narodnidomobrana.cz/stat-se-domobrancem a my Vás propojíme s ostatními domobranci ve Vaší obci a oblasti! Domovinu ubráníme!

Rozvoj Národní domobrany můžete také podpořit libovolným finančním darem převedeným na účet č. 274733914/0300 vedený u Poštovní spořitelny. Předem děkujeme všem domobrancům a příznivcům Národní domobrany z řad veřejnosti za podporu! NÁROD SOBĚ!

VIDEA NÁRODNÍ DOMOBRANY

BROŽURA KE STAŽENÍ