DEKLARACE RADY NÁRODNÍ DOMOBRANY

My, občané České republiky, vědomi si závažnosti probíhajících zahraničních i domácích dějů, 

ustavujeme radu Národní domobrany, abychom napomohli rozvoji a úspěchu domobranectví v České republice.

Nechť je náš čin inspirací všem vlastencům dneška i zítřka a tato nadějná zvěst pronikne do všech koutů naší země. Národní domobrana je otevřena všem občanům připraveným bránit domovinu, všem, kteří se chtějí vydat na nesnadnou, ale správnou cestu za bezpečnou, svobodnou a svrchovanou Českou republikou!

 

Číst dále ...

CO JE NÁRODNÍ DOMOBRANA?

Národní domobrana je nezávislou, veřejně apolitickou a nadstranickou iniciativou občanů, jejíž existence a konání je plně v souladu se zákony České republiky. Národní domobrana spoléhá na občanskou odvahu, osobní iniciativu a systematickou práci rady, skupin a jednotlivých domobranců.

Hlavním úkolem Národní domobrany je bránit domovy občanů České republiky, jejich životy, zdraví a majetek, jakož i pomáhat udržení společenského klidu, stability a zákonnosti v případě, že zákonodárné sbory a bezpečnostní složky státu nebudou ochotny nebo schopny vykonávat své povinnosti, které jim ukládá zákon.

 

Číst dále ...

SKUPINY NÁRODNÍ DOMOBRANY

Pilíři Národní domobrany jsou skupiny Národní domobrany. Skupiny si vytvářejí domobranci v místě svého bydliště na základě metodických doporučení rady.

Skupiny se rozhodují, zda–li se budou řídit metodickými doporučeními rady nebo si náplň činnosti, její rozsah, jakož i frekvenci komunikace s radou a ostatními skupinami, určí samy. Nejdůležitější součástí činnosti skupin je pravidelný výcvik zvyšující fyzickou a mentální připravenost domobranců.

Pro plnění úkolů v obci a jejím okolí skupiny vytvářejí jednu nebo více hlídek. Hlídky pozorují, získávají poznatky, vyhodnocují je a ukládají pro pozdější použití.

 

Číst dále ...

STAŇTE SE DOMOBRANCEM

Domobrancem Národní domobrany se může stát každý občan České republiky, který je ochoten a připraven všemi prostředky bránit domovinu a souhlasí s obsahem Deklarace rady Národní domobrany. Na důkaz svého odhodlání a pevné vůle je domobranec oprávněn na své uniformě nosit nášivku Národní domobrany. Tento rukávový symbol je ztělesněním nepsané úmluvy mezi Národní domobranou a domobrancem.
 
Domobranci mohou domobraneckou činnost vykonávat samostatně, pokud zatím nemohou vytvořit skupinu nebo se do již existující skupiny zapojit.
 

 

Číst dále ...

Představitel rady Národní domobrany por. v.v. PhDr. František Krejča přibližuje svůj osobní pohled na srpnové události roku 1968 a dochází k závěru, že skutečnou příčinou mnohých našich nepříjemných národních mezníků je především naše vlastní lhostejnost.

„Dne 21. srpna 1968 proběhla na území tehdejšího Československa invaze vojsk Sovětského svazu a dalších čtyř států Varšavské smlouvy pod praporem „internacionální pomoci a záchrany socialismu“. Pro starší generace jsou srpnové události většinou symbolem zrady a ponížení, ale také sepjetí národa v těžké chvíli. „Jsme s vámi, buďte s námi“ – tak znělo heslo oněch dnů. Pro mladší generace je Srpen už jen prázdným pojmem. Někteří říkají, že je to dobře – je prý potřeba dívat se kupředu a neohlížet se. Ale je opravdu správné zapomínat na významnou dějinou událost a přitom se nesnažit vzít v potaz nově dostupné informace a pochopit její dobový kontext? A je potřeba ptát se ještě jinak – je to dobře jen pro někoho nebo pro nás všechny? V hlasitém povyku prorežimního mainstreamu, který v tyto dny každoročně roztáčí mediální kolotoč o „hnusné zradě Rusáků“ a „okupaci, kterou jim nikdy nemůžeme zapomenout“, až přespříliš nápadně zanikají důležité skutečnosti.

Vzpomeňme, kolik falešných nadějí v období před a obzvláště po srpnu 1968 bylo kupříkladu záměrně vkládáno do postojů Západu. Rázem byla zapomenuta jeho monumentální zrada v roce 1938 a stejně tak rychle bylo zapomenuto osvobození zásadní většiny našeho území Východem – tedy Rudou armádou – v roce 1945. Východ byl najednou hnusný, zatímco Západ okouzlující. Ale ZÁPAD O SRPNOVÉ INVAZI VĚDĚL PŘEDEM a dávno před ní stáhl svoje vojska od německých hranic, aby nedošlo k nežádoucímu bojovému kontaktu s vojsky Varšavské smlouvy. Omezil se na palcové titulky v tisku, které vykřikovaly o ničemnosti komunismu, ale jinak nic. Západ neměl nejmenší zájem na změnách blokového uspořádání Evropy a rozdělení světa. Následná normalizace po Srpnu pak byla přehlídkou ubohosti a morálního marasmu. Ale nemuselo to být až tak zoufalé, kdybychom měli více realismu, sebevědomí, odvahy a vlastenectví. Jako například občané bývalé Jugoslávie a především Srbové, naši věrní přátelé a spojenci, kteří nám během srpnových událostí roku 1968 naplno vyjádřili svou podporu stejně, jako to udělali v roce 1938. A jak jsme se jim odvděčili? O mnoho let později jsme je odměnili podporou „humanitárního bombardování“, legitimizací krádeže jejich Kosova a uznáním následně vzniklého narkomafiánského pseudostátu.

Přitom právě srbské Kosovo by pro nás mělo být tím pravým návodem, jak chápat tragédii našeho Srpna a jak chápat sama sebe. Neustále naříkáme nad svým osmašedesátým, ale co Srbové, co Jugoslávie? Kolik obětí přinesli Srbové pro věc Západu v I. Světové válce! Kolik obětí přinesli ve II. Světové válce! A jak statečně vzdorovali necitlivé sovětské politice na Balkáně! A odměnou od Západu jim je nakonec zničená, rozvrácená země a ukradená část jejich historického území. Ve světle skutečné srbské tragédie se náš Srpen 68 náhle jeví takový, jakým skutečně je – jako dobový lapsus, vyvolaný nepochopením souvislostí, dějů a celkového rozložení sil. A jako vždy v naší historii, byl i průběh srpna 1968 a následné nelehké období spoluovlivněno také tím, že náš národ ponechal řízení a kontrolu některých dějů v rukách těch nesprávných, což pokračuje dodnes. A tak ve jménu Srpna 68 nyní pod taktovkou Západu a jeho lokajů spojujeme nesouvisející a pliveme na sto padesát tisíc hrobů sovětských vojáků, kteří zahynuli během osvobození Československa a mlčky podporujeme naší novodobou účast na tragédii jiných národů a jejich států.

Není dobře, že ztrácíme cit a pochopení pro významné okamžiky našich dějin, že rádi zapomínáme. Potvrzujeme tím starou pravdu, že kdo zapomíná na svojí historii, je nucen prožívat ji znovu. Dějiny nejsou temné, neprůhledné a odtažité fátum, nezávislé na našich pocitech a postojích. Dějiny tvoří lidé! Lidé konkrétní, reální, lidé z masa a krve. A v celkových souvislostech vývoje naší země v moderních dějinách – po září 1938, květnu 1945, únoru 1948, srpnu 1968, listopadu 1989 – tato skutečnost vyvstává s plnou silou. Vnímavému pozorovateli navíc nemůže uniknout, že ve kvasu událostí těchto historických mezníků se projevuje vliv stále týchž rodin a často dokonce stále týchž jedinců! Až příliš často tatáž jména. Aktéři poválečných – především poúnorových a posrpnových dějů – a jejich potomci, jsou až přespříliš výrazně zaangažováni v událostech listopadu 1989 a v následném období. Jednou na straně jedné, podruhé na straně opačné, ale vždy je u toho jejich dohled a spoluřízení.

A je to také naše vina. Morální marasmus posrpnového vývoje odpovídá do značné míry marasmu současnému. Polistopadový vývoj jsme s trestuhodnou netečností nechali spolurčovat povětšinou zkaženými spratky z rodin, které tady měly vliv po celá desetiletí předtím. Bez nadsázky bychom mohli říci, že osudy naší země ponecháváme v rukách stále týchž zemských škůdců a vlastizrádců! Mohli bychom říci, ale pořádně a nahlas neříkáme a zůstáváme tak neteční nejen ke své zemi, ale doslova ke svým vlastním osudům. Skutečnou příčinou našich dějinných tragédií je tedy a především naše vlastní lhostejnost.

Ano, mnoho věcí zřejmě vydobýt nedokážeme, protože nejsou pouze a výhradně v naší moci. Ale stejně se o to musíme snažit. Musíme chtít za každou cenu držet svoje osudy a dění ve své zemi ve vlastních rukách.

Tak chápu skutečný historický význam srpnových událostí roku 1968.“

---
Vyplňte Kontaktní formulář domobrance na http://www.narodnidomobrana.cz/stat-se-domobrancem a my Vás propojíme s ostatními domobranci ve Vaší obci a oblasti! Domovinu ubráníme!

Rozvoj Národní domobrany můžete také podpořit libovolným finančním darem převedeným na účet č. 274733914/0300 vedený u Poštovní spořitelny. Předem děkujeme všem domobrancům a příznivcům Národní domobrany z řad veřejnosti za podporu!

VIDEA NÁRODNÍ DOMOBRANY

DOMOBRANECKÉ UDÁLOSTI

po út st čt so ne
1
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

BROŽURA KE STAŽENÍ