Zrcadlo týdne 11. 2. – 17. 2. 2019

0

Na domácím politickém nebi se v tomto týdnu prolínalo několik témat, jež vzájemně prokvétají i na mezinárodní scénu a určují budoucnost nejen nás samotných, ale zejména naši další generaci. S blížícími se volbami do evropských struktur dávají mnohé politické strany jasně najevo, na které straně pomyslné barikády bojují a postoje jednotlivých kandidátů tvrdnou tou měrou, až vzniká dojem, že Brusel se stane jejich primárním domovem. V tomto ohledu se činí zejména ODS a slova jejich lídrů na bruselské kandidátce se příliš neliší od sloganů z dob nedávno prožitých – zejména rezonují „věčné časy“ a ohýbání v pase, bez ohledu na negativa. Podobně se chová i ČSSD a to zejména k evropsko-unijní politice multikulturní i genderové rozmanitosti, přičemž tato strana již zoufale bojuje o své místo na politickém kolbišti. Podobně hnutí ANO – jak se zdá – dosáhlo již svého vrcholu a to nejen díky některým kontroverzním rozhodnutím i prohlášením svých ministrů, ale i díky neprozíravosti samotného předsedy vlády A. Babiše, jenž v loňském roce použil svoji „koblihovou“ taktiku a bohatě rozdával, načež mnoho ekonomů varovalo před nastávající recesí, jejíž silueta se s příchodem nového roku jasně ukazuje. Premiér rovněž dostál své „reputaci“, že něco jiného (i ostrého) říká v zahraničí, ovšem na domácí scéně si plní bobříka mlčení případně mlží – to se týká mimo jiné i EET pro živnostníky a migrační politiky. Jeho postoj k aféře se společností Huawei bude dost možná stát daňové poplatníky nemalý peníz, neboť korespondence mezi čínskou společností a NÚKIB jednoznačně naznačuje, že může dojít i k mezinárodní arbitráži. Že jde jen a jen o „klasický postoj“ k našemu zámořskému „příteli“, jež vede obchodní válku o sítě 5G je nasnadě, co tento „pokrok“ v technologiích napáchá se všemi živými tvory je ovšem otázkou – zcela jistě bude dalším dílkem do elektronického smogu.

Na tapetě je stále Česká televize placená z koncesionářských poplatků, tedy nás všech a to zejména v oblasti zcela tendenčního zpravodajství, jež vytváří nebezpečnou atmosféru ve vztahu k Rusku, indoktrinuje naše děti a zcela straní některým politikům a jejich partajím. Předmětem velkých diskusí se v Poslanecké sněmovně stala výroční zpráva ČT, kterážto byla nakonec schválena. Ani v tištěných médiích hlavního proudu není situace o nic lepší – P. Žantovský se podíval na členy tzv. Výboru na střežení žurnalistiky a nestačil se divit. Ostatně jak se dělá „žurnalistika“ si na vlastní kůži okusil i herec I. Vyskočil, jenž se dostal na černý index mainstreamových médií za ocenění udělené prezidentem M. Zemanem. Společenská atmosféra v naší zemi je díky takovým médiím opravdu velmi nahnutá.

„Pokud bude shledána obrozenecká debata jako nebezpečná, potom je jisté, že dříve či později budou za ruské agenty označeni i Jirásek a Masaryk. A nakonec experti na Bezpečnostní informační službu zjistí, že hlavním problémem je vůbec existence českého etnika.“
P. Hampl, www.parlamentnilisty.cz

Ani hospodářská situace díky závislosti na dovozu potravin z ciziny není právě v nejlepší kondici – aféra s dotovaným zkaženým (nejen hovězím) masem z Polska má pokračování a klasická česká výroba vepřového masa se stává vzácností. I v tomto ohledu se jasně ukazuje, že klasická konkurence mezi výrobci je v EU čistá demagogie a odpůrci dotační politiky jsou pravdě mnohem blíže, než by si sami nejspíše přáli.

Co je zcela jistě u svého konce – nebo chcete-li zvolna umírá – je svoboda slova zaručená ústavou a přitom válcovaná různými „aktivisty“, neziskovkami s patřičnými zisky a dokonce i politickými partajemi včetně některých „vážených“ profesorů typu M. C. Putny, jenž se ani nesnaží zakrývat tezi, že názory jenž mu nejsou blízké by se měly rovnou zakázat. Všichni tito novodobí kazatelé a cenzoři vycházejí ovšem z přání vyšších míst – ze srdce Evropské unie, která zejména v oblasti řízené migrace (a ovšem i v jiných oblastech) cenzuru zavádí a skrze neziskový sektor propaguje a prosazuje. Jedno z dosud nejsvobodnějších prostředí – internet – se bohužel rovněž stává terčem regulací, což je jen krůček k dalším omezením svobody projevu, který by ovšem na druhé straně měl mít nějakou úroveň.

Jak již bylo výše v souvislosti s domácími událostmi zmíněno, celým evropsko-unijním prostorem se šíří čínská „špionománie“, na což nám dosud stačilo Rusko a kauza společnosti Huawei se rozlévá po celé bruselské říši, přičemž máslo na hlavě mají i „naše“ západní korporace – společnost Apple přiznala štěnici v aplikaci, kdež se dají odposlouchávat telefony a zdaleka to nebude jediný prohřešek „našich“ západních výrobců. Obchodní válka mezi USA a Čínou se tak zdatně přenáší na půdu EU načež vrcholní političtí představitelé evropského superstátu přešlapují na místě neschopni zaujmout jasné stanovisko. Korunu celé kauze nasadil „cestovní“ americký ministr zahraničí M. Pompeo, který z Budapešti pohrozil všem evropským státům, že v případě obchodování s čínskou společností Huawei omezí USA své operace v Evropě. Jeden by dodal – no sláva! Ovšem v Budapešti mají i silného ministra zahraničí, který si před americkým protějškem nebral servítky a poukázal na pokrytectví ohledně varování před Ruskem:

„Co se týče Ruska — řekl jsem to americkému kolegovi — je to obrovské pokrytectví a politická korektnost na politické aréně Evropy. Protože Severního proudu 2 se s Gazpromem neúčastní maďarské energetické společnosti nebo společnosti střední Evropy. Na Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum jako hosta nepozvali maďarského premiéra, ale prezidenta Francie. Vedle Putina na scéně neseděli ředitelé maďarských energetických společností, ale lídři největších západních korporací. Podívejte se na údaje o obchodu mezi západními evropskými státy a Ruskem. Řekněme tak, že nás už hodně štve, že nás zobrazujete, jako bychom měli s Ruskem těsná obchodní spojení,” uvedl Szijjártó.

Sám údajný velký filantrop a demokrat každým coulem G. Söros vidí Evropskou unii těsně před rozpadem a mobilizuje do boje, neboť cítí (a zřejmě oprávněně), že letošní volby do evropských struktur budou skutečným bojem o bytí či nebytí této byrokratické a drahé instituce postavené na nereálných základech naprosté jednotnosti včetně myšlení a zejména předání valné části národních pravomocí do rukou byrokratů, přičemž mlčení našich nejvyšších představitelů státu je až nepochopitelné. Těch několik měsíců zbývajících do volebního klání budou především o mohutném masírování a vizi ráje na Zemi skrze EU, jež budou probruselská média a politické partaje lít do hlav voličů. Na druhé straně chystají odpůrci Bruselu vlastní úder a na kandidátkách se již pilně pracuje. O své dobře placené místečko ve funkci eurokomisařky zřejmě nepřijde V. Jourová, neboť premiér A. Babiš s ní údajně i nadále počítá. Jedním z kamínků pestré negativní mozaiky z dílny EU je i postupné omezování držení zbraní, ovšem vzhledem k nárůstu kriminality a to zejména ze strany nově přišedších afrických a asijských migrantů jde ze strany Bruselu o vyloženou šikanu a zrušení práva občanů bránit se zbraní legálně svůj život i majetek. Zato ve školách bude povinně viset místo státní vlajky jen uniformní vlajka EU a všechny problémy se svedou na Rusko případně Čínu.

Slovensko si žije vlastními politickými starostmi z nichž vyčnívá „cestovní“ americký ministr zahraničí M. Pompeo, jež na svém turné navštíví i tuto zemi ve snaze poučit zdejší lid o ruském nebezpečí. I u našich východních bratří existují nenávistné mimovládní organizace, jež se ani netají ničením bilboardů svých názorových oponentů a orgány činné v trestním řízení jen přihlížejí. Vzhledem k prezidentské kampani vycházejí z médií různé analýzy a statistiky, jež se – jak už je zvykem – značně ve svých číslech rozchází, z 15 kandidátů opět vyčnívají dvě jména a to předseda LSNS M. Kotleba (na wikipedii se můžete dočíst že je neonacistický politik) a soudce ústavního soudu Š. Harabin (a opět wikipedie – na post předsedy nejvyššího soudu byl zvolen v roce 2009 a tuto volbu provázel protest zhruba padesáti lidí! Opravdu síla ta wikipedie…).

Maďarsko prostřednictvím svého premiéra V. Orbána vyhlásilo Akční plán na ochranu rodiny, který má za cíl zvýšit populaci původního obyvatelstva, což vyvolalo nevoli v Bruselu a překvapivě ostře se do maďarského premiéra otřela švédská ministryně sociálních věcí A. Strandhällová, jejíž obyvatelstvo je i její zásluhou na nejlepší cestě k zániku. Paradox a pokrytectví zároveň. Poněkud jiný a lidský postoj zaujalo Polsko, které se rozhodlo udělit azyl norské občance, které hrozil únos dítěte nechvalně známou organizací Barneverne. Celá záležitost skončila odvoláním norské konzulky a Polské úřady tentokrát jasně zabodovaly. V této souvislosti se ptá ekonomka M. Šichtařová, jak je to s naší, českou hrdostí a snahou našich úřadů bojovat v cizině za naše občany. Německo, jež zažívá komplikované časy, zvolna chladne ve vztahu k USA, o čemž svědčí i průzkum mezi občany, jež vidí největší hrozbu právě v USA, načež jedním z argumentů může být i nehorázný tlak USA na zvýšení výdajů na obranu proti Rusku. Vyhrožování ruskou hrozbou však již přestává účinkovat, nehledě na projekt Nord Stream 2, který bude pro Německo finančně výhodnější než americký import zkapalněného plynu (beztak ruského) a rodná strana A. Merkelové dokonce zvolna otáčí a mění názor na migrační toky. Italská koaliční vláda si brousí zuby na centrální banku a její vedení, přičemž vicepremiér M. Salvini je jedním z hybatelů tažení proti bruselské byrokracii a uspěje-li ve volbách do EP, nastanou bankéřům vskutku těžké časy.

Francouzské ulice i nadále zažívají protesty Žlutých vest, kdež dochází k potyčkám a násilí zejména od represivních složek státu, které nemají obdobu ani v bývalých socialistických zemích (snad s výjimkou Maďarska v roce 1956), načež prezident E. Macron i nadále chválí masovou řízenou migraci do Evropy a pokračuje ve zvrhlé a nesmyslné genderové propagandě a to zcela konkrétními kroky:

Francouzský parlament schválil v týdnu školskou reformu, v jejímž rámci jsou na všech stupních škol pojmy „otec“ a „matka“ nahrazeny genderově neutrálním „rodič 1“ a „rodič 2“… není to náhodou diskriminační vůči „rodičovi 3“ až „rodičovi 76“?
T. Spencerová, FB

Podobná multikulturní situace panuje i v bývalé to zemi Albionské, kdež státní televizní kanál BBC vytrvale očerňuje kritiky novodobého multi-kulti trendu v čele s T. Robinsonem. I zde bují postupná cenzura o níž se rozhovořil spisovatel B. Kuras, jež doufá, že evropská soudržnost se blíží ke svému závěru a očekává ve volbách do EP výraznou změnu politických sil. Další z návrhů na důstojný odchod z područí Bruselu byl zdejším parlamentem zamítnut a očekává se další agónie ve formě dalšího vyjednávání. Dokonalý paradox nastal v ulicích Birminghamu, kdež se protestovalo proti učebním osnovám školních dětí, přičemž protesty se týkaly genderové ideologie a homosexuality, načež paradox spočíval v tom, že protestující byli muslimští rodiče.

Plna paradoxů je již nějakou dobu i Ukrajina, v níž momentálně „zuří“ prezidentská kampaň, kterážto se logicky přelévá i na sociální sítě a v tomto ohledu „zabodoval“ staronový kandidát P. Porošenko, který okopíroval slogan „Kandidátů je mnoho – prezident jen jeden“ od svého těžkého rivala ze sousední země – V. Putina. Jiný prezidentský kandidát S. Taruta opravdu nešetří sliby a tvrdí, že bude zásobovat celou Evropu ukrajinským plynem namísto ruským. Skutečná země neomezených možností i tlachů, ke kterým patří i informace o posílení šesti dělostřeleckých člunů v Azovském moři o další tři plavidla. Ruský prezident V. Putin již jistě sepisuje kapitulační akt. Zajímavější informace poskytl bývalý ukrajinský lídr V. Janukovyč, jenž během tiskové konference pro RT uvedl, že ministři zahraničí evropských zemí přítomní v únoru 2014 na jednání ukrajinských orgánů a příznivců euromajdanu, jej podvedli jako troubu.

S jistými potížemi se v současné době potýká i NATO, jehož velení je silně znepokojeno tureckou inklinací k nákupu zbraní od Ruska, na čemž turecký prezident R. T. Erdogan trvá, přičemž viceprezident USA M. Pence na Mnichovské konferenci o bezpečnosti varoval všechny ostatní členské země NATO před podobnými nákupy. Německo v souvislosti s NATO jemně upozorňuje, že by se rádo zbavilo amerických jaderných zbraní na svém území, což jen dokládá fakt, že tato země si je plně vědoma toho, že v případě konfliktu s Ruskem bude jedním z prvních cílů.

Spor o výstavbu zdi na hranici s Mexikem pokročil do dalšího levelu a americký prezident D. Trump 15.2. podepsal rozhodnutí o vyhlášení výjimečného stavu na mexickém pohraničí, což nepochybně povede k jeho střetu s Kongresem USA. Co je skutečnou příčinou Trumpovy neústupnosti v této záležitosti zřejmě odhalí až čas, jisté spekulace jsou již ale na světě. Pentagon se pustil do vývoje umělé vojenské inteligence a to údajně v reakci na tytéž snahy z ruské a čínské strany, což v souvislosti o údajném ruském vměšování do voleb v USA v roce 2016 komentuje F. Cunnigham.

Evropské státy by si měly rozebrat asi 800 “svých” teroristů z Daeše, které USA drží v zajetí v Sýrii, jinak budou USA nuceny je pustit na svobodu, hrozí Donald Trump, který by teroristy prý „nerad viděl procházet se po Evropě“… krátce před tím se Angela Merkelová střetla s Trumpovým viceprezidentem Pencem, kterému na bezpečnostní konferenci v Mnichově vysvětlovala, že z geostrategického hlediska není v zájmuEvropy rušit veškeré vztahy s Ruskem… a německá sociální demokracie v téže době zahovořila o tom, že by Německo na svém území nemělo mít americké jaderné zbraně… to vše krátce poté, co USA narazily na nezájemEvropy o protiíránskou konferenci ve Varšavě…
T. Spencerová, FB

Události v jihoamerické Venezuele jsou den ze dne komplikovanější a informace i dezinformace proudí z této země ostošest. USA i Rusko poslalo do země své humanitární konvoje, nicméně americká pomoc je vnímána poněkud v jiném kontextu a objevují se informace o letadlu pro potřeby CIA naloženého zbraněmi pro Madurovu opozici. Viceprezidentka D. Rodriguezová považuje americkou humanitární pomoc za první náznak intervence, současný prezident N. Maduro čelí výhrůžkám ze strany USA a má být údajně souzen z válečného zločinu, naproti tomu samozvaný J. Guaido je jasně označen za americkou loutku. Jako vtip zní informace o vytvoření skupiny odporu proti vměšování do záležitostí Venezuely některými členskými státy OSN, přičemž OSN jako instituce by měla v první řadě zakročit a vyzvat všechny členské země ke zdrženlivosti. Kterým směrem se celá krize bude odvíjet záleží na mnoha faktorech, USA v případě své „prohry“ na tomto území již připravila svůj další scénář.

Kvůli západním sankcím Venezuela od roku 2013 přišla o 350 miliard dolarů… na aktuálně probíhajících „největších“ manévrech venezuelských ozbrojených sil se prý podílejí Rusové a Číňané… Venezuela popírá, že by žádala Rusko o vojáky… za Madurem, kterého Západ neuznává, stojí 57 procent Venezuelanů, tvrdí průzkum nezávislé agentury… experti německého Bundestagu potvrdili, že uznání nezvoleného „prezidenta“ je vměšováním do vnitřních záležitostí země a jako takové je i porušením mezinárodního práva…
T. Spencerová, FB

Problémy s cizími přistěhovalci jsou na denním pořádku zejména v Německu, kdež místní obyvatelé doplácejí na multikulturní vstřícnost své vlády, Švédsko již dosáhlo některých absurdních vrcholů – podle státní švédské televize byli prvními domácími obyvateli černoši a vláda bojuje s trestnou činností migrantů brožurkami. V Nizozemí řádí muslimské gangy a vzniká nová taktika, která se zakrátko objeví ve všech zemích Evropy – muslimové kandidují ve volbách. Zvláště nechutný případ se stal v britském Birminghemu, brutální případ s muslimským podtextem se stal v Saudské Arábii a podobně tragická událost se odehrála v Bangladéši.

Z ostatních zpráv:

  • Vědci varují – za 100 let může vyhynout veškerý hmyz.
  • Mezinárodní vyšetřovatel z Haagu promluvil o Kosovu.
  • Členku Pussy Riot vyhodili z letadla v Barceloně – byla „na plech“.
  • Moderní studená válka – „boti“ útočí.
  • Nejžhavější scénáře třetí světové války – video.
  • Slova V. Putina z jednání v Soči směrem k takovým zemím, jako je ta naše – video.
  • V Praze sídlí neziskovka školící profesionální revolucionáře v zemích bývalého SSSR.
  • Budeme jednou slavit vánoce potají? Malé zamyšlení nad dnešními „trendy“.
  • Byla Praha bombardována v roce 1945 omylem? Jedno zajímavé svědectví.
  • Soukromý detektiv odhaluje „šmejdy“ a souvislosti kolem.
  • Příběh zatoulané kočky se šťastným koncem.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...