Jednoznačné broušení ideologických zbraní přináší třetí novoroční týden a zprávou číslo jedna se stala snaha české BIS zasahovat do výuky dějin na zdejších školských zařízeních, čemuž se nebrání ani příslušné ministerstvo, což následně vyvolalo spoustu reakcí a oprávněný odpor vůči přepisování historických faktů ve prospěch současného, ryze politického pohledu na Rusko a dějiny Evropy. Je opravdu nevídané, aby tajné bezpečnostní složky určovaly celé společnosti pohled na to, jakým způsobem si mají vykládat dějinné události, natož aby zasahovaly do vyučovacích osnov škol. Ještě nepochopitelnější je reakce ministerstva školství, jejíž ministr vytvořil „expertní“ tým, jež má za úkol sestavit strategii vzdělávací politiky s výhledem do roku 2030 – je evidentní, že na nátlak BIS a je ještě zřejmější, že půjde v této „vzdělávací“ koncepci o ryze politické zaměření a to nejen proti dnešnímu Rusku, ale i proti slovanství obecně – někteří naši tzv. národní obrozenci by zakrátko mohli patřit do kolonky persona non grata. Kritika proti tomuto bezprecedentnímu kroku českých tajných služeb se ovšem ozývá i z řad publicistů a politiků k Rusku příliš nenakloněných, naopak skalním antirusistům a novodobým „demokratům“, co by nejraději zakázali vše, co se nehodí do jejich vize světa, přišla aktivita BIS velmi vhod. Situace je v tomto směru o to horší, že někteří aktivní pedagogové již dnes například druhou světovou válku podávají svým svěřencům v rovině své politické zaslepenosti:
Citace učitele: „Rozhodně se nezastávám Německa v ohledu útoku na západní Evropu, nebo v otázkách holokaustu, ale abych zůstal objektivní(???), tak co se útoku na Sovětský svaz týče, tak tento útok byl plně oprávněný a s vojenského hlediska se jednalo pouze o způsob obrany“.
Citace učitele dál: „Následná prohra Německých vojsk u Moskvy a Stalingradu zapříčinila Sovětskou invazi do Evropy, která měla za následek okupaci Polska, Maďarska a Československa. Tato invaze byla jasnou vojenskou agresí, která se rozhodně nedá chápat jako osvobození od Němců, protože Spojené státy americké se v té době již připravovali k osvobození západní Evropy a tudíž by bylo toto „osvobození“ Sověty zcela zbytečné“.
www.nwoo.org
Jedním z dalších zaražených hřebů novodobé totality (nerad toto slovo používám, leč společnost se již díky dalším mnohým událostem do této polohy bohužel již dostala) je zvrácená genderová ideologie, protlačovaná i Českou televizí a útočící na naše nejmenší, přičemž tento paradox je opravdu absurdní – všichni občané povinně platí kanály (zde alespoň v rovině politické a genderové ideologie doslovně) státní televize a ona za tyto peníze vede naši zemi ke kulturnímu i faktickému zániku. Dokonalý stroj.
Česká republika si v tomto týdnu prošla i kulatým výročím upálení J. Palacha v roce 1969, čehož zdatně využily všechny politicky zainteresované subjekty a zcela samozřejmě si upravily i výklad tohoto činu tak, aby patřičně odpovídal duchu té konkrétní nosné myšlence. Samozřejmostí byly i proslovy politiků, jejichž mnohdy přežvýkaná a nic neříkající slova jakoby vypadla z doby, jež následovala těsně po Palachově smrti. I v případě sebeupálení J. Palacha je třeba vzít s chladnou hlavou všechna fakta a zkoumat je z různých úhlů – potom by se zřejmě došlo k závěru, že šlo o zbrklý čin studenta, jež se domníval, že ohněm na vlastním těle vyburcuje národ k nějaké akci, aniž by věděl o tom, že o malých národech rozhodují velmoci a že kolo dějin se sice otáčí, ale jen velmi pomalu. Nutno na jeho obranu podotknout, že tuto skutečnost si i dnes uvědomuje jen málo aktivistů na obou pólech společenského spektra včetně těch naivků, jenž si myslí, že právě jejich čin vznítí jiskru revoluce, přičemž veškeré revoluce jsou plánovány i desítky let dopředu – včetně tzv. Sametové v roce 1989. Ve stejný den, ale letošního roku na téměř stejném místě se pokusil upálit čtyřiapadesátiletý muž, jehož motivy jsou prozatím nejasné, nicméně Policie ČR okamžitě vydala prohlášení, že se zřejmě nejedná o politicky motivovaný čin, aniž by muže vyslechla. Vtírá se do mysli však jedna spekulace – pokud se muž pokusil upálit z politických důvodů (například jako nesouhlas s migrací), bude oslavován stejně jako J. Palach? Logicky dojde k jedinému – současný režim jej prohlásí za choromyslného a pošle do ústavu.
Svým dalším životem žije kauza Klinika, jež byla navštívena exekutorem a mnoha novináři a titíž přinesli na stránky tištěných i digitálních médií mnoho zajímavého fotografického i filmového materiálu, načež někteří byli obviněni (z mého pohledu hodně kontroverzním) profesorem M. C. Putnou, že nepořádek způsobili oni sami. Ostatně slovník „profesora“ M. C. Putny je velmi ostrý i ve vyjadřování k jiným událostem a prezident M. Zeman se nyní kaje za to, že jeho profesuru posvětil. Argumentace aktivistů, jež osídlili tuto budovu SŽDC je poměrně kuriózní – na dnešní dobu i dobu před rokem 1989, kterou vyvrátil redaktor časopisu Reflex J. X. Doležal poměrně snadno. Na celé věci je mnohem více zarážející postoj několika politických partají a politiků samotných, jež se snaží celou záležitost posunout do kouta a bagatelizovat.
Jednou z propíraných událostí na českém dvorku je i záležitost společnosti Huawei, načež v tomto případě nemůže být silnějšího důkazu, že naše vlast je pod tlakem USA a díky postoji vlády, jež je v patřičném úklonu směrem k našemu velkému bratru v zámoří, může Česká republika přijít v arbitráži o miliardy korun. Že jde jen o obchodní válku mezi USA a Čínou bylo zřejmé hned od začátku a tato válka neutuchá – nově američtí zákonodárci poukazují na solární panely téhož výrobce, kdež tuší nějaký vypínač celé energetické sítě v USA. V domácích politických vodách se objevila nová štika ve formě ředitele TV Barrandov J. Soukupa, jež oznámil založení nového hnutí s názvem List Jaromíra Soukupa – původní spekulace o kandidatuře J. Soukupa do EP tak byly vyvráceny, nicméně tato informace vyplašila mnoho živočichů v politických vodách a nejde-li jen o Soukupův neotřelý humor, může řádně zamíchat rybničním bahnem, neboť vlastní „zbraň hromadného ničení“ – média. Ředitel TV Barrandov již nějakou dobu na politická témata přednášel ve svých pořadech a v tomto případě by skutečně mohl vychýlit ručičku politických vah (jeho kladný vztah k prezidentovi M. Zemanovi i předsedovi SPD T. Okamurovi je zřejmý), neboť stav politické kultury je v naší zemi opravdu tristní a zoufalý.
Evropská unie se i nadále zmítá ve vlastních neřešených problémech a plány zůstávají jen v rovině ideové, případně zapsána na papíře, jenž snese opravdu vše. Boj s migrací již Evropa vzdala – nehledě k tomu, chtěla-li proti ní někdy vůbec fakticky bojovat a společné plány na evropskou armádu již také berou za své. Zato se opět nepříjemně otepluje na Balkáně, který v minulých dnech navštívil ruský prezident V. Putin a zdá se, že tato oblast se na evropském kontinentu stává dalším sudem se střelným prachem.
V zemi za řekou Moravou neutuchá tok stále nových informací ohledně vraždy slovenského novináře J. Kuciaka a jeho přítelkyně, přičemž díky zatčení hlavní obviněné A. Zsuzsové se otevřel případ vraždy starý 13 let a díky kontaktům s podezřelou Zsuzsovou byl i odvolán náměstek generálního prokurátora R. Vanek, což vyvolalo společenský ruch. Zdá se, že případ bude mít dlouhé pokračování. Neméně kontroverzní reakce se nesly na adresu slovenského ministra zahraničí M. Lajčáka, jenž ve Vídni prohlásil, že země, které se nepřidaly ke globálnímu paktu o migraci, stojí na špatné straně dějin. O tom konec konců musí vědět své, neboť do roku 1989 stál pevně na straně tehdejšího režimu. V zemi za naším severním pomezím se chystá v polovině února mezinárodní konference o Íránu, jež by měla sblížit a sjednotit stanoviska k této zemi, načež již nyní má tato polská aktivita s USA v zádech neblahé následky – Teherán si pozval na diplomatický kobereček polského chargé d´affaires, zrušil chystaný polský filmový festival a dle některých informací jsou potíže i s vydáváním polských víz do Íránu. Co se týče stanoviska EU, nemůže být zřejmější:
Klasicky roztříštěná EU se nemůže shodnout na tom, jak se postavit k únorovému americkému „globálnímu“ protiíránskému summitu v Polsku… některé státy EU chtějí vztahy s Teheránem uchovat, jiné „jedou“ podle amerických not… zdá se, že šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová (spolu s dalšími bruselskými diplomaty) na summit zřejmě nepojede, kvůli “jinému pracovnímu programu”…
T. Spencerová, FB
Německem stále doznívá brutální útok na politika AfD a není příliš divu, neboť situace se v obecné rovině dostává do nebezpečných poloh a to nejen na západ od nás. Náš západní soused začíná pociťovat i problémy v ekonomice, což se logicky promítne i u nás a někteří zdejší politikové odhazují korektní rukavičky; Na slova amerického velvyslance R. Grenella, jenž hrozí dodavatelům plynovodu Nord Stream 2 sankcemi, reagoval německý ministr zahraničí H. Maas, který odpověděl v tom smyslu, že energetická politika se má řešit doma a ne v USA a sankce nejsou řešením. Ve stínu nadcházející ekonomické recese jsou slova německého ministra více než výmluvná.
Obrázky z Francie těchto dní se nijak neliší od záběrů z minulých týdnů a ulicemi francouzských měst i nadále probíhají protesty Žlutých vest, nicméně na vyšší „úroveň“ se dostaly policejní prostředky a nervozita na obou stranách se stupňuje. Na povrch nyní vyplouvají mnoho let neřešené problémy – studenti požadují reformu vzdělání, velkou kritiku sklízí velmi dobře placená úřednická aristokracie. S naprosto bezprecedentním krokem přišel prezident E. Macron a oslovil národ dopisem, ve kterém žádá o národní debatu na několik desítek témat, nicméně z průzkumu vyplývá velká skepse občanů, že národní debata něco vyřeší. Policie, jejíž brutalita se rovněž vyostřila, zatkla i jednoho z organizátorů Žlutých vest a zatím se zdá, že situace ve francouzských městech a ulicích zůstane i nadále napjatá.
Velkou mezinárodní sledovanost měly události na Britských ostrovech v souvislosti s Brexitem, kdež zdejší parlament odmítl vyjednanou dohodu o odchodu Velké Británie z EU z dílny T. Mayové, kterážto následně musela bojovat o důvěru ve své vlastní straně, kterou nakonec ustála a snaha o vystoupení ze struktur EU bude mít další pokračování. Na britské společenské scéně se samozřejmě dále bojuje mezi příznivci a odpůrci Brexitu, ovšem T. Mayová razí jednoznačně cestu z unie směrem ven a další referendum, jakožto jedno z možných řešení, prozatím není na stole. Přestože se britská ekonomika ocitá i ve finančních problémech, nelituje zdejší vláda žádný peníz na boj s novodobým třídním nepřítelem – Ruskem – a mezi výzbroj nyní zařadila dvě zbrusu nové letadlové lodě.
Stejně militantně je prakticky již od událostí na kyjevském Majdanu naladěna i Ukrajina, nicméně její pozice na mezinárodní scéně je notně vzdálena od optimálních hodnot a to nepochybně i díky krokům, jež vedou k vypjatému nacionalismu a v posledních měsících i k otevřené fašizaci společnosti, načež u obyvatelstva vyvolává jedinou naději na zlepšení životních podmínek členství Ukrajiny v EU, což je skutečné zoufalství. Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se snaží současné kyjevské vedení řešit větší přítomností vojsk NATO, potažmo ozbrojených sil USA, ovšem krymské úřady, kontrolující vstup do Azovského moře jsou nekompromisní a nelze pochybovat o tom, že svá slova míní vážně.
Prezidentští kandidáti porušují zákony… už tři měsíce před volbami, shrnuje ukrajinský ministr vnitra (a sám oligarcha) Arsen Avakov, a to tím, že vytvářejí černé fondy a „sítě“ pro nákup hlasů… z dosud 10 přihlášených se to prý týká hned šesti kandidátů… stávající prezident Petro Porošenko kandidaturu ještě oficiálně neoznámil, ale „sítě“ už nakupuje také… Porošenko v posledních dnech příliš nebodoval – jednou na setkání s občany namísto odpovědi na dotaz ohledně boje s korupcí vytrhl dotyčnému z ruky mobil a zvolal „Sláva Ukrajině!“, podruhé se nechal vyfotit s venkovskými kluky, kteří hráli hokej na rybníce a místo hokejek měli klacky… prezident jim tedy nechal poslat hokejky, na brusle zapomněl, takže dál válejí v keckách… další kandidát a kůň oligarchy Kolomojského, komik Vladimír Zelenský, byl nucen pod tlakem přiznat, že má byznys i v Rusku… barvitá je ta Ukrajina…
T. Spencerová, FB
Spojené státy vyvolávají poměrně kontroverzní reakce ohledně svého záměru zrušit dohodu o raketách krátkého a středního doletu (INF) uzavřenou mezi Ruskem a USA a záminkou má být překročení limitů ruské střely pod označením 9M729, což ruská strana vytrvale odmítá a nelze se ubránit myšlence o další „boudě“ ze strany USA, přičemž nejvíce v pozoru by měla být Evropa, neboť selská logika velí, že ta se stane v případě konfliktu mezi těmito velmocemi dalším válečným polem a po dvou světových válkách, odehrávajících se zejména na půdě starého kontinentu by konečně mohlo i politickým špičkám dojít, že legrace opravdu končí. Zcela bez servítků označila jednání USA mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchung-jing.
USA obecně usilují o to, aby zvrátily strategickou rovnováhu ve světě ve svůj prospěch. Tomu lze v zásadě rozumět. Mají své geopolitické zájmy, a tak je i prosazují. Čemu se už rozumí hůř, je otázka, proč i evropští členové NATO tak podporují americkou politiku v situaci, kdy se právě Evropa může stát bojištěm mezi USA a Ruskem. Tím spíš v době, kdy Evropa ví, co si o ní ve Washingtonu ve skutečnosti myslí. Pokračujícím kampaňovitým obviňováním Ruska z militarismu a agresivity lze tuto otázku sice přehlušit, ale přesto ani v nejmenším nikam nemizí.
T. Spencerová, FB
Mimo vojenských záležitostí řeší Spojené státy i pokračující tzv. „shutdown“ a okolo financí se točí i řeči v americkém kongresu, kde si členka tohoto sboru A. Ocasio-Cortezová razí svoji vizi daňové politiky, což se ani trochu nelíbí bohatým. Jistým paradoxem sankčních vztahů mezi Ruskem a USA je čilý obchod s ruskými raketovými motory RD-180, jež se montují do raket Atlas-5 a vzájemná spolupráce NASA s čínským protějškem CNSA funguje rovněž.
Situace na syrských pláních i pohořích je i nadále napjatá, nicméně zajímavé souvislosti spojené s avízovaným odsunem amerických vojsk z této země přináší publicista T. Meyssan (psal rovněž o událostech okolo 11.9. 2001 – knihy vyšly i v češtině), které se zdají být logické a to i přes fakt, že s odsunem amerických válečníků to nebude tak rychlé, jak by si D. Trump možná osobně přál. V územně-strategické hře je v této části světa samozřejmě sousedící Turecko, s nímž má D. Trump poněkud rozporuplné vztahy – nechybí výhrůžky ani společné plány, načež obě strany si pouze hájí své mocenské zájmy. V syrském městě Manbidž došlo v důsledku výbuchu k usmrcení čtyř amerických vojáků, načež druhý den po incidentu vydala vojenská rada téhož města prohlášení o dopadení skupiny pachatelů, kteří byli údajně řízeni tureckou rozvědkou, což jen dokresluje skutečně komplikovaný vztah mezi Tureckem a USA v této části světa.
I uplynulý týden zaznamenal v migrační otázce spoustu událostí a začněme v sousedním Německu, kdež došlo k vraždě mladé dívky migrantem, načež ihned po incidentu celá jeho rodina odcestovala letecky do kurdské části Íráku, kde byl na žádost jistého německého policisty zatčen a odeslán do Německa k soudnímu líčení. Paradoxem doby je fakt, že u soudu stane i policista, neboť byl porušen mezinárodní akt vydávání zločinců mezi Německem a Írákem a stejně pochodila i nešťastná matka oběti, jež napsala otevřený dopis, který se dostal na Facebook, přičemž získal mnohatisícovou podporu uživatelů a byl nakonec zablokován jako projev nenávisti. Typický obrázek dneška. Z Německa rovněž pochází informace o napadení těhotné ženy afgháncem, jejíž dítě bohužel útok nepřežilo. Ve Švédsku dva mladí arabští studenti v loňském květnu znásilnil svou spolužačku, načež případ se dostal na světlo světa až nyní a pikantní i děsivé jsou výsledky šetření a následné tresty, které jsou víc než pouhou symbolikou. Problémy se znásilněními otřásá rovněž Finskem, v Rakousku bylo nalezeno tělo mladé udušené dívky a k činu se přiznal její syrský přítel a tato země již zvažuje přísné kroky. V Londýně byl – naštěstí – muž s mačetou zneškodněn policií a obviněn z pokusu o vraždu. Mezi zprávy o nelegálních migrantech už bohužel musíme zařadit i českou republiku a zatímco nás BIS ujišťuje, že největší hrozbou je Rusko a o migraci a jejich negativních jevech cudně mlčí, Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) naopak varuje před nekontrolovatelným vstupem cizinců na naše území, což považuje z hlediska terorismu za nebezpečný jev. Vzhledem k Schengensky nehlídaným hranicím je toto varování logické a k průniku migrantů na naše území skutečně dochází. Fakt, že většina cizinců míří do sousedního Německa, na což si stěžují tamní úřady, nemůže být žádnou polehčující okolností, neboť z tohoto hlediska máme stejné povinnosti jako všechny členské země Schengenského prostoru a je jen otázkou času, kdy bruselská byrokracie dosáhne toho, že ve všech zemích EU budou mít nově příchozí nárok na stejnou výši sociálních dávek. Je v tomto směru poněkud zvláštní, že jiné údaje nabízí naše cizinecká policie, která skrze deník iDnes tvrdí, že … „Situace nelegální migrace v České republice je stabilizovaná a naše země není hlavní tranzitní ani cílovou zemí pro migrující cizince.” Počty migrantů se podle Rendlové v minulém roce od roku 2017 nijak výrazně nelišily.“ O politické korektnosti vůči migrantům a zejména s nimi jdoucí islámské ideologii bylo napsáno již mnoho, přesto pár odkazů na názory některých publicistů nejsou na škodu.
Z ostatních zpráv:
- Limity na CO2 z dílny Bruselu silně zdraží auta.
- Reklama společnosti Gillete vyrobená feministkami útočí na muže.
- Před 20 lety se v kosovské vsi odehrály události vedoucí k bombardování Srbska.
- Setkání polského lesníka s medvídětem.
