Zrcadlo týdne 15. – 21.7. 2019

0

Okurková sezóna se ocitá v plném proudu a vyjma několika málo důležitých okruhů otázek se média zabývají především ozvěnami již prošlých událostí. Významné kulatiny K. Gotta vyvolaly v mediálním prostoru nebývalou vlnu emocí, přičemž předmětem kritiky nebyla ani tak jeho umělecká kariéra, ale zejména jeho politický postoj k některým událostem v našich hvozdech především. Potrefené husy se okamžitě jaly kejhat a z husího hejna se celkem nepřekvapivě ozvaly například „Milionkáři“. K celkem nízkému názorovému projevu se přidal i náš přední a nikým nevolený ochránce všelijakých hodnot J. Janda, jehož ústní projev odsoudila i ODS, jiný „učitel národů“ v novodobém duchu J. Šídlo vyjádřil svou myšlenku ve stejně nízkém duchu. Je obecně známo, že K. Gott je zastáncem současné hlavy státu M. Zemana a již jen tento fakt jej u části publika dehonestuje bez ohledu na své umělecké kvality – zejména to zaráží u naší „nezávislé“ České televize, která jeho rozhovor „upravila“ dle svých novátorských pravidel. Nejde snad ani o samotný názor na K. Gotta a jeho osobnost jako spíše o kultivovanost vyjadřování jednotlivých person (včetně kritických příspěvků), kdež lze jasně cítit nový vyjadřovací „standard“, jehož vzorem by mohl být „neotřelý“ slovník starosty Řeporyjí P. Novotného.

Česká televize, jakožto veřejnoprávní médium, je již delší dobu pod palbou kritiky veřejnosti i mnohých politiků, kteří ovšem – jak se zdá – nejsou s touto pevností schopni ani o chlup pohnout a tak se z obrazovek na občanstvo valí liberálně globalistická propaganda, jejíž zástupci moc dobře chápou, jakou zbraň třímají v rukou. Jednostrannost ČT je již natolik očividná, že její zpravodajská část je již terčem ryze českého humoru, který doufejme nikdy nedojde, ovšem v rámci mezinárodních vztahů již úsměv na tváři začíná zamrzat, neboť škody napáchané touto naší institucí mohou být bohužel nevratné – nehledě na vzdělanost našich nejmenších skrze skla televizních obrazovek, na kterých to již začíná být notně vidět. Bohužel ani ostatní média hlavního proudu nezůstávají pozadu a selektivní výběr hostů, jejichž „světonázor“ zapadá do jejich ideového schématu potom plodí taková „moudra“ jako například T. Krystlík.

Událostí, kterou média nenechávají usnout, je údajná vládní krize, jež je propojena s nostalgickou vzpomínkou organizátorů a účastníků shromáždění na Letné, přičemž notně rozklížená ČSSD pod vedením J. Hamáčka neustále tančí okolo výměny ministra kultury A. Staňka za M. Šmardu, kterého ovšem ani premiér A. Babiš nepovažuje za nejvhodnějšího kandidáta. První housle ovšem i nadále hraje prezident M. Zeman a jeho tiskovým mluvčím již bylo avízováno rozetnutí tohoto gordického uzlu ke konci tohoto měsíce. Z celkového pohledu o jeden „level“ výše jde stále o pokus ovládnout dvě nejvyšší pozice ve státě – premiéra a prezidenta – liberálně-globalistickými silami a rozpad společnosti založené na tisíciletých tradicích se značně zrychluje. Co se ovšem týče premiérského křesla, A. Babiš má stále velmi silnou pozici, ovšem dosluhující prezident M. Zeman po dvou volebních obdobích bude nahrazen a již nyní se ozývají případní nástupci – není ani velkým divem, že jedním z prvních je neúspěšný bývalý kandidát J. Drahoš, jehož některá data ze životopisu hovoří za vše:

Natočila jsem před prezidentskými volbami video, kde objasňuji “původ” Drahoše. Po zveřejnění na YouTube mi bylo vyhrožováno žalobou za šíření poplašné zprávy 😃.
Drahoš sdělil, že bude kandidovat opět v dalších prezidentských volbách. Proto je nezbytné si připomínat, co je zač a s kým se paktuje proti zájmům ČR!
Kandidát na Českého prezidenta Prof. Jiří Drahoš, narozen 20.2. 1949 , Český Těšín. Ženatý ,manželka Eva 66 let, dvě dcery Radka a Lenka 5. předseda Akademie věd ČR . Od r.2003 člen Římského klubu .Společně s Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem. Od r. 2006 Člen Muslimského bratrstva. Společně s Muneeb Hassan Alrawim . Veřejný rozpočet na prezidentskou kandidaturu cca. 37 mil. Kč. Skrytý rozpočet na prezidentskou kandidaturu k datu 10.1.2018 — 76 346 421,– Kč. Hlavní donátor – Ústředí muslimských obcí ČR.
Zdroj : WikiLeaks
N. Lisková, FB

Stranou živých debat laiků i profesionálních ekonomů nezůstává ani finanční stránka naší země, do které se stále častěji zapojují i „celebrity“ jako například principál divadla Na Jezerce J. Hrušínský, jež se svou vizí výhodnosti eura pro zemi Českou tvrdě narazil na argumenty mnohých ekonomů. Stále více je zřejmější role naší země jakožto montovny pro západní země s vyšším měnovým kursem, o reálném významu HDP jsme informovali v minulých dílech. Ekonom P. Dufek, jež bez obalu dodává ekonomické informace, přinesl v tomto týdnu jednu pozitivní informaci – běžný účet platební bilance ČR skončil v květnu přebytkem (informace byla zveřejněna až nyní), další informace však již tak optimistické nejsou a zejména oblast výroby automobilů zažívá pokles, což bude mít nepochybně dopad i na naši zemi. Pozitivní zprávy na poli ekonomiky v poslední době řídnou a ani pohled na zadlužení eurozóny jako celku nejsou vůbec povzbudivé. Světová ekonomika bude nepochybně ovlivněna i rostoucím významem zlata a tím i opuštění dolaru coby světové rezervní měny, o které se již nějaký ten rok tiše šeptalo a nyní již nabírá konkrétních obrysů. O nedobré situaci rovněž vypovídají události okolo německé Deutsche Bank, která čelí klasickému „runu“ a zdá se, že i bankovní sektor se začíná zvolna transformovat.

Co naopak nabírá na síle je oblast cenzury a vymývání mozků obecně ve jménu liberální demokracie, kterážto začíná určovat pravidla společenského vnímání a do jejíž gesce spadá široký okruh témat včetně agendy LGBT, migrace a dalších novodobých chuťovek, přičemž její nosnou ideovou pěstí jsou především neziskové organizace (NGO) a média všeho druhu včetně „naší“ ČT, která svůj účel již ani nezakrývá. Onou rouškou zahalující tvrdé prosazování liberalismu v současném světě je právě cenzura, která již v některých zemích nabývá obludných rozměrů, přičemž naše hvozdy mají zatím ještě relativně dobrý prostor k vyjadřování názorů jdoucích proti vysloveně totalitní liberální ideologii, před níž byl zdejší socialismus vyloženě růžovou zahradou. Je jen na nás, zda plné regály v megařetězcích vyměníme za svobodu slova a moderní otroctví

V centru evropské říše se v tomto týdnu rozhodovalo o jejím vedení, přičemž již tahanice o post předsedy Evropské komise bylo poměrně výživným tématem. Sítem náročného výběru nakonec prošla dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, z níž nebyl příliš nadšen ani dosluhující předseda J.C. Juncker. Nová předsedkyně byla zvolena jen těsnou většinou hlasů a její „práce“ v německém ministerstvu obrany čelí silné kritice a v samotném Spolkovém sněmu se bude muset zpovídat za machinace v jím svěřeném resortu. Ani světová média nebyla nadšena z této volby a poukazují na poměrně slabý mandát nové předsedkyně a z pohledu její (ne)činnosti v křesle ministryně obrany od ní nelze očekávat žádná silná rozhodnutí – nicméně přihlásila se k „boji proti klimatickým změnám“, což je pouhé gesto bez faktického významu, neboť snížení emisí CO2 do roku 2050 na nulu musí být i z pohledu laika naprostou fantasmagorií.

No, nedozvěděli jsme se nic, protože „sázela“ jednu hezky znějící, ale obsahově vytunelovanou frázi za druhou. Na druhou stranu z toho lze vyvodit, že jsme se o ní dozvěděli vlastně až moc. Mohla mi ponechat aspoň zbla naděje, že se do čela EU dostal někdo, kdo má aspoň zbla nějaké vize. Ne, jen to dostala pani, co byla zrovna po ruce a vadila nejmenšímu počtu „důležitých“ lidí. A „první uhlíkově neutrální“ kontinent v roce 2050 mi do uchopitelné a srozumitelné vize taky nezapadá. Jen dosvědčuje, že Ursula von den Leyen ví, jaká témata se dnes nosí, a určitě se už před spoustou fotografů a kamer chystá na setkání s Grétou, ale protože netuší, jak těchto cílů dosáhnout, slibuje je moudře na dobu, kdy už ve funkci spolehlivě nebude. Prostě, slibem nezarmoutíš. Praxe už od prvního dne v úřadu. Je to celé k uzoufání.
T. Spencerová, PL

Jednou z představitelek globálních liberálních „hodnot“ je bezesporu i nová slovenská prezidentka Z. Čaputová, která vzápětí po své inauguraci objíždí Evropu a přijímá zahraniční delegace, přičemž se snaží vystupovat jako James Bond v sukni a v diplomatických kruzích vyvolává minimálně rozpaky. Tento týden navštívila Polsko a v rozhovoru s prezidentem A. Dudou neopomněla uštědřit kopanec do Ruska a vychválit NATO, což jistě povede k větší bezpečnosti ve střední Evropě. Na druhou stranu je tato nová hlava státu naprosto předvídatelná ve svých krocích a to i vzhledem k její minulosti propojené s mimovládními organizacemi financovanými mimo jiné i G. Sörosem, na což poukazuje ve svých komentářích slovenský poslanec L. Blaha – o nepochopitelné volbě této dosud neznámé právničky (s otazníkem) již bylo v minulých dílech psáno. Z. Čaputová nepřekvapuje ani účastí a podporou různých LGBT akcí, přičemž se občas chová jako její věčný vzor V. Havel a propagačně se vozí tramvají; její účast na festivalu Pohoda, konaném na trenčínském letišti se stane patrně tradicí, neboť právě na tomto festivalu se scházejí liberální špičky slovenské politiky – patrně aby se ukázaly mezi „obyčejným“ lidem a sbíraly politické body. Na tomto festivalu mediálně profitoval i předchůdce Z. Čaputové A. Kiska, jenž i tentokrát využil příležitosti a pendloval mezi stany ve snaze uhrát nějaký politický bodík pro svou novou politickou kariéru. Zajímavou perličkou z letošního ročníku Pohody je vystoupení afghánského hudebního tělesa, jehož čtyři členky po festivalu jaksi zmizely a patrně obohatí evropskou společnost. Nu, na rozdíl od ostatních nelegálních migrantů umí alespoň tancovat…

Británie se stále točí okolo těžkého závaží na pomyslném krku ve formě vystoupení z řad členů EU (Brexit), kterou premiérka T. Mayová nedokázala politicky zvládnout a k 22.7. 2019 končí ve své funkci. Břímě převezme nový premiér a mezi kandidáty jsou dvě jména – B. Johnson a J. Hunt. Politická scéna se asi nejvíce obává, že Británie může po „tvrdém“ Brexitu ztratit až 2% svého HDP, což je z jistého pohledu ještě dobrá cena za samostatnost – nebýt ovšem celospolečenských problémů jako postupná a nezvratná islamizace země, což už většina politických špiček v potaz nebere a do budoucna je tento stav mnohem větší hrozbou než nějakých pár procentních bodů HDP.

Londýn se zřejmě znovu „zbavuje odpovědnosti“ za íránský tanker, který britská námořní pěchota zadržela u Gibraltaru, protože (snad s výjimkou Johna Boltona) mu za celou akci fakt nikdo ve světě netleská… a tak jednání o dalším osudu lodě a jejího nákladu vede (samozřejmě, v Londýně) s Teheránem samotinký hlavní ministr Gibraltaru Fabian Picardo… jeho hvězdná hodina… rozhovory jdou prý „konstruktivně a pozitivně“…
T. Spencerová, FB

Ukrajina se – viděno z politického pohledu – zmítá mezi dvěma póly a z rozhodnutí politických špiček ční naprostá nedospělost – minimálně v politické rovině. Italský soud poslal do vězení ukrajinského teroristu na 24 let a D. Jaroš, bývalý to předseda Pravého sektoru a nyní kandidát strany Svoboda, navrhuje chytat italské občany na území Ukrajiny a posílat je do vězení na doživotí. Stejnou logiku předvádí i nový prezident V. Zelenskyj, jenž na oplátku za Putinův krok poskytovat ukrajinským Doněckým a Luhanským zájemcům ruské občanství nabízí totéž všem zahraničním Ukrajincům – problém je však v zákoně, které zakazuje dvojité občanství. Drsná zpráva se objevila tento týden v souvislosti s boji na území Donbasu, kdež ukrajinská SBU zřídila tajná vězení a způsoby mučení zdejších „klientů“ překonávala i nacistické koncetráky, což média hlavního proudu „zapomněla“ ve svých zprávách uvést, zato se neustále opakuje snaha svalit sestřelení malajského letadla v roce 2014 na Rusko. V neděli 21.7. 2019 se konaly v této zemi parlamentní volby, jejichž výsledky budou známy později a zcela jistě se jimi budeme zabývat i na stránkách naší rubriky, neboť mohou vypovídat o dalším osudu již dost zkoušené země od Majdanovských událostí v roce 2014.

Přestřelka mezi Spojenými státy a Tureckem ohledně dodávek ruských systémů S-400 tento týden gradovala do ultimát a výhrůžek, přičemž USA chystají na Turecko sankce a zcela jistě dojde i na odřeknutí obchodu s novými americkými stroji F-35, což Turecku přinese levnější a minimálně na stejné úrovni kvalitní ruské stroje Su-35, které již Rusko této zemi nabízí. Z celkového pohledu učinily Spojené státy jen další pochybný krok (nikoli ojedinělý) a jak se zdá, nátlak a výhrůžky na své „spojence“ už funguje jen u zemí s koloniálním myšlením, nikoliv u suverénních zemí typu Turecka, Číny, Ruska, Indie… Jakkoliv je Erdoganova politika resuscitace Osmanské říše nebezpečná, je nutno uznat, že tento lídr svým politickým postojem doslova trhá americkou dominanci na kusy a unipolární svět je tak – i díky Turecku – skutečnou minulostí. Je samozřejmé, že vznikne tlak na vystoupení Turecka z bloku NATO a země doposud sedící na dvou židlích bude muset umístit svou zadnici jen na jednu z nich. Prodej (nejen) amerických zbraní na této úrovni není jen o jednorázové záležitosti, finanční profit ze servisních služeb svazuje jejich konzumenty do jisté ekonomické závislosti. O zbraně jde i v případě dodávek na Tchaj-wan, načež Čína se celkem logicky chystá na protiopatření vůči americkým zbrojním firmám a tento týden s v médiích nedopatřením objevila zpráva o umístění jaderných zbraní v Evropě, což vedení NATO raději nekomentovalo. Co se ovšem týče smluv o snížení jaderných zbraní, zcela stranou stojí Čína, která ani neuvažuje o podpisu jakékoli dohody na toto téma a lídr NATO J. Stoltenberg neustále pokrytecky poukazuje na neústupnost Ruska v otázce smlouvy INF, kterou ovšem vypověděly Spojené státy na základě pouhého podezření a o důkazy jaksi nestály. Z výše uvedených zpráv i z celkového pohledu na politiku Spojených států je zřejmé, že hlavním ekonomickým artiklem této země je vojenský materiál a jedním z největších zaměstnavatelů je Hollywood, což vypovídá o tom, že USA jsou v jednom oboru na světové špičce – v PR (public relations) neboli v propagandě a s tím by mohly souviset i události staré půl století – přistání člověka na Měsíci, jehož výročí si Američané připomněli a které i po létech budí pochyby, přičemž „hra stínů“ na fotografiích jsou ty nejmenší.

Ani okolo Íránu napětí nepolevuje a Spojené státy se pokouší o změnu režimu, byť to některá média i politické kruhy popírají. Írán samozřejmě není „zemí zaslíbenou“, avšak ropné zásoby lákají mnoho jestřábů, přičemž i zde se opakuje stále stejný scénář na základě „false flag“, přičemž ten poslední dal impuls nebývalému napětí, které v těchto dnech vládne v Perském zálivu. Poslední událostí mělo být sestřelení íránského dronu americkou lodí USS Boxer, což vedení země popřelo a později se objevily informace, že tato loď žádný dron nesestřelila, načež zase o něco později vydal Írán informaci, že si Američané sestřelili vlastní bezpilotní letadlo. Informace se tedy různí a dohledat se skutečného stavu věcí je práce spíše pro detektivní kancelář.

Světové ceny ropy klesly vzápětí poté, co Trump zdůraznil, že nemá v plánu „změnu režimu“ v Teheránu, neboť při zažehnávání krize bylo dosaženo „spousty pokroku“, načež jeho Pompeo oznámil, že jsou USA prý „připraveny“ s Íránem jednat… není bez zajímavosti, že obě prohlášení přišla nedlouho poté, co se v Hormuzském průlivu „ztratil“ malý tanker MT Riah pod panamskou vlajkou… to si tak prý normálně plul a najednou prý změnil kurs do íránských výsostných vod, přičemž vypnul transpondéry… po krátkých spekulacích o jeho osudu Írán oznámil, že tanker zamířil k Íránu kvůli nutné opravě… den předtím Teherán oznámil, že britské „pirátství“ s íránským tankerem zadrženým u Gibraltaru „nezůstane bez odezvy“, nicméně MT Riah podle všeho nemá s Británií vůbec nic společného… Londýn mezitím k „ochraně tankerů“ vysílá do Perského zálivu už třetí válečnou loď… nicméně, co se rozhovorů týče, ministr zahraničí Zaríf je sice aktuálně „po ruce“ v New Yorku, a tak kontakty nelze zcela vyloučit, nejspíš přitom ale stále platí zásadní íránská podmínka, že USA musejí nejprve zrušit všechny sankce, které za Trumpa na Írán uvalily… zůstaňte s námi!…
T. Spencerová, FB

Hutná atmosféra panuje i v oblasti migrace a pozornost vzbudila svým nedávným činem „záchranářská“ loď Sea Watch 3 kapitánky C. Racketeové, která násilím přistála na italském ostrově Lampedusa a která nenechala nikoho na pochybách, jaký je její cíl – dle jejích vlastních slov jer třeba převézt z Afriky na evropský kontinent půl milionu lidí. Zatímco italský ministr vnitra M. Salvini kapitánku tvrdě kritizoval za porušení italských zákonů, mezi „sluníčkáři“ všeho druhu vyvolala nadšení a sbírá ocenění i pozvánky například do Evropského parlamentu. Zdá se, že zde máme další budoucí nositelku Nobelovy ceny za příspěvek k totálnímu zničení Evropy. C. Racketeová byla později propuštěna italským soudem, přičemž prokuratura se proti rozsudku odvolala a v současné době by měla být ve svém rodném Německu. Proti migraci a jasně plánovému zničení původního obyvatelstva se jasně staví Maďarsko a obecně i celá skupina V4, byť politika naší země není tak jasně vyhraněná jak to vidí německý ministr vnitra H. Seehofer a promigrační ČSSD i neutrálně se tvářící KSČM není rozhodně tou hrází, která bude migraci bránit. Podstatné ovšem je, že se do našich, prozatím jakš takš poklidných vod, dostávají mnohé varovné informace zvenčí a některé deníky hlavního proudu již volí opatrnější tón. Faktem dle dostupných informací zůstává, že většina běženců míří na západ od našich hranic, neboť zdejší klima (zejména ekonomické) ještě není pro migranty tak úplně ideální – je to ovšem otázka času a to přesně toho času, kdy se v centru bruselského molochu odhlasují stejné „sociální“ dávky platné po celém území Schengenu. Rovněž Itálie se tvrdě brání novým migračním vlnám, nicméně na svém území díky činnosti bývalé vlády hostí mnoho nezvaných hostů a snaží se je importovat do ostatních evropských destinací. Švédská novinka „znásilnění z nepozornosti“ má svou první oběť, klima ve zdejší zemi je již notně nahnuté, nedobré zprávy přicházejí ze Španělska, Švýcarska i Francie. Zajímavé grafy přináší výroční zprávy OSN o situaci uprchlíků ve světě a zvláště zaujme poslední odstavec článku:

Jeden mezinárodní průzkum za druhým ukazuje, že většina lidí na celém světě považuje za „největší hrozbu pro mír v dnešním světě“ USA, ale Američané si myslí, že to není pravda. Takže – kdo má pravdu? Američané? Nebo zbytek světa? Proč by lidé mimo hranice USA takto uvažovali? Možná kvůli „komunistické propagandě“? Nejdůležitější věc, kterou je třeba uznat, je, že USA jsou diktaturou. Tento vědecky prokázaný fakt vysvětluje mnohé. Žádné z těchto sankcí, převratů a invazí proti zemím, které nikdy nenapadly ani nijak neohrozily USA, by jinak nemohly existovat, protože jakákoliv diktatura je založena na lžích. Invaze do Iráku byla založena na lžích. Invaze do Afghánistánu byla založena na lžích. Invaze do Sýrie byla založena na lžích. Invaze do Libye byla založena na lžích. Ekonomické sankce proti Rusku jsou založeny na lžích. Americká zahraniční politika je založena na lžích. Není divu, že jsou Američané tak mylně informovaní.
Eric Zuesse, Zvědavec.org

Klimatické téma i přes „klimatické prázdniny“ jejích dětských mluvčích rezonuje českou kotlinou a zvolna začíná prosvítat, kdo je za oponou klimatického šílenství, které i přes studie vědců nabírá na tempu. Hodně může napovědět několik zpráv z tohoto týdne – tisková zpráva ČEZu informuje o velkém tempu rozšiřování nabíjecích stanic pro elektromobily a stejnou iniciativu již projevují samotná města u nás i v našem okolí. Jinými slovy – zdaleka nejde o klima, nýbrž opět jen o byznys schovávající se za změnu klimatu včetně nesplnitelných socialistických závazků k datu, v němž mnoho jejích propagátorů ani nebudou mezi živými případně ve svých současných politických funkcích, takže je ani nemusí trápit výsledek. Ohýbání skutečných dat o klimatu zároveň ale znamená ohýbat i data o zjevných negativech hromadného a násilného zavádění elektromobilů do praxe a tato problematika zároveň vyvolává mnoho otázek: Co kamiony, také budou na elektropohon? Jak často plně naložený kamion bude muset dobíjet? Co velké zaoceánské lodě, které vyprodukují takové množství spalin, že to hravě překoná dopravní špičku všech spalovacích motorů v jakékoli metropoli? Budou i letadla poháněna elektřinou? Budeme vůbec ještě někdy opékat buřty nad ohněm, když chceme dosáhnout nulové hodnoty CO2? Čím budeme vytápět své domácnosti – elektřinou? A nespěje tato klimatická obludnost právě ke snaze o monopol v energetice? Zcela vážné úvahy o trávicím systému chovného dobytka vede jasnou cestou ke Kocourkovu, měla by ovšem vést k doktoru Chocholouškovi. Gréta Thunbergová přišla byznysu jako na zavolanou…

Z ostatních zpráv:

  • Boj se vede i o vesmír – Indie chystá průzkum odvrácené strany Měsíce.
  • Klasický James Bond je již minulostí, přichází její „moderní“ verze.
  • Případ českého lithia má ještě šanci.
  • Nová ruská aplikace otřásá především naší ČT, zatímco svět je v klidu.
  • Čeští Tancošové se „proslavili“ v Británii.
  • CNN „vyšetřuje“ podivné hosty J. Assangeho, když pobýval na ekvádorské ambasádě.
  • Švédsko má plán do roku 2030 zrušit platby v hotovosti.
  • Naši vědci objevili zajímavý vesmírný úkaz.
  • Jak někteří „řidiči“ jezdí na českých silnicích (video).
  • Malý chlapec zachraňuje zvířata, ale ocenění jistě nedostane.
  • Rusko postupně ruší vízovou povinnost, média drží bobříka mlčení.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...