Zrcadlo týdne 17. 12. – 23.12. 2018

0

Předvánoční týden byl doslova „nabušen“ zajímavými událostmi v tuzemsku i cizozemsku, přičemž – jak už to tak bývá – některé zprávy přinášejí optimismus, jiné smutek. Hladina vod se v českém mediálním rybníce několikrát začala vařit díky výbušným tématům, z nichž nejsledovanějším byl patrně schvalovací proces „Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci“, kteroužto vláda ČR odmítla, nicméně v tichosti podpořila „Globální pakt OSN o uprchlících“ odmítnutou pouze dvěma zeměmi OSN – USA a Maďarskem a vtírá se otázka, proč není naše vláda důsledná stejně jako téměř sousedící Maďarsko. Podpisem pod uprchlický pakt tak česká vláda vytvořila škvíru ve dveřích migračních toků, byť premiér A. Babiš (jež má mimo jiné stále problémy se střetem zájmů i Čapím hnízdem) a potažmo i vládní činitelé neustále zdůrazňují, že jde o nezávazný dokument – méně optimismu však zaznívá od právníků i politologů, jež poukazují na důsledky rozhodnutí české vlády a krom mezinárodních dopadů může mít signifikace dokumentu vliv i na samotnou vládu – potažmo hnutí ANO, neboť mnoho jeho voličů považuje tento krok za zradu a porušení Babišova daného slova.

Pro českou politiku to znamená, že byl právě odpískán start hledání nové věrohodné alternativy pro většinového voliče. Současná „demokratická opozice“ je v tomto směru nepoučitelná, neboť zemi do tohoto marasmu sama přivedla.
K. Samková

S jistotou lze tvrdit, že v propagaci migrace – tedy na rovinu řečeno – přesunu obrovských mas lidí z afrického a asijského kontinentu pod evropské nebe, mají krom přímých překupníků s lidskou nadějí na lepší život (novodobými otrokáři) i nemalý podíl takzvané „neziskové“ organizace, jejíž zisky by mnohdy mohli závidět i leckteří podnikatelé a jež jsou mnohdy i bohatě dotovány z našich daní.

V souvislostmi s masívní migrací a importu cizí kultury a zejména netolerantního islámu do evropských končin je i nadále kritizována zpráva o extremismu z pera BIS, jejíž zpravodajci považují za mnohem vážnější nebezpečí Rusko a jejich tajné služby a případně zdejší politické strany (na domácí scéně je největším trnem v oku SPD), zatímco o reji jiných zpravodajských služeb (o islámském terorismu nemluvě) se hovoří spíše jen okrajově nebo vůbec. Je opravdu nesnadné vidět takovou zprávu jako ideologicky nezabarvenou a předvánoční trhy, mnohde v Evropě připomínající barikády obložené betonovými zábranami, jsou v ostrém v protikladu s vánoční atmosférou v současném syrském Damašku.

Závěr prosince je pro mnohé nekritické uctívače V. Havla příležitostí k dalšímu stupňování kultu jeho osobnosti, od jehož úmrtí uplynulo sedm let (18.12. 2011) a tím dalším kamínkem bude nově točený film za peníze daňových poplatníků ve výši 14,5 milionů korun, jenž nepochybně „shrábne“ všechny možné ceny v kinematografii udílené. Nutno si v této souvislosti povzdechnout, že za celých – téměř 30 let – od tzv. „Něžné revoluce“ nebyl náš knižní, mediální ani kinematografický trh schopen přinést ucelený obraz skutečných událostí okolo roku 1989 s nezkresleným životopisem V. Havla včetně. Zřejmě bychom museli poznat trpkou pravdu, že V. Havel jakožto morální autorita naprosto selhal.

Ani Poslanecká sněmovna nezůstává – co se týče „adrenalinových“ zákonů – pozadu a z dílny bývalého ministra za hnutí ANO R. Pelikána vzešel (na podnět rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva) návrh zákona, jež by umožňoval právo změnit si pohlaví a to i dětem již od 12 let (se souhlasem rodičů – od 15 let i bez něho), což vyvolalo ostrou polemiku ve společnosti i mezi zákonodárci. Ve výčtu všech absurdních zákonů a doporučení z bruselské dílny se – dle mého soudu – členství v EU (nejen) České republiky stále více posouvá k jejich vrátkům s nápisem „Exit“.

Ne všichni mohou trávit vánoční svátky u svých domácích krbů a krom tisíců zaměstnanců sloužících v nepřetržitých provozech se tato poznámka týká i našich vojáků nacházejících se v zahraničních misích, o jejichž smyslu se ve společnosti velmi diskutuje a to zejména o misi v Afghánistánu, ze které se samotné Spojené státy pokouší vycouvat zachovaje si čistý štít, o čemž svědčí rozhovory s afghánským Talibanem, jež ovládá většinu země. I přes analýzy odborníků o budoucnosti našich vojáků v této zemi se česká vláda sveřepě drží svého stanoviska a o odchodu českých vojsk neuvažuje – může se tedy (s jistou mírou nadsázky) paradoxně stát, že Česká republika bude po odchodu všech spřátelených vojsk z Afghánistánu jedinou zemí, která okupuje cizí území.

Spojené státy na mírových rozhovorech s afghánským Talibanem… v katarské Dauhá… prý chtěly prosadit půlroční zastavení palby… přičemž Talibanu nabízely i funkce v případné „přechodné“ vládě v Kábulu… že by „čestný ústup“?
Trumpovi dochází trpělivost i s nejdelší válkou v amerických dějinách, a tak prý hodlá začít „řešit“ i Afghánistán… pro začátek prý hodlá stáhnout asi pět (a možná až sedm) tisíc z celkem 14 tisíc vojáků, kteří v Afghánistánu bojují…
V USA samozřejmě odmítají i avízovaný částečný odchod vojáků z Afghánistánu… Taliban už ale mezitím slaví; porazil přece supervelmoc… mírové rozhovory s USA nyní půjdou snáz, podotýkají Číňané, neboť odsun vojáků byl jednou z předběžných podmínek Talibanu…
T. Spencerová, FB

Velmi smutnou událostí je důlní neštěstí v dole ČSM na Karvinsku, kdež ve čtvrtek 20.12. způsobil výbuch metanu smrt 13 horníkům. V jemných pavučinách sociálních sítí a rovněž v Deníku N se ihned vyskytly informace, že čidla, jež mají hlídat koncentraci metanu v důlním ovzduší, byla údajně zakryta, což razantně odmítlo vedení OKD. Z mého osobního pohledu vyučeného a pracujícího horníka, jež si na dole ČSM odfáral svá dvě učňovská léta a ze všech dostupných informací, jež jsou momentálně k dispozici se domnívám, že došlo v úseku ražby k souběhu nešťastných okolností – hlava razicího kombajnu pravděpodobně odkryla ve sloji kapsu se stlačeným metanem a v témže momentu se zakousla do pevného nadloží (kamene), což způsobilo jiskru, následně výbuch a požár. Bylo-li metanové čidlo zakryto či nikoliv, nehraje žádnou roli (má jistou prodlevu mezi měřením a reakcí), nicméně údajný předák, jenž údajně prohlásil (Deník N), že se čidla běžně zakrývala, by měl být minimálně vedením OKD konfrontován. Na přesné informace o příčinách důlního neštěstí si budeme muset počkat (rovněž se mohu mýlit – stěžejní pro vyšetřovatele bude určit, co způsobilo vznětí metanu), nicméně reakce některých politických frakcí v polském Sejmu (vzhledem k faktu že drtivá většina obětí jsou občany Polska) jsou minimálně nechutné a honba za politickými body – jak se zdá – nezná etiku. Dlouholetý horník a poslanec Hájek použil ve svém vyjádření pro tisk slova, pod která se podepisuji:

Bezpečnosti je věnována maximální péče, ale je to boj člověka s přírodou a nelze vždy stoprocentně garantovat, že nedojde k anomální situaci, na kterou jsme jako lidé nebyli a nemohli být připraveni.

Blížící se konec roku nabádá také k úvahám a zamyšlením nad stavem společnosti a to zejména v souvislosti s politickými událostmi, jež mají přímý vliv na běžný život, přičemž lze s jistým zadostiučiněním konstatovat, že většina národa si zachovala zdravý selský rozum a úspěšně rozeznává politickou blamáž, načež zrna politické propagandy dokáží odhalit ještě dříve, než jim dá za pravdu sám čas – příkladem může být současná negativní kampaň proti Rusku (aniž bychom si Rusko jakkoliv idealizovali). Co se týče českých obchodních kruhů, obchodní vazby by mohly být mnohem lepší nebýt poklonkování našim „spojencům“ a rovněž péče o vojenské památníky díky narušeným diplomatickým vztahům nejsou ideální.

Pomalu si začínáme zvykat na dohled nad tím, aby se po internetu nešířily nenávistné projevy. Na tato politická opatření reagoval jistý komik trefnou poznámkou (parafrázuji ji volně): „Aby vláda lidem nakazovala, co si mají myslet, to už to bylo. Ale, aby jim říkala, co mají cítit, to je novinka.“
A. Votruba, www.casopisargument.cz

K ostatním domácím novinkám ve zkratce: A. Babiš si pochvaluje schválený státní rozpočet na příští rok, přičemž kritikové jej vidí jako rozhazovačný, navíc se schodkem 40 miliard korun – do úvahy vláda nebere ani jisté náznaky blížící se recese a již dnes je jisté, že ceny elektrické energie v nastávajícím roce porostou. Na neutěšený stav našeho školství poukazuje Česká pedagogická komora a inkluze ve školství je stále námětem diskusí odborníků i veřejnosti.

Se závěrem letošního roku probíhají v médiích různé bilance a úvahy nad budoucností EU – poslanec EP za ODS J. Zahradil předvídá v budoucích volbách do EP podstatnou změnu, německý deník Die Welt v rozhovoru s australským historikem Ch. Clarkem předvídá postupné zmenšování členské základny EU díky podstatným rozdílům mezi „starými“ a „novými“ členy a rovněž úvahy nad tzv. „Západním“ světem nehýří optimismem. Bruselská administrativa chystá před volbami do EP masívní kampaň, ve které chce občany odradit od euroskeptických stran, nicméně faktem zůstává, že (nejen) Evropě klepe na dveře recese a finanční krize.

Migračná kríza v Európe, protesty proti Macronovi vo Francúzsku, problémy Merkelovej v Nemecku,  národnostné problémy v Španielsku, ekonomické a politické problémy v Taliansku, náročné rokovania o Brexite ukazujú jasne, ako sú iluzórne predstavy o stabilite a sile Európskej únie. Okrem spomenutých nových problémov, Európe stále hrozí silná ekonomická kríza, ktorá by sa mala začať prejavovať už budúci rok.
www.hlavnespravy.sk

Poměrně zajímavá zpráva s možným přesahem i do ČR přichází ze Slovenska – američané prohráli soutěž o dodávky jaderného paliva pro slovenské reaktory, vítězem je dosavadní ruský dodavatel Tvel. V polských Katovicích skončila Světová konference o klimatu (COP24) s poněkud rozpačitým výsledkem, kterou média hodnotí v celé škále komentářů – od optimistických po naprostou skepsi a nechybí ani vyloženě ironicky sžíravé komentáře. V německých uměleckých kruzích bují staronová tradice a někteří politicky „uvědomělí“ činovníci sestavují seznam odpůrců imigrace a občany vyzývají k aktivnímu bonzáctví na své méně „uvědomělé“ občany a to za odměnu – osobně bych ji viděl na „třicet stříbrných“. Nová, předem avízovaná kosovská armáda stále budí emoce – politickými vazbami se zabývá i server protiproud.cz.

Francií i nadále otřásají protesty Žlutých vest a pozicí E. Macrona lomcuje nestabilita – ani opatření, jenž zavedl jakožto ústupek demonstrantům příliš nezabrala a na řadě bude zřejmě „padání hlav“ ministrů, přičemž bude hodně záležet na vůli a vytrvalosti demonstrujících, zda budou alespoň z velké části schopni obhájit své požadavky v „Manifestu“, přičemž jedním z nich je i ukončení zahraničních vojenských misí, což ostře kontrastuje s avízovaným odchodem amerických okupačních sil ze Sýrie, neboť jejich místo hodlá například právě Francie zaujmout. Nakolik tato hra s ohněm E. Macronovi vyjde, ukáže čas.

Francouzské tajné služby nenašly žádný důkaz, že by za demonstracemi „žlutých vest“ stálo Rusko… natož Putin…
T. Spencerová, FB

Británie stojí před těžkým dilematem v souvislosti s odchodem z tenat EU, přičemž novinové titulky hovoří o největší krizi od světové války, o katastrofě, o rozvratu… Dohoda s EU, která by byla přijatelná pro obě strany je v současné době v nedohlednu a rozplést tento gordický uzel beze ztrát bude zřejmě nemožný. Mimo hru ještě není ani nové referendum o setrvání v unii.

V úterý 11. prosince měla Dolní sněmovna odsouhlasit vládní dohodu o zásadách (limitech) budoucí obchodní smlouvy s EU, ty ale podřizují království všem současným i příštím pravidlům celní unie a obsahují past – nikdy nesmí vzniknout celní hranice v Irsku. Jinak řečeno, režim britské části ostrova zůstává v Unii a kdyby se hodlali Angličané z pravidel vyvléknout, ztratili by část svého území. Pravidla celní unie (kartelu) také zamezují vyjednávat volný obchod s dalšími státy, jak doufali, a dokonce výslovně zakazují odklon od tržních pravidel bez souhlasu. Pokořující „vazalskou” dohodu poslanci za nezávislost a demokracii nemohli přijmout, ale ani labouristická opozice ne, ta si žádný brexit nepřeje a doufá, že vládu shodí, vyvolá volby a vyhraje. Ani náhodou. Theresa Mayová ucukla a parlament nehlasoval.
A. Tomský, www.euportal.cz

Velký optimismus nevzbuzují ani další události v zemi bývalého Albionu – přes každodenní problémy s migranty, jež se odvažují dokonce i únosů lodí, nově zaperlil i skotský parlament, jenž zakázal Pana Perníčka, respektive určil mu neutrální pohlaví, neboť by v atmosféře genderové rovnosti mohl někomu vadit mužský rod.

Porošenkova administrativa mohutně přikládá pod kotel nenávisti k Rusku a s blížícími se ukrajinskými prezidentskými volbami, ve kterých má P. Porošenko minimální šance uspět, chce patrně kvůli svým ambicím přivést svět na pokraj záhuby – již nějakou dobu přinášíme znepokojivé zprávy o hromadění vojenské techniky na východ od našich hraničních mezí a akumulace je zřejmě u konce; Ruská rozvědka hlásí na konec letošního roku ukrajinskou ozbrojenou provokaci na hranicích s Krymem ve spolupráci se „západními“ partnery. Válečným šílenstvím se zabývá i Nejvyšší rada Ukrajiny – její poslanec V. Kuprij jí předložil návrh na vyhlášení války Rusku. Jednoznačně fašizující Ukrajina bude zřejmě tou rozbuškou k většímu lokálnímu konfliktu, přesto se osobně nedomnívám, že povede ke světové válce – na to je V. Putin až příliš dobrý stratég. Smutným faktem zůstává, že tzv. „Západ“ zcela nepokrytě používá Ukrajinu jako své beranidlo proti Rusku a ještě ho z našich daní dotuje.

Ukrajinský koncern Naftogaz oznámil, že bude mít problémy s nákupem plynu, neb nemá peníze… stát ho nutí z politických důvodů nakupovat reversní plyn za přestřelené ceny, ale ztráty navzdory slibům nekompenzuje…
T. Spencerová, FB

Spojené státy poněkud překvapily svět a stahují se ze Sýrie, naznačují i odchod z Afghánistánu avšak jedno bojiště je stále žhavé a tím je obchodní válečné pole. Velkým rivalem se stala Čína, kterážto po tvrdých vyjednáváních učinila jisté kompromisy a ústupky, nicméně poslední neblahé události spojené se zatčením ředitelky čínské společnosti Huawei znovu nastartovaly krizi ve vzájemných obchodních vztazích, přičemž důvody, pro něž byla ředitelka Meng Wan-čou zatčena, byly od samého začátku dost chatrné a dnes se jasně ukazuje, že za celým zatýkacím divadlem je jen a jen rostoucí konkurence Číny. V této souvislosti je poměrně úsměvná reakce některých českých bezpečnostních složek, které v podstatě jen papouškují americké stanovisko.

…tak Huawei a Čína obecně prý zničehonic ohrožuje Česko… „K vydání tohoto varování nás vedly naše poznatky včetně poznatků z činnosti našich bezpečnostních partnerů a také zjištění našich spojenců,” uvedl šéf NÚKIB Dušan Navrátil….
… nebo i jinak: naši spojenci nám vysvětlili, co máme dělat a říkat… a nejspíš to udělali už na konci listopadu… to nám to teda trvalo…
…nebo ještě jinak: řekli nám naši spojenci, jak se v dnešním světě vyhnout čínským produktům? A pokud ne, tak proč zrovna jen Huawei a ZTE?
T. Spencerová, FB

Na syrském bojišti se události radikálně mění a to zejména díky odchodu amerických okupačních sil z jeho území, což překvapilo i Rusko, které zde na oficiální pozvání syrské vlády operuje. Samozřejmé je, že D. Trump, coby vrchní velitel, ohlásil vítězství svých vojsk nad Islámským státem, třebaže účast jeho armády nad faktickým vítězstvím radikálů je přinejmenším sporná – nehledě na podporu tzv. „umírněných“ radikálů a dalších skupin bojujících proti oficiálně zvolené vládě v Damašku a rovněž nehledě na původní cíl – odstranit B. Assada. Svým odchodem rovněž dokonale zaskočil bojující Kurdy, kteří se do poslední chvíle nechtěli vzdát myšlenky na svůj vlastní stát a nyní budou muset vyjednávat alespoň o trošku schůdné autonomii se syrským vedením země. V této souvislosti si dalo Turecko oddych a bude zřejmě vyčkávat na další průběh událostí. Na uvolněné pozice po amerických vojskách se rychle tlačí Británie, Francie a Izrael, nicméně ani jednotky syrské armády nelení a hodlají toto vakuum v jejich vlastní zemi opanovat dříve než další okupační jednotky z cizích zemí.

Po oznámení amerického odsunu ze Sýrie se zúčastněné strany snaží reagovat, přičemž rychlost, zdá se, převládá nad reálnými možnostmi – Francie prý (namísto USA) podpoří kurdské Syrské demokratické síly (SDF), Británie prý zaujme místo USA při bombardování Islámského státu na východě Sýrie, Izrael prý vakuum po USA zaplní novými útoky proti Sýrii… pokud přitom Paříž a Londýn opravdu budou chtít zůstat v Sýrii bez ruského souhlasu, musejí počítat s tím, že se mohou dostat do války proti Rusku, Turecku, Íránu, Sýrii, Hizballáhu, iráckým milicím…
K bojům proti zbylým oddílům Daeše na východě Sýrie se už přesouvají elitní syrské Tiger Force, jednotky syrské armády míří ke kurdskému Manbídži na severu země…
T. Spencerová, FB

Rozhodnutí D. Trumpa o stažení armády ze Sýrie vyvolalo zároveň v některých médiích paniku – hovoří o zradě všech a jen je škoda, že se dotyčná média rovněž nezeptala místních obyvatel na jejich názor. Rovněž Afghánistán je na pořadu dne a D. Trump již dal pokyn ke stažení zhruba sedmi tisícovek vojáků (ze zhruba čtrnácti tisíc), což zřejmě vyvolá zase paniku u našich zastánců mezinárodních vojenských misí. Ke světovému míru je, bohužel, ovšem stále stejně daleko (viz Ukrajina) a nové napětí vzniká i v Perském zálivu, kam se nasměrovaly americké útočné lodě za účelem „odstrašení“ Íránu, přičemž Íránské revoluční gardy spustily na přivítanou námořní manévry a uvítaly nově připluvší salvou raket. Silná slova létají i mezi Řeckem a Tureckem, načež oba státy jsou členy NATO:

„Pokud udělají sebemenší pohyb, zničíme je, chceme mír, ale neustoupíme jim ani o centimetr,“ hrozí řecký ministr obrany Kammenos Turecku, jehož letectvo narušuje řecký vzdušný prostor v Egejském moři… „Pokud obsadí byť jen malou naši skálu, srovnáme ji se zemí,“ přidal se admirál Apostolakis… Turecko se nikdy nevzdá prosazování „nároků naší země a našeho národa“, reaguje náčelník tureckého generálního štábu Akar… Řecko i Turecko jsou členy NATO… stále…
T. Spencerová, FB

Zprávy na téma migrace jsou stále na každodenním talíři, přičemž konzumentům se již mnohde zvedá žaludek nad jeho obsahem a začínají remcat. Příkladem nestravitelných soust se již před nějakou dobou stalo Švédsko, jež se v tomto týdnu dostalo opět do popředí událostí spojených s islámskou „mírumilovnou“ ideologií – dvě švédské občanky byly brutálně zavražděny v Maroku (odkaz na článek je pro silné nervy), v samotné zemi Vikingů jsou migranty znásilněné ženy osočovány z toho, že narušují multikulturní soužití. Šéf švédských Umírněných U. Kristersson hovoří o své zemi jako o jedné nekončící gangsterce a jeho slova potvrzují gangy mladíků, kteří přepadávají školní děti a okrádají je. Je rovněž jistým paradoxem doby, že proti masové migraci se nejvíce ozývají ženy, zatímco muži, jakožto jejich hypotetičtí ochránci, nejsou příliš slyšet. Jistou nadějí je pro tuto skandinávskou zemi výrazný nárůst preferencí protiimigračních stran. Zatímco belgický premiér Ch. Michel po podpisu globálního paktu o migraci v marocké Marrákeši kázal zemím V4 o vyloučení ze Schengenského prostoru za jejich nepodpis, v jeho vlastní zemi proběhly mohutné demonstrace – v některých případech dost brutálně potlačované policií, načež sám premiér, jež se navrátil do své domoviny, byl nucen podat pod tlakem demisi, neboť „díky“ jeho podpisu pod marrákešský dokument se rozpadla vládní koalice a na pořadu dne budou nové volby.

Belgický premiér Charles, který nedávno kvůli migraci vyháněl země Visegrádu ze Schengenu a pak sám kvůli migraci rezignoval, zůstanev čele přechodné vlády… v Belgii mají tradiční problém se sestavováním vlád a lepšího očividně nemají…
T. Spencerová, FB

OSN nás ovšem neustále ujišťuje, že migrace je přínosem a hnacím motorem růstu HDP i porozumění, načež vychází najevo, že marrákešská dohoda byla touto organizací dlouhou dobu utajována.

Z ostatních zpráv:

  • Pohoršený úsměv budí čin několika výrostků v italském kostele.
  • Inspirující status jednoho řidiče kamionů – a snad ne jediného.
  • Děda Mráz a Santa Klaus se setkali na hranicích.
  • Mějme rádi svoji zemi a buďme na ni hrdí…
  • Vánoční zvyky kdysi a dnes.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...