Další listopadový týden se otočil v kalendáři a krom typického podzimního a předzimního počasí přináší i mnoho událostí doma i ve světě. Na našem politickém parketu to obecně celkem dobře bublá – hovoří o tom nejnovější průzkumy veřejného mínění, v jejichž čele se stále drží hnutí Ano, posiluje SPD a nad pětiprocentní linii se poprvé dostala i Trikolora. Koho naopak statistiky nemohou těšit, to jsou obecně strany tzv. „demobloku“ a ani ČSSD, která balancuje na hranici průchodnosti do zákonodárných sborů. Snad i to je příčinou razantních úvah těchto partají o změně způsobu voleb (připomeňme litanie M. Bendy, který by nejraději zrušil přímou volbu prezidenta), což je ovšem vyloženě účelová záležitost, neschopnost přiznat si vlastní chyby a snaha dostat se do vedení země za jakoukoli cenu. Není tedy divu, že tomu i odpovídají prostředky vedoucích jednotlivých stran i jejich voličů – pokud nás nechtějí voliči volit, chyba není v nás, ale ve voličích. Napadání, nálepkování a radikalizace ve verbální rovině týden co týden notně tvrdne a neúspěšné strany se chápou i posledních stébel, kterými jsou nevládní neziskové organizace – zejména „Milion chvilek pro demokracii“ a v poslední době i v mezinárodní rovině „Člověk v tísni“. Stačí se však podívat na činnost volených zástupců a není divu, že běžný občan přehodnocuje svůj vztah k některým partajím – v poslední době tak „excelují“ například Piráti na pražských radnicích. A ten hloupý volič je nechce volit…
Radikální postup zvolila i „novinářka“ P. Procházková, která se v nedávné minulosti přidala k hlásné troubě liberálních progresivistů v Deníku N a kterážto dala jasně najevo, zač je toho pravá demokracie v jejím podání – nejprve hrubými slovy napadla redaktora internetového serveru Sputnik a poté přidala i pár fackových argumentů. Tatáž redaktorka na novinářské sešlosti s názvem Mediální fórum 2019 v pražském hotelu Grand Majestic Plaza, kde k incidentu došlo, tvrdila, že čeština je k ničemu a do ČR beztak nikdo nejezdí. Skutečná perla. Není žádným překvapením, že fackovací argumentaci jasně podpořily takové „demokratické“ osobnosti jako J. Štětina, J. Hřebejk a další. Z tohoto pohledu si nelze dělat žádné iluze o tom, že tzv. „pražská kavárna“ bude bojovat férovými prostředky a je třeba se připravit na další radikalizaci, neboť těchto pár fyzických argumentů může být jen prvními vlaštovkami k umlčování jakékoli opozice násilím (viz návrh BIS k domobraneckým spolkům), což začíná reálně připomínat nechvalně známou dobu v nacistickém Německu před nástupem A. Hitlera k moci.
K tomu ovšem přispívá svou nemalou měrou i „naše“ Česká televize svým údajným nezaujatým zpravodajstvím a výchovou našich dětí ke světlým zítřkům pod bruselským svazem, nicméně jak se zdá, nad Kavčími horami se zvolna stahují mraky, neboť najevo vycházejí nedobré skutečnosti ohledně financování tohoto veřejnoprávního média – přesto tato pevnost, prosazující novou liberálně progresivní doktrínu odolává tlaku veřejnosti. V problémech se ocitá i manželka ředitele Ústavu nezávislé žurnalistiky H. Neumannová – tento webový „hlídací pes demokracie“, jejíž praktiky odhalil X. Veselý sídlí na téže adrese jako společnost H. Neumannové a vazby na politické dohazování zakázek jsou evidentní. V rámci cenzury zatápí opět šéf ČSSD J. Hamáček, jež prohlásil Facebook za nebezpečí pro demokracii a islamofobii chce potlačovat všemi zákonnými prostředky, což se ve světě i u nás daří – kniha T. Robinsona Mohamedův korán je na indexu zakázaných knih, byť na našem trhu ji lze ještě zakoupit.
Amazon (spolu s ostatními platformami patří do toho to kolosu – paypal, abebooks, ebay atd) smazal z nabídky tento knižní titul. Dokonce to zašlo tak daleko, že i antikvariátní kopie je zakázané na Amazonu prodávat. Toto je ekvivalent diktatury nacistů nebo komunistů 21. století. Mnozí jistě pamatují pálení či zabavování knih z těchto diktaturách dob. Přemýšlíte, jaká jiná kniha o Islámu byla Amazonem zakázána? Mein Kampf si můžete na Amazonu koupit. Stejně jako teroristický manuál The Anarchist Cookbook.
P. McLoughlin, Pravý prostor
Stejně nebezpečná ideologie LGBT zasahuje do všech oblastí společenského života u nás i v Evropě, v Holandsku nyní levicově zelení neomarxisté protestují proti Černému Petrovi (naše obdoba čerta v doprovodu Mikuláše) a viní jej z údajného rasismu. Snad by pomohlo očernit i Mikuláše a bylo by po rasismu a naše karetní hra Černý Petr bude patrně časem zakázána. V našich končinách se chystá změna financování pokusu jménem inkluze, ministerstvo hodlá seškrtat výdaje na asistenty a učitelé se již bouří, neboť budou muset vyvinout zvýšené úsilí za zrušené posty asistentů a zatímco se v politických kruzích – s prominutím – slintá o těchto nesmyslech, raší nám tu problémy mnohem horší a to se seniory; v minulém díle Týdeníčku bylo poukázáno na brandýskou LDN, již se objevují další nechutné případy i z jiných zařízení. Bohužel liberálně neomarxistická demagogie se seniory víceméně nepočítá a považuje je za společenskou zátěž.
Domácí finanční situace doznala jisté zásadní změny, když vláda schválila tzv. „digitální daň“ pro velké internetové korporace a to ve výši sedmi procent, což je v Evropě nejvyšší sazba a návrh čeká na schválení Parlamentem. Na trhu s nemovitostmi vládne i nadále poměrně neutěšený stav, neboť hypotéka na bydlení představuje vysokou a zpravidla doživotní zátěž, ceny stavebních prací i nadále rostou stejně jako elektřina, na čerpacích stanicích se ceny ustálily a nehýbají se z místa. Ekonomka I. Švihlíková se zamýšlí nad penězi odtékajících z České republiky, což je dlouho diskutovaný problém, jehož řešení je prozatím stále v nedohlednu.
Evropská unie v rámci událostí v Hongkongu vydala své oficiální stanovisko, nicméně je otázkou, nakolik mají jak evropská, tak naše média hlavního proudu relevantní informace z této oblasti a nakolik jde o protičínskou propagandu. Je poměrně zvláštní, že bruselská říše má sama tuny másla na pomazaných hlavách (viz události se Žlutými vestami ve Francii), ale k zemím ideologicky nepřátelským měří samozřejmě jiným metrem a totéž pokrytectví sálá i z našich českých oficiálních míst. Zcela absurdní je postoj USA, kdež se odhlasoval zákon na podporu „prodemokratických“ sil, což jasně ilustruje, že jde o umělé násilí s ryze politickým cílem. Zajímavá zprávička na Parlamentních listech hovoří o smlouvě mezi českou a německou policií, jež vstoupila v platnost 1. října a která dává mimořádné pravomoci německé policii k zásahům na území ČR. Vzhledem k postoji Hamáčkova ministerstva (naprosté mlčení) se lze domnívat, že ministerstvo má zajisté co tajit před veřejností.
Po měsících pouličních nepokojů se k místním volbám v Hongkongu dostavilo přes milion lidí, což lze vnímat jako vyjádření podpory „čínské“ správě města (a „klidu na práci“)…
T. Spencerová, FB
Slovenská politická scéna v tomto týdnu řešila možnou budoucí koalici proliberálně progresivních stran s názvem „Blok změny“, nicméně snaha přišla vniveč a z dohody zůstalo jen vzduchoprázdno. Vyjednávání víceméně ztroskotalo na postoji předsedy nové partaje „Za lidi“, kterým je bývalý prezident A. Kiska (už jen název strany kterou Kiska vede je silná demagogie vzhledem k jeho postojům v roli prezidenta SR), tudíž tyto partaje půjdou do voleb samostatně. Situaci poměrně sžíravě okomentoval poslanec L. Blaha a v jistém ohledu má jeho kritika reálný základ – pokud se strany nedokázaly dohodnout dnes, jak asi bude vypadat povolební jednání o případné vládní koalici? Stejný poslanec okomentoval i „oslavy“ 17. listopadu v Bratislavě, kam dorazilo jen několik tisíc účastníků a označil tento stav za trapas roku. Slovensko má i přes oficiální protiruskou rétoriku jeden zvláštní unikát – ruský internetový obchodní gigant Wildberries uzavřel memorandum o spolupráci s místní finanční správou, čímž více otevřel své trhy Slovensku.
Německo kráčí vstříc zelenému socialismu a vzhledem k rostoucím preferencím německých Zelených není tato idea úplně nereálná – silně to připomíná období našeho „Pražského jara“ a v zásadě jde o naroubování kapitalismu na socialismus. Tato třetí cesta by měla být spásou Německa, nakolik se však podaří tuto vizi prosadit je záležitostí křišťálové koule. Zemí rovněž otřásl případ vraždy nožem, přičemž obětí byl syn bývalého spolkového prezidenta F. von Weizsäker a vražda byla spáchána na jeho přednášce na berlínské klinice. Výmluvná jsou slova předsedy parlamentní FDP Ch. Lindnera: „V jakém světě to žijeme?“
Ukrajinská novodobá historie je show na pokračování s vyvrcholením daleko za obzorem, v zemi sílí kritika na adresu USA, prezident V. Zelenskyj je obviňován z odprodávání ukrajinské půdy do rukou cizinců a kauza bývalého prezidenta P. Porošenka je nekonečný seriál na pokračování, přičemž za obviněním je ihned vidět ruka Moskvy a silné zastání má tento bývalý lídr u polského antirusisty D. Tuska. Finanční čachry v ukrajinských nečistých vodách doběhly amerického kandidáta J. Bidena, proti němuž svědčili dva ukrajinští poslanci, což může zamíchat předvolebními kartami v USA, kteréžto s velkou pompou oznámily zahájení dodávek kapalného plynu na Ukrajinu, což jistě „ocení“ koncoví odběratelé, neboť plyn bude několikrát dražší než jaký by brali od svých nejbližších sousedů. Ukrajinu rovněž čekala návštěva našeho premiéra A. Babiše, který před domácím publikem hovoří o Ukrajině poněkud jinak, zatímco coby návštěva jen papouškoval fráze o Krymu, ruské agresi a podpoře ukrajinského lidu. Zkrátka běžné politické tlachy.
V minulých týdnech silně rezonovala evropskou i zámořskou politickou scénou slova E. Macrona o paktu NATO ve stavu mozkové smrti, načež nejhorlivější zastánci paktu patřili spíše k nováčkům včetně ČR, jinak na věc pohlíží německý ministr zahraničí H. Maas, jenž požaduje jakýsi „restart“ (na rozdíl od německé kancléřky A. Merkelové, která kritiku tvrdě odmítla). Mezitím ovšem nejvyšší vedení NATO zvýšilo laťku a uznalo vesmír jako další operační prostor, na což reagovalo Rusko, které přibližování vojenského paktu stále blíže ke svým hranicím považuje za znepokojivé a není divu. Z praktického pohledu je ovšem možné, že J. Stoltenberg, generální tajemník NATO, jen zvyšuje „sázky“ a blafuje – vzhledem k neudržitelné finanční situaci své země a k problémům s některými druhy bojové techniky to alespoň tak vypadá.
Z některých evropských zemí již otevřeně zaznívá kritika na adresu USA – v Aténách se konala protiamerická demonstrace, v německém sněmu zaznívají protesty a vyzývá se ke stažení jaderných zbraní z německého území – naproti tomu ministr zahraničí H. Maas při návštěvě Hirošimy(!) stažení jaderných zbraní odmítl. Spojené státy mají problémy i s Tureckem, které razantně odmítá odstoupit od nákupu ruských S-400 a v napjaté atmosféře létají ultimáta. Na pořadu dne je i pokus o odvolání prezidenta D. Trumpa z postu prezidenta, což necelý rok před prezidentskými volbami zavání jasně předvolební kampaní. Dobojováno zdaleka není na obchodní frontě s Čínou, zajímavá otočka nastala v případě uznání izraelských osad na Západním břehu Jordánu a dedolarizace ve světovém měřítku se stává realitou, což v ekonomickém pohledu není pro USA příznivá zpráva – snad i proto odhazuje americká administrativa rukavičky a z pozice silnějšího krade syrskou ropu a obhajuje to tím, že syrská armáda není připravena ložiska ochránit. Tomu se říká zoufalost.
Trump má za to, že blížící se zpráva ministerstva spravedlnosti o kořenech a hlavních hybatelích falešného skandálu Russiagate bude „historická“ a stane se „největším skandálem v dějinách USA“… tož uvidíme… protitrumpovská média nyní při impíčovacích slyšeních ve Sněmovně reprezentantů každý den omílají „bomby“ a „výbušná sdělení“, a kde nic tu nic… samá nuda…
T. Spencerová, FB
Evropský kontinent stále více ohrožuje migrační šílenství, které média hlavního proudu buď zamlčují nebo zlehčují, nicméně informace se dají naštěstí sehnat a obraz evropského obyvatelstva z tohoto pohledu není právě příznivý. Italské ulice již nedokáže chránit armáda ani policie a vládnou zde ozbrojené gangy, přičemž země pod levicovou vládou kupodivu spustila program na dobrovolný návrat cizinců do svých původních vlastí, nicméně v úspěch příliš doufat nelze. Sám M. Salvini trhá průzkumy veřejného mínění, proto se jej (nejen) bruselský diktát snaží odstranit a úřady jej chtějí postavit před soud za údajné zločiny proti lidskosti. Příliv migrantů pokračuje v Řecku, tábory jsou přeplněné a vláda hodlá některé zavřít – co si od toho slibuje, je velkou otázkou. Francouzská společnost je již infiltrována bojovníky IS a předměstí velkých měst hrozí výbuchem. Německem se valí vlna násilí a na pořadu dne jsou koupaliště pro islámské věřící, násilí v britském Birminghamu zachycené na videu není nic neobvyklého. V Holandsku byl odsouzen migrant za přípravu vraždy zdejšího politika G. Wilderse, Švédsko se pokouší o stejný program jako Itálie – nabádá cizince k dobrovolnému návratu do svých zemí, načež zdejší premiér lže v přímém přenosu když tvrdí, že mezi násilím gangů a migrací není žádná spojitost, ovšem statistiky hovoří jinak a zóny obývané výhradně islámskými cizinci již těžko někdo v této zemi popře. Do španělské enklávy Ceuta vniklo násilím auto s cizinci, finský politik (bývalý to migrant) přiznal vymyšlené rasistické útoky, aby údajně zaujal a problémům s islámským terorismem se nevyhnulo ani Rusko či USA. V české kotlině se řeší cizí sirotci, zatímco domácí děti bez domova a rodičovské lásky nikoho nezajímají, zato si mohou alespoň zasoutěžit ve výtvarné soutěži – říká vláda. Cynismus jako vyšitý. Hamáčkovo ministerstvo tvrdí (a rovněž například P. Rychetský a další), že žádní migranti tu nejsou, zatímco německá policie vyzývá české občany k identifikaci pašeráků lidí na českých hranicích, německá firma (s jednatelem Fatihem Simsekem, občanem Turecka) nelegálně vybudovala vjezd do bývalého klatovského masokombinátu a hodlá zde porážet zvířata „halal“ způsobem (kdepak jsou ochránci zvířat?), na stole jsou opět migrační kvóty a budoucnost Evropy je z tohoto pohledu velmi temná. Zajímavou dohru v souvislosti s islámem má i soudní kauza kardinála D. Duky, který tímto způsobem protestoval proti nechutnému napadání křesťanství – šlo o hru v brněnském divadle, při níž byla Ježíšem znásilněna muslimka. Lze si lehce představit, jak by vypadala reakce muslimů, pokud by byla hra koncipována z opačného pohledu. Křesťanství dostává v posledních letech tvrdé rány a je na čase bojovat.
Klimatické orgie zbavené zdravého rozumu pokračují neztenčenou silou a stále více je zřejmější, že na ideje zelenorudých mozků klimatických, psychicky narušených aktivistů není vývoj technologií připraven – snad nejlepším příkladem z praxe je případ řidiče z Tyrolska, jenž havaroval se svým vozem Tesla:
„Před několika dny jsem vás informoval o tom, že v Tyrolsku narazil řidič Tesly při rychlosti 60 kilometrů. Při srážce vůz vzplanul a explodoval, řidiče zachránili, ale oheň se nepodařilo uhasit. Auto museli na tři dny ponořit do vodní nádrže a teprve potom oheň přestal. 11 000 litrů použité vody je kontaminované,“ píše P. Robejšek.
Hromadné zavedení elektromobilů do praxe má však mnoho dalších úskalí a těch pár zásuvek umístěných s velkou pompou na cca 170 místech v ČR se bude jen těžko množit, dokud se zároveň nepodaří vyřešit nárůst spotřeby energií a potřebná infrastruktura, což zase naráží na problém, neboť fosilní paliva i jaderná energie jsou promptně odmítány a další alternativní zdroje spotřebu v žádném případě nepokryjí. V případě elektromobilů jde navíc jasně o byznys a lithium jde na odbyt.
Tak už i Budapešť nám vyhlásila klimatickou nouzi; bylo to jedno z prvních opatření nového primátora Karácsonyho, který je členem zelené strany Dialog. Součástí takových opatření je obvykle podpora pro elektromobilitu, skútry počínaje, městskými autobusy konče. Diesel a benzín jsou fuj. Jenže pak je tu otázka, o které se zelené hnutí téměř kompletně odmítá bavit, nebo, když už se jí vůbec ujme, vzletnými slovy hovoří o nadějných technologiích, které už-už mají vyskočit z laboratoří a přinést další efektivitu. (Takové zprávy o očekávaném průlomu jsem četl za posledních deset let mockrát.)
M. Kechlibar, Pravý prostor
Zelený extrémismus je velmi dobře znatelný v Německu, kdež v roce 2022 odzvoní posledním jaderným elektrárnám a již nyní vyvstávají mnohým kompetentním činitelům vrásky na čele, kterak nahradí (neřkuli zvýší) tyto stávající zdroje energie. Mezitím se v celoevropském měřítku pokouší liberální frakce Obnovme Evropu prosadit návrh na vyhlášení stavu klimatické nouze, aniž je přesně definováno, co tento stav bude v praxi znamenat. Zelený socialismus si tedy tvrdě razí svou cestičku, byť mnohdy nelogickou a skutečné životní prostředí je – jak jinak – pouze předmětem obchodních bojů.
Z ostatních zpráv:
- Norský Barnevernet je pod tlakem kvůli odebírání dětí.
- Převrat v Bolívii a souvislosti.
- Izraelský premiér B. Netanjahu obviněn z korupce a podvodu.
- Neoliberalismus v Americe je v koncích – názor.
- Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo dokumenty o SNP.
- Spuštění plynovodu Nord Stream 2 bylo odloženo.
- Policejní instruktor popsal stav našich speciálních jednotek.
