V uplynulých sedmi dnech se povolební politická situace zvolna usazuje načež předvolební sliby vzal vítr babího(šovo) léta a leckde ještě doznívají boje o zajímavé „trafiky“ což se neobejde bez ostrých slov a to dokonce ani v našem mediálním prostoru. Prokazatelně ztrátová KSČM se rozhodla vejít na politické smetiště v čele s V. Filipem, kterýžto „uhájil“ svoji pozici lídra a ČSSD se v těsném závěsu řítí tamtéž. Vzhledem k téměř jasné neexistenci levice se někteří političtí pozorovatelé kloní k názoru, že na pořadu dne je vznik nějakého nového levicového uskupení. K popularizaci ČSSD nepřispěl ani bývalý to ministr zahraničí L. Zaorálek, jenž byl náhle osvícen a nyní – mimo jiné – káže o návratu našich vojáků ze zahraničních misí, přičemž byv v roli ministra tyto mise vysloveně podporoval a svým současným postojem si vysloužil kritiku nejen od publicistů, nýbrž i od generála K. Řehka, což vyvolalo kolo ostrých debat mezi oběma protagonisty a novinářskou obcí načež Zaorálkovo „osvícení“ bylo způsobeno dalším zabitým českým vojákem v Afghánistánu.

Po dalším zabitém českém vojákovi a dvou zraněných… titulek Novinek.cz: „Babiš chce s Metnarem probrat postup proti útokům v Afghánistánu.“… fascinující…
T. Spencerová, FB

O smyslu zahraničních misí se v poslední době diskutuje stále častěji, nicméně „tradiční“ politické strany jakoukoli diskusi předem odmítají a neustále opakují nesmyslné fráze o tom, že naši vojáci bojují ve vzdálené cizí zemi za náš klidný spánek případně že je to náš závazek spojencům NATO – osobně bych klidněji spal kdyby byli tito vojáci na našich státních hranicích a žádný závazek ohledně zahraničních misí nám ze smlouvy o NATO nevyplývá. Každá taková oběť jde výhradně na vrub politiků včetně již výše zmiňovaného L. Zaorálka a rozhodně to nepřispívá k uvolnění napětí ve světě obecně. Kotrmelce české zahraniční politiky jsou ostatně patrny již delší dobu – stačí se zaposlouchat do hysterie okolo poslance R. Vondráčka (ANO) a jeho cesty do Ruska, načež H. Langšádlová (TOP-09) navrhla usnesení o nepřípustnosti zpochybňovat závazek protiruských sankcí přijatých EU, který byl sněmovnou zamítnut. Rovněž vztah k EU z hlediska české zahraniční politiky je poněkud diskutabilní, vládne zde spíše lokajství než rovnocenné partnerství jednotlivých zemí a jakákoli diskuse o jiném než předem daném směru je nálepkována a odmítnuta.

Stále rozčeřené vody se houpají nad projevem profesora P. Piťhy, jež našel mnoho zastánců ale i odpůrců, nicméně mezi odpůrce lze jen stěží zařadit kontroverzního kněze T. Halíka, jenž ztratil kredit nejen jako občan, nýbrž i jako kněz – o jeho „demokratickém“ smýšlení nemluvě. K Istanbulské úmluvě, o níž profesor P. Piťha hovořil, zaujala stanovisko i Česká biskupská konference zcela jasným a srozumitelným prohlášením, jasný pohled zastává i česká advokacie.

Rok co rok a více a více je emocemi nabit akt předávání vyznamenání prezidentem republiky osobám, jež se zasloužily o kulturní či společenský rozvoj naší země, přičemž důvody jsou vesměs vždy stejné – lidská závist těch, jež oceněni nebyli a antipatie vůči osobě prezidenta, tedy dost nízké lidské pudy, jichž se denně čím dál více dostává na povrch. A na povrch směřuje i pravda, byť jí to někdy trvá – jako například v kauze somálské studentky, která měla údajný problém s nošením muslimského šátku na střední zdravotnické škole a její případ se donesl až před soud a ombudsmanku A. Šabatovou, jež se v tomto případu angažovala a nyní čelí žalobě, stejně jako naše „objektivní“ Česká televize. Ostatně o prohnilém systému, jež panuje ve zdejších končinách referuje M. Šichtařová.

“Máme stejný názor, jak řešit migraci”, prohlásili dnes (26.10.) v Praze na společné tiskové konferenci Angela Merkelová a Andrej Babiš. Dále český premiér řekl, že “Česko není proti Evropské unii. Máme zájem, aby Evropa nebyla rozdělená. Rozdělování na V4 a zbytek není správné a není to pravda,“ zdůraznil Babiš před německou kancléřkou. Hnutí SPD tuto premiérovu interpretaci odmítá a rozhodně nereprezentuje naše názory.
T. Okamura, FB

Kvapem se nám blíží kulaté výročí vzniku ČSR a již v tomto týdnu si téměř všichni ti, jež vládnou brkem a kalamářem nenechali uniknout příležitost k různým komentářům a literárním dílům nehledě na nepřeberné množství různých kulturních akcí a politických projevů – od nic neříkajících frází po tvrdá slova z obou stran politické a společenské barikády jíž jsme v posledních letech postaveni tváří v tvář. Zhodnotit všechna ta vyřčená a literárně zpracovaná slova by bylo dalece nad rámec této rubriky, nehledě na fakt, že hodnocení tohoto víkendu proběhne až v následujícím týdnu. Předpokládám rovněž, že „tradiční“ strany a „tradiční“ politikové budou přetékat optimismem nad dosavadním budování kapitalismu, rád bych proto nabídl i poněkud kritičtější pohled a zejména srovnání původních idejí s dnešním vývojem naší společnosti ve vazbě na zahraničí. Začněme článkem V. Klímy s titulkem velice aktuálním: „Slavme, dokud ještě máme vlastní stát.“ Srovnáváme-li dnešní dobu s časy před Mnichovem, jsme na tom poměrně hůře – tvrdí filozof J. Hejlek, europoslanec a pracovník IVK I. Strejček hodnotí vznik ČSR obecně a v současných aspektech kriticky, zajímavý pohled v souvislosti s německou otázkou nabízí B. Olšer. Institut V. Klause uspořádal besedu k výročí ČSR a rovněž i zde padala ostrá vyjádření, J. Vyvadil píše o absenci vyvážené politice všech azimutů, která zde chybí:

Když dnes posloucháme televizní či jiné pořady na téma Ruska, slyšíme hlasy totálních hlupáků. Oni nezaregistrovali, že vznikl po absurdním kyjevském euromajdanu světový geopolitický trojlístek Rusko – Čína – USA, který do značné míry ovlivňuje a vlastně i určuje, kudy by svět měl směřovat. Sorry, nezahrnuji tam EU, ta představuje už jen zvláštní ekonomicko – administrativní entitu, jejíž geopolitický význam je fakt spíše jen symbolický.
J. Vyvadil, www.rukojmi.cz

Zajímavé srovnání se současnými Spojenými státy a politikou D. Trumpa s naší realitou popisuje Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu Eliáš a biskupové sekretáři Metoděj a Timotej.

Evropská byrokracie si dělá nároky na Černé moře, čímž popudila ministra zahraničí RF S. Lavrova, což není jediný kontroverzní čin Bruselu – na světlo se dostávají informace o milionech eur určené k posílení libyjské pobřežní stráže ve snaze omezit přítok migrantů do Evropy, ti si ovšem již našli jinou cestu – španělskou. Navíc Gatestone Institute odhalil přímé propojení byznysu s islámem skrze tzv. „halal“ potraviny a není snad nikdo na pochybách, že za vším jsou jen peníze.

Rakousko, které předsedá Unii, vyzývá členské státy, aby přestaly dodávat zbraně Saúdům… největší členové, s výjimkou Německa, neposlouchají…
T. Spencerová, FB

Slovensko se krom politického prostředí potýká i s vyšetřováním vraždy J. Kuciaka a jeho přítelkyně, přičemž na povrch vyplouvají další souvislosti – například sledování novinářů a k tomu všemu zmizely v kauze Technopol asi tři stovky stran soudního spisu. Na majetkové poměry slovenských prezidentských kandidátů si posvítili aktivisté některých mimovládních organizací a je zřejmé, že u některých jmen se malinko netrefili. Problém s majetkem má rovněž prezident A. Kiska, jenž prohrál soud ve sporu o pozemky v katastru obce Velký Slavkov.

Mimochodem, Macron na Slovensku: (podle Aktuálně.cz) „Nejlepší reakcí (na demagogy a populisty) je podle francouzského prezidenta říkat pravdu. „Chtějí zastavit Brusel? Tak vysvětlete, že to znamená zastavit stavbu silnic, zastavit fondy.“… a nějaký další argument by nebyl?… asi ne, protože „Brusel je naše svobodná volba. Sami jsme se rozhodli, že budeme členy. Brusel jsme my.“… fascinující… v té vyprázdněnosti…
T. Spencerová, FB

Polskem proběhly komunální volby v níž dominovala současná vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), což je potěšitelný výsledek pro euroskeptické voliče, nicméně atmosféra v Polsku je přibližně stejně rozpolcená jako v ČR a některá témata – například o Rusku – lze nahlas diskutovat pouze v soukromí. Naši severní sousedé jsou rovněž bohužel příčinou napětí v Evropě a to zejména v jejím postoji právě k Rusku, přičemž za svou nenávist a lokajství k zámoří si budou muset notně připlatit za dovážený plyn.

V zemi galského kohouta vládne poněkud schizofrenická vláda, která chce repatriovat děti teroristů islámského státu ze Sýrie, na druhé straně se ministr vnitra této země obává nástup salafistů v následujících francouzských volbách.

Aktuálně.cz: „Francie chce ze Sýrie repatriovat děti radikálů, matky zpátky nevezme.“… hle, sirotci pro paní Šojdrovou se už připravují…
T. Spencerová, FB

Obyvatelstvo Itálie zvolna obrací svá záda k Evropské unii a již jen 44 % z nich by v tomto spolku chtěla zůstat, slova L. Jakla o rozpadu EU se zvolna vyplňují a není divu, neboť Evropská komise zamítla návrh rozpočtu této země na rok 2019 s plánovaným deficitem 2,4 % HDP na což M. Salvini rozhodně odpověděl, že rozpočet měnit nehodlá.

Italská vládní Liga Severu ve volbách v provincii Trento porazila středolevé koalice, které tam vládly několik dekád…
T. Spencerová, FB

Británie se stále více potýká s vnitřními problémy a je čím dále pravděpodobnější, že kauzy „Skripal“ a podobné další slouží jen k obratu pozornosti od domácích „nepříjemností“ jako například pozvolná, ale již dost viditelná islamizace země, vzestup nesmyslných LGBT a genderových aktivit a příliš již nepomáhá ani vytvoření vnějších nepřátel Ruska a Číny – britská vláda dokonce skrze kabinet ministrů prohlásila, že nemá žádné důkazy o vnějším zásahu Ruska či jiných států do demokratických procesů země. Britské ostrovy rovněž trápí obrovský nárůst kriminality a to již i v menších městech, přičemž prvotní příčinou (azylanté z islámských zemí a nedostatek policistů) se vládní byrokracie odmítá zabývat – přilévá svojí islámu vstřícnou politikou olej do společenského ohně a kritiky pronásleduje.

Rusko, jenž čelí v posledních letech nebývalému tlaku tzv. „demokratického Západu“ je nuceno v mnoha ohledech přehodnotit svoji zahraniční i vnitřní politiku – v domácí rovině vedou sankce uvalené USA a jejich satelity včetně EU k opačnému efektu než původní tvůrci zamýšleli – Rusko se zvolna stává potravinově soběstačné a domácí výrobci zaznamenávají nebývalý vzestup. Uvážlivá politika prezidenta V. Putina vede i ke zklidnění v rusko-japonském sporu o ostrovy a na pořadu dne je uzavření mírové dohody, nicméně zvláště z mezinárodního bezpečnostního pohledu nemůže být Putinova politika bezmezně tolerantní – nedávné jednostranné vypovězení odzbrojovací smlouvy INF z roku 1987 D. Trumpem a případný přesun raket středního a krátkého doletu do Evropy by vyvolalo patřičnou odezvu a je naprosto zřejmé, že USA plánují – jako mnohokrát v minulosti – ušetřit vlastní zemi a obětovat evropské pláně i obyvatelstvo pro svůj globální boj o ovládnutí zdrojů a světovou dominanci. Tuto skutečnost si uvědomili i evropští členové NATO:

Evropští členové NATO se pořádně podívali na mapu a vyzývají Ameriku, aby nerušila dohodu o raketách středního a krátkého doletu s Ruskem…
T. Spencerová, FB

Skalním protiruským fanouškům z řad politických postaviček zní slova o adekvátním protiopatření Ruska jako nebetyčné vyhrožování, nicméně nezaujatým pozorovatelům stačí jen minimum altruismu a podívat se na celou situaci očima V. Putina:

Podle ruského prezidenta, pokud budou rakety dodány do Evropy, pak země, které s tím souhlasí, budou muset pochopit, že budou v ohrožení, kvůli možnému odvetnému úderu na svém vlastním území.
„To jsou zřejmé věci,” dodal Putin.
www.ac24.cz

Za zmínku stojí i slova předsedy Rady Evropy D. Tuska (Polsko) v souvislosti se střelbou a následným výbuchem v kerčské škole na Krymu:

Za školní masakr v krymském Kerči může Rusko… míní šéf Rady Evropy… protože za veškeré porušování lidských práv může ten, kdo dané území „okupuje“… fascinující… dá se tahle idea uplatnit obecně?
T. Spencerová, FB

Slova o to úžasnější ve spojitosti s nedávným pochodem neonacistů na Ukrajině oslavujících S. Banderu, lídra UPA, jehož komanda brutálně vyvraždily stovky polských obcí v níž šlo jednoznačně o etnické čistky – tudíž genocidu, k čemuž nejen Tusk, ale i naše média cudně mlčela. Nacismus z kyjevského pochodu přímo přetékal proto není divu, že se k akci nikdo ze soudných politiků příliš nehlásil, přímé svědectví přináší český fotograf a publicista R. Blaško. Jak se zdá, ticho (nejen) evropských politiků ohledně Ukrajiny má zjevné důvody – „Majdan“ se začíná v mezinárodní rovině přehodnocovat a vedení země se svými občasnými nadšenými a optimismem sršící výkřiky nemohou zakrýt bídu a totální rozpad státu – jedinou „zbraní“ přikrývající neradostnou budoucnost je právě vyostřený nacionalismus – mnohdy zaměněný za vlastenectví.

Vyšetřování střelby na Majdanu i po čtyřech letech „vázne“… teď Kyjev advokátům obviněných, ale stále nesouzených, vysvětluje, že nelze provést rekonstrukci, protože na náměstí mezitím vyrostl památník obětem… a s ním se nedá hnout… opravdu fascinující způsob „zametání pod koberec“…
T. Spencerová, FB

Ve vojenské oblasti se Ukrajina potýká neustále s problémy, v posledních měsících došlo v několika muničních skladech její armády k výbuchům munice, z čehož obratem obvinila Rusko a poslankyně Nejvyšší rady T. Černovolová nabádá k diverzním akcím na ruských muničních skladech.

Při několika vybuchlých skladech ukrajinská armáda přišla celkem o 210 tisíc tun munice, což představuje asi 40 procent veškerého arzenálu… zato policie letos odhalila už 119 případů ilegálního obchodování se zbraněmi, což je dvakrát víc než za celý loňský rok…
T. Spencerová, FB

Zprávy tohoto týdne přicházející ze zámoří a které oficiální zdroje neuvádí, hovoří o stavu „zlatého pozlátka“ – tedy o upadajícím impériu USA, jež výběrem ze světových zdrojů sestavila T. Spencerová:

– u amerického soudu se bude projednávat žaloba šesti bývalých otroků, kteří byli kdysi uneseni z Mali a Pobřeží slonoviny k otročení na kakaových plantážích koncernů Nestlé a Cargill…
– tuny odpadků, krys a obecný chaos a nepořádek v ulicích prý dostává Los Angeles do čela pomyslného žebříčku „nejhnusnějších měst“ v USA… nově napočítali už skoro sto případů tyfu… LA v čele střídá San Francisco…
– krátce poté, co obě Koreje přišly s úmyslem vyhlásit nad vzájemnou hranicí bezletovou zónu, USA uraženě zrušily společné letecké manévry s Jižní Koreou Vigilante Ace… měly být zase veliké… na 200 letadel… a když budete zlobit, řečeno s Cimrmanem, nedám si po obědě za trest doutníček…
– soud nařídil speciálnímu vyšetřovateli FBI Muellerovi, aby zveřejnil výsledky svého pátrání po „russiagate“… a prokázal, že se Rusko opravdu vměšovalo do US voleb… americké Politico už své čtenáře připravuje na velké zklamání…
– Rusové pukají vzteky, protože Američané začínají bez licence kopírovat a ve velkém vyrábět ruské zbraně…
–  i u nás známý a populární Paul Craig Roberts byl zablokován na Twitteru….
– američtí vědci navrhují bojovat se „špatnou náladou“ obyvatelstva lithiem… rovnou z vodovodních kohoutků… fascinující… radujme se i smutněme, dokud to ještě jde…

K tomu je třeba připočítat vládní dluh USA, nervozitu na burzovních trzích, snahu o omezení dolaru jakožto světové rezervní měny a nákup fyzického zlata zeměmi jako je Čína, Rusko a nejnověji i Maďarsko, které svoje zlaté rezervy navýšilo desetinásobně – ne tak naše ČNB (v září poklesly naše zlaté rezervy o několik set kilogramů na celkových 8,7 tuny).

Když se podíváme do historie, tak také zjistíme, že mimoamerické vojenské konflikty pomohly USA významně zlepšit finanční situaci. Proto nebude překvapující, pokud Spojené státy budou podporovat konflikty zejména v rozvíjejících se zemích Asie a Afriky. Je to samozřejmě morálně špatná politika, ale ekonomicky je velmi efektivní. Vojenské konflikty musíme v současném moderním světě rozšířit o různé kybernetické nebo obchodní války. Cíl je u všech podobný, destabilizovat region a pak ovládnout spotřebitelský a firemní trh. Další mocnosti budou Spojeným státům v této politice aktivně sekundovat, jelikož si budou chtít také ekonomicky polepšit.
www.finlord.cz

Ve světle výše uvedené citace jsou události jako například jednostranné odstoupení USA od smlouvy o raketách středního a krátkého doletu (INF) jen logickým vyústěním americké strategie, což se ovšem některým evropským zemím (mimo opravdu lokajských zemí včetně ČR) přestává líbit, neboť proměnit Evropu na novodobé válečné pole si nemohou přát snad ani pacienti ústavů zaměřených na psychiku.

Události na Blízkém východě jen dokreslují celý obraz americké strategie „oddlužení“ USA a jejich spojenců, jež profitují na válečných konfliktech, přičemž násilná a brutální smrt novináře D. Chášukdžího na konzulátu Saudské Arábie v Istanbulu ukázala velice přesně na pokryteckou a křivou morálku ovládanou jedině financemi. Neméně pokrytecké bylo vyjadřování a mlžení saudské strany k tomuto případu a postupem času, kdy vycházely na světlo médií stále další podrobnosti o vraždě, musely i úřady v Rijádu přiznat barvu, přičemž silnými slovy o „krutém trestu“ pro Saudy hovořil i D. Trump, z čehož nakonec byl trest více než symbolický. Zaperlila i naše zahraniční diplomacie, kterážto po několika dnech ticha po pěšině nakonec v reakci na tuto nechutnou vraždu stáhne vlastního diplomata z Rijádu(!).

Takže jsou tu US „sankce“ – 21 Saúdů, které lze s masakrem motorovou pilou “najednou” spojit, přijde o US víza nebo nebudou smět do Ameriky… kousky nebožtíka se našly na zahradě konzulátu… a tím to taky hasne, protože podle Trumpa jsou Saúdové „naši velmi dobří spojenci“, „pomáhají nám ohledně Izraele“ a „taky platí spoustu věcí“… řežte dál, drazí přátelé, nic se vám nestane, dokud máte peníze… ale jestli to zachrání samotného korunního prince MbS, na kterého Trump vsadil, je přece jen dál nejisté… kdyby ale Trump nařídil bombardování Sýrie nebo Íránu nebo Venezuely nebo… kohokoli… západní mainstream a politici by na Chašúgdžího i MbS… nadšeně… zapomněli…

8,4 milionu Jemenců potřebuje akutní potravinovou pomoc, opakuje marně OSN s tím, že oblast přístavu Hodejdá je už jen „jeden nálet“ od další epidemie cholery… protože „naši velmi dobří spojenci“ od Saúdů už cíleně zničili drtivou většinu provozů schopných ještě pořád čistit vodu…

Aktuálně.cz: „Česko stáhne z ambasády v Rijádu diplomata v reakci na smrt novináře Chášukdžího“… aneb vypovídáme jen Rusy… v případě saúdského vraždění se vypovídáme sami… fascinující…
T. Spencerová, FB

V syrském konfliktu rovněž v časovém odstupu vycházejí najevo informace, jež byly mnohdy zjevné (například filmové angažmá Bílých přileb), leč některé události byly spíše tušené – jednou z nich je britská účast v chemickém útoku v Dúmě, jak tvrdí ruské ministerstvo obrany. Rusko rovněž začíná být v kritice na mezinárodním poli dost otevřené a přímo obviňuje USA z okupace části Sýrie. Vzato logikou strategie USA v tomto regionu, zdá se, že Spojené státy zde spláčí nad výdělkem, neboť se jim nepodaří ovládnout zdejší trh a obnovu země již syrské vedení dojednává s Ruskem a Čínou, neboť budoucí Sýrie by měla být součástí Hedvábné stezky.

Migrační toky do Evropy nepolevují ani v podzimních měsících a jak již bylo v minulých dílech zmíněno, novou „zlatou“ stezkou se stává španělská enkláva Ceuta a španělské pobřeží vůbec. Kriminalita spojená s nově příchozími se zvyšuje ve všech zemích dotknutých touto moderní vlnou – nejčastěji jde o sexuální i osobní násilí v Německu, Itálii a dalších zemích, nigerijský student v Paříži vytáhl na učitelku pistoli a držel ji u její hlavy, zatímco ostatní si tento „zábavný“ moment natáčeli na své mobily. Množí se i podvody ve snaze profitovat na sociálních podporách té či oné země – jak nejnověji odhalily nizozemské úřady. Jsou však i vzácné okamžiky, kdy původní obyvatelstvo bere spravedlnost do svých rukou v nichž (zatím) nedrží žádné zbraně a používají maximálně pěsti.

Z ostatních zpráv:

  • A. Mezjajev vnáší svůj pohled na Mezinárodtní trestní soud (MTC).
  • J. Nohavica obdržel vyznamenání od V. Putina – blahopřejeme…
  • Národní demokracie podala trestní oznámení ve věci vepřína v Letech.
  • M. Šichtařová glosuje (ne)toleranci v názorových střetech na konkrétních příkladech.
  • Těžba lithia a tiché kroky vlády, postřehy T. Okamury.
  • Trh práce a perspektiva – S. Blaha varuje před nastávající recesí.
  • Bezpečnostní analytik FSV UK varuje před domobraneckými skupinami.
Sdílet.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...