Zrcadlo týdne 4. – 10. 11. 2019

0

Zima se zvolna blíží k našim středoevropským dveřím a atmosféra v politických sférách kráčí svým zaběhaným způsobem – snad s výjimkou naší země, která je v očekávání třiceti let od událostí, které mají v různých společenských skupinách různá označení – převrat, předání moci, revoluce… – a tomu odpovídá i stále napjatější ovzduší v médiích a politických kruzích. Událostí tohoto týdne byla stávka učitelů se mzdovými požadavky, která ovšem ve společnosti vyvolala víceméně negativní reakce, s výjimkou některých politických stran „demobloku“, kde jde jasně o sběr politických bodů a cokoli, co je namířeno proti vládě jim přichází vhod. Z pohledu vlády byla stávka kantorů poměrně nepochopitelná, neboť platy v této sféře rostou a porostou průběžně dále, o čemž odbory věděly. O politickém pozadí „demobloku“ při hájení kantorů nemůže být pochyb – navýšení mezd ve školství by znamenalo dalších pět miliard navíc ze státních financí a stačí připomenout kritiku „demobloku“ při schvalování státního rozpočtu. Samotný protest byl poněkud rozpačitý, neboť mnoho škol zejména z menších měst a obcí se ke stávce nepřipojilo vůbec, případně jen symbolicky. Odboráři samozřejmě celou akci patřičně vychválili (z jejich pozice jak jinak), média však takové hodnocení nesdílela a mnoho komentátorů politického dění se do učitelů opřela spíše s kritikou. Odbory zorganizovaný protest navíc přichází v době, kdy je školství pod palbou kritiky za úroveň školství, LGBT ohlupování dětí i politickou propagandu prosazovanou nejen samotnými politiky, ale zejména skrze „neziskové“ organizace.

O politicky zaměřených „neziskových“ organizacích bude řeč i v následujících řádcích – na zdejší scéně je momentálně v popředí zájmu médií „Milion chvilek pro demokracii“, jejíž cíle jsou jednoznačně politické, v posledních dnech před Velkým Listopadem (17.11.) se začíná znovu aktivizovat. Posledním „hitem“ je nahraný videoklip, který jen potvrzuje politické zadání chlebodárců z pozadí, ovšem jak se zdá, šlo opět o výstřel do vlastní nohy, neboť mezi kritiky jsou i příznivci tohoto spolku. „Chvilkaři“ odhodili masku apolitičnosti i co se týče budoucí hlavy státu – do médií začíná zvolna pronikat jméno Zemanova nástupce a tím by dle jejich představ měl být generál P. Pavel. Bývalý slouha ČSLA, jenž právě před třiceti léty převlékl kabát a nyní stejně oddaně slouží opačné straně, svoji kandidaturu striktně nevyloučil, ovšem v politických i mediálních kruzích vyvolala tato persona notnou nevoli – faktem však je, že P. Pavel dostává v médiích značný prostor, což svědčí o mnohém. Celkově vzato mají úvahy o politickém puči prostřednictvím „Chvilkařů“ v následujících listopadových dnech reálný základ a Minářův opravdu „demokratický“ spolek v tomto směru zcela odkryl karty – nepůjde o oslavy, nepůjde o pravdu a lásku, půjde o protesty proti premiérovi a prezidentovi této země. Minářovy aktivity tak zcela zapadají do celkového světového rámce globální vize mocných a bude jen na nás, zda tento stav dopustíme.

Jistou kapitolou, jež s výše uvedenými událostmi rovněž souvisí a jež se přelévá z minulých týdnů, jsou naši čeští Piráti a jejich průšvihy, jež vyhřezly na povrch politického dění. Kauza místopředsedy této partaje J. Michálka dopadla pro něho samotného poměrně dobře, je však otázkou, jak se odrazí na voličské podpoře a na pnutí uvnitř strany. Z celkového pohledu jsou Piráti jen odnoží notně uvadlé TOP-09 s poměrně širší základnou mladších voličů, ovšem série přešlapů i pohyb po politické scéně, připomínající pohyb chobotnatců v keramičce, svědčí spíše o politické nedospělosti a podpora všech moderních „výdobytků“ současné civilizace včetně LGBT, migrace, ekošílenství a dalších „chuťovek“ je řadí spíše do ultralevé pozice politické scény. Nepřekvapí ani napojení na různé zdroje financování ze zahraničí.

Zajímavým čtením v tomto týdnu byl průzkum agentury STEM ohledně volebních preferencí jednotlivých stran na naší politické scéně, nicméně data je třeba brát s jistou rezervou. Na špici je dle průzkumu stále hnutí ANO, mírný propad hlásí Piráti, vzestup naopak Trikolora. Prezident M. Zeman se těší vysoké důvěře, propad naopak zaznamenal P. Rychetský, jenž se jako předseda Ústavního soudu stále více pouští na tenký politický led. Drobnou zprávou s mezinárodním ohlasem je spor mezi Ruskem a ČR ohledně financování oprav pietních míst, k čemuž jistě přispěla i silná protiruská rétorika a hanobení sovětských památníků v naší zemi. Zdá se, že je na čase se chovat rozumně na všech stranách a obnovit skutečný dialog než honit virtuální ruské agenty po českých mezích.

V oblasti cenzury a mediální liberální propagandy i nadále vévodí Česká televize, kol níž neutuchají spory ohledně férovosti příspěvků a ušetřeni nejsou ani mnozí redaktoři, jež do zpravodajských relací přinášejí svá politická hlediska, nehledě na „vyváženost“ při výběru diskutujících hostů – o kontroverzitě některých hostů ani nemluvě. Ve vzduchu rovněž stále visí otazník nad budoucím financováním tohoto média a byť sněmovna dala zelenou výročním zprávám ČT za uplynulé tři roky, na oslavy by ČT měla zapomenout. Na „objektivitu“ nejen českých médií poukazuje i premiér A. Babiš, jehož „takynovinář“ z amerického deníku The New York Times zpovídal a výsledek jeho „práce“ byl zřejmý hned od začátku. Podobně „demokratická“ diskuse (v tomto kontextu šlo spíše o setkání fan clubu) zažila universita v britském Edinburgu, kdež se pořádalo antirasistické setkání, na němž bylo bělochům zakázáno pokládat dotazy. Nemusíme však kráčet za pomezní kameny, podobná verze „demokracie“ totiž dorazila i k nám – Jihočeská univerzita odřekla diskusi s V. Klausem mladším a o to absurdnější je, že diskuse se měla odbýt v rámci „týdnu festivalu demokracie“. Na V. Klause mladšího zůstala patrně neděle, kdy je universita uzavřena. Podobnou situací prošel i velitel Národní domobrany M. Obrtel na Masarykově(!) universitě v Brně. Stálou jedničkou v cenzuře na sociálních sítích je i nadále Facebook a je jen škoda, že jeho zakladatel nedal do perexu webového rozhraní svého výtvoru hned na začátku větičku, že jeho produkt nepodporuje všechny názorové platformy a bude je mazat případně blokovat. Ušetřil by uživatelům spoustu problémů.

Genderová doktrína se snaží roztáhnout svá chapadla po celé Evropě a jedinou obranou je selský rozum a pasivní rezistence – příkladem je malý úspěch v německých i rakouských školských zařízeních, kdež některé úřady zareagovaly a tuto zvrhlost zakázaly. Jednalo se o „vzdělávací hru“, přičemž do školky chodili cizí lidé a objímali se s dětmi. Není žádnou novinkou, že za touto ubohou nechutností stojí jakási nadace a jistý americký občan F. Donaldson. Varování i pro zdejší končiny je z pera publicisty V. Podrackého a je na místě jeho slova brát vážně, neboť zvrhlá LGBT ideologie míří zejména na naše nejmenší – stačí se podívat na centrum evropské říše, kde se obchoduje s dětmi, načež nikoho z předních bijců za lidská práva to nevzrušuje – natož naši paní ombudsmanku. Ve světovém měřítku jsou skrze bludy LGBT ideologie na paškále především lidé s bílou pletí, zatímco v našich zemích včetně Slovenska hrozí léta neřešený problém s romskou komunitou, což je v představách genderových svazáků zřejmě OK. V Británii se oslovení „dámy a pánové“ opouští a naopak přibývají transgenderové přechody pro chodce – jako například v Nizozemí. Staronovou věcí, která stále číhá v politickém pozadí na svůj příhodný čas je Instanbulská smlouva – bylo by záhodno, kdyby v pozadí i zůstala, případně se o pozadí otřela a skončila v politické žumpě.

Nůše ekonomických zpráv obsahuje všehochuť finančních dat, ze kterých lze vydedukovat několik podstatných věcí – především mírný pokles české ekonomiky, byť výhled růstu na 2,5% HDP pro letošní rok je stále v porovnání s některými zeměmi EU poměrně slušný. Nicméně vývoj zakázek a mírná ztráta optimismu firem věští brzké problémy v ekonomice, což se ale netýká jen naší země. Rozhodně si v příštím roce polepší lidé ve veřejné sféře a z jistého úhlu pohledu jsou naši občané v průměru spokojení se svou finanční stránkou – na paměti je ovšem třeba mít fakt, že průměrem chudého nakrmit nelze. V politické rovině zazněla poměrně silná slova od premiéra A. Babiše o superhrubé mzdě, o níž se již nějaký ten pátek v ekonomických kruzích debatuje. V evropské a světové rovině však recese obchází okolo, byť část evropské byrokracie ujišťuje, že se nic neděje, jiná část naopak varuje před problémy. Dle serveru Bloomberg dohání Francie ekonomicky Německo, přičemž Evropská komise radí Německu více se zadlužit a hlavní slovo bude mít zřejmě ECB pod vedením své nové šéfky Ch. Lagardeové i s její „zajímavou“ minulostí. Banky obecně jsou momentálně velmi diskutovaným tématem na Slovensku, v Německu i v Maďarsku, ze švýcarské centrální banky zaznívá nutnost otevřít otázku tzv. záporných úrokových sazeb (jak jsme již informovali v minulých dílech Týdeníčku – někteří ekonomové to považují za legální krádež peněz občanů), velmi dobrý postřeh na toto téma sepsal autor J. Hruška, který téma peněz obecně vysvětluje velmi srozumitelným způsobem. Visegrádská skupina má silné výhrady k rozpočtu EU na období 2021 – 2027, neobvyklého zastání se naší země i několika dalších dostalo z úst rakouského kancléře S. Kurze a jak se zdá, je naše země i originální v ekonomickém tunelování.

Evropsko-unijní prostor v ekonomickém rámci, který se překrývá s politickým hlediskem řeší dokončovaný ruský plynovod Nord Stream 2, přičemž Ukrajina se v tomto projektu zmítá jako pověstné nudle v bandičce – hrdinná slova o ukrajinské plynové soběstačnosti narážejí na tvrdou realitu a politická hloupost se zde dá krájet jako tvrdý salám. Na povrch se dostávají i rozpory uvnitř EU co se plynovodu týče – německý Bundestag vyzývá k ochraně před sankcemi USA, zatímco Polsko (pro které je ruský plyn politicky nepřijatelný) pokutuje francouzskou společnost. O penězích v rámci EU (jak již bylo zmíněno výše) se debatovalo na pražském summitu, kdež premiéři V4 vyjádřili nespokojenost s návrhem rozpočtu EU na léta 2021 – 2027, což vypovídá o rozporech mezi bývalými státy východního bloku a zbytkem EU – a to ještě nevypukla žádná ekonomická recese. Z jistého úhlu pohledu se jen projevuje to, před čím již dávno varovali někteří ekonomové i političtí pozorovatelé – „západní“ státy pouze využívají ty „východní“ a v celé myšlence EU jde víceméně o peníze. Svědčí o tom i anketa provedená v ČR, v níž se dotazovaní vyjádřili k „hodnotám“, jež má EU hájit a celých 61% nemá ani páru, které že to vlastně jsou. K tíži EU patří i neskutečná byrokracie, rozbíjení tradičních modelů národních států a vize šéfky Evropské komise U. von der Leyenové nevěstí v příštích letech nic moc dobrého.

Slovenská prezidentka Z. Čaputová má další problém, neboť poté, co ji slovenský poslanec L. Blaha obvinil z finanční podpory od G. Sörose a ta obvinění popírala, její donátor ji zcela otevřeně naprášil. Konečně není to první politička financovaná tímto „filantropem“, nedávná vyjádření G. Sörose mířila i na bývalého prezidenta V. Havla a další politické špičky. Prezidentka Z. Čaputová rovněž podle očekávání vetovala navrhovaný zákon o padesátidenním moratoriu na předvolební průzkumy – o tomto tématu se v zemi pod Tatrami hojně diskutovalo, zato mimovládní organizace Globsec již dnes ví, že Rusko bude ovlivňovat nejbližší volby v této zemi. Dohru má i nový klip skupiny Elán, po které jde zdejší policie.

Německo si prožívá velmi těžké období, nicméně situace se začíná zvolna obracet a indicie jsou nepřehlédnutelné – bavorský Zemský kriminální úřad zveřejnil jasná fakta o kriminalitě, po volbách v Duryňsku se již hovoří o koalici s AfD a A. Merkelová má potíže i při kladení věnců obětem neonacistů. Celkový obraz Německa je však stále bezútěšný. Zatímco v našich končinách se liberální média neustále otírají o prezidenta M. Zemana v souvislosti s Čínou, francouzský lídr E. Macron otevřeně posiluje své pozice s touto zemí, aniž by to vyvolávalo nezřízené vášně. Francouzský prezident vyvolává v poslední době bouřlivé diskuse – po nedávných slovech o větší spolupráci s Ruskem znovu šokoval liberální obec slovy o paktu NATO, o němž se vyjádřil, že je ve stavu mozkové smrti. Poněkud ostře reagovala na tato slova A. Merkelová a je zřejmé, že Macronův názor vyplynul z vojenské agrese Turecka v Sýrii – je otázkou, jakou budoucnost tento pakt v tomto smyslu skutečně má.

Gorbačov u příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi znovu obhajoval nutnost své perestrojky, protože nic jiného sovětskému vedení prý už nezbývalo… a rozčílil tím do běla šéfa současných ruských komunistů Zjuganova, který ho obvinil z rozbití SSSR… „Není to jen idiot, je to zločinec!“ tvrdí… „Gorbačov by měl být v base a ne rozumovat o tom, jestli lituje nebo nelituje perestrojky. Tak ať si zaleze někam do křoví a radši mlčí!“… nicméně, Gorbačov aktuálně současně připomněl, že 380 tisíc sovětských vojáků v bývalé NDR dostalo rozkaz nezasahovat a nebránit bourání Zdi… čili „povolená revoluce“… jako u nás…
T. Spencerová, FB

Události na Ukrajině jsou roztodivnou směsicí, z níž lze sotva poskládat alespoň rámcově budoucnost této země. Jisté je, že vize „demokratického“ Majdanu se sype jako domek z karet a najevo vycházejí další podrobnosti o najatých sniprech. Mediálním éterem se občas sypou velká moudra různých fanatiků a plány na vzetí Krymu zpět pod ukrajinskou správu, které mají spíše povahu vlhkých snů. Domácí problémy se snaží vedení země házet na všechny okolo, vztahy Ukrajiny směrem k USA rozebíral nedávno bývalý velvyslanec v Rusku J. Bašta, jenž si vysloužil ostrou kritiku „hlídačů“ té pravé demokracie a úder po svém vrátil.

Zelenský mezitím chce mít do konce roku na stole návrh zákona, který mimo jiné stanoví „požadavky kladené na zprávy v médiích“ a navrch i jejich „standardy“, vymyslí „mechanismy, jimiž se zabrání šíření nedůvěryhodných, neúplných, nepravdivých informací“, a v neposlední řadě určí „odpovědnost za porušení zákonů o informacích“… jinak se tomu říká „cenzura“… opozice mluví o „zákonu o počátku diktatury“… fascinující…
USA a Ukrajina na Valném shromáždění OSN jako jediné hlasovaly proti ruské rezoluci o zákazu „heroizace nacismu“… hlasování se mimochodem zdržela celá EU plus pár dalších “západních” států… prý že v rezoluci chybí důraz na lidská práva, nebo tak cosi… zbytek světa, tedy jeho většina, s rezolucí souhlasil…
T. Spencerová, FB

Spojené státy, jež stojí rok před dalším kolem prezidentských voleb, zažívají ve světě pokles své dominance, kterou se snaží udržet víceméně silovými akcemi a co se ekonomiky týče, obchodní válka s Čínou se dostává do stádia mírových rozhovorů. Stále více je také zřejmé, že Velký bratr se snaží vydělávat na zbrojních zakázkách, což je snad jediné výrobní odvětví, které může americkou ekonomiku alespoň částečně oživit a v této souvislosti je možná i úvaha o roli USA v paktu NATO a jejich snaha přitlačit členské země k většímu utrácení za zbraně – samozřejmě americké.

Republikánský kongresman Nunes by rád, kdyby před impíčovacími výbory předstoupil jeden z hlavních motorů impíčmentu, šéf zpravodajského výboru Adam Schiff, a vysvětlil, proč veřejně a opakovaně lže… a taky by prý měli vypovídat Hunter Biden a s ním i „whistleblowerský“ agent CIA… na korupci prvního a výpovědi druhého vlastně celý impíčment stojí… Nunesova žádost bude podle všeho zamítnuta… aneb degradace západního politického systému pokračuje…
T. Spencerová, FB

Zoufalost ční i z aktivit USA v Sýrii, kdež si tato země po vzoru banditů zabrala pár ropných vrtů na syrském území a okolo nich staví vojenské základny. Zdá se, že mezinárodní právo je určeno jen některým. Syrský konflikt v rámci mezinárodních právních norem ukázal v plné nahotě několik podstatných věcí a není ani příliš divu, že vyvolal i otázky směrem k paktu NATO, k Turecku jakožto členu tohoto vojenského uskupení i k politice Turecka v této oblasti. Lídr Turecka R. Erdogan přitom hraje o své zájmy na všechny strany, Evropa však může být velmi poškozenou stranou především v oblasti nelegální migrace. Poněkud se v rámci boje velmocí na syrské půdě pozapomíná na to, že o Sýrii by měli především rozhodovat její občané, v praxi se však místo práva mezinárodního používá právo silnějšího. Pochyby stále panují i v otázce smrti vůdce islámského státu al Baghdádího, jež byla s velkým halasem oznámena skrze vojenské síly USA.

Syrská armáda spolu s oddíly „amerických“ kurdských SDF po bojích vytlačila proturecké džihádisty z několika vesnic v oblasti Abú Rasín na severovýchodě země… čili, zatímco se lídři SDF se podle amerického plánu připravují na „obranu syrské ropy před Sýrií“, některé jejich jednotky bojují spolu se Syřany… čili, i když se vrchní velitel SDF Mazlúm Abdi holedbá, že má 100 tisíc mužů, jeho oddíly se jaksi sypou… Erdogan pohovořil po telefonu s Putinem a Turecko odmítlo americko-kurdské obsazení syrských ropných zdrojů nejen jako „krádež za bílého dne“, ale i jako podporu teroristům (míněni ozbrojení Kurdové)… mimochodem, Bašár Asad ve velkém rozhovoru, který by měl vyjít v pondělí, (mimo jiné) kritizuje Evropu za to, že pomáhá džihádu v Sýrii a pak se bojí migrace…USA v rámci „kontroly ropy“ na východě Sýrie avízují, že budou střílet po každém syrském úředníkovi/činiteli, který by chtěl syrskou ropu zpět… současně kritizují Rusko a Sýrii za nálety na Idlíb, při nichž už bylo „klasicky záměrně“ prý znovu zničeno především hafo nemocnic, a požadují, aby nálety na Al Kajdu a další džihádisty v této provincii s okamžitou platností skončily… USA mimo jiné odmítají i činnost „syrského ústavního výboru“, neboť pod hlavičkou OSN jedná o politickém řešení osmiletého konfliktu… ruské bitevní vrtulníky zahájily hlídkování nad syrsko-tureckou hranicí…
T. Spencerová, FB

Co se týče migrace v souvislosti s Tureckem, Evropa se ocitla v roli vydíraného a Ankaře platí za příslib zadržování utečenců – tato politika má ovšem své meze a Ankara jakožto správný mafiánský boss požaduje další finance. Řecko začalo na nátlak EU s přepravou azylantů z ostrovů na pevninu a dá se očekávat jejich pohyb směrem do vnitrozemí Evropy, načež se jasně otevřela další hráz i cesta. Pašování lidí do Evropy je nyní doménou i bohatých jedinců – na luxusních jachtách se za patřičný obolus dostávají bez problémů na evropský kontinent. Kriminalita těchto nových obyvatel již v některých lokalitách přesahuje míru únosnosti a pro běžného domorodce se tak pobyt ve vlastní zemi stává ruskou ruletou. Francouzské no-go zóny již domorodé zaměstnance přímo podplácejí aby neodešli, britské billboardy nabádají bílé obyvatele ke sterilizaci v zájmu „nových“ Britů. Německo se v tomto směru ocitá již za hranou přežití – statistiky hovoří jasně a stejně jasné jsou i činy některých fanatiků – jeden z nich postavil v Berlíně sochu černému prodejci drog. Dokonalé – stejně jako „novodobé“ Jezulátko v Norimberku. Jestliže jsou čeští občané v klidu, měli by začít zvyšovat svou ostražitost, neboť tato móda dorazila i do českých luhů a hájů – jen se o ní z Bakalových médií nedozvíte. Na politické scéně se o migraci i reinkarnovaných kvótách rozhořela debata, nakolik se současná vláda skutečně snaží tomuto novodobému zlu bránit, je však otázkou a bude hodně záležet na rozložení politických sil v příštích sněmovních volbách.

Českému občanovi Marku Petružálkovi ve Znojmě rakouský Turek podřízl hrdlo! Marek upadl do kómatu, oslepl a ochrnul! Zastupitelka Znojma za hnutí SPD Petra Svedíková Vávrová nyní kontaktovala Markovu maminku a hnutí SPD se rozhodlo, že pomůže zpropagovat tento Markův příběh. Rodina shání finanční prostředky na léčbu Marka, který se po letech z kómatu zázračně probral a postupně dělá malé pokroky. Pokud chcete pomoci, můžete poslat peníze na číslo účtu 2301007205/2010, které patří Marku Petružálkovi a nad nímž má opatrovnictví jeho rodina. Pomůžeme?Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Muslimsky-imig
www.zvedavec.org

Oblast klimatického šílenství začíná zvolna opadávat, byť závazky na socialistické bázi zůstávají mnohde v platnosti aniž by se zkoumala jejich efektivita pro životní prostředí nebo – nedej Bože – jejich reálná dosažitelnost. V tomto zeleném šílenství jde opět jen o peníze a zfanatizovaní, případně podplacení účastníci různých happeningů těžko změní soudobou realitu. K tomu je totiž potřeba patřičné vzdělání a trpělivost – obojí lze u různých stávkujících sotva dohledat. Razantní nástup elektromobilů má mnoho háčků, které sotva v nejbližších letech půjde odstranit a zajímavá studie hovoří o plastovém odpadu – 90% pochází z Afriky a Asie. Je to celkem logické, Evropa se naučila odpady třídit a konkrétně Česká republika se může pochlubit jednou z prvních příček. Nezbývá než znovu zopakovat, že nejlepším řešením je konkrétní čin místo ubohého nahánění mediální okázalosti skrze různé stávky a demonstrace, které přírodě absolutně nepomohou.

Z ostatních zpráv:

  • Sonda Voyager 2 vešla do mezihvězdného prostředí.
  • V Barceloně to opět bublá.
  • Americký F-16 ztratil nad Japonskem cvičnou raketu.
  • Maďarsko buduje svou 5G síť se společností Huawei.
  • Proč Evropa mlčí i k dění v Iráku?
  • Dopis britskému premiérovi ohledně J. Assangeho.
  • Operace „Nemyslitelné“ – věděli jste o ní?
  • Světové elity se již netají tím, že chtějí zredukovat lidstvo.
  • Česká specialita – zasahující lékař dostal pokutu za špatné parkování.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...