Zrcadlo týdne 4. – 10.3. 2019

0

Druhý březnový týden zastihl našeho premiéra A. Babiše na návštěvě za „velkou louží“ a již nyní probíhají v médiích horké diskuse o účelu a významu setkání, přičemž média hlavního proudu (a zvláště ta v rukou a v majetku A. Babiše) hovoří v superlativech, ta nezávislá a držící se „při zemi“ přemítají o skutečných důvodech premiérova výletu za oceán. Z oficiálních prohlášení prozatím nelze příliš praktických informací vypreparovat – jen spousty frází – a tudíž nezbývá nic jiného než se obrnit trpělivostí a sledovat příští praktické kroky naší vlády, neboť by se mohlo rovněž ukázat, že A. Babiš si cestou do zámoří a potřesením pravicí s D. Trumpem jen udělal další „zářez do pažby“ svých politických „úspěchů“. Jak je už v našich zemích zvykem, sotva podrážka premiérových bot překročila/přelétla státní hranici, na rodnou premiérovu partaj, respektive jeho předního činitele, padl stín podezření z nekalého jednání (malá poznámka – v době psaní tohoto blogu tento odkaz nefungoval, přesto jej zadávám, alespoň se ukáže, zda byl na serveru jen krátkodobý výpadek nebo se jedná o cenzuru), jehož skutečnosti se vyrojily v souvislosti s vyšetřováním okolo společnosti Kapsch a brněnskou radnicí. Zdá se, že informace opět unikly v ten správný čas.

Za zdmi naší Poslanecké sněmovny se opět za naše peníze perlilo a vytáhlo se dva roky špinavé prádlo nynějšího předsedy sněmovny R. Vondráčka o které dosud nikdo nezavadil, načež se ihned ozvala strážkyně vší mravnosti M. Němcová, jejíž dvojí metr na činy jejích politických oponentů je přímo pověstný a požadovala jeho rezignaci. Jiného kalibru je senátor P. Fischer, jež v rozhovoru pro Forum24.cz uvedl, že proti rozpínavému Rusku je třeba zasáhnout silou – doufám tedy, že pan senátor půjde osobním příkladem a osobně mu se stopkami v ruce změřím, kolik sekund přežije po prvním výstřelu na ruském území. Ostatně naše lokajská politika proti Rusku je již bohužel skutečností, stejně jako fakt, že ČR je levnou montovnou Evropy. Lidská hloupost europoslankyně M. Šojdrové našla zastání u předsedy ČSSD J. Hamáčka, jenž jí přislíbil jednání s Řeckem ohledně přijetí syrských „sirotků“ a nabízí se již legendární věta doktora Štrosmajera, kterou bych v tomto případě poupravil: „Kdyby lidská blbost nadnášela, zemská atmosféra by již nestačila…“

Z podobného soudku jsou i novodobá témata, jež hýbají současnou naší i světovou společností – L. Jakl se zamýšlí nad „nároky“ homosexuálních párů na výchovu dětí, P. Žantovský na konkrétních událostech dochází k závěru, že civilizace se sama přemlouvá ke zničení. O mužské nadvládě zasvěceně pohovořil generální tajemník OSN A. Guterres a na jazyku je opět jednoduchá otázka: „Co tedy pane tajemníku vzdát se funkce a svěřit ji ženě?“ Není sporu o tom, že LGBT tématika začíná prokvétat i do takových oblastí, jež s ní zdánlivě nesouvisejí – například do „boje proti změnám klimatu“ (kupříkladu v Německu vypadá takový boj takhle), přičemž právě zde je jasný příklad pokusu o naroubování ekologie na zdroj financování skrze LGBT propagandu – a na konci jasně vysvitne, o co komu jde:

Čertovo kopýtko z provolání prý vykoukne na samém závěru, v nejasné poznámce. „Hrozba klimatického rozvratu musí znamenat ‚nastavení jiných pravidel pro financování a řízení kulturních institucí‘,“ upřesňuje. Je podle něj na pováženou, že pod tímto bizarním dokumentem vidíme podepsány státní a veřejné kulturní instituce, jako je Národní filmový archiv, Institut umění – Divadelní ústav, Akademie výtvarných umění v Praze, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní knihovna České republiky a řada dalších. „V našem státě je něco opravdu hodně shnilého,“ dodává Weigl na závěr.
P. Weigl, PL

Propaganda těchto novodobých zrůdností skutečně nabírá na otáčkách a je jen na nás, zda se jí postavíme čelem.

Stejnou měrou se rozmáhá rovněž cenzura nepohodlných příspěvků a názorů, přičemž na povrch vyplouvá jasný paradox – největšími dezinformátory jsou právě ti, jež potlačují kritické myšlení, zavádějí cenzuru a nejvíce káží o demokracii. Dnes se mažou profily sociálních sítí, zítra to mohou být lidské identity. Jedním z nepohodlných na FB sítích je i publicista a hudebník P. Štěpánek, jenž obdržel „ban“ na 30 dní za následující komentář:

Pokud si poslechnete tyhle produkty našeho školského systému, respektive fantasmagorie, co jim lezou z úst, a docvakne vám, že tohle je výsledek práce naší vzdělávací soustavy, nemůžete nedojít k závěru, že všichni ministři školství asi tak za posledních dvacet let by měli být za ranního rozbřesku zastřeleni a spolu s nimi většina jejich poradců a spolupracovníků, ať už z řad úředníků, nebo inkluzívních i jiných zločinců z neziskového sektoru. Poznámka pro intelektuálně nesmělé: Pozor nadsázka! A propos. Pokud jsou tohle autentičtí reprezentanti současného skautingu, nezbývá než konstatovat, že Skaut-Junák zcela zaslouženě dopadne dříve či později jako Kuratorium nebo Socialistický svaz mládeže.

Termín eurovoleb je zase o týden blíže a již nyní znějí plamenné výzvy do boje a to z obou stran pomyslných zákopů. Smutným faktem v rámci výše uvedených skutečností zůstává, že sebevražedná politika Evropské unie ruku v ruce se zvyšující se byrokracií a snažící se o uniformitu ve všech ohledech společenského života se zvolna sama hroutí a do tohoto horoucího kotle přispívají i sami političtí lídři EU včetně některých hlav států s Napoleonským komplexem, jež se cítí být vládci celého kontinentu aniž by svedli jedinou bitvu s jediným výstřelem. N. Farage otevřeně potvrdil fakt, že vedení EU je ve spojení s G. Sörosem, což ještě nedávno Brusel tvrdě popíral, ovšem zdravý selský rozum věděl. Cílem případných změn v EU – pokud vůbec přežije – by měl být návrat ke spolupráci suverénních jednotlivých států založených na vzájemné obchodní spolupráci s vlastní hospodářskou i zahraniční politikou – pak bychom příkladně nemuseli složitě vysvětlovat mimořádné veterinární kontroly ohledně dovezeného masa ze zahraničí. Místo toho se řeší ruská „agrese“, která ne a ne vypuknout…

Macron sdělil, že Evropa je ON…
Juncker, že jedná o EU s mimozemšťany…
Orban jim řekl, že jsou idioti.
N. Lisková, FB

Slovensko žije v očekávání prezidentských voleb a jednotliví kandidáti jsou propíráni tiskem, netem i televizí. Na údajné špičce prezidentských lídrů je – do té doby zcela neznámá – Z. Čaputová, ovšem rozptyl volebních preferencí různých agentur je v tomto případě viditelně obrovský a fakt, že na politickém nebi zcela neznámá kandidátka utrácí na svou volební kampaň obrovskou částku peněz vede k zamyšlení, zda se nejedná o tah globálních vůdců udržet Slovensko v nastaveném proevropském, promigračním a protiruském kursu – konečně sama Z. Čaputová prohlásila, že jejím politickým vzorem byl V. Havel (opakuje se stejný scénář?) a je A. Kiska, což jasně ilustruje její postoje. Jak skutečně dopadne souboj prezidentských kandidátů rozhodnou voliči, ovšem již nyní se ukazuje, že bude velmi zajímavý.

Společnost v multikulturním Německu řeší především vztahy s novými přistěhovalci a jakožto „tvrdé jádro“ EU jdou příkladem i v zavádění LGBT propagandy a té správné „výchovy“ dětí na školách, z jiného „těsta“ je upečena zpráva ministryně obrany U. von der Leyenová, kterážto má starost o Rusko, na které údajně míří čínské střely. Itálie, která již dnes vyčnívá svými postoji například k migraci jako pověstný hřebík ze zdi, hodlá vstoupit do čínského projektu Jeden pás, jedna země, což vyvolalo nehezkou reakci z USA a bruselskému vedení se sevřelo pozadí. Je zřejmé, že USA chce opět hájit své ekonomické cíle na úkor evropských zemí, ovšem evropských států se skutečně silným vedením mnoho není a je evidentní, že Itálie si dokáže hájit své zájmy i přes výhrůžky Bruselu či Washingtonu.

Francouzské ulice i nadále svírají protesty Žlutých vest a trpělivost dochází především OSN, kterážto vyzývá k řádnému vyšetřování použitého násilí místní policie vůči demonstrantům. Ukazuje se i fakt, že E. Macron a jeho „celonárodní debata“ byla jen zdržovací taktika a francouzská hlava státu počítala s tím, že demonstracím dojde dech, což zjevně podcenil. Rovněž si lehce dokáže spočítat, že v případě rozpuštění Národního shromáždění a vyhlášení nových voleb se může rozloučit se svým nynějším postavením v čele státu. O to bizarnější je jeho nedávné prohlášení, že „on je Evropa“ a zatím slibuje hory doly všem členským zemím EU.

Další prezidentské volby čekají i Ukrajinu, ovšem v této zemi již od Majdanu platí poněkud jiná měřítka – o prezidentské kampani nemluvě. Současný lídr P. Porošenko ve snaze zůstat u kormidla za každou cenu otevřeně podplácí voliče a znovu se snaží rozehrát protiruskou válečnou hru, na kterou ovšem ani EU ani USA nechtějí přistoupit – na to je P. Porošenko příliš malá figurka, která nestojí za riziko vyvolání světové války, tudíž se snaží o válečné napětí alespoň na Donbase a strašením obyvatelstva invazí. Zdejší premiér V. Hrojsman již vyvolává některými komentáři mezi lidmi pobavení, střízlivější politikové vidí tvrdou realitu a vstup do EU je vzdálen na hranici viditelného vesmíru.

Pro mne z této historie vyplývá několik poučení. Za prvé nacionalismus, pocity ponížení a touha potrestat staré křivdy je v každé společnosti trvale přítomen. Za druhé z prohlášení a činů, kterým se všichni nejprve upřímně smějí, se může stát budoucí tragédie (viz výroky A. Hitlera v roce 1923 a 1933). A konečně za třetí – každý, kdo používá v otázkách lidských práv a svobody slova dvojí metr, se dříve či později stane sám obětí těch negativních sil, které toleruje.
J. Bašta, www.prvnizpravy.cz

Dojemná starost německé ministryně obrany s čínskými raketami mířící na Rusko poněkud koliduje s praktickými kroky a jednáním mezi těmito zeměmi, byť i mezi nimi jsou sporné oblasti a Čína rozhodně nemůže být vzorem humanity – narážím zde především na „pokrok“ v technologiích ovládajících místní společnost, který bude chtít bezesporu využít i elita na globální úrovni. V této souvislosti lze poukázat na černobílé vidění světa bývalého politika a radarového „vítače“ A. Vondry, který občany staví do jednoznačné volby buď/anebo – tedy buď USA nebo Čína, což je typický znak politického zkratu a je třeba takové politiky u voleb vyloučit z podílu na moci.

Nemůže být velkým překvapením, že Spojené státy, jejichž ekonomika stojí víceméně na vojenské výrobě a vydává na zbrojní průmysl obrovské částky, hodlá obnovit i vesmírnou raketovou obranu. Mimo to tlačí D. Trump na země, na jejichž území mají američané základny, aby uhradily veškeré náklady na jejich provoz.

Washington připravuje požadavek pro Německo, Japonsko, Jižní Koreu a další spojenecké země, v nichž jsou rozmístěny americké jednotky… nově prý budou muset platit 100 procent nákladů a navrch ještě 50 procent „za privilegium“ mít americké vojáky na své půdě, uvádí s odvoláním na „desítky zdrojů“ Bloomberg s tím, že prý tím USA chtějí získat další nástroj k „přesvědčování“ svých spojenců, aby byli povolnější… ale nejmenovaní „blízcí spojenci“ prý mohou dostat nespecifikovanou slevu, dodává AP… Německo už dnes za „svých“ 30 tisíc US vojáků platí 28 procent nákladů, což představuje asi miliardu dolarů ročně, Jižní Korea už podepsala novou dohodu o „sdílených nákladech“, ale ještě ji musí ratifikovat soulský parlament… v Německu, Japonsku nebo i v Jižní Koreji sílí protiamerické nálady i bez toho a na první pohled se zdá, že Trump tímto novým nápadem tamním vládám jen ještě více sváže ruce, pokud by je měly zvednout pro nějaký nápad přicházející z Ameriky… fascinující… a pak že Trump není ruský agent!… tady v Sýrii se cynicky vnucuje otázka, kolik budou muset vysolit Kurdové za to, že jim tu USA ponechají dvě stě vojáků… nebo bude účet zaslán Asadovi do Damašku? …ne, jasně, není to spojenec…
T. Spencerová, FB

Podobně jako na evropské půdě i v této „kolébce demokracie“ řádí cenzura názorů, jež nejsou v souladu s moderními trendy či oficiálním vládním stanoviskem a v posledních letech se cenzura stává i jednou z forem politického boje.

Docela značný počet čtenářů si v poslední době stěžoval, že jim náhle přestala docházet pošta z organizace P. C. Robertse, což je nejpravděpodobněji dílem cenzury googlu. Vláda zpolitizovala pravdu a velké částky peněz vrhla na to, aby umlčela či uvěznila všechny kritiky své politiky a současně zatlačila na všechna digitální média, aby ze svých programů vyřadila kritické informace vztahující se k 11. září 2001, k psychofarmaceutickému průmyslu, k vojenskobezpečnostnímu komplexu, k izraelské lobby v USA, k Wall Streetu, k velkým bankám a k americkému imperialismu. Fakta se prostě stala personami non grata a „novou pravdou“ se stala vysvětlení oficiální. Pokud tedy chcete dostávat poštu P. C. Robertse i nadále a nepřerušovaně, odpojte se od hlavních klientů vlastněných googlem, jako jsou např. Gmail, Hotmail a Yahoo, a požádejte o poštu šifrovanou, která na rozdíl od firem vyjmenovaných od vás nepožaduje žádné vaše osobní informace. Službu takovéhoto typu poskytuje např. www.protonmail.com, která je zatím svobodná a stoprocentně zašifrována.
S. Konsgaard

Byť můžeme být kritičtí vůči tureckému lídru R. Erdoganovi, pravdou je, že i on je výraznou personou, který odolává tlaku USA, což ukázal zejména v případě nákupu ruských systémů S-400, jinou roli ovšem hraje Turecko v syrském prostoru a obecně na Blízkém východě a v Perském zálivu. V Sýrii momentálně „operuje“ i publicistka T. Spencerová, kterážto přinesla spoustu zajímavého materiálu z této země, kterou média hlavního proudu jen tiše přecházejí.

Venezuela se stále nachází ve vypjaté situaci, ke které přispěl i rozsáhlý výpadek proudu a požár na rozvodně největší vodní elektrárny v zemi a prezident N. Maduro obratem obvinil Spojené státy, které se stále snaží o výměnu vládních křesel za politiky loajální k USA. Své zájmy má v zemi ovšem i Rusko, jež dosud investovalo ve Venezuele nemalé prostředky a hodlá – dle slov velvyslance V. Zajemského – hájit své postoje tím nejtvrdším možným způsobem. Malá demonstrace na podporu současného venezuelského prezidenta se konala i v Praze před velvyslanectvím USA.

Postupná islamizace a radikalizace migrantů v Evropě si stále vybírá svoji daň, německý Nejvyšší občanský a trestní soud vydal rozhodnutí, že nový zákon, jež zakazuje dětské sňatky, může být protiústavní, neboť všechna manželství uzavřená dle práva šaría jsou chráněny ústavou. Německo se tak dostává do pasti vlastní byrokracie, přičemž kriminalita migrantů neustále roste. Bývalá to vzorová země na severu – Švédsko začíná být pro domorodce noční můrou a pro migranty rájem. Podobné „obohacení“ zažívá Francie, na řeckém ostrově Lesbos bylo zatčeno několik desítek lidí za vztyčení obřího kříže. Zvláště otřesný případ se řešil před italským soudem (jen pro silné povahy). A zatímco jsme zde, v České republice v klidu, v brněnské mešitě se již téměř desetiletí káže o nenávisti k nevěřícím…

Z ostatních zpráv:

  • Sám D. Trump varuje před očkováním proti chřipce.
  • Nikdy neoslavujte MDŽ s granátem v ruce.
  • Světové události tohoto týdne v obrazech.
  • V Číně byl objeven elixír nesmrtelnosti – hlavně nenalévat politikům…

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...