Tvorba nové vlády v naší zemi se dostala do nové fáze, byť nazývat ji fází závěrečnou by bylo poněkud předčasné. KSČM, která bude hrát roli tiché podpory, přišla do jednání s několika podmínkami, z nichž ty nejvýznamnější byly dvě: Konečná pro vysílání našich vojáků do zahraničních misí a zdanění tzv. církevních restitucí. Veřejnost – a předpokládám i celá členská základna KSČM – s napětím očekávala postoj nejvyššího vedení k otázce zahraničních misí, neboť v době vyjednávání o budoucí vládě prolétlo Senátem a posléze i Parlamentem ČR jasné „ano“ v otázce výjezdu armády do Afriky, Asie i do oblasti ruských hranic. Postoj předsedy KSČM V. Filipa připomínal chytrou Horákyni a pro další vyjednávání je tento bod již pasé. Co to učiní s preferencemi této strany bude otázkou nejbližších voleb. Zdanění tzv. církevních restitucí našel u A. Babiše kladnou odezvu, zbývá ještě několik málo bodů k projednání a zdá se, že nové vládě nic nestojí v cestě. Přesto tyto dva body vyvolaly jak v samotné KSČM tak i ve veřejnosti poměrně velkou diskusi. Do Babišovy vlády v demisi se opřel i Václav Klaus mladší a to v souvislosti s inkluzí v našich školských zařízeních. Mimo to bojuje ještě A. Babiš na frontě s vlastní minulostí, Nejvyšší soud SR zamítl jeho dovolání o (ne)spolupráci s StB, přičemž se chce dotyčný obrátit na Evropský soud pro lidská práva a žalovat tak svou rodnou zemi.
Kalné vody politiky se zavířily i na náměstích některých českých měst a hlavně pod svatým Václavem v naší metropoli, kdež agitovala známá „demokratická“ sešlost a jejíž kritika se v duchu třídního boje nesla na stejná témata – Babiš, Zeman, Putin, Kreml. Této „spontánní“ seanci vévodila M. Němcová, která neopomněla patřičně vyzdvihnout svůj „hrdinský“ čin – odchod ze sálu při projevu M. Zemana. Inu, není disident jako disident…
Dalším „oživlým“ patronem se tento týden stal kněz T. Halík, jenž v minulém týdnu bohatě komentoval brněnskou divadelní událost „Naše násilí a vaše násilí“, přičemž všechny diváky s nesouhlasným stanoviskem vůči tomuto „umění“ zařadil někam ke dnu společnosti. Zdá se, že další novodobý disident je na světě, soudě alespoň dle jeho vlastních slov. O provázanost T. Halíka se „spontánními“ demonstracemi v tomto týdnu se pokouší článek P. Žantovského, jenž se snaží slepit střípky událostí do logického celku.
Na migračním poli probíhal a neustále probíhá kvas událostí a vlády zemí, kterých se tato skutečnost týká, ji zařazují mezi priority. Rakousko chce uzavřít sedm mešit a imámy vyhostit, na což reagoval turecký prezident Erdogan a slibuje odvetná opatření. Bavorská vláda zvažuje obejít berlínskou administrativu a rovnou vyhostit neúspěšné žadatele o azyl. Slovinsko ukázalo vítězstvím Slovinské demokratické strany (SDS) tvrdý postoj vůči migrantům, ač sestavit vládu nebude snadnou záležitostí. I Belgie si začíná uvědomovat, do jaké pasti se země dostává. V tomto směru potěšitelný vývoj. Mezi evropské státy, které naopak prosazují „multi-kulti“ doslova přes mrtvoly, patří tradičně Německo, kterým otřásla nedávná vražda čtrnáctileté dívenky a jejíž pachatel stačil po incidentu uprchnout do rodné vlasti – Iráku, načež byl vrácen zpět a bude souzen německou justicí. Případ, jehož – opravdu příšerné – podrobnosti zvolna pronikají na veřejnost otřásl i německým parlamentem. Minutu ticha, kterou chtěli poslanci uctít památku dívenky, přerušila poslankyně za Zelené (radikální „vítači“) Claudia Roth a to ještě za aplausu svých stranických kolegů. Nevídaný hyenismus. Rovněž Británie se připojila k likvidaci vlastních obyvatel a letošní měsíc únor byl v Albionu vyhlášen jako „Měsíc islámu a multikulturalismu“. Jak to dopadlo shrnuje Soeren Kern, vedoucí pracovník Gatestone Institute v New Yorku. Švédsko se zdá být v tomto šílenství na špici a jako bývalá nejbezpečnější země brzy skončí v osidlech islámu. Migranti se mezitím snaží dostat na evropský kontinent jakoukoliv cestou… A slavný „filantrop“ a nový zachránce Evropy G. Soros, jenž vidí svět pouze finanční optikou navrhuje, aby EU platila výpalné Africe.
V EU se zatím zvolna ustupuje od tzv. kvót, ovšem na místě je ostražitost, neboť Brusel zároveň vytváří nové dokumenty, které by kvóty mohly nahradit. Jedním z nich by mohl být připravovaný zákon o importu pracovních sil do českého průmyslu. Že jde o novou „kulišárnu“ musí vidět i slepec o holi, neboť účelem útěku ekonomických migrantů není přijmout okovy pracovních povinností za směšný peníz, když tentýž peníz dostanou od státních úřadů bez jakýchkoliv závazků. Tak nízké IQ zase nemají. A jelikož jde vesměs o „uprchlíky“ s muslimským vyznáním, bude český scénář stejný jako ten švédský – vzniknou silné muslimské komunity okolo mešit, právo šaría…
Na mezinárodních vodách se „kalilo“ poněkud ostřeji a to zejména na chystaném summitu skupiny G7 (bývalých časů G8 – Rusko již do klubu nepatří). Silná slova létala z úst D. Trumpa ještě před setkáním a ani na místě samém rozhodně klid nebyl. D. Trump se vyslovil pro návrat Ruska do skupiny, což bylo v rozporu s míněním ostatních členů a ekonomické fórum se poněkud zvrhlo v politickou frašku. Dobře situaci vystihla T. Spencerová na svém FB profilu:
„G7 se dohodla asi jen na tom, s čím přišla Terka Májová, tedy na “mechanismu rychlé reakce proti nepřátelskému chování Ruska”, což se vztahuje podle Terezky na všechno, počínaje “virem Petya”, který ale byl, co si pamatuju, připsán Ukrajině, až po “otravu Skripalů”, která je podle mého pro změnu snad už všemi myslícími bytostmi včetně lidoopů připsána Británii. “Učiníme tak konec beztrestnosti nepřátelských států,” pravila paní Májová.“
Politická linie se táhla ekonomickým fórem až do hořkého konce, kdež padl návrh na vybudování společného systému před ruskou propagandou. Slova francouzského vůdce o podmínce přijetí Ruska zpět do klubu – totiž dodržování tzv. Minských dohod“ – bylo již hodně mimo mísu, neboť Rusko v Minských dohodách nemá žádné povinnosti a tato nic neříkající fráze se používá vždy tam, kde dojdou argumenty. Mimochodem sám E. Macron nemá ani ve vlastní zemi zrovna pevnou půdu pod nohama. D. Trump nakonec odvolal svou podporu závěrečného prohlášení summitu.
Z italské půdy se stává těžký problém pro bruselskou administrativu a střet je již nabíledni. V prohlášeních, které se v posledním týdnu dostalo do médií od nové vlády zaznívají poměrně silná slova na adresu G. Sorose a hlavním tématem je samozřejmě migrace, přičemž ministr vnitra Matteo Salvini otevřeně chválí v tomto směru přístup Rakouska a sází na to, že s předsednictvím Rakouska v EU se věci okolo migrace pohnou vpřed. Rovněž otázka spolupráce s Ruskem a zrušení sankcí nebudou vedení EU právě po chuti. Nakolik se bude politická tvář Itálie měnit ukáže čas.
Syrské bojiště zvolna vychládá, byť není ještě zcela dobojováno. Spojené státy, které se „drápkem“ na syrském území uchytily, rozšiřují svůj „vliv“ budováním nových základen (na cizím území bez souhlasu vlády natož OSN) a světe div se, právě v oblasti, kde se nachází ropa. Zdá se, že v celkových souvislostech jde jednoznačně o surovinový boj a zároveň o tlak na Rusko, které nad Sýrií drží ochrannou ruku.
Zprávy z ukrajinských plání bývají v poslední době velmi bizarní a ani minulé dny nebyly výjimkou. Rada národní bezpečnosti řeší „ztrátu ukrajinské kontroly“ nad městem Oděsa, kdež občanům dochází trpělivost a proti „antiruským aktivistům“ dochází k násilí. Podobné reference přicházejí z okolí hranice Ukrajina/Krym, kde údajně dochází ke „ztrátě znaků státního zřízení“. Občané Oděsy si jistě dobře pamatují události v Domě odborů a začíná tichý odpor vůči kyjevské vládě. A není se co divit, když na území Ukrajiny mohou beztrestně řádit skupiny skutečných „nácků“, kteří se předvedli v Kyjevském parku. Postoj Slovenska na zvláštním výcviku osob ve společných hlídkách na hranici Ukrajina/Slovensko je v tomto kontextu rozumným krokem. Jinou „kávou“ by bylo přijetí Ukrajiny do EU, myslí si bývalý zpravodajec Olin Jurman. A perlička závěrem – v Kyjevě, stejně jako ve střední Evropě, je již několik týdnů velmi suché počasí. A kdopak za to může? Správně, Rusko. Naštěstí je mezi odborníky na Ukrajině dost rozumných lidí.
Z ostatních událostí:
- „…zapomeňme na Macrona, Mayovou nebo Angelu, protože Indie oznámila, že kašle na americké sankční hrozby a koupí ruské S400… aneb, budoucí lídři světa (spolu s Čínou) “jedou” v plné strategické autonomii na Západu..“ (T. Spencerová, FB)
- Protiproud znovu o Istanbulské úmluvě
- dokument „Projevy nenávisti v on-line prostoru a na sociálních sítích“ z dílny – hádejte čí… Člověka v tísni. Stojí opravdu za to si přečíst a má-li někdo ještě iluzi o této neziskovce…
- Protiproud o tzv. „pozitivní diskriminaci“, která již překročila hranici absurdity.
- Další – tentokrát genderové absurdity v Británii a ve světě
- V absurdistánu zůstaneme – USA navrhují FIFA, aby ceremonie předání poháru na nadcházejícím MS ve fotbale, jenž má proběhnout v Rusku, se uskutečnila mimo území Ruska.
- Další perla – v USA se při finále Miss už nebudou dívky promenádovat v plavkách, je to příliš sexistické. Jsem zvědav, kdy podobná novinka dorazí do Evropy.
- Úvaha o růstu Číny jakožto světové velmoci. Čísla je třeba brát s rezervou…
- Historické setkání Trump – Kim Čong-un právě probíhá.
- Ještě návrat a shrnutí ke kauze Skripal.
- Sny Polska o americké základně na svém území vzaly za své. Ještě že tak.
- V Evropském parlamentu vyzvali P. Porošenka a ukrajinské vedení země aby se připojili k LGBT pochodu v Kyjevě.
- Jaromír Soukup z Tv Barrandov otevřel znovu kauzu OKD, klobouk dolů před takovým člověkem…
- Radim Valenčík o výsledcích posledního průzkumu volebních stran – trochu z jiného úhlu.
- Některé události z naší historie je třeba si neustále připomínat – Lidice 1942.
