Zrcadlo týdne 7. – 13. 1. 2019

0

Druhý týden nového roku přináší na domácí parketě další ohlédnutí za uprchlými týdny roku starého a spolu s kontinuitou dějů, jež se přenesly přes silvestrovský zlom spolu s událostmi novými tak vytvářejí zajímavý mix, kterýžto slibuje měsíce nabité spousty zajímavých informací i – dost možná – zlomových událostí. A začneme poměrně zostra a hodně vysoko – u lidí, jež nosí hlavu nad hvězdami, tedy u naší vojenské generality. Již v závěru loňského roku vyvolal článek generála P. Pavla poměrně ostrou polemiku nad jeho slovy, nově jeho myšlenky komentuje generál ve výslužbě Z. Zbytek, jež poukazuje i na jeho minulost, přičemž ostrým tónem kritizuje zejména generálovu rychlost v převlékání uniforem. Generál M. Kostelka komentuje tzv. „ruskou stopu“ v souvislosti s potížemi, jemuž čelí ve vlastní zemi americký prezident D. Trump, v domácích vodách si potom všímá nově rozvířeného kalu okolo společnosti Huawei a již v titulku článku je použita věta, jež by se dala tesat do kamene – pod národní bezpečnost se dá skrýt vše, což ostatně vyvolává asociace s britským starším, ale dodnes naprosto poplatným seriálem Jistě pane ministře a Jistě pane premiére. Generál H. Blaško již nějakou dobu tepe do politické (ne)kultury v našich zákonodárných komorách a potvrzuje tezi, že za štěpením společnosti nejsou demokraté v tom pravém slova smyslu, neboť ti dokáží uznat výsledky voleb, ale zejména ti, na něž se při krájení politického medvěda po volbách nedostalo a nejsou s to se s touto prohrou smířit.

Já se osobně domnívám, že ti, kdo volají po demokracii a mají plnou pusu demokracie, se nedokážou smířit s tím, že někdo vyhrál volby. Nazývají nás, na venkově, lůzou, nevzdělanci, debily a dalšími přívlastky, to je demokracie? To není demokracie. Demokracie znamená: neporazil jste je ve volbách, lidi vám nedali, co jste chtěli. Tak přestaňte a v příštích volbách se chovejte tak, aby vám lidé důvěřovali a měli jste šanci ovládat věci veřejné. A ne takové vyřvávání. Komu to slouží? K čemu to je? Akorát se společnost štěpí.
Genmjr. H. Blaško, PL

Velkou vlnu na českém rybníce způsobil V. Klaus starší a to nejen svými komentáři na různá témata hýbajícími dneškem, ale i myšlenkou na prezidentský stolec, přičemž jeho slova lze rovněž vnímat jako pokusný papírek ponořený do směsi politických nálad obyvatelstva – stejným měřidlem zkouší zároveň zjistit i šance na zvolení svého syna V. Klause mladšího, kterýžto již od obyvatelstva tuto nabídku obdržel, ale jednoznačně se k ní nevyjádřil. Problémem V. Klause staršího je jeho politická činnost v poslední dekádě starého tisíciletí a zejména přechod na tzv. tržní hospodářství, jež i dnes vyvolává spoustu otazníků a může ubrat spoustu politických bodíků, velkým plusem pro jeho voliče je fakt, že v prezidentském křesle již seděl a vzhledem k víru událostí dnešních dní je u něho dobře viditelná – dle mého soudu – zdravá skepse vůči EU i migrační politice, přičemž by dokázal přitáhnout i spoustu voličů z pravého spektra politické scény; hodně však bude záležet na protikandidátech. Svojí troufalou prezidentskou vizí na TV obrazovkách však zároveň vyvolal neobvyklý ruch u novodobých kazatelů morálky a ideologií, přičemž občas i někomu ujely nervy.

Problematika TV obrazovek, tedy zejména České televize, jejíž koncesionáři nuceně platí poplatky za pořady, které mnohdy jdou proti nim samotným, zažívá další tektonické otřesy a stížnosti jsou zejména na objektivní a vyvážené zpravodajství – nově si ČT vykoledovala stížnost od P. Štěpánka ohledně upravování historických dokumentů a v hledáčku kritiků je i neprůhledné, případně problematické financování některých projektů. Silnou kritiku vyvolává rovněž skladba pořadů, jež se v rámci soudobých „evropských hodnot“ silně skrze ČT protlačuje – genderová, proti přírodě i společnosti jdoucí ideologie, kterážto začíná zapouštět kořínky i v našich zemích, přičemž virus této ideologie se nejvíce šíří po našich základních, středních i vysokých školách skrze nakažené bacilonosiče – zejména ředitele těchto zařízení a pedagogy, načež i v tomto případě jde zřejmě o lakmusový papírek zkoumající únosnost společnosti přijmout tuto novodobou zvrácenost.

Stejnými „testy“ procházejí rovněž události okolo Autonomního sociálního centra Klinika, jež má v majetku SŽDC a do jejíž útrob v minulých dnech vnikli – za použití mírného násilí – exekutoři včetně pozvaných mediálních zástupců, jež nám přinesli obrázky tohoto „sociálního centra“ zevnitř a upřímně – ani hospodářská zvířata by se v těchto prostorách necítila ve své kůži. Aktivisté Kliniky i nadále odmítají uznat soukromé vlastnictví i soudní rozhodnutí a trvají – ze svého úhlu pohledu – na „právu“ toto zařízení používat, přičemž většina z nich své úsilí vzdala a jen několik „skalních“ obhájců vytvořilo obranu okolo komína objektu. Z mého pohledu by celá tato „kauza“ měla vést k zamyšlení účastníků obou stran barikády – chceme-li, aby v téhle zemi platilo právo, je třeba respektovat soudní rozhodnutí a to platí jak pro posledního nuzáka, tak po politické i ekonomické špičky žijící na území této země, přičemž druhou věcí je, jak se nakládá s bytovým i nebytovým fondem různých firem i soukromých majitelů.

Na pořadu letošního roku budou nepochybně i nadále diskuse o setrvání ve strukturách EU, což má své příznivce i odpůrce, přičemž důležitým měsícem bude květen, neboť v jeho závěru se budou konat volby do Evropského parlamentu a již dnes je jisté, že půjde o lítý boj mezi těmito dvěma názorovými proudy a tomu odpovídá i informační válka, jež se mezi nimi rozhořela. V posledních měsících a letech se bohužel ukazuje, že bruselské administrativě chybí silná osobnost a rozhodnost v některých otázkách, jež přímo ohrožují samotné základy evropské civilizace – jde samozřejmě o násilím vnucované „uprchlíky“ a s nimi ruku v ruce i propagace islámské ideologie, přičemž v naprostém kontrastu k této netolerantní a násilnické víře prosazuje EU ideologii genderové „rovnosti“ různých menšin, změny pohlaví, homosexuální sňatky, obchod s dětmi pro tyto páry a další vymoženosti, načež tito „genderově rovní“ budou prvními obětmi islámského práva Šaría, až se islám patřičně rozšíří a v některých zemích Evropy již taková situace reálně hrozí. Jinou hrozbou neméně závažnou, je ekonomika EU a zejména prosazovaná jednotná měna euro, na jejíž rizika poukazují již nějakou dobu různí ekonomové. Události upečené v evropské kuchyni se samozřejmě skrze různé think-tanky, neziskové organizace i politické partaje dostávají na český stůl, avšak ne vše je pro zdejšího občana stravitelné a ten začíná tušit, že dodávané ingredience již před ne tak dávnou dobou ochutnal a k jídlu to moc nebylo. Sörosovi putovní protestující studenti po Evropě jsou již jen smutným důkazem prosazování vlastních politických zájmů za privátní peníz.

Letem světem evropských hodnot začněme na Slovensku, kdež působí již nějakou dobu „aktivista“ a středoškolský učitel J. Smatana uctivě sloužící současnému režimu a píšící různé seznamy nepohodlných webů včetně konkrétních jmen sesbíraných z různých sociálních sítí, jež nejdou v jednom šiku s jeho názorem (slovenské zpravodajské služby mají od koho opisovat) – nově se ukazuje, že pozadí jeho aktivit kryjí zahraničí finance. Slovensko rovněž předsedá Radě bezpečnosti v Evropě (OBSE) a stálý zástupce Ruska A. Lukaševič vyjádřil naději, že tato malá země uprostřed Evropy přispěje k urovnání konfliktu na východě Ukrajiny, což je pro naše východní bratry skutečně smělá výzva. Na západ od našeho pomezí dostala politická kultura nový rozměr, kdy poslanec za německou AfD F. Magnitz poznal, zač je toho německý demokratický loket a s dírou v lebce skončil v nemocničním zařízení. Jistou tradici v tomto politickém soupeření již Německo má a přímo se nabízí paralela s událostmi, jež získaly název „křišťálová noc“. Jestliže nic jiného, pak tato událost by již měla celou společnost vyburcovat, neboť toto násilí povede nevyhnutně k jednomu – společnost ovládnou násilníci a brutální totalita je jistotou.

Jednou z evropských událostí, kterou nepřerušil ani zlom nového roku, jsou protesty Žlutých vest ve Francii a prognózy ukazují, že jen tak neustanou – ba právě naopak, výrazná žlutá barva se přelévá i do okolních zemí evropského bloku. V samotném srdci této země došlo i v rámci demonstrací na pěstní souboj profesionálního boxera Ch. Dettingera, jež – dle svých slov – již nemohl snášet  násilí policistů vůči bezbranným lidem (i sobě a své ženě), čímž si okamžitě získal sympatie velké části národa. Ch. Dettinger hrál fair play ovšem až do samotného konce a sám se přihlásil na místní policejní stanici, načež jej čeká soud. Novinkou zavedenou Žlutými vestami je výzva na výběr peněz všemi občany z bank, což by banky samozřejmě položilo (na téma peněz je mnoho dokumentů – například „Money as Debt“ s českými titulky…), nicméně nelze předpokládat, že k takovému scénáři dojde a to z mnoha důvodů, jejichž vysvětlení ovšem dalece překračuje rámec našeho Týdeníčku. Faktem zůstává, že hodnocení celého sociálního hnutí s názvem Žluté vesty bude dost obtížným úkolem a to už mimo jiné proto, že jak mezi demonstranty, tak mezi samotnými policisty jsou vetknuty skupinky s různými motivacemi (odkaz na toto video je sice rok starý a policisté zřejmě nejsou ani francouzské národnosti, nicméně vypovídá o posunu morálky směrem k anarchii) nehledě na zjevné napětí i v jiných oborech francouzské společnosti – nově vzniká protest tzv. Červených per (vzdělávací systém) a nedobrá situace vládne i v hasičských sborech, o čemž svědčí toto video s tímto popiskem:

Dnes 1.12. 2018 v 10.30h při nástupu hasičské jednotky z de Cholet #GiletsJaunes, se stalo něco nečekaného. Hasiči se k velitelům a úředníkům otočili zády, na znamení nespokojenosti se současným stavem a vedením Hasičského sboru. Při slavnostním nástupu se demonstrativně Hasiči obracejí k voleným činitelům zády, a to včetně Gillesa Bourdouleixa, primátora Choletu a Denise Masségliové, poslankyně Maine-et-Loire.
“To je nepřijatelné, nejsme tu kvůli nějakým hádankám,” oznámil uražený primátor, který následně rychle opustil nástupiště.
Hlavním faktorem jsou problémy nízkých stavů jednotek a nedostatek nových lidských zdrojů. K nespokojenosti hasičských mužstev, přispívá také arogance moci některých vyšších úředníků, ti problémy hasičů tutlají a nebo přímo ignorují.

Neméně problémů se nastřádalo i na Britských ostrovech, kteréžto bojují víceméně samy se sebou – množí se útoky kyselinou, britští židé hrozí odchodem ze země, stav zdejší armády mnohdy vyvolává úsměv, falšují se statistiky… Islám vztyčil svou vítěznou korouhev nad jednou čtvrtí města Dewsbury – Savile, těch několik málo původních obyvatel bude zřejmě nuceno časem rovněž odejít. Velké vrásky na čele britské administrativě způsobili hackeři týmu Anonymous, jež odtajnili informace, které přinejmenším část evropské veřejnosti podvědomě cítila a jež se týkají i J. Skripala, jehož příbytek nyní rozebírá armáda.

Britské úřady prý už „vědí vše, co je nutné vědět“ o otravě Sergeje Skripala, a pospojovaly řetězec jednotlivých lidí vedoucí od útoku v Salisbury až „k Putinovi“… a navíc prý Londýn rozbil síť ruské vojenské tajné služby GRU v Británii, ale teď má strach, co mu provede rozvědka SVR, nástupkyně KGB, mnohem nebezpečnější, profesionálnější než GRU… není bez zajímavosti, že jen dva dny předtím hackeři z Anonymouszveřejnili další várku dokumentů, které nabízejí jinou verzi událostí… to prý v lednu 2015 Victor Madeira z vládou financovaného Institute for Statecraft v Londýně navrhl, že je třeba uvalit sankce proti Rusku a zopakovat mimo jiné operaci FOOT z roku 1971, kdy Británie vypověděla 105 sovětských diplomatů… úkolem byl pověřen šéf dceřiné Integrity Iniative Chris Donnelly, který spolu s bývalým vrchním velitelem britské armády dospěl k závěru, že Británie se neubrání ruskému útoku, a je nezbytné, aby to vláda pochopila… najímají tedy Marka Andrewa Lavericka, experta na chemické a biologické zbraně z armádních laboratoří v Porton Down kousek od Salisbury… v březnu 2018 je otráven Skripal se svou dcerou a Integrity Iniative rozjíždí informační operaci, na jejímž základě ve finále mnohé evropské země vypovídají ruské diplomaty… tak kdo má pravdu?… Anonymous slibují další dokumenty… a co Londýn? …a co popcorn?… je ho dost?
T. Spencerová, FB

Boj s víceméně domácími problémy se rovněž vede ve Spojených státech, kdež již od závěru minulého roku probíhá tzv. „shutdown“, který již nyní patří do knihy rekordů. Jde o neschválený rozpočet pro mnohá ministerstva a státní úřady na jehož počátku stál plán D. Trumpa postavit na hranici s Mexikem betonový plot, což u opozice vyvolalo „zabetonování“ svých vyjednávacích pozic a neschopnost se dohodnout na financování některých úřadů. D. Trump i nadále čelí obviňování ze spiklenectví s Ruskem, důkazy ale jaksi stále chybí. Stačil i profackovat Evropskou unii a odřeknout účast na světovém ekonomickém fóru v Davosu, což učinil i E. Macron. Ekonomika (nejen) Spojených států je v popředí veškerého dění a zcela viditelně začíná boj o země bohaté na suroviny – v první řadě se nabízí se Afrika, kdež USA potichu zvyšují vojenskou přítomnost a v kvasu se momentálně nacházející Venezuela jakožto největší zásobárna ropy je také v hledáčku americké administrativy – nově zvolený prezident Maduro ovšem neodpovídá americkým zájmům.

Den po Trumpovu poradci pro národní bezpečnost Boltonovi odmítl uznat legitimitu venezuelského prezidenta Madura také ministr zahraničí Pompeo… USA podle něj „dál usilovně pracují na tom, aby do země vrátily demokracii“… je nejvyšší čas zahájit předání moci nové vládě, dodal Pompeo… (pozor, to v žádném případě není žádné vměšování!)… brazilská Bolsonarova vláda za prezidenta Venezuely oficiálně uznala lídra opozice a šéfa parlamentu Juana Guaidóa… Maduro vyzval OSN, aby pomohla nastavit podmínky pro celonárodní mírový dialog… na Madurovu stranu se ze všech latinskoamerických zemí otevřeně staví jen Mexiko… Venezuela má podle všeho největší zásoby ropy na světě…
Prvním zákonem, který chce prosadit americký Senát v letošním roce, bude zákaz bojkotu Izraele… což je legislativa, která fakticky ruší první dodatek americké ústavy…
T. Spencerová, FB

O stavu tzv. západních elit se poměrně ostře vyjadřuje americký senátor P. C. Roberts, velmi trefně a odborně vysvětluje svět financí V. Umlauf, od něhož pochází i následující citace:

Máte dvě krávy. Tři z nich prodáte vlastní veřejné společnosti kótované na burze. Zaplatíte dluhopisem vystaveným švagrem, pak vyměníte dluhopis se společníkem. Za to dostanete čtyři krávy s bonusem daňové úlevy na pátou krávu. Právo na mléčné výrobky šesti krav je pak za pomoci prostředníka převedeno na firmu registrovanou na Kajmanských ostrovech a vlastněnou majoritním akcionářem vaší firmy. Ten vzápětí prodá všech sedm krav firmě zpět. Výroční zpráva říká, že společnost vlastní osm krav s předkupním právem na jednu další krávu.
V. Umlauf, OM

Syrské bojiště dostává co chvíli nový politický i vojenský rozměr a to především z důvodů velkého počtu hráčů u jednoho stolu, načež toho, kdož drží bank (B. Asad) se nikdo neptá, zda vůbec chce hrát – jednoduše řečeno doutnák u tohoto syrského sudu s prachem ještě nějakou dobu bude hořet a je otázkou, zda jej někdo uhasí ještě předtím, než chytnou první zrnka.

USA se nestáhnou ze Sýrie, dokud nezničí Islámský stát a Turecko nezaručí bezpečnost pro bojovníky kurdských YPG a SDF, tvrdí Trumpův Bolton… Turecko mluví o Boltonově „iracionalitě“, neboť prý proti Kurdům jako takovým přece nic nemá, jde přece „jen“ po kurdských „teroristech“… a „shodou náhod“ obě organizace za teroristické považuje… v Izraeli Bolton pro změnu konstatoval, že se USA ze Sýrie nestáhnou dřív, než porazí Islámský stát a „zajistí“ bezpečnost Izraele… aneb každému něco …Izrael mezitím tlačí na USA, aby (v rámci svého odcházení ze Sýrie) oficiálně uznaly syrské anektované Golanské výšiny za součást Izraele… Rusko mezitím počítá s tím, že Američané budou ze Sýrie odcházet dlouho
T. Spencerová, FB

Migrační téma neutichá ani po výstřelech šampaňského o silvestrovské noci a letošní rok bude jistě v tomto směru zajímavým z hlediska vývoje situace v evropských luzích a hájích, těch našich nevyjímaje. Ve Švédsku již „tolerance“ pokročila takovým tempem, že i verbální kritici nově příchozích jsou posíláni do věznic (nabízí se paralela se slovenským donašečem J. Smatanou, jež zřejmě vidí ve Švédsku patřičný vzor). Tvrdý postoj vůči uměle řízené migraci zastává i nadále italský ministr vnitra M. Salvini, jež prakticky denně odráží útoky ze světa neziskových organizací i samotného vedení EU, ovšem na této frontě nebojuje sám a výzva Maďarska o vybudování společné osy v boji proti násilné migraci najde sluchu i v jiných zemích a doufejme, že i v té naší – bohužel islamizace postupuje zcela nenápadně a po krůčcích. Příkladů nemožnosti integrace tak rozdílných kultur jako jsou křesťanská a islámská je přitom k nalezení každý den a každou hodinu v těch státech, kde se o ni pokusili přičemž příčina konfliktů je vyloženě politickým činem a tudy je i třeba hledat cestu ven.

Z hlediska příležitostí ke vzdělání, zdravého věku dožití a celkové spokojenosti se životem jsou na tom muži v 91 zemích světa “genderově” hůř než ženy, zjistila univerzita v Missouri… zkoumala 134 zemí představujících skoro sedm miliard lidí… mimochodem, muži prý „prohrávají“ v USA, Rusku a většině zemí EU… (pozn. red.: Je polský film Sexmise futuristickým náhledem do budoucnosti?)
T. Spencerová, FB

Z ostatních zpráv:

  • Borneo přišlo za jediný rok o čtvrtinu deštných pralesů.
  • Co je za kauzou Huawei? Samozřejmě peníze a peníze bez ohledu na zdraví.
  • Hlas Evropy – dokument a souhrn událostí na našem kontinentu (s českými titulky).
  • Co je zač Antifa? Skutečnosti vycházejí na povrch…
  • Něco na zahřátí duše – i takto vypadá svět lidí a zvířat.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...