Jsme na začátku, uprostřed nebo na konci pandemické krize?
Kdosi napsal, že do doby propuknutí koronavirové pandemie jsme se cítili vcelku bezpečně.
Toto bezpečí v Evropě nastalo po roce 1960, kdy na dlouhá a zřejmě nejdelší desetiletí za posledních tisíc let začala růst životní úroveň a navzdory studené válce i bezpečnost. Několik generací tak nabylo dojmu, že svět je v zásadě bezpečné místo, ve kterém se každá generace má o něco lépe než generace jejich rodičů. Je to zkušenost našich těl i našich myslí, takže většina lidí si myslí, že to tak musí být i nadále. Snažíme se říct, že normální je naopak být do určité míry připraven, že se něco může stát.
V situacích jako jsou blackout, epidemie, sociální nepokoje nebo jiné civilizační pohromy je důležité vnímat realitu a realita bývá krutá.
Byli jsme svědky toho, že koronavirová krize vyvolala v celé eurozóně chaos. Eurozóna v březnu 2020 zažila bezprecedentní kolaps obchodní činnosti, tvrdí londýnský zpravodajský portál IHS Markit. Podle IHS Markit: “Ekonomická nálada poklesla v eurozóně v březnu meziročně nejvíce v historii eurozóny, což naznačuje, že úsilí politiků rozptýlit temné obavy selhalo.” Průzkum společnosti McKinsey & Company předpovídá, že HDP eurozóny klesne v roce 2020 o 10,6 % a do konce roku 2024 se nevrátí na úroveň před krizí.
Oliver Hartwich, německý ekonom a prominentní komentátor evropských událostí, který je výkonným ředitelem think-tanku New Zealand Initiative (Iniciativa Nový Zéland) založeného ve Wellingtonu, shrnul evropské potíže takto:
“Ani jedné evropské zemi se dnes nedaří dobře, což znamená, že evropské země jsou jen omezeně ochotny si vzájemně pomáhat. Evropské země jsou zaneprázdněny řešením svých vlastních krizí. Svědčí o tom i to, jak Evropa nechala Itálii na holičkách a Itálie získává zdravotní podporu z Číny…”
“Probíhá hospodářské zemětřesení. Za několik týdnů či měsíců bude několik velkých evropských ekonomik potřebovat záchranné a asistenční balíčky. Tyto balíčky budou několikrát větší, než balíčky, které EU dosud zažila. Přesto žádná země, centrální banka ani instituce nebudou příliš ochotné a ani schopné je poskytnout. Dokonce ani astronomické částky, o kterých je nyní řeč, teď nebudou stačit.”
“A zapomeňte na Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten měl co dělat již naposledy, když se zapojil do záchrany Řecka. Když se euro zhroutí, tak eurozónu ani MMF nezachrání.”
Koronavirová krize se netýká pouze Evropy. Koronavirem se na celém světě nakazilo už více než 3 miliony lidí, přes 200 000 z nich zemřelo. Tyto čísla se neustále mění i když momentálně obětí i nově infikovaných u nás přibývá pomaleji, nebo víceméně v současnosti počty nakažených klesají. Nejvíce nakažených hlásí USA, kde počet nakažených koronavirem přesáhl 895 000 tisíc ke dni 27. dubna. Denní bilance úmrtí se v úterý 21. dubna 2020 dle důvěryhodných zdrojů, přiblížila k 3000.
V posledních dvou týdnech vidíme propady akciových trhů, bezpečných výnosů a ztrát na měnách, které jsou méně likvidní, včetně české koruny. To, co vidíme na trzích, připomíná paniku, kterou jsme 10 let neviděli. Racionální chování je obtížné v době, kdy nemáme zkušenost s dopadem pandemie takové rozsahu do globální ekonomiky a kdy nevíme, jak dlouho karanténní opatření mohou trvat a jaké škody mohou napáchat.
Ceny ropy padají, ceny některých potravin naopak nebetyčně rostou. Pandemií koronaviru stižené ekonomiky totiž kvůli útlumu dopravy zásadně snížily poptávku po palivech. Tedy i po ropě. Té je teď po světě takový nadbytek, že ji už téměř není kde skladovat. A plní se i obří tankery, zaparkované na moři nebo v přístavech, aniž by surovinu někam přepravovaly.
Státní dluh USA a dluhy amerických korporací dosáhnou v roce 2020 rekordních částek, a to kvůli pandemii koronaviru. Informoval o tom deník The Washington Post.
Schodek federálního rozpočtu stoupne na čtyři biliony dolarů, což se nestalo od roku 1945. Velké korporace jako ExxonMobil a Walgreens již utratily úvěry, ale stále potřebují další prostředky.
„Máme se čeho obávat. Mluvíme o dluhu, který v novodobých dějinách vůbec nemá obdoby. Určitě se blížíme k bodu, odkud není návratu,” řekl profesor ekonomiky z Princetonské univerzity Atif Mian.
Ruský ekonom Michail Cházin, autor knihy Vzpomínky na budoucnost, v níž vyložil novou ekonomickou teorii, v rozhovoru pro média prohlásil, že záporné ceny ropy WTI označují konec dominance dolaru ve světovém obchodě.
Dochází k závěru, že těžba z břidlice se prý tímto uzavírá na celém světě, jelikož společnosti, jež ji prováděly, budou postupně krachovat.
„Lokálním následkem toho je, že břidlicové dobrodružství ve světě skončilo,” myslí si.
„Za druhé. Vysvětlilo se, že už není možné, aby ceny byly vytvářeny z jednoho centra. (…) Vytváření cen v USA, v Evropě a v Číně bude různé. To v praxi znamená rozpad Brettonwoodského systému– světového dolarového systému,” řekl ruský ekonom a dodal, že dosud se používal právě dolar k obchodování s ropou.
Ve Spojených státech, které nyní evidují nejvíce nakažených na světě, by šíření koronaviru mohlo vést podle odhadů expertů Fedu v St. Louis k zániku až 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by tak mohla překročit 32 procent. Ještě v únoru přitom činila míra nezaměstnanosti 3,5 procenta.
V době velké hospodářské krize v letech 1929 až 1933 přitom vzrostla v USA nezaměstnanost ve svém vrcholu na 25 procent.
„Z historického hlediska jde o velmi vysoká čísla, toto je však naprostý šok, jenž se liší od všech ostatních, které ekonomika USA v posledních 100 letech zažila,” uvedl ekonom centrální banky v St. Louis Miguel Faria-e-Castro.
Podle odhadů Fedu má téměř 67 milionů Američanů zaměstnání, ve kterém kvůli koronaviru hrozí vysoké riziko propuštění.
Americké ministerstvo práce už dříve uvedlo, že počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v týdnu do 21. března vystoupil na téměř 3,3 milionu. To byl rekord, který navíc zhruba čtyřnásobně přesáhl dosavadní maximum staré téměř 40 let.
Růst nezaměstnanosti očekává také Evropa.
Na neočekávané krize se dlouhodobě připravují mnozí rozumní lidé.
Co je špatného na tom, mít například v době pandemie doma elektrickou domácí pekárnu a péci svůj vlastní chléb, rohlíky, sekanou, mazanec nebo veku? Pokud máte solidní zásobu mouky, nemusíte v době koronavirové pandemie do supermarketů tak často chodit a riskovat přenos infekce z někoho nakaženého, třeba bezpříznakového, na vás a vaši rodinu. Eliminujete tím tedy možnost nákazy na minimum.
Navíc, máte se čím bavit, pokud jste v karanténě. Pochopil jsem, že základem všeho je mít zásobu trvanlivého jídla a to zhruba na tři měsíce. To samé platí o finančních prostředcích. Nikdy jsem nic nepekl, ale koronavirová krize a domácí pekárna ze mne udělala zdatného pekaře. Nebýt této krize, stále bych chodil do obchodu kupovat drahé a někdy i nekvalitní pečivo. K tomu bych dozajista přikoupil mnoho naprosto zbytečných věcí. Nebudeme si nic nalhávat – domácí pečivo je domácí pečivo. Víte, ze které mouky je a co do těsta přidáváte. Pokud máte raději pečivo zdravější, prostě jen přisypete různé druhy semínek od lněného, přes chia, slunečnici až po sezam. Návodů a receptů k domácí pekárně najdete na internetu spousty.
Pokud dojíždíte do zaměstnání vlakem či autobusem několik desítek kilometrů – tak jako já, je dobré mít v batohu účinnou dezinfekci, kterou si po vystoupení z dopravního prostředku omyjete ruce. Také je vhodné přibalit více roušek, protože po hodině je třeba ji vyměnit. Na vlakovém nádraží jsou většinou speciální dezinfekční nádoby a odpadkové koše, které jsou určeny k odhazování použitých roušek a rukavic. Ovšem je vhodné mít u sebe vlastní rozprašovač s dezinfekcí, protože na menších nádražích dezinfekce zpravidla není. Po každém příchodu do zaměstnání bylo a je samozřejmostí omýt ruce vodou a mýdlem. Mýdlo je jeden z nejúčinnějších prostředků proti koronaviru, mýdlo ho prostě rozpouští. Zvýšená osobní hygiena je vůbec základním kamenem v boji proti koronaviru.
Pokud se ocitnete uprostřed krize, změní se vaše myšlení a priority. Vyhodnotíte, co je důležité a odhodíte věci a starosti naprosto zbytečné. K tomu, aby jste nepropadli panice, sbírejte a vyhodnocujte informace.
Silnou stránkou těch, kteří přežívají, je rychlé porozumění tomu, co se děje. Abychom toho byli schopni, může být i malá rada – radou zcela zásadní. Když se začaly nosit roušky, nevěřil jsem v jejich účinnost. Dnes jsem změnil názor.
Vědci zhodnotili účinnost podomácku vyrobených roušek.
Experiment, který simuloval, jak se v prostoru šíří ty nejmenší kapénky od člověka, který si kýchnul, poskytl odpověď na to, které látky při šití podomácku vyrobených roušek používat a jak je kombinovat, aby se lidé na přeplněném místě náhodou nenakazili koronavirem.
Podomácku vyrobené roušky ze dvou vrstev látek různého typu, například bavlny a hedvábí, zadržují 80 až 99 % aerosolových částic a jsou téměř stejně účinné jako respirátory třídy N95, které jsou doporučovány americkým zdravotníkům. Jak uvádí ACS Nano, k takovému závěru dospěli fyzici z Argonské národní laboratoře ve Spojených státech amerických.
Uvádí se, že vědci vytvořili speciální aerosolové zařízení, pomocí kterého zjišťovali, jak konkrétní roušky zadržují škodlivé částice. Systém nastříkal do vzduchu kapalinu a částice pevné hmoty, což následně vědci testovali na rouškách z různých materiálů.
Podle výsledků tohoto experimentu byl nejhorší ukazatel ochrany zaznamenám u jednovrstvých roušek. Tyto roušky se sice dokázaly poměrně dobře vypořádat s částicemi určitých typů aerosolů, ale volně jimi pronikly ty nejmenší částice.
Vědci zároveň zdůraznili, že je velmi důležité, aby rouška těsně přiléhala k obličeji a nebyla nijak poškozena. V opačném případě se účinnost nošení roušky snižuje až dvakrát.
Autor: Emil Kalabus
