KDE JE VŮLE, JE I CESTA!

0

Marek Obrtel, představitel rady Národní domobrany o dosavadním vývoji iniciativy, o některých vašich otázkách a o tom, že Národní domobrana je otevřena každému, kdo má srdce na správném místě.

„Mnohokrát jsem v různých rozhovorech, reportážích, přednáškách a článcích odpovídal na otázku, proč nemohla iniciativa Československých vojáků v záloze proti válce splnit svůj historický úkol a proč jsem byl nakonec donucen z jejího čela odejít. Proto se nebudu opakovat a pouze připomenu jednu zásadní myšlenku: zmíněná iniciativa se do značné míry zpronevěřila svému původnímu poslání a jednoduše nebyla schopna dostát svému slibu. Ztratila vůli bránit proradným politikům, zkorumpovaným státním strukturám a ostatním slouhům globálních elit ve službách Nového světového řádu v pokračující destabilizaci a dezintegraci České republiky a praktické likvidaci naší státnosti. Ztratila energii čelit vykořeňování přirozeného a nezbytného vlastenectví, národní hrdosti a sebevědomí, bránit zavlékání národů Evropy, včetně našeho státu, do válečného konfliktu (nejen) s Ruskem. Do konfliktu, po kterém globální prediktor tolik touží.

Národní domobrana dává všem občanům jasný rámec, jasný návod a nakonec také přímo úkol hodný opravdových mužů a žen. Národ se o svou bezpečnost může (a také musí) postarat sám, neboť to za něj, ještě nějakou dobu, nikdo neudělá. Domobranci Národní domobrany nepracují pro někoho „nahoře“, ale pro sebe, pro svou rodinu, pro své blízké, pro svou obec a tím prospívají všem ostatním, celé své vlasti. Z tohoto principu vyvěrá síla a neporazitelnost domobranecké myšlenky. Jednáme s vědomím, že na naší straně je pravda, že jsme ti, kteří bojují za svou vlast, že jsme ti, kteří nejsou zatíženi balvany vědomé a potupné vlastizrádné prodejnosti.

Jaká je však cesta k tomu, abychom se mohli v dobrém slova smyslu pochlubit počtem aktivních domobranců mnohem vyšším, než je počet vojáků aktivních záloh AČR? Cesta spočívá v každodenní mravenčí práci vás domobranců, kteří v praxi realizujete to, co vám rada Národní domobrany doporučuje a to, co sami považujete za správné a účelné. Mně, i dalším představitelům rady pokládáte desítky a stovky otázek. Obecná odpověď na drtivou většinu těchto otázek by mohla znít tak, že základem je chtít vědět a chápat, mít odvahu převzít odpovědnost za své životy, životy svých spoluobčanů, za svou vlast. To je něco, co vám nikdo (včetně rady Národní domobrany) nemůže nařídit, nikdo to nemůže udělat za vás, ale také vám to nikdo nemůže vzít. Vy, domobranci Národní domobrany, jste chlebem a solí tohoto národa, vy jste jeho budoucností.

Oslovte své dobré známé a kamarády, o kterých víte, že smýšlejí podobně nebo jsou alespoň ochotni naslouchat a nechat si určité věci vysvětlit. Nečekejte úspěch po první „besídce“. Pokud necítíte pozitivní odezvu, téma Národní domobrany jen nadhoďte a zmiňte se, že se něco takového rozvíjí. Připomeňte jim, že naše republika může a s největší pravdpodobností také bude v dohledné době čelit velkým bezpečnostním problémům a zeptejte se jich, co budou dělat, až jim problém zaklepe na dveře jejich domu či bytu? Zavřou se doma s brokovnicí a konzervami a budou se tvářit, že se jich to netýká? Postřílí pár agresorů, kteří si přijdou vzít co jim nepatří a potom potupně zahynou spolu se svými ženami a dětmi? Utečou do lesa, budou žít v jeskyni a dívat se z dálky na hořící domy a obce, které agresoři obsadili?

NE, nic z toho nesmí být pravda. My, domobranci Národní domobrany musíme dát a také dáme jasně najevo, že každý, kdo s námi bude chtít mít něco do činění, bude muset vynaložit OBROVSKÉ úsilí a přinést nekonečné oběti, aby se o malý krůček přiblížil tomu, po čem prahne. Podobně, jako je tomu ve Švýcarsku, kde si agresor dvakrát rozmyslí, zda se mu takové úsilí a oběti vyplatí. Taková musí být Národní domobrana.

Starostu, radu či zastupitelstvo obce (až na naprosté výjimky, které znáte jen vy sami) s projektem vznikající skupiny Národní domobrany seznamte. Netlačte na pilu a nechtějte, aby se někdo z vedení obce postavil do role velitele skupiny Národní domobrany v obci, jakkoliv by to mohlo být velmi praktické. Starosta má svoje názory, postoje, mravní kvality, ale také mantinely a jistá omezení vyplývající z jeho momentálního politického postavení. Je však účelné, aby o skupině Národní domobrany v obci věděl a byl o jejím působení pokud možno pravidelně informován. Nepodceňujte budování pragmatických a přátelských kontaktů ve vašich obcích, byť by v této fázi byly jen jednostranné! V okamžiku skutečné krize budeme všichni na jedné lodi. Lidé z radnic našich obcí jsou našimi zaměstnanci, jsou tu pro nás a proto chtějte vědět, jak jsou připraveni na krizové situace a ptejte se, jak zabezpečí obec a její občany v případě, že se situace vyhrotí tím či oním způsobem.

I když bude v počátečních fázích rozvoje naší iniciativy ochotných a schopných lidí v jednotlivých skupinách Národní domobrany omezené množství, budou představovat aktivní „jádra“, která bychom mohli přirovnat k vlakům přistaveným na nádraží. Lokomotivy supí, pod kotly hoří oheň, voda do tendrů je dolitá, vagóny jsou zapojeny, vytopeny, ale cestující zatím chybí. Jakmile nastane „den D“, cestující poběží zmateně k vlaku, budou se strkat a prát o volná místa. Ale budou tu právě zmíněná aktivní jádra, která zredukují chaos, nastolí řád a určí, kam si kdo sedne, kdo bude u okna a kdo bude přikládat pod kotlem. Jinými slovy – bude-li v obci jediný vydatný zdroj pitné vody, bude to právě skupina Národní domobrany, která zajistí, aby v situaci, kdy místní správa zkolabuje, vodu nikdo neotrávil, neznečistil, aby bylo o zdroj správně pečováno a aby občané dostali vodu na příděl podle počtu osob v domácnosti a nikoliv podle toho, kdo přijde s kbelíkem a kdo přijede s cisternou.

Cílem rady Národní domobrany je právně zakotvit Národní domobranu jako nedílnou součást obranyschopných mechanismů naší vlasti. V našem pojetí by se měl v konečném důsledku stát domobrancem každý zdravý muž po 18-tém roce věku (a ženy na základě dobrovolnosti a odbornosti), měl by prodělat krátký a intenzívní vojenský výcvik a během svého života průběžně procházet cvičeními v rámci své odbornosti. Domobranec by ze zásady neměl opustit území naší vlasti, k jejíž obraně je primárně určen. Žádné Mali, žádný Irák či Afghánistán, žádná genocida srbského národa prostřednictvím Severoatlantické aliance v čele s USA, ale také žádná „ruská fronta“ za zájmy globální finanční (kriminální) oligarchie. Cestou k tomuto cíli jste právě vy, jednotliví domobranci. To na vás a vaši osobní iniciativu spoléháme. Tisíce domobranců lze s jistými obtížemi přehlížet. Desetitisíce a statisíce již nikoli. S podobným počtem organizovaných, odhodlaných a sebevědomých občanů připravených bránit domovinu, státní správa již jednat musí a jednat bude.

Na závěr bych vám rád přiblížil svůj pohled na to, jak domobranectví prospívá rodině domobrance. Domobranec Národní domobrany pro svou rodinu dělá to NEJLEPŠÍ, co je v danou chvíli možné dělat. Svou aktivitou a spojování svých sil se silami ostatních se snaží zabránit rozvinutí předvídatelných budoucích dějů, které by měly na chod a existenci jeho vlastní rodiny devastující dopad. Domobranec se tak svým zapojením do Národní domobrany, svým odpovědným přístupem, odvahou a odhodlaností o svou rodinu stará i navzdory tomu, že s ní přímo netráví svůj čas. Stará se, protože hájí její právo na klidný a bezpečný domov, svobodnou a demokratickou Českou republiku. Domobranec Národní domobrany je nyní přesně tam, kde ho jeho rodina, obec, oblast a vlast nejvíce potřebují.

Velmi často se mě ptá mnoho žen vyššího věku: „Jak vám mohu být užitečná já? Jsem už stará, střílet neumím a pušku neunesu.“ Moje automatická odpověď zní: „A kdo pohlídá domobrancům děti, když budou na hlídce? Kdo uvaří guláš, čaj nebo upeče bábovku, aby bylo co do úst, když se vymrzlí vrátí z terénu? Kdo je ošetří, bude–li třeba?“ V Národní domobraně je jednoduše místo pro každého, kdo má srdce na správném místě!

Proto vám chci, stateční domobranci, jménem rady Národní domobrany, ale také jménem svým, poděkovat za vaši dosavadní snahu a pozvat do našich řad další občany.

Kde je vůle, je i cesta. My svou domovinu ubráníme!“

O autorovi

Marek Obrtel