Abychom přežili koronavirovou krizi bude nutné stát zadlužit. Tím, že zadlužíme stát, zadlužíme sebe, protože stát jsme my. V současnosti není lepší alternativa. Opět na tom vydělají hlavně banky a pár podniků, které přeorientují výrobu na věci, které jsou žádané.
Mnozí zchudneme, aby jiní zbohatli. Tak to běží v každé válce a my ve válce jsme, ať si to připouštíme nebo nepřipouštíme. Je úplně jedno, kde se ten Covid -19 vzal, zda je přírodního původu nebo mu nějací biomolekulární inženýři pomohli ven z nějaké laboratoře v lehce pozměněném stavu. Dopady budou stejné, ať je vir přírodní nebo ne. Výsledky budou stejně katastrofické a děsivé.
Vezměme si Ameriku.
Americká ekonomika ukončila mnohaleté období růstu a vstoupila do recese, oznámili v Bank of America. O nevyhnutelné velké krizi promluvily také dvě další přední finanční instituce, Goldman Sachs a Morgan Stanley.
V Bank of America (BofA) očekávají, že to bude jedna z největších krizí v dějinách USA. HDP se sníží o 12 % již v druhém čtvrtletí, což je rekord od dob druhé světové války. Hlavní příčiny spočívají v pádu podnikatelských aktivit a poklesu spotřebitelských výdajů kvůli koronaviru.
„Oficiálně prohlašujeme, že americká ekonomika vstoupila do recese a připojila se ke zbytku světa,“ praví se ve zprávě připravené analytiky v čele s přední ekonomkou Bank of America Michelle Meyer.
Podle jejího názoru „hluboký pád již začal“, protože koronavirus zasáhl prakticky všechna odvětví.
Následkem bude nevyhnutelný růst nezaměstnanosti a snížení příjmů obyvatelstva. Během celého druhého čtvrtletí přijde každý měsíc o práci jeden milion Američanů. Nezaměstnaných bude 3,5 milionu lidí. Nejvíc se to dotkne zábavního odvětví, dopravy, hotelů a maloobchodu.
Na začátku března mluvili experti o 2,6 %. Dnes jsou přesvědčeni, že krize postihla třetinu globální ekonomiky. K recesi došlo v USA, EU a Japonsku, na které připadá 15,1 %, 11 % a 4 % světového HDP. Podle mínění odborníků bude pád pokračovat minimálně do poloviny roku.
Analytici konstatují: s problémy takového rozsahu se americká ekonomika nesetkala nikdy. Ani po teroristických útocích 11. září a ani v době „velké recese“ v roce 2008. Nezaměstnanost tenkrát činila 10 % a HDP kleslo o více než čtyři procenta.
Ale dnes může nezaměstnanost podle předpovědi amerického ministra financí Stevena Mnuchina dosáhnout až 20 %, když vláda nepodnikne agresivní opatření, aby oslabila ekonomický dopad pandemie.
Magazín The Hill píše, že ekonomické následky epidemie v USA značně vyhrotily spor mezi Ruskem a Saúdskou Arábií na ropném trhu. Je již jasné, že za první oběť cenové války padne americký břidlicový průmysl.
„I když vedení OPEC pořád ještě doufá, že pád cen sehraje roli katalyzátoru v usmíření dvou velkých ropných států, nehodlá Putin podle všeho rychle ustoupit,“ míní Helima Croft, která se věnuje surovinové strategii v RBC Capital Markets. „Zdá se, že Rusko hodlá zlikvidovat podíl na trhu amerických břidlicových společností v reakci na sankce USA.“
Není to jen Amerika, která má ekonomické problémy. Pozadu nezůstává ani Saúdská Arábie.
Monarchie Perského zálivu si dokázaly svého času dobýt ropné bohatství, v nejbližší budoucnosti však čekají Saúdskou Arábii a její sousedy pravděpodobně velké finanční problémy. Tento názor vyslovil sloupkař agentury Bloomberg David Fickling.
Ceny ropy se snížily od začátku března téměř na polovinu na pozadí zpomalení poptávky na trhu v souvislosti s epidemií koronaviru, zrušení dohody OPEC+ a slibů Saúdské Arábie, že podstatně zvýší těžbu – až na 13 milionů barelů denně. Květnové futures na ropu Brent se prodávaly v pátek za cenu 27 až 30 USD za barel. Je odhadováno, že ceny ropy mohou padnout až na 20 USD za barel. V soutěži s Ruskem, by při této ceně padla i Saúdská Arábie. Rusové by to zřejmě ustáli.
„Monarchie Perského zálivu dokázaly chytit úžasnou vlnu bohatství a udržet se na ní v průběhu poslední poloviny století, avšak každá vlna se nakonec rozbije. Budoucí generace už nikdy neuvidí bohatství, kterého si dnes užívají země Perského zálivu,“ píše v závěru sloupkař.
Pokud by rád někdo predikoval vývoj ve světě, stačí sledovat USA a Saúdskou Arábii.
Kdo sledoval hypotéční krizi v USA, nebyl překvapen, když se rozlila do celého světa.
Vzpomeňte na Lehman Brothers.
Kdysi byla společnost Lehman Brothers podle tržní hodnoty čtvrtou největší investiční bankou v USA. Banku však tvrdě zasáhla krize amerického hypotečního trhu a během roku 2007 začala ztrácet na tržní hodnotě a její akcie klesaly o desítky procent. 15. září 2008, banka po neúspěšném jednání o své záchraně požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli a pád banky se stal symbolem globální finanční krize. Pád Lehman Brothers byl také největším bankrotem v dějinách Spojených států. Krize se náhle přelila do celého světa.
Dnes je možné, že Rusko, Čína, Írán, Indie a další země nebudou případnou celosvětovou krizí tolik dotčeni. Jmenované země se totiž odpojily od globálního řetězce SWIFT/ finanční instrument, který umožňuje provádět transfery peněz po celém světě/, a vytvořily svůj vlastní systém finančního vyrovnávání. Vývoj SPFS začal v roce 2014 jako reakce na výhrůžky Washingtonu, že Rusko bude odpojeno od systému SWIFT. Na to konto se Rusko, Čína a další země začali odpojovat od dolaru a obchodovat ve svých měnách.
Po opakovaných varováních v posledních několika letech Turecko a Rusko podepsaly dohodu o zvýšení využívání rublu a liry při přeshraničních platbách, přičemž Turecko podepsalo dohodu o připojení se k ruské alternativě k SWIFT, mezinárodnímu telekomunikačnímu protokolu používanému bankami a centrálními bankami po celém světě.
Ruský systém převádění peněz, který byl vyvinut jako alternativa ke SWIFTU, je dnes již oblíbenější, než starý systém, řekl tehdy Anatolij Aksakov, předseda ruského výboru Státní dumy pro finanční trhy.
Moskva provádí rozhovory s čínským, tureckým a íránským vedením o integraci systému do finančních systémů daných zemí. Rusko také vypracovalo kooperativní mechanismus s Teheránem a může provádět přímé transakce s íránskými podniky, řekl poslanec.
Není novinkou, že čínský jüan se stal globální rezervní měnou. Stalo se tak 1.10.2016. Jüan se formálně připojil k americkému dolaru, euru, japonskému jenu a britské libře. Pro zemi, která se dlouhou dobu snaží zvýšit svůj vliv na globální scéně, je to důležitý milník.
Koronavirová krize přinese nové uspořádání dělby moci mezi globálními hráči, přinese nová pravidla v obchodních stycích a platbách. Dolar podle mne ztratí vůdčí postavení světové měny.
Půjde o velké přeformátování trhů a vztahů mezi národy. Čína a Rusko bude mít ve světě vedoucí postavení. Mnozí z nás mohou být nespokojeni, ale nic na tom nezmění. Pokud po celosvětové krizi může přijít nějaká pomoc, pak od států, které jsou odpojeny od SWIFT a neobchodují v dolarech. Možná se pletu, ale zdá se mi to logické.
Autor: Emil Kalabus
