Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) monitoruje zásoby podzemní vody pomocí sítě vrtů. Ty nejstarší vznikly už před 50 lety. Dnes jich na našem území najdeme celkem 1500. Daří se díky nim detailně mapovat dopady sucha na zásoby podzemní vody. Monitorovací síť začala vznikat v 60. letech minulého století. v roce 2007 v rámci evropského projektu ISPA, byla monitorovací síť doplněna o 500 vrtů.
Dříve probíhalo měření stavu podzemní vody v jednotlivých vrtech ručně. Pozorovatelé chodili každý týden měřit hladinu podzemní vody pomocí pásma. Osazování vrtů elektronickými měřícími přístroji začalo v 90. letech. Dnes technika zajišťuje 100 % monitoringu. Přístroje schované uvnitř schránky vrtu posílají jednou denně data o stavu hladiny podzemní vody.
Na území ČR najdeme dva typy vrtů. Mělké vrty měří svrchní část podloží a dosahují hloubek do 30 metrů. U hlubokých vrtů jsou hloubky mnohonásobně větší. Například v Severočeské křídě a Východočeské křídě se jedná o 100 až 300metrové vrty.
Pozorováním a srovnáváním údajů je možné vytvořit mapy stavu hladiny podzemních vod.
Nepříjemným zjištěním je skutečnost, že hladina podzemní vody v Česku rapidně klesá. Dokazuje to mapa sestavená podle měření ve vrtech. Aktuální informace jsou přístupné na stránce portal.chmi.cz.
Návrhy na ústavní ochranu vody se snažily prosadit KSČM, STAN nebo KDU-ČSL. Vláda ale ani jednomu návrhu nevyšla vstříc a Ministerstvo zemědělství posléze oznámilo, že si ohledně zákona nechá vypracovat odborný posudek od expertů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ti ministerstvu nakonec doporučili, aby byl vytvořen samostatný ústavní zákon. „Je nezbytné, aby stát vodu nejen chránil, ale zachovával a udržoval svoje zdroje vody a vnímal ji jako vzácnou a nenahraditelnou surovinu, protože jde o strategický zdroj,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
S komplexnější změnou přišli také Starostové a nezávislí. Do Listiny základních práv a svobod chtěli vepsat, že každý má právo na pitnou vodu a že vodní zdroje jsou statkem veřejného užívání a jsou ve správě státu. I tento návrh ale vláda zamítla.
O ochraně životního prostředí hovoří i preambule Ústavy České republiky, na které se podílel tehdejší prezident Václav Havel. Konkrétně se v ní mluví o občanech, kteří jsou odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní, kulturní, hmotné a duchovní bohatství. Kromě toho je několik zmínek o ochraně přírodních zdrojů i v Listině základních práv a svobod.
Všimli jste si reportáží o vodě, o tom, proč máme drahou vodu a kdo na vodě vydělává? Odpověď najdete na webu Pravdaovode.cz. Proč cena vody pořád roste? Investice financují místo vodáren města a cizí koncerny inkasují z vody stamilióny, aniž by se často s městy o zisk dělily. NĚCO JE ŠPATNĚ!
Města a obce ztratily přímou kontrolu nad prodejem vody a také nárok na evropské dotace.
Ekonom Radek Novotný se již mnoho let pozastavuje nad tím, že česká voda je prodávána cizineckým koncernům:
„Voda je život a můj život, ani život mých dětí, proto do rukou koncernů rozhodně nepatří!“
Tím co dělám a jak žiji, jsem se naučil nebát se říct svůj názor, stát si za ním a tím bránit pokračování systému nastaveném v neprospěch lidí.
Jsem ekonom a expert na praktiky koncernů a Hadů na radnicích. Vysvětluji a dokládám, že koncerny pro prodej české vody nepotřebujeme, přišly na vodě vydělat, ne nám pomáhat a řešit naše problémy. Problém nejsou koncerny, ale kolaboranti, nedostatek informací a manipulace se zastupiteli. Bez nich koncerny monopol vod nikdy neovládnou a nevyinkasují z vody ani korunu.
17 let dokládám, že v ČR poteče z kohoutků čistá voda, pokud budou obnovené trubky. Ty budou obnovené, pokud se do nich bude investovat a investovat se bude, pokud peníze, které za vodu zaplatíme, skončí zpět v infrastruktuře a ne v zahraničí. VODA patří do rukou měst či státu ne překupníků.
Pan Radek Novotný pomohl ubránit řadu vodáren před vytunelováním a tzv. „provozním modelem“ – Kroměříž, Přerov, Pardubice, Náchod … Díky tomu dnes městské vodárny čerpají dotace z EU a investice, hospodaření s vodou mají zcela ve svých rukou. Prioritou je rozumná cena vody a obnova sítí, ne peníze od lidí na účtech majitelů korporací v zahraničí. Peníze zůstávají doma.
Autor: Emil KALABUS
Publikováno s vědomím a souhlasem autora.
