„Naše republika vznikla za podpory nejen západních zemí Dohody (USA, Británie, Francie a Itálie), ale rovněž za podpory Ruska. Již 5. srpna roku 1914 vyzývali čeští krajané v Rusku v časopise Čechoslovan ke vstupu do ruské armády k boji proti nenáviděnému Rakousku a Německu. V Rusku tehdy žilo na 100 tisíc českých krajanů. Nakonec vznikla Česká družina, nejstarší vojenský oddíl našich potomních legií.
Její prapor slavnostně posvětili v Kyjevě dne 28. září 1914. Byl to generál Běljajev, z ministerstva vojenství pana Suchomlinova, kdo vypracoval v součinnosti s Čechy projekt organizace českého vojenského tělesa na Rusi a tak hlavní správa genštábu Ruska vydala již 18. srpna 1914 výnos č. 2843, který konstatoval:
České krajanské spolky požádaly o zřízení zvláštních českých vojenských oddílů-dobrovolců za účelem společných akcí s námi proti Rakousku. Projekt podrobně vypracoval podmínky zřízení vojenských českých oddílů – a to se realizovalo v založení České družiny.
Odtud vedla cesta ke Zborovu, Bachmači a dalším vítězným bojům na ruské půdě proti germánskému nebezpečí. Po sto letech od Zborova nastal v Čechách obrat!
Parlament proti vůli národa odsouhlasil nasazení českých oddílů v NATO pod velením německého Bundeswehru s cílem protiruského nasazení. Od roku 1999 nenastala v české politice taková zrada slovanské, ruské i české věci, jakou obhajoval dnešní ministr Stropnický a jeho nadšení přizvukovači především z řad TOP 09, KDU-ČSL, a bohužel i ODS a ČSSD.
Český národ se již podruhé ve věcech vojenských dožil strašlivé hanby, kterou na něj uvalil jeho vlastní parlament v krátkém čtvrtstoletí od listopadového převratu roku 1989. První hanba byla souhlas s přeletem bombardérů na napadené Srbsko v hanebné 78 denní válce NATO proti Jugoslávii. A druhá hanba nastala nyní – kdy český voják pod velením Bundeswehru je cvičen a nasazován proti případnému střetu s Ruskou federací!
Česká republika se vlastním přičiněním dostala do stavu, který zažila Anglie v roce 1938, kdy N. Chamberlain podepsal Mnichov. Tehdy podal demisi ministr Duff Cooper a odsoudil to jako zradu a opuštění Čechů. A sám W. S. Churchill pak prohlásil: “Anglie měla volbu mezi hanbou a válkou. Zvolila hanbu a bude mít válku!”
Totéž platí o našem dnešním parlamentu. Posílá české vojáky jako nějaká Tisova fašistická vláda proti bratrskému Rusku, což se ještě nikdy v naši české historii nestalo. A přivolává tím možnost, že naše oddíly mohou v takovém střetu dopadnout hůře, než dopadli Tisovi Slováci u Stalingradu! Šílené poslankyně, které požadovaly jadernou válku s Ruskem, by se měly stát předmětem zkoumání odborníků na obsese, a nikoli zaují„mat odpovědná místa v parlamentu.
Žádný český vlastenec, tím méně příslušník legionářských a odbojářských organizací, prostě nesmí souhlasit s tímto morbidním a protivlasteneckým stanoviskem parlamentu.
Český vlastenec a řádný občan republiky dnes má jen jedinou možnost reálného protestu – zásadně nevolit ty strany, které toto svými poslanci dopustily. Zkrátka poslat takové strany na čas na smetisko politiky. Aby se vzpamatovaly ze svého smrtelně nebezpečného avanturismu a buďto změnily své směřování, anebo vyhodily ty politiky, kteří páchají tyto akty zla proti národům. Pokud toto volič neučiní, sám se bude spolupodílet na této velezradě Slovanstva!”
Zdroj: Tento příspěvek byl převzat z http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jiri-Jaros-Nickelli-Zadny-cesky-vlastenec-nesmi-podporovat-valku-s-Ruskem-498105.
