Představitel Národní domobrany František Krejča komentuje Macronovu 66,6% výhru a bolestnou francouzskou prohru.

„Marine Le Penová prohrála prezidentské volby a to tak, že naprosto a přesvědčivě. Nabízela svým spoluobčanům konec ekonomického marasmu a eurosociálního inženýrství, totality a manipulace, zastavení migrační invaze, návrat Francie na pozici silné a vyspělé evropské mocnosti. Její protikandidát hovořil o tom, že tohle všechno, co Le Penová slibuje zastavit, bude pokračovat a proces, který Francii vede do bažin se bude prohlubovat s větší intenzitou. Němečtí politikové Francouze ujistili, že stojí za tímto kandidátem, jinými slovy je ubezpečili, že Francie zůstane ve vleku berlínského Orient expresu, což znamená – větší přísun migrantů z orientálních oblastí, více no-go zón, větší ohrožení obyvatelstva terorismem, větší ekonomická zátěž finančním zabezpečením migrantů. A tedy v důsledku toho všeho – větší úpadek tradiční Francie.

Naše země přestává být naše a je třeba, abychom si jí zase vzali nazpět – to říkali před volbami přívrženci změn, které Le Penová reprezentovala a proto jí vítali, souhlasili s ní a rozhodně se nezdálo, že by jejich počet byl zanedbatelný. Ale výsledky voleb nyní jakoby naznačovaly, že většině lidí vlastně na těchto skutečnostech nezáleží. Stávající stav vyvolává v lidech pocit frustrace, ale když přijde někdo, kdo slíbí přičinit se o to, aby všechno bylo jeho zásluhou ještě horší, tak dostane jejich důvěru?! To je docela podivné. Jde vůbec o skutečný, reálný volební výsledek? Správně se říká, že kdyby mohly volby něco změnit, tak by je elity zakázaly. A je dost důkazů, které potvrzují, že pokud se elity nepokoušejí volby zakázat, tak se určitě upřímně snaží zmanipulovat je.

Už po prvním kole francouzských prezidentských voleb se správně poukazovalo na zajímavou skutečnost, že favorité druhého kola o svém úspěchu věděli dřív než byly hlasy sečteny – jako by se jednalo o předem domluvenou hru. Dostala snad Le Penová nabídku, jaká se neodmítá? Tedy například něco v tom smyslu, že pokud nepřijme domluvený a daný výsledek, tak „do švestek nevydrží?“ To by skutečně odmítl málokdo. Ale popravdě řečeno, výsledek francouzských prezidentských voleb je natolik přesvědčivý, že sice nepopírá možné zásahy zvenčí, ale rozhodně nepotvrzuje naprostou manipulaci. Zkrátka a dobře, Francouzi si prostě vybrali. Ve světle současných dějů v mezinárodních vztazích se tyto francouzské volby 2017 tak trochu podobají francouzskému angažmá v Mnichovské šarádě v roce 1938. Je potřebné o tom mluvit? Ano!

Letos je to 72 let od konce války, kterou předznamenal právě Mnichov 1938! Minulost a současnost zde spolu souvisí naprosto a jednoznačně. Ve snaze ubránit se problémům a zachovat si alespoň zdánlivý pocit stability a jistoty, souhlasila tehdy vláda Francie s tím, že obětuje suverénní stát, se kterým jí sice pojila spojenecká smlouva, ale který se zdál být postradatelný. Další vývoj událostí ukázal, že se Francie neubránila ničemu a za cenu nezměrných obětí pak zoufale napravovala to, co předtím tak zbaběle a zbytečně ztratila. V současné době občané Francouzské republiky se snaze ubránit se problémům a zachovat si alespoň zdánlivý pocit stability a jistoty, souhlasí s tím, že zradí hodnoty, které sice patří k samé podstatě francouzské kultury, státnosti a národní svébytnosti, ale které se právě teď zdají být postradatelné. Obrovskou šancí, i když spojenou s námahou a bojem, byl pro Francouze nabízený odchod z EU a zastavení migrace. Ovšem, defétismem se nikdy nic zachránit nepodaří.

Francouzi se rozhodli vydat se cestou, která nevede k dobrým koncům. Další vývoj událostí je bohužel naprosto logický, nezvratný a daný. Francouzi se stejně nevyhnou ničemu, čemu se teď vyhnout chtějí a posléze, za cenu nezměrných obětí budou zoufale napravovat to, co nyní tak zbaběle a zbytečně ztrácejí. Tenkrát v Mnichově šlo „jenom“ o nás, teď v těchto volbách šlo o nejen o ně samotné, ale vlastně o celou Evropu. Ne, že by francouzské volby bezezbytku mohly rozhodovat o celé Evropě – rozhodovaly o Evropě do té míry, do jaké Francie stav, dění a vývoj v Evropě spoluurčuje. A míra tohoto podílu není zanedbatelná. Jak to říkali komentátoři poplatní režimu? Macron je jistota stabilizované Evropy, Le Penová je jistota občanské války. Takže volby nezvratně nasměrovaly Francii k jistotě dramatických otřesů v destabilizované Evropě a k naprosté jistotě něčeho ještě daleko horšího!

My bychom proto právě teď měli naslouchat staré pravdě – pokud se blíží jako balvan ze stráně problém, který je vidět a lze ho pojmenovat, je potřeba nečekat, co udělá někdo jiný, ale je potřeba sám se připravit! To, co se na nás řítí jako balvan ze stráně je až přespříliš dobře vidět a je až přespříliš snadné to pojmenovat.

Proto si musíme říci – už je nejvyšší čas se připravit! Protože na stát se moc spoléhat nemůžeme, je příprava našeho bezpečí jen na nás. A co tedy máme dělat? Odpověď je nasnadě – zakládat domobranu!“

Sdílet.

O autorovi

František Krejča