Představitel rady Národní domobrany František Krejča o o masivní řízené migraci z Afriky a Asie a o tom, že jsme v pravém slova smyslu ve válce, kterou proti evropským národům vedou světové finanční elity.
„Migrační vlna neustala. Trvá, jen se o ní méně píše. Balkánskou cestu nepřichází tolik lidí jako loni, ale i tak Řecko praská ve švech. A počet migrantů z Lybie, které „zachraňuje“ Frontex ve Středozemním moři, už nyní přesahuje počty lidí, kteří touto cestou do Itálie přišli za celý minulý rok. Nezměnily se řeči politiků, jsou stejně stupidní a lživé jako loni; mění se jen počty migrantů – zvyšují se. A nikdo si už nemůže myslet, že jde jen o nedopatření.
Masová migrace totiž skutečně nespadla z nebe. Od počátku 20. století s ní počítá koncepce Panevropanství a integrace Evropy. A od 80. let 20. století jí připravují projekty jako EUROMED (Partnership; Partnerství zemí Evropy a Středomoří), které hovoří o nezbytnosti přesunout do Evropy desítky milionů lidí z islámských zemí. Čísla se různí v závislosti na časových horizontech – od 56 milionů, přes 80 milionů až ke 159 milionům migrantů, které Evropa „nutně a nezbytně potřebuje, má-li přežít“! Do roku 2020 jich je možno čekat cca 30 miliónů. Studie z roku 2006! o populačních trendech v Německu předpovídá stav 51,72 milionů muslimů žijících v Německu a pouhých 45 milionů rodilých Němců pro rok 2045, kdy se zde má podle očekávání muslimských představitelů islám chopit moci. A ČR je hned vedle!
Jsme v pravém slova smyslu ve válce, kterou proti evropským národům vedou světové finanční elity. Dostatek oddaných lokajů mají v řadách Evropanů samotných; všechny ty sluníčkáře, vítače a přijímatele. Zatím jim vše vychází a masivní řízená migrace z Afriky a Asie je v plném proudu. Je to jeden ze způsobů, jak rozmělnit a zničit evropské pospolitosti, národy a jejich státy, kulturu a způsob života. Člověk, národ, kulturní a duchovní tradice nebo stát nemá pro elity cenu. Lidé jsou tříděni a nálepkováni podle nově stanovených kritérií (kupř. sexuální orientace), kulturní a duchovní tradice jsou ničeny, společnost rozbíjena; napětí a konflikty mezi lidmi a mezi národy vyvolávány uměle. Je lhostejné, jestli s tím Evropané souhlasí nebo ne. Elity chtějí Evropu měnit a politické vedení EU pracuje pro ně – cenzura médií a nátlak policejních a silových orgánů proti občanským protestům a kriminalizace kritiky migrace a agresivního islámu. Nesouhlas s masovou migrací je podle nich extremismus, neonacismus, neofašismus, xenofobie, odpor k demokracii a ohrožení evropských hodnot!
Ale to, co elitám nejvíce pomáhá, není ničemnost evropského politického establishmentu, ačkoli úroveň ubohosti, lokajství a zaprodanosti evropských politiků (včetně těch našich) je nebetyčná. Tím hlavním faktorem je především dobrovolná sebedestrukce Evropy. Až děsivá pasivita řadových Evropanů, ustrašenost, bezradnost, neschopnost vzpamatovat se! Ale pokud by se tomu všemu evropské obyvatelstvo nevzepřelo, nebude tento kontinent za pár desetiletí k poznání. Je lživé tvrzení, že Evropa je už stará a bez síly, že už nemá žádné společné hodnoty, za které má smysl bojovat a že bez migrace nemá budoucnost a čeká jí zánik. Jsou to lži manipulátorů, stejně hloupé a nejapné jako jsou oni sami. Odpor musí přijít a musí vycházet ze všech evropských národů. Ale musí být masový a musí být zahájen co nejdříve. Zbývá na to už jen pár let.
Nikdy nebyla Evropa tak blízko propasti, jako v současné době. Když teď lidé nic neudělají, je vývoj nezvratný a postupem času bude všechno jen horší; zmizí naděje na bezpečí a klid a stabilitu zemí, na dětství bez starostí a na stáří bez nouze, to tam bude bezpečí na ulicích a v domovech. Doba, kdy bylo možno věci řešit bez násilí a v klidu, je pryč. Evropané jí promarnili. Teď už nic nepůjde bez bolesti a bez násilí.
Nás migrace zatím poněkud míjela, ale žádný strach, že by Češi, Slováci či Maďaři zůstali stranou! Do střední Evropy půjdou „národní hosté“ nikoli pouze z Německa či Rakouska. Teď se projeví také důsledek revolučního úsilí Sorose, neonacistů a banderovců na Ukrajině. Tak trochu to už bylo možno pozorovat v loňském roce, kdy bylo ukrajinskými pasy vybaveno na osm tisíc lidí „odjinud“ a objevili se tak Ukrajinci, kteří mluvili arabsky (a byli pašováni do Polska). A když se před několika měsíci se objevily zprávy, že Evropská komise jedná o udělení bezvízového styku Ukrajině a Gruzii, každý, kdo sleduje okolnosti kolem migrace, musel pochopit, že se tím otevírá migrační trasa z Turecka přes Gruzii a Ukrajinu do střední Evropy. Očekávané se nyní stalo skutkem a EK oznámila, že bezvízový styk zemí EU s Ukrajinou a Gruzií je dojednán. Před několika dny hovořil náčelník generálního štábu maďarské armády o této migrační trase jako o nebezpečné a hrozivé realitě! Tato trasa vede do Polska, Maďarska, na Slovensko – a k nám!
Svého přídělu „národních hostů“ se tedy brzy dočkáme; kvóty-nekvóty. A jedině na nás bude záležet, přijdou-li jich k nám v průběhu několika let statisíce, či nikoli! Neměli bychom bláhově opomíjet výkřiky sluníčkářů -„Klidně jich přijměme milión“ a „Každá rodina by měla přijmout jednoho migranta“, atd. Protože, pokud nic neuděláme, dopadne to právě takhle! Jeden každý teď stojíme před zásadní otázkou – Co můžu dělat, když se cítím sám, slabý a téměř bezmocný!? Odpověď je nasnadě. Musím zabránit tomu, abych se skutečně stal slabým a bezmocným. Establishment sice má zájem, abychom se tak cítili, ale vždy je řešení. Po celé věky v takových situacích platilo a do skonání věků bude platit – Bojuj na místě, kde stojíš.
To ale nelze bez prostředků! Proto si udělejme jasno, co potřebujeme. Začněme u potravin. V roce 2000 byl přijat v ČR zákon č.241/2000 Sb o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Na jeho základě se snížily státní zásoby skladovaných potravin a většina skladů byla rozprodána, takže podle informací, které lze brát jako věrohodné, má v současné době ČR státní krizové zásoby potravin pro veškeré svoje obyvatelstvo asi tak na jeden den! Například ve Švýcarsku musí lidé mít zásoby jídla a vody na tři měsíce. Německé úřady teď vydaly doporučení, aby lidé měli zásoby jídla a vody na deset dnů. Asi vědí proč. Takže nic nezkazíme, když je napodobíme a budeme (v klidu) dělat totéž. A zároveň se začněme ptát politiků, veřejných činitelů, úředníků – Jak je zajištěna potravinová soběstačnost naší země pro dobu krize!? Tohle je totiž moc důležitá otázka.
A malé upozornění na závěr: Nepočítejme moc s tím, že „jim to nandáme při parlamentních volbách a bude pokoj, protože pak v tom někdo udělá pořádek“. Z kruhů blízkých vládní koalici se začíná proslýchat, že kvůli nestabilní mezinárodní i vnitropolitické situaci bude možná vhodné parlamentní volby v příštím roce prostě zrušit a ponechat současnou vládní garnituru u moci i v dalších letech. Co by to znamenalo, to jistě každý snadno domyslí. Příklad Švédska je názorný.
Musíme se více spoléhat sami na sebe. Ale samotný jedinec většinou dokáže málo a je proto nezbytné v obcích a v městech zakládat oddíly domobrany, spojovat se do skupin, spolupracovat a společně promýšlet způsoby, jak se zajistit v případech náhlé krize, nebezpečí nebo dlouhodobé nestability. Protože tyhle případy jsou to jediné, s čím můžeme počítat zcela najisto!”
