Trochu nečekaného vzruchu přinesl předposlední dubnový týden do poklidných domácích poslaneckých vod, když jeden z členů našeho zákonodárného sboru za TOP-09 D. Feri utržil zranění v Boršicích na Slovácku a se svou bolístkou se pochlubil celému národu. Událost, která se ve zdejších zeměpisných šířkách stává běžně a nikdo ji zde příliš neřeší nabobtnala do regulérní kauzy a konsternovala otce-zakladatele této partaje M. Kalouska, jenž se navíc těsně před evropskými volbami znesvářil s předsedou J. Pospíšilem a kandidátem do EP J. Štětinou. Z celé Feriho kauzy nakonec zůstaly jen posměšky na mediálních i sociálních sítích neboť se ukázalo, že se dotyčný škrábnul o parapet, ovšem dle skalních fanoušků stál za celým útokem (jak jinak) M. Zeman a Rusko. Co se týká mládí v našich poslaneckých lavicích, ve ztřeštěnostech na celé čáře vedou Piráti, kterým nemůže konkurovat ani stádo slonů v porcelánu a je-li ve společnosti cítit úpadek důstojnosti Poslanecké sněmovny i pražských radnic, zjevně nedospělí poslanci Pirátů na tomto stavu mají svůj velký podíl. Rušno bylo ve čtvrtečním odpoledni pod koněm svatého Václava v naší stověžaté metropoli, kdež se konal ohlášený mítink SPD T. Okamury s mezinárodní účastí a stručně shrnuto – na této akci bylo snad nejlépe vidět, nakolik vnímají v tzv. „pražské kavárně“ svobodu slova:

Narušování řádně nahlášeného předvolebního mítinku za pomoci píšťal, klaksonů a mlácením do hrnců a plechů bylo součástí jimi vyhlášené „hlukové olympiády“ na kterou se soutěžící v kraválu nominovali přes sociální sítě. Vřískot těchto „europaviánů“ neustal dokonce ani při zpěvu naší státní hymny, což příznačně vypovídá o vztahu těchto „Sorošových dětí“ k naší vlasti.
P. Kopecký, www.protiproud.cz

Poměrně velkou pozornost získala cesta našeho prezidenta M. Zemana do Číny, přičemž hlavním tématem se stala nově budovaná čínská „Hedvábná stezka“ a je nasnadě, že u odpůrců z řad pražsko-kavárenských kruhů nenašla tato iniciativa M. Zemana pochopení. Z celkového pohledu přinesla jednání v Číně příslib finančních investic, možné zapojení ČR do celého euroasijského projektu a třešničkou na pomyslném dortu je účast hokejisty J. Jágra na připravovaných Olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 kterým propůjčí svoji tvář, za což ovšem sklidil nehezkou „úrodu“ od komunistických bijců všeho druhu. Z jistého pohledu má samozřejmě euroasijská stezka i svá rizika a je nutno přičíst k dobru prezidenta M. Zemana, že na tuto okolnost upozornil ve svém projevu – nehledě na rizika globálního obchodu obecně, nicméně nepřipojit se k této iniciativě znamená silně zaspat dobu. Zmíněna byla i hysterie okolo společnosti Huawei a v této souvislosti i o připravovaných komunikačních sítích 5G, ovšem tento projekt naráží v celém světě na obavy ze zdravotních rizik.

Na domácím politickém parketu se v tomto týdnu tančilo v rytmu různých témat, ovšem jedna společná linka je všechny protíná – volby do dobře placených křesel v Evropském parlamentu, přičemž globalizace pronikla i do společenského života naší země a události ve vzdálených zemích mají doslova tektonickou odezvu i u nás – snad nejviditelnější oblastí je oblast migrace a zejména „novinka“, na kterou si máme údajně zvykat – bombové atentáty a islámské „výpravy“ na křesťanskou kulturu, načež snaha o omlouvání a překrucování těchto událostí zejména ze strany „ultrasluníčkářů“ je až neuvěřitelná.

Evropské volby se kvapem blíží a tomu odpovídá i zostřený boj mezi jednotlivými kandidáty i celými partajemi. Koalice Top-09, STAN a další subjekty na programové konferenci představili svoji „vizi“ v EP, načež v jediné, nic neříkající formální větě v zásadě potvrdili pokračování současného statusu quo, ČSSD se ohání prosazováním českými národními zájmy ve strukturách EU a zcela podobné programy (až na výjimky) v podstatě nabízejí všechny ostatní subjekty. Ze záplavy nic neříkajících partajních frází vyčnívá pouze několik málo subjektů, jež nabízí skutečný boj bruselské diktatuře a v našich končinách má jen jeden reálnou sílu proniknout za brány bruselské pevnosti – SPD T. Okamury. Ke zděšení unijního vedení se však v celé EU formuje silná opozice, která obdržela nálepku „krajní pravice“ (poznámka autora: Vždy jsem si myslel, že když mám sociální a národní cítění, patřím spíše k levici – nyní zjišťuji, že dle „parametrů“ EU jsem krajní pravičák, ultranacionalista, xenofob a rasista). V celé stranické masáži (tedy předvolební kampani) je evidentní jedna záležitost – přes neskutečné žvásty o „evropských hodnotách“ se z programů partají vytrácí téma migrace, o které jde v těchto dnech především. Na pozadí současných teroristických útoků s jasnými motivy i jasnými pachateli je totiž těžké obhajovat neobhajitelné, proto se raději mlčí. O to více se doslova mrhá penězi unijních plátců daní do různých „neziskovek“ a NGO, kteréžto mají formovat evropského voliče do správného tvaru. Evropský blok však již praská pod náporem vlastních národních zájmů, což jen ukazuje na utopii unipolární Evropy – příkladem budiž Maďarsko, Itálie s nekompromisním M. Salvinim, před chaotickými volbami stojí Španělsko s hlavním tématem Katalánskem. Vzestup voličů kriticky naladěných bruselské administrativě však nevychází jen tak z ničeho – pomineme-li Bruselem řízený příval cizinců na evropskou půdu, evidentní je sílící postupné vměšování do vnitřních záležitostí členských států a sny o srovnání ekonomik i standardů v celém unijním prostoru do jedné latě je čirou fantazií.

S Evropou jakožto celkem souvisí i oblast dodávek surovin a v současném světě dominuje především ropa, kterážto je ve stále větší míře i příčinou mezinárodních konfliktů. V tomto týdnu došlo k události, kterou si média hlavního proudu nenechala ujít – hlavní roura, kterou proudí ropa z ruských nalezišť k evropským příjemcům vykázala znečištění a několik zemí pozastavilo její příjem. Šetřením vyšlo najevo, že znečištění úmyslně způsobil soukromý terminál. Je evidentní již nějakou dobu, že studená a obchodní válka probíhá i na úrovni naftových nalezišť.

V zemi východně od řeky Moravy probíhá politický kvas na všech úrovních a stejně jako v našich hvozdech se diskutuje o svobodě slova – v tomto ohledu „zazářila“ poslankyně za SaS L. Ď. Nicholsonová, neboť dle jejího mínění sice svobodu slova podporuje, ale lidem je údajně třeba vysvětlit, kterým zdrojům věřit a kterým nikoliv. Chytrá Horákyně ve slovenském provedení. V mediálním sítě se zachytila i zpráva, kterak se někteří studenti bratislavského gymnázia v rámci akce „Gender swap“ převlékli do opačných genderových rolí a tato kašpárkovina pronikla k veřejnosti, načež se dostala až do vládních a stranických sekretariátů a vyvolala diskusi. Zdejší veřejnost rovněž pečlivě sleduje snahy o rozpuštění LSNS M. Kotleby, neboť půjde o velmi důležitý precedens a to nejen v rámci Slovenska, přičemž ve hře je i účast této partaje ve volbách do EP. S těmi souvisí přestřelka na sociálních sítích mezi známou a evidentně nenávistnou facebookovou stránkou Zomri a její satiricky laděnou konkurentkou Žobri (patrně již zrušenou), což jen poukazuje na boj mezi liberálními „demokraty“ a konkurencí, přičemž je více než jasné, na čí straně stojí cenzoři Facebooku. Důležitou zprávou pro Slovensko je návštěva premiéra P. Pellegriniho v Oválné pracovně Bílého domu, která se má uskutečnit 3. května, přičemž na programu bude i dohoda o obranné spolupráci s USA – o té probíhaly ve slovenském parlamentu v minulých týdnech bouřlivé debaty a do ohně těchto debat přilil poslanec P. Marček kanystr hořlaviny když prohlásil, že Slovensku hrozí, že by mohlo mít na svém území i jaderné zbraně, na což zareagovalo ministerstvo zahraničí Ruska prohlášením, že toto rozhodně není na pořadu dne. Náměstek téhož ministerstva A. Gruško však vychází z podepsaných dohod mezi Ruskem a NATO a celý svět moc dobře ví, jak se s těmito smlouvami občas zachází.

V zemi galského kohouta ještě doutnají zbytky ohořelých trámů katedrály Notre Dame a jisté skupiny ideologicky spřízněné s nechvalnou ISIS vyhrožují, že dílo zkázy dokonají, načež francouzský lídr E. Macron, zřejmě ve snaze této vizi zabránit (ironie) navrhuje chrám přestavět v duchu současné multikulturní společnosti – zřejmě má na mysli jej naroubovat kopulí s mešitou či přidat minaret. Alarmující jsou statistiky o ničení křesťanských památek a to nejen ve Francii a stejně alarmující jsou snahy oficiálních míst (rovněž nejen ve Francii) celou záležitost zlehčit. Dá se rovněž předpokládat, že oficiální zpráva o vyšetření požáru Notre Dame bude jen tak nevyjde. Ve stínu požáru jedné z nejstarších křesťanských památek v Evropě poněkud zanikly další události spojené s hnutím Žlutých vest, jejichž protesty – byť slabší než na začátku – i nadále pokračují a k původním cílům se navíc přidal i protest proti EU samotné. Francouzská policie zadržela několik osob podezřelých z atentátu na tuto silovou složku a situaci v této zemi podtrhuje případ několika vojáků, kteří se zastali okradené ženy na ulici a skončili mimo službu.

Macronův usmiřovací projev nezabral, „žluté vesty“ znovu demonstrovaly, tentokrát jich do ulic vyšlo asi 25 tisíc, přičemž dostaly podporu i od odborů a levicových politických stran… největší srážky s policií a nejvyšší koncentrace slzného plynu v ovzduší jsou tentokrát hlášeny ze Štrasburku… podle všeho je to příprava na mohutnou prvomájovou akci…
T. Spencerová, FB

Ukrajina žije po prezidentských volbách v očekávání, jaké kroky učiní nově zvolený prezident V. Zelenskyj, který je z pohledu domácí i mezinárodní politiky zcela nečitelný. Mezitím ovšem učinil poměrně razantní krok ruský prezident V. Putin, který podepsal dekret o zjednodušeném vydávání ruských pasů pro občany vybraných oblastí DLR a LLR a v obecné rovině připustil, že stejná pravidla mohou platit i pro všechny občany Ukrajiny. Vyrážka okamžitě naběhla našim předním rusobijcům a k formálnímu protestu se odhodlalo i naše „zamini“.

Za situace, kdy pro přinejmenším polovinu občanů Ukrajiny není ukrajinština rodným jazykem, parlament v Kyjevě drtivou většinou hlasů přijal jazykový zákon, který „ukrajinizuje“ všechny sféry života, s výjimkou soukromé komunikace… občané budou muset kvůli zaměstnání získat jazykový certifikát, na užívání ukrajinštiny budou dohlížet inspektoři, přičemž ukrajinština se stane povinnou ve veřejné sféře (kavárny, restaurace, muzea, divadla atd), bez ukrajinštiny nebude možné poskytnutí lékařské péče nebo účast při soudním jednání, neukrajinskojazyčné děti ztratí právo základního vzdělání v rodném jazyce (výjimku snad dostali krymští Tataři), média, obzvláště ta regionální, nejspíš zaniknou, neboť jim zákon přikazuje vydávat kromě dosavadní verze (ruské, maďarské…) automaticky i ukrajinskou verzi, což jsou náklady, které některá média nepřežijí… končící prezident Porošenko zákon prosazoval ve snaze „sblížit se“ s nacionalisty a podle všeho návrh zákona ještě podepíše s tím, že prý práva menšin (tvořících ovšem polovinu obyvatel) zůstávají zachována, neboť zákon podle něj odpovídá „evropské praxi“… „Zákon nesměřuje ke „sjednocení národa a mírovému rozvoji ukrajinského jazyka“, ale k zavedení jazykového apartheidu, rozdělení občanů podle „kvality“ jazyka a do nebe volajícímu porušení práv všech, kdo nepoužívá ukrajinštinu v běžném životě,“ citují Vesti z názorů ukrajinských politologů… budoucí prezident Zelenský naznačuje, že Ukrajina má mnohem důležitější starosti, než je jazykový zákon, a slibuje, že se po nástupu do funkce začne problémem zabývat, otázkou ale je, co případně vůbec ještě zmůže… pro jistotu už ale „ukrajinizoval“ své jméno na účtu na FB… není bez zajímavosti, že konečná verze zákona nenutí do ukrajinštiny samotné poslance, zato ale stanovuje, že výzvy k vícejazyčnosti (nebo alespoň dvojjazyčnosti) se rovnají pokusu o svržení ústavního řádu, za což hrozí 10 let vězení… nicméně, představa „jazykových inspektorů“, kteří budou rozdávat pokuty a posílat kauzy k soudu za ruštinu na východě nebo maďarštinu na západě, je fascinující – buď budou „jazykoví brettschneideři“ příšerně upracovaní, nebo biti, nebo rychle zbohatnou na „všimném“… mimochodem, je ironií, jak „hezky“ ukrajinský jazykový zákon nahrává Putinovu zjednodušení procedury ruského občanství pro lidi z Donbasu…
Vítěz prezidentských voleb na Ukrajině Vladimír Zelenský je připraven jednat s Ruskem, ale nikoli pod ruskými hrozbami a ekonomickým tlakem“… vysmál se také Putinově zmínce o možném ruském občanství pro všechny Ukrajince, přičemž konstatoval, že „občanství Ukrajiny je svoboda, důstojnost a čest“, a že se Ukrajina „nikdy nevzdá svého úkolu být příkladem demokracie pro všechny postsovětské státy“…
T. Spencerová, FB

Nedobrou vizitku Spojeným státům vystavila zpráva OSN která konstatuje, že američané spolu afghánskou armádou pozabíjeli více civilistů než obávaný Talibán a spolu s dalšími souvislostmi se jen potvrzují slova exprezidenta J. Cartera, že USA jsou nejvíce válečný národ v historii světa. Médiím neunikla nebývalá aktivita USA ve Středozemním moři a válečné napětí ve světě roste dosud nebývalým tempem – ke konfliktu se směřuje i v případě tlaků na vývoz ropy z Íránu, k násilným státním převratům se chystá americká administrativa na Kubě, v Nikaragui a stále otevřenou otázkou je Venezuela. D. Trump oznámil odstoupení od další mezinárodní smlouvy o obchodování se zbraněmi, jiné smlouvy zvesela porušuje.

Světem otřásly teroristické útoky na křesťanské kostely ve Srí Lance, které si vyžádaly více než 300 lidských životů a tyto tragické události vedou k zamyšlení hned v několika aspektech. V plné nahotě se ukázaly naše zpravodajské „kanály“ (a to doslova) – zejména Česká televize, která se snažila útoky svést na radikální budhisty, přičemž od prvních chvil byl znám skutečný pachatelislám. Česká televize si již dlouhou dobu koleduje o titul největšího lháře v oblasti zpravodajství a konat by měla především RRTV – v plné míře se rovněž ukazuje nutnost co nejdříve zprovoznit nový zpravodajský portál na TV Prima. Z jiného úhlu pohledu je naprosto zřejmé, že útoky na křesťanskou kulturu jsou jasným a prokázaným faktem, přičemž slova o „uctívačích velikonoc“ je urážka nejhrubšího zrna, na kterou by měly reagovat všechny křesťanské instituce, tu nejvyšší autoritu nevyjímaje. Události také jasně predikují budoucnost evropského společenství, pokud se k nim nepostavíme všichni čelem a neodmítneme bruselskou taktiku migračního Trojského koně.

Sýrie probleskla opět mediálním prostorem a na zasedání Rady bezpečnosti OSN, kdež ruský zástupce velvyslance V. Safronkov varoval před dalšími provokacemi ze strany tzv. „Bílých přileb“. Film, jež ukazuje údajné zabití syrské rodiny vládními silami Sýrie je již údajně na světě a čeká se tedy jen na vhodný okamžik. Syrská opozice mezitím nepřímo uznala vítězství B. Asada – tak to alespoň okomentoval V. Putin.

Problémy s migrací jsou na evropské půdě již hmatatelnou položkou přičemž se i jasně zobrazuje kontrast mezi vládnoucí globální elitou v jednotlivých zemích a jejími občany, kteří se bojí o vlastní bezpečnost. Švédsko je poměrně drsným příkladem násilného vnucování cizí kultury a mnohá města v této souvislosti rovněž čelí ekonomickým potížím. Jiný severoevropský stát – Dánsko – zažilo proud „tolerance“ uctívačů koránu, když jeden kritik islámu házel touto knihou a odnesla to celá čtvrť. Zkusme si jen na chvilku představit, kdyby se házelo biblí – také by kvůli tomu hořelo v Kodaňských ulicích? Jistý politik z Nizozemí požaduje zřízení halal pláže v Haagu, neboť muslimové se údajně cítí zhnuseni mezi ošklivými, polonahými lidmi, naproti tomu Rakousko jde opačnou cestou a zvolna přitahuje meze tolerance k netolerantním cizincům. Stále jasnější je souvislost mezi propagátory migrace a financemi, které za to obdrží a jejich prodejnost je někdy až zarážející – stejně tak pokrytectví a faleš politiků.

Z ostatních zpráv:

Sdílet.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...