Je v naší společnosti vůbec zájem o členství?

0

Na otázku odpovídá představitel Rady Národní domobrany Marek Obrtel.

A je v naší společnosti vůbec zájem o členství? Je plno různých spolků s názvem „národní“, přitom mají ve svých řadách jen pár lidí…

Naše společnost je samozřejmě, stejně jako občané mnoha nebo většiny evropských zemí, poněkud morálně, intelektuálně, sociálně a nyní také multikulturně zdevastována dlouholetým „brainwashingem“ globálního prediktora, který nemá zájem na tom, aby se občan aktivně o cokoliv zajímal, aby si vytvářel vlastní názor, aby aktivně vystupoval na obranu skutečných lidských práv a svobod, aby prosazoval udržení skutečné demokracie. Občan, zjednodušeně řečeno, se má neustále něčeho bát a platit…. Současný systém jej zatíží půjčkami, hypotékami, exekucemi, svízelnou sociálně-ekonomickou situací rodin a vytvoří jej zcela závislým na systému (matrixu – chcete-li :-) )… Nelze se z onoho „matrixu“ vymanit, protože musíte splácet, vydělávat, honit se za penězi, nezbývá vám čas na děti (a nebo je vůbec nemáte), ty pak nezřídka hledají náhradu za lásku rodičů v různých pochybných partách a skupinách, sklouzávají k drogám, alkoholu – a je na světě další problém, který musíte řešit… A tak dále…

Hrozí nám ekonomické krize, dusí nás Evropská unie, máme si prý „zvykat na teroristické útoky, tak jako je to normální na Západě“….. To všechno těžce působí na křehkou lidskou psychiku, způsobuje onemocnění depresemi, nepřizpůsobivostí, tzv. maladaptací na současnou situaci a končí mnohdy sebevraždami nebo naprostým únikem od reality do světa sociální spodiny. Takovou „odměnou“ státu a medvědí službou zároveň je pak osvědčený způsob řízení společnosti metodou „chléb a hry“… Pivo, hokej a nekonečné televizní seriály je to jediné, co člověka zajímá a co je mu navíc dostupné a nebolí to, jako racionální myšlení, byť selské, všechno ostatní prostě vytěsní a uleví tak své centrální nervové soustavě.

Ano, máte pravdu, v těchto podmínkách je pak poněkud obtížné najít takové domobrance, o jakých jsem napsal v úvodu. A nejen domobrance, ale lidi, se kterými jde alespoň mluvit o palčivých problémech dneška. Kteří jsou ochotni vyslechnout argumenty, případně vznést své protiargumenty a přemýšlet nad tím vším komplexně, ne z pohledu všudypřítomné mediokracie a jejích nástrojů – televize a mainstreamu, který již nejen přímo, ale i podprahově vtlouká lidem do jejich myslí vše, co si mají myslet.

Přesto všechno, a to je pro mne možná i malým důkazem, že se přece jen blýská na lepší časy, jsme našli a stále nacházíme mezi lidmi takové, kteří jsou ochotní své pohodlí a soukromí vyměnit za práci pro vlast. A nejen to, dokonce se stát našimi členy – domobranci – a veřejně se vymezit proti negativním vlivům dnešního světa. Často musejí pak snášet i kritiku, někdy opovržení, posměch až někdy nenávist od okolí, zejména od struktur plně a pilně pracujících pro globálního prediktora a jeho kriminální finanční oligarchii. Já si těchto lidí nesmírně vážím, vážím si rodin našich domobranců, kteří s nimi musejí sdílet nelehký osud a děkuji jim za jejich práci.

My své členy a sympatizanty máme skutečně po celé zemi a dokonce i v zahraničí, takže si právem můžeme říkat Národní domobrana.

Příští otázka: Co od člena domobrany vyžadujete?

 

O autorovi

admin