Zrcadlo týdne 23. – 29.7. 2018

0

Problémy nově vzniknuvší vlády se v tomto týdnu projevily zejména v oblasti vzdělání, respektive v diplomových pracech nově jmenovaných ministrů, přičemž T. Malou (ANO) a P. Krčála (ČSSD) stály tyto pochybnosti jejich nové ministerské posty a křeslo pod novým ministrem obrany L. Metnarem se nahnulo, leč vzápětí opět dopadlo na všechny čtyři nohy, neboť v tomto případě nešlo o plagiátorství, nýbrž o pouhé pochybení. Jakmile se usadil prach zvířený vysokoškolskými tituly Babišovy vlády, sám premiér se zaměřil na jeho programové prohlášení, jež bylo v médiích samozřejmě pečlivě analyzováno (například zde: 1. díl, 2. díl a 3. díl) a po jednání s prezidentem M. Zemanem v doprovodu ministryně financí A. Schillerové se A. Babiš podělil o své dojmy a plány ve videu na svém FB profilu. I nadále je na politickém analytickém nebi spousta skeptických tváří prorokujících pád vlády ještě před ukončením mandátu nehledě na realitu, že nově zvolené vedení země je jasně promigrační a vůči Bruselu v patřičném poklonu, v čemž se sice A. Babiš pokouší rétoricky kličkovat, nicméně činy jsou více než zřejmé.

“Po tom, čo sme videli včera (26. 7.), čo sa stalo v Ceute, keď 600 ilegálnych migrantov útočilo na španielsku políciu, tak je vidieť, že je to vec, ktorá musí byť riešená radikálne,” má podľa Novy jasno český premiér.
Hlavnespravy.sk

Zvýšený krevní tlak zaznamenali mnozí diváci při sledování České televize, konkrétně pořadu Události, komentáře, v němž diskutoval L. Jakl s historikem I. Lukešem. Téma pořadu poněkud zaniklo v invektivách hosta (dlícího již od 70. let v USA) vůči L. Jaklovi, jenž se spíše bavil na jeho účet, méně chladnými to nechávalo diváky a rovněž komentátory různých periodik. Chtěl-li se někdo přesvědčit o tom, jak vypadá liberálně-demokratická diskuze a argumentace, měl v tomto pořadu příležitost.

Neméně výbušným tématem se stala kauza H-systému a zejména rozsudek Nejvyššího soudu, jež nařídil bývalým klientům H- systému vyklidit byty v domech v Horoměřicích u Prahy. Soudní spor, vlekoucí se přes dvacítku let tímto soudním rozhodnutím vygradoval a vyvolal ve společnosti patřičně napjatou atmosféru, k čemuž ne právě šťastně přispěl i prezident M. Zeman, jež se celou svou politickou vahou snaží zasáhnout do soudní moci, přičemž problematika podvodu s klienty H-systému zasahuje i do politických pater ČSSD, jemuž M. Zeman v inkriminované době předsedal. Je nabíledni, že i on sám se stal terčem ostré kritiky například od H. Marvanové, jež zastupuje část podvedených klientů. Kritika občanů i různých komentátorů se sype na hlavy nejen členů vedení H-systému včetně jeho zakladatele P. Smetky, nýbrž na celou plejádu lidí mající s touto kauzou co do činění včetně soudců. S chladnou hlavou komentuje celé dění okolo nedostavěných bytů například právník S. Křeček a někteří další.

Celý týden zasedala sněmovní vyšetřovací komise řešící další „tunel“ – podivné praktiky při privatizaci OKD a zejména bytového fondu, přičemž stát při této transakci stál na straně prodělávající. Komisi vede L. Černohorský (PIRÁTI) a výsledky jsou dosud poněkud vágní, jak zmiňuje finačník a miliardář P. Krúpa, jež má za cíl dostat Z. Bakalu před soud. Před komisí stanuli prozatím expremiér B. Sobotka, V. Špidla, M. Urban (bývalý ministr průmyslu a obchodu), právník R. Pokorný a další. Do vyšetřovací komise zasedl i V. Klaus mladší, na Parlamentních listech se podělil o zajímavé zážitky z výslechů z čehož lze soudit, že rozkrytí vazeb a závěrečný verdikt nebude jednoduchou záležitostí. Neméně zajímavou skutečností bylo hlasování o zřízení této komise v prosinci loňského roku, kdy proti vytvoření komise hlasoval jediný poslanec – M. Kalousek.

Okurkovou sezónu v našich zeměpisných šířkách protnulo i několik témat na první pohled nezajímavých, měřeno však sekundárním pohledem, témat v budoucnu horkých jako pečené kaštany v předvánoční čas. Server Česko aktuálně zveřejnil článek s úvahou nad výroky německé kancléřky A. Merkelové, přičemž informace o možném sudetoněmeckém srazu v některém z českých měst bude opravdovou zkouškou naší státnosti. Zdá se, že salámová metoda funguje i v oblasti svobody projevu – o tom informuje komentář na serveru http://prima.iprima.cz. V mediálním prostoru „zazářil“ i A. Vondra, bývalý to ministr zahraničí, v úvaze o summitu a budoucnosti NATO a na Hájkovo Protiproudu se G. Ariza zamýšlí nad blížícím se Prague Pride.

V evropském prostoru v souvislosti s Českou republikou zarezonoval francouzský ekonom T. Piketty informací, kam tečou peníze z naší země, přičemž použil veřejná data z Eurostatu a dalších zdrojů, načež došel k závěru, že členství některým zemím ve spolku EU přímo škodí a ČR je právě tímto příkladem. Na jeho argumentaci zareagoval poslanec a ekonom L. Niedermayer opačným postojem, čísla předkládaná T. Pikettem ovšem uznal. Na odtékání dividend ze země již léta poukazuje ekonomka I. Švihlíková či filozof J. Hejlek. Zastánci členství v EU přitom poukazují nejčastěji na výdobytky volného pohybu po zemích EU – tzv. Schengenu – aniž by brali v potaz i jeho negativa spojená zejména s nekontrolovaným přesunem ilegálních migrantů. Na Evropskou unii se „útočí“ i ze zámoří – bývalý poradce současného amerického prezidenta S. Banon se rozhodl vytvořit platformu v Bruselu s označením „The Movement“, jehož cílem je podpora pravicových populistických stran v EU zaměřených proti globalismu a zejména proti G. Sorosovi. S. Banon rovněž předpovídá brzký pád německé kancléřky a francouzského prezidenta. EU se v současné době zmítá v mnoha problémech, ovšem ani po „průvanu“ ve vztazích k USA, kteréžto nalomil v posledním měsíci D. Trump, se zcela nezbavila své závislosti na svém zámořském velkém bratrovi a přidala se k deklaraci, jež podepsal s velkou pompou za americkou stranu ministr zahraničí M. Pompeo – tzv. Krymská deklarace neuznává Krym jako součást Ruska. Ruská strana přijala deklaraci s bohorovným klidem, ukrajinský lídr P. Porošenko v patřičném předklonu poděkoval.

Takřka polovina Švédů a Dánů odmítá Evropskou unii a upřednostňuje vlastní unii severskou… T. Spencerová, FB

Co se týče vztahů Ukrajina/USA, ve statistikách se objevila zajímavá informace – export ukrajinských zbraní směrem do USA roste, což vyvolává značné otazníky, neboť kyjevské vedení zároveň nakupuje moderní zbraně pro válku proti vlastním lidem na východě Ukrajiny. Vojenskou pomoc přislíbila rovněž Kanada dodávkou „nesmrtonosného“ vojenského zařízení a jejich dvě stovky instruktorů si pobudou na ukrajinském území nejméně do března příštího roku. Na spoustu otázek dává odpověď ukrajinský velvyslanec J. Perebyjnis – z rozhovoru jasně plyne zakomplexovanost celé ukrajinské politiky ovládnutá ideologií a protiruskou hysterií. S tím souvisí i doznívající konflikt velvyslance na Slovensku J. Mušky, který poměrně necitlivým způsobem vyhrožoval slovenským poslancům před jejich cestou na Krym, na což patřičně někteří z nich reagovali. Diplomatický trapas utržil rovněž americký velvyslanec v Kyjevě slovy o „vtrhnutí Rudé armády na Ukrajinu v roce 2014(!)“ a to v debatě televizní stanice RTVI, jehož protějšek byl ruský politolog J. Minčenko. Oba pánové měli evidentně rozdílné názory na Majdanské ukrajinské události a zajímavý pohled na celou historii Ukrajiny měli i autoři učebnice zeměpisu pro žáky 8. třídy, což na FB profilu autora příspěvku bohatě okomentovali čtenáři. „Jak jsem se dozvěděl z učebnice, Ukrajinci letěli do kosmu před Svěcením Rusi“, napsal jeden z nich. Ideologie se nevyhýbá ani komoditám, zejména plynu, jenž teče z Ruska přes Ukrajinu do zemí EU, kdež se otočí zpět a vtéká na ukrajinské pláně, přičemž již ztratil přídomek „ruský“. Ukrajinský premiér V. Hrojsman má za to, že Ukrajina by měla přejít na těžbu vlastního plynu, odborníci ovšem varují, že vlastní těžba přichází v úvahu nejdříve za deset let. Problémy s nákupem plynu z Ruska jsou přitom až přízemní – nezaplacené faktury.

Slovenskem doznívá dvaadvacátý ročník multižánrového festivalu Pohoda 2018, jenž se postupem doby stal spíše „Festivalem politické písně“ a to zejména s ohledem na letošní ročník, v němž figuroval slovenský prezident A. Kiska, jehož slova o převzetí moci ve státě vyvolaly značné emoce. Společným jmenovatelem s další vlnou emocí je antiruská hysterie, vedená tentokrát proti „Nočním vlkům“ – ruským motorkářům pravidelně se objevujících v některých evropských městech v jarních dnech. Ne příliš šťastným počinem tohoto motorkářského klubu je zřízení evropského sídla nedaleko Trnavy – pozemek je obehnán třímetrovým plotem a chráněn žiletkovým drátem. Šéf ruských motorkářů prozradil, že zde bude umístěno muzeum Druhé světové války a mimo jiné zde budou i exponáty historických motocyklů a automobilů, přičemž expozice bude věnována především 8. motocyklovému pluku Rudé armády a také Československé tankové brigádě v SSSR. Oponenti však vidí v celé záležitosti novou základnu Ruské armády na Slovensku, ohrožení nedaleké jaderné elektrárny a spojitost vidí i ve vraždě novináře J. Kuciaka a jeho přítelkyně. Mediálně rozvířený prach se dostal i na půdu Ruska a redaktoři rádia Svobodná Evropa si nenechala tuto příležitost v okurkové sezóně uniknout.

Rovněž na sever od našich končin je atmosféra zahřátá nejen letním sluncem, nýbrž i politickou událostí týkající se soudnictví. Polský prezident A. Duda podepsal zákon jenž povoluje vládě jmenovat předsedu Nejvyššího soudu, což je kritizováno nejen z centra EU, ale i na domácí půdě. Protesty, vypuknuvší jakožto důsledek prezidentova podpisu pod tento zákon, byly poměrně ostré a na straně protestujících i na straně policejních orgánů syčel vzduchem slzný plyn.

Britské ostrovy se i nadále „vrtají“ v kauze otravy látkou „Novičok“ a korouhvička podezření je stále otočena k Rusku, byť důkazy jsou stále zahaleny mlhou a o případné spolupráci Británie se „sprostým obviněným“ – Ruskem – se vůbec neuvažuje (tedy alespoň ne veřejně). Tamější parlamentní komise pro bezpečnost a tajné služby odhalila, že na vyšších pozicích je nedostatek černochů, Asiatů a menšin vůbec , což ironicky ve svém článku okomentoval T. Vyoral slovy o tom, že konečně chápe, proč nejsou britské tajné služby schopny vyšetřit kauzu „Novičok“. Julie Skripalová se mezitím ze smrtelně jedovaté látky již zcela vyléčila a telefonicky se spojila s rodinou, přičemž projevila touhu vrátit se na rodnou hroudu – do Ruska.

Na syrském bojišti zvolna dohořívá plamen války, byť napětí trvá a nějakou dobu ještě trvat bude. Nakvap mají příslušníci „Bílých přileb“, jež se ocitli v prekérní situaci a je již nad slunce jasnější, jakou roli v syrském konfliktu hráli, přičemž by bylo velmi nežádoucí, pokud by se někteří z nich ocitli v médiích a promluvili.

Západ před pár dny přes Izrael odsunul část Bílých přileb z jihozápadu Sýrie, ale ukazuje se, že spoustu dalších jich tam z nějakého důvodu (nejspíš kvůli bezcennosti) nechal… a ti teď žádají přes OSN odsun na sever Sýrie, do Idlíbu, k džihádu, za svými… je legrační, jak třeba kdysi skvělý The Guardian v perexu „cituje“ Bašára Asada hrozícího Bílým přilbám, ať se vzdají, nebo že jinak budou „zlikvidováni jako každý jiný terorista“… až ve druhé půlce textu, kam se dočte jen málokdo, je citace celá: „Buď složí zbraně v rámci amnestie, která trvá už čtyři nebo pět let, nebo budou zlikvidováni jako všichni ostatní teroristé.“… čili, buď Bílé přilby složí zbraně, nebo…
T. Spencerová, FB

Spojené státy zažívají díky prezidentovi D. Trumpovi zajímavé časy, zejména po jeho přibližně dvouměsíčním maratónu po celé zeměkouli a různých summitech. Na smršť událostí reaguje rovněž americká administrativa a politická reprezentace, přičemž hrozí D. Trumpovi „odejitím“. Hlavním trnem v oku je zejména pro zbrojařskou lobby snaha amerického prezidenta o uvolnění napětí ve světě, což každý rozumný občan jistě přivítá, ne tak ovšem válečně naladění štváči v jejichž hledáčku je jediný cíl a to peníze. Sbližování s Ruskem je přitom pohroma nejen na domácím kolbišti, ale i v evropské bažině, neboť spoustu politických špiček i partají kývli na původní Obamovskou antiruskou doktrínu a nyní by museli otočit, což sice není v politice nezvyklý jev, nicméně je-li na tom postavena ideologická podstata partaje, ztrácí smysl i voliče. D. Trump si rovněž jasně uvědomil, do jaké dluhové pasti se USA za léta bohorovného utrácení dostaly a zkouší tento stav alespoň zmírnit. Na obzoru se totiž jasně rýsuje nová finanční krize a zdá se, že méně bolestivá bude pro země s minimální vazbou na dolar. Ještě před necelými třiceti lety se zdálo, že skončila nadobro studeno-válečnická část historie, svět se ale pohnul kupředu a mnoho informací vyplulo na povrch jako nechtěná naftová skvrna poškozené ponorky. Evolucí lidské společnosti vznikl za tu dobu nový multipolární svět, staré pořádky „přerazily“ nové, vojenské konflikty se mnohde přetavují do konfliktů obchodních. Iluze mnohých zemí o bezpodmínečném přátelství mezi národy vzaly s rozvojem tržního hospodářství rychle za své, obchodní konkurence je nyní alfou a omegou mezinárodních vztahů, což D. Trump – jakožto sám obchodník – velmi dobře chápe, méně přívětivě se tváří Evropa, Čína i zbytek světa.

Reuters. Ministr zahraničních věcí USA Mike Pompeo v úterý řekl po jednání se svou australskou kolegyní, že si je jistý, že si jiho-tichomořské země vyberou Spojené státy a ne Čínu, i když Čína je zde stále více přítomna. „Myslím si, že Jižní Tichomoří, jako většina míst na světě, rozumí obrovskému významu toho mít amerického spojence, zemi, která konzistentně celá desetiletí projektuje demokratické hodnoty“, řekl Pompeo po jednání s ministryní zahraničních věcí Austrálie Julii Bishopovou.Podle něj je spojenectví s USA otázkou lidské důstojnosti. Ta je podle Pompea jiná, když má země partnery, kteří takoví (myšleno jako USA) nejsou.  Americký šéfdiplomat si myslí, že takový názor ve světě zvítězí.
T. Spencerová, FB

(pozn. autora: Tato slova M. Pompea mě přesvědčily o tom, že jeho trvalý pobyt leží na Marsu.)

S migrační problematikou se od velkého summitu EU, jehož program byl věnován zejména řešení důsledků řízeného přesunu obyvatelstva zejména afrického původu, nehnulo ani o píď. Libye, Alžírsko, Tunisko i Egypt zásadně odmítají azylová centra na svých územích a z původních plánů A. Merkelové plus dalších evropských lídrů nezůstal kámen na kameni. Jedinou pevností v boji proti řízené migraci se stává nekompromisní Itálie (byť i zde se nacházejí horliví „vítači“), svůj jasný postoj nemění ani Maďarsko a úplně nejméně jasnou pozici zastává náš premiér A. Babiš, jenž v této otázce točí podle politického větru. Posledním takovým extempore byl jeho rozhovor v TV NOVA v souvislosti s událostmi na Ceutě, kdež vyzýval k tvrdému zásahu, ovšem na domácí scéně odmítá i jen připustit myšlenku na ochranu zelené hranice s Bavorskem, jež se stala dálnicí pro tranzit azylantů směřujících z jihovýchodu. Události ve španělské enklávě Ceuta vytvářejí naprosto jasný precedens a jsou pozvánkou pro další ekonomické zběhlíky hledající zlatou evropskou žílu štědré sociální pomoci, načež se zde objevil nový prvek – násilí a podomácku vyrobené zbraně – sprejové plamenomety, zápalné lahve, nehašené vápno, fekálie… Je jen otázkou času, kdy přijdou na řadu palné zbraně. Španělská vláda, k uprchlíkům vstřícná, nyní řeší jejich umístění, neboť postrádá kapacity v azylových centrech a po ulicích Algeciras se pohybují „svobodní“ afričtí muži bez financí a bez potravin. Kontrolní otázka: Jakpak si budou obstarávat základní obživu? V boji proti vysavačům sociálních dávek přistoupily již výše uvedené dvě země – Itálie sníží dávky vyplácené migrantům a Maďarsko nově zavádí zvýšenou daň na jakoukoli činnost ve vzdělávání a média, která schvalují a propagují přistěhovalectví. Ve světle maďarského zákona by se asi nedoplatil generální tajemník OECD A. Gurría, jenž České republice udílí vskutku rady k nezaplacení , čehož si pohotově všimla ekonomka M. Šichtařová a jeho argumentaci rozprášila. Podobně se hovořilo i v německém parlamentu.

Migrační šílenství zavládlo i v jihomoravské metropoli, o níž bylo psáno i minulý týden. Brněnští radní za hnutí „Žít Brno“ rozpoutali diskusi svým prohlášením o přijetí několika desítek uprchlíků z Itálie a dokonce měli kontaktovat i italského premiéra G. Conteho. Událost zaujala Českou televizi a v pořadu Události, komentáře vyzpovídala M. Freunda z hnutí „Žít Brno“, proti němu zasedl poradce Ministerstva obrany B. Chalupa. Na sociálních sítích i v médiích poté tato záležitost ještě doznívala a pohlíženo z nadhledu se hnutí „Žít Brno“ nevymyká dnešní praxi různých neziskovek a sdružení, kdy menšiny se snaží vnucovat své představy celé společnosti aniž by se ptaly na její názor na což B. Chalupa v pořadu rovněž poukázal. Na zjevná rizika v souvislosti s nově příchozími přitom neustále poukazuje například Maďarsko, které se – na rozdíl od České republiky, jež ústy A. Babiše neustále omílá protimigrační rétoriku byť ji ve skutečnosti podporuje – distancovalo od dokumentu OSN o migračním paktu.

“Můžete nás nazývat populisty, nacionalisty, rasisty… nám na tom nezáleží. Záleží mi na mé rodině a na mé zemi.”
B. Szydlová, premiérka Polska

Z ostatních zpráviček

  • Po Krymském mostu pojedou brzy vlaky – video.
  • Budovat se začíná i v Německu – Nord Stream – 2.
  • Aktuální téma – příliš turistů není vždy žádoucí.
  • Španělsko stáhlo zatykač na C. Puigdemonta, ten se chce vrátit a bojovat za nezávislost Katalánska.
  • OSN si stěžuje na špatnou platební morálku svých členů a ocitá se ve špatné finanční situaci.
  • Orientace slovenské ekonomiky na automobilový průmysl je riziko do budoucna, u nás to platí rovněž.
  • P. Žantovský komentuje reakci vedení města Kralup n. Vlt. Vůči básníkovi K. Sýsovi.
  • O. Rambousek o tom, o čem nesmíte psát, abyste neměli problémy s udavači.
  • Trafikant dostal „mastnou“ pokutu, měl smůlu, nejmenoval se Babiš.
  • Služební cesty našeho bývalého ministra kultury D. Hermana, kam nejčastěji jezdil?
  • B. Kuras kandiduje do senátu proti J. Drahošovi na Praze 4.
  • Marek Obrtel kandiduje ve svém obvodu v Prostějově do senátu, hodně štěstí!

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...