Představitel rady Národní domobrany František Krejča se zamýšlí nad možnostmi obecních zastupitelstev pro zabezpečení ochrany občanů a dochází k závěru, že ze zákona mohou a dokonce musejí podporovat formování obecní domobrany a využít ji v okamžiku ohrožení života, zdraví a majetku občanů v okamžiku, kdy toho nebudou silové složky státu ochotny nebo schopny.
„Denně jsme v současné době konfrontováni se zprávami o kriminalitě migrantů. První šok a úlek evropské populace nad brutalitou a četností násilné kriminální činnosti migrantů pominul a je zbytečné vysvětlování politiků, publicistů a aktivistů z neziskovek, že nárůst kriminální činnosti není způsoben migrací, že příchozí jsou zoufalí uprchlíci před válkou nebo umírnění mohamedáni, kteří v Evropě chtějí žít spolu s námi. A že pokud se náhodou přihodí něco, co by jako kriminální čin migranta mohlo vypadat, tak prostě musíme být chápaví a tolerantní. Tato demagogie svůj účel splnila – mátla veřejnost evropských emích a zastírala pravý stav věcí. Dnes je už situace jasná! Migrace přinesla děsivý nárůst kriminality, která je masívní, trvalá a všudypřítomná!
A tak to zřejmě mělo být. Policie v evropských zemích je migrantům pro smích. Nemají k ní respekt, počet útoků na ní vzrůstá a zraněných policistů jsou stovky. Vznikají další a další no–go zóny, ve kterých nejsou respektovány zákony hostitelské země – Londýn, Berlín, Malmö, Paříž, Marseille. A můžeme jmenovat už také menší městečka z Německa, Británie, Belgie. Ve Švédsku existuje šedesát podobných míst. Jak dlouho bude trvat než se do tohoto výčtu zařadí také Praha, Brno, Ostrava? Lokajové elit prohlašovali, že no–go zóny jsou výmyslem xenofobů a u nás můžeme slyšet to samé, ale policie, místní úřady a domácí obyvatelstvo mají jiné zkušenosti. No–go zóny existují ve většině evropských zemí a policisté se tam neodváží ani za bílého dne. Připomeňme si Kosovo a Metochii v bývalé federativní Jugoslávii, kde takové zóny vytvářeli Albánci už od sedmdesátých let. A jaký je výsledek, ke kterému ze všech sil dopomáhal Západ? (Míněn je ten „demokratický, svobodný, lidsko-právní, kulturně a civilizačně vyspělý“ Západ EU-NATO-US elit, jehož hodnoty tak vytvrvale vzývají naše havloidní sluníčka.) Dívejme se na Kosovo! Je to obraz naší blízké budoucnosti, budeme–li stále tak zaslepení jako dosud.
My to zvládnem – vykřikovala ještě nedávno Merkelová. Němci nyní správně vykřikují – Merkelová musí jít! Ale už je trochu pozdě. Politici to nevidí? Oni to vidí a lépe než my, ale dílem je jim to jedno (neboť jsou na svém), dílem to podporují (neboť nás nepovažují za lidi sobě rovné) a pak je ta poslední část, která není lhostejná a není podporovatelem, ale je více méně bezmocná. V tom je jádro problému. Protože ani sebeušlechtilejší politik nezmůže nic, pokud za sebou nemá stálou a pevnou podporu občanů! A v tom nejsme v Čechách žádnou vyjímkou – celá Evropa je jako králík ochromený pohledem hada, je strnulá a neschopná činu. Vlády existenci no–go zón nepřiznají – znamenalo by to selhání státu a občané by měli plné právo vzít svoji obranu do vlastních rukou. A to elity nemohou dovolit. V zónách dochází k incidentům, znásilněním (i dětí), vraždám a loupežím; hromadné rvačky a bitky mezi jednotlivými skupinami migrantů jsou na denním pořádku. Německý Spolkový kriminální úřad zveřejnil statistiky, ze kterých vyplývá, že v první polovině letošního roku byli migranti obviněni ze 142 500 trestných činů. To znamená kolem 780 deliktů denně – nejčastěji vraždy, znásilnění, loupeže, napadení, obchod s drogami. Odsouzen je zlomek z celkového počtu zadržených. Německé zákony jsou shovívavé, soudy mají tendenci je omlouvat, propouštějí je a oni to berou jako povzbuzení k další kriminalitě.
Je pošetilé čekat, že se nám migrační vlna vyhne. Je plánován každoroční přísun migrantů do Evropy v miliónových porcích a silné státy EU si snadno na ostatních vynutí podíl na řešení migrační krize. Je potřeba se na rizika připravit. To nejlepší je odejít z EU, ze Schengenského prostoru a z NATO, zadrátovat hranice, postavit pohraniční hlídky a hlídat vnitrozemí. Jenomže to náš stávající establishment neudělá. A tak zbývá kolektivní sebeobrana občanů. Na tom by měl mít zájem stát, který ví, že bezpečnost svých občanů v plné míře zajistit nedokáže. Ale stát na tom zájem nemá; naši politici to nedostali příkazem. Naopak mají přikázáno brát k nám migranty. Kriminalita a no–go zóny se tak mohou brzy stát i naší realitou. Jak si budeme počínat? Dovoláme se policie? Budou soudy zohledňovat práva naše nebo „práva“ migrantů? Netřeba pochybovat o tom, že EU prosadí směrnici o zbraních a jednoduše nás odzbrojí! Jak se potom budeme bránit? Zůstaneme bezmocní jako stádo ovcí?
Obecní zastupitelstva mají dostatek možností pro zabezpečení ochrany občanů – mohou formovat a použít domobranu! Nebude–li mít na naší ochraně a bezpečí zájem stát, musí mít zájem sami občané a obecní úřady. V době krize využívají spolupráci s ISZ (s integrovaným záchranným systémem). Ten je efektivní – to se už mnohokrát prokázalo. Ale je takový při krizové situaci v jedné lokalitě. Jak asi bude fungovat při širokém, masívním a dlouhodobém ohrožení – například v době enormní násilné kriminality jako je na Západě? Existují směrnice a plány pro činnost obecních úřadů pro ochranu obyvatelstva při mimořádné události způsobené škodlivým působením sil a jevů vyvolaných (například) činností člověka, které ohrožují život, zdraví a majetek občanů nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. A násilná kriminální činnosti v obci příkladem takového škodlivého působení je! Stejně tak jde o ochranu obyvatelstva formou plnění úkolů civilní ochrany (varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a zabezpečení ochrany životů, zdraví a majetku). Samozřejmě, ohrožení způsobené lidským faktorem – to nemusejí být pouze agresívní jedinci nebo bandy. Ale zakládat místní skupiny domobrany pro zajištění ochrany občanů a pro systém civilní obrany? ANO! To obce mohou a mají pro to dostatek dobrých důvodů a také dostatek možností. Domobrana je podle potřeby milicí, pořádkovou a bezpečnostní službou, pomocníkem při živelných pohromách a stejně tak má svoji roli v běžném, klidném životě obce (sport, branná příprava, společenské akce, atd.).
Pokud by v současné době měla evropská města a vesnice také takovéto oddíly domobrany, potom by tam kriminalita v takovém rozsahu prostě nemohla být! Opravdu už není na co čekat – je potřeba v obcích a městech ČR zakládat místní skupiny Národní domobrany!”
