Volební klání zuří v plné síle, přičemž v jejím rámci na povrch tento týden vybublala kauza syrských sirotků coby idea M. Šojdrové (KDU-ČSL). S tímto tématem hodlala citově zapůsobit zejména na své voliče, spustila však kanonádu na politickém nebi i sociálních sítích a nejvíce politické munice se sneslo na premiéra A. Babiše, neboť jemu se nápad z celkem logických důvodů ani trochu nezamlouval. V zásadě šlo o přijmutí cca 50 údajných osiřelých dětí – válečných sirotků – ze Sýrie aniž by ovšem bylo předem zřejmé v jakém věku jsou a aniž by si M. Šojdrová předem zjistila názor syrských vládních úředníků, za níž tak učinil T. Okamura dotazem na velvyslanectví Syrské arabské republiky.

Slovní přestřelka odpůrců A. Babiše se místy nesla dalece za hranou společensky vhodných slov a v politické rovině je burácení zbraní vcelku jasná předvolební agitace načež ani omylem nejde o citové zanícení nad osudy těchto dětí navíc zcela náhodou(?) právě o syrské, neboť pokud by politikové měli skutečný zájem o válečné sirotky, nabízí se například Jemen a další země ve válečném stavu. Zvláště agresívně vystupují proti premiérovi některé ziskové neziskové organizace, které premiér popudil navíc opatřením, jež cizincům ztěžuje jejich pojištění v České republice. Je jen škoda, že premiér A. Babiš v rovině rétorické migraci tvrdě plísní, v rovině faktické ji ovšem až okatě prosazuje, což je případ Globálního paktu OSN, proti němuž se jasně postavilo jen Maďarsko a USA. V zápalu politického boje nabízí senátorka M. Emmerová výše uvedené – zatím jen hypotetické – sirotky umístit do homosexuálních rodin, což již tuto sirotčí tématiku přivádí do naprosto absurdních rovin. Ekonom V. Pikora vidí za hysterií se sirotami kouřovou clonu, jež má zakrýt debatu o státním rozpočtu, téma si nenechal ujít ani J. Soukup v TV Barrandov.

Titulek iDnes: „Šojdrová má v Řecku hledat syrské sirotky“… už jen ta věta je sama o sobě obsahově naprosto bizarní… ale paní Šojdrová, která tolik volala po uzavření české ambasády v Damašku, bude nyní při určování svých „sirotků“ nutně potřebovat pomoc nejen ambasády, ale i syrského státu jako takového… před kterým chce ostentativně ta robátka chránit… aby se dostala do europarlamentu… neuvěřitelné, jaký bizár ta naše politická scéna umí vygenerovat…
T. Spencerová, FB

S blížícím se termínem komunálních a z části i senátních voleb patřičně přitvrzuje i předvolební bitevní pole. V hledáčku bývalého policejního prezidenta S. Novotného se ocitl kandidát J. Drahoš, jenž v rámci předvolebních tanečků neváhá měnit své názory za pochodu. Migrace se stala tématem pro primátorku Havířova J. Feberovou, kterážto kope za ČSSD přičemž její bilboard zdobí heslo „Havířov bez migrantů“ a dost nelogicky argumentuje, že SPD zastrašovalo občany Havířova a tudíž reaguje touto reklamní plochou. Politika ČSSD je v poslední době vůbec chaotická, na paškále je opět M. Poche, jež – jak se zdá – na křeslo ministra zahraničí může již jen smutně koukat, neboť předseda J. Hamáček prosazuje jiného koně, byť ze stejné eurohujerské stáje – T. Petříčka, avšak i Pocheho prstíky budou nepochybně hrát na struny naší mezinárodní politiky.

Dokonalým paradoxem se může pochlubit sociální síť Facebook, neboť jeho provozovatel zablokoval profil V. Klause mladšího poté, co na TV Prima pohovořil o jím chystaném zákonu proti cenzuře na sociálních sítích, přičemž jako třešnička na pověstném dortu obhajoval ještě pozici Maďarska v boji proti nelegální migraci. Z oblasti cenzury je nesporně i soutěž Český (zlatý) slavík, jež byla v letošním roce zrušena a to údajně z důvodu reorganizace hlasování, kteréžto bylo v pohodě až do doby, kdy v součtu hlasů zvítězila politicky nekorektní kapela Ortel a k nimž se přidala kupříkladu i L. Bílá, neboť si dovolila zpívat s ruským hudebním tělesem Alexandrovci a rovněž náš dlouholetý „Zlatý slavík“ K. Gott začíná mít problém, neboť se odvážil mít vlastní názor, který ovšem nerezonuje s tím oficiálním. Zdá se, že do zdejších končin se začíná vracet stará, dobrá a čtyřmi desetiletími osvědčená „Politická píseň“.

Británie si v současné době fouká své bolístky a neustále oživuje mrtvolu jménem „Novičok“, přičemž u politických jedinců (a slovo „jedinců“ píši s jistou dávkou lítosti) se zdravým selským rozumem musí vedení země vyvolávat již jen soucit, nebýt jistého podezření, že za celou kauzou je snaha skrýt jiná závažná témata. Jedním z nich je nutně islamizace země, vlna násilí prolétla Velkou Británií a donutila patřičné státní orgány k myšlence ozbrojit policisty.

Ukrajina kráčí doslova mílovými kroky k naprosté izolaci – již i MMF, ochranná ruka USA i Evropa pochopila, že financovat ukrajinskou černou díru nemá smysl a je lepší si celou zemi rozparcelovat a koupit, načež posledním krokem k likvidaci bývalé „obilnice Evropy“ je vypovězení dohody o přátelství s Ruskem, které jediné ještě drží tuto notně děravou loď na hladině, přičemž její kapitán otočil loď na útesy a maje již zajištěn teplý útulek v zahraničí, na posádku nebere zřetel.

Porošenko přestal být čestným občanem italské Verony… jímž se stal před dvěma lety, když navrátil Italům několik vzácných obrazů ukradených v jednom z tamních muzeí… nějak veronským došlo, že navrácení ukradených obrazů by měla být norma a ne čin hodný pochvaly… Verona leží v oblasti Benátek… a to jsou samí Putinovi agenti… tamní regionální úřady snad dokonce uznávají ruský Krym!…
T. Spencerová, FB

Evropská (nejednotná) unie se přestává ovládat a poté, co porušila vlastní pravidla při hlasování o Maďarsku, spouští proceduru dle článku 7.1 Smlouvy o EU na což okamžitě reagoval premiér V. Orbán a hodlá oslovit Evropský soudní dvůr s oficiální žalobou. Maďarsku je vytýkána spousta věcí z nichž mnohé nejsou zavedeny ani v jiných členských státech ČR nevyjímaje, jisté však je, že největším trnem v oku bruselských byrokratů je – z maďarského pohledu – úspěšně zvládnutá migrační krize, příklon k Rusku a zejména fakt, že z maďarského území byl doslova vykopán G. Söros i s jeho aktivitami a „neziskovkami“. Právě jeho prsty jsou vidět v demonstracích, jež vypukly proti V. Orbánovi prakticky vzápětí po osudném hlasování a když už je řeč o jeho prstech, ty jsou nepochybně vidět i v sousedním Rumunsku, kde konkrétně Sörosem podporovaná Amnesty International koná všechny možné kroky proti referendu o „tradiční rodině“, čemuž dali „zelenou“ rumunští senátoři a pokud referendum proběhne s kladným výsledkem, bude upravena rumunská ústava v tom smyslu, že základem rodiny bude manželství muže a ženy (do současné doby zná rumunská ústava pouze pojem „manželé“). Maďarský ministr zahraničí P. Szijjarto se rovněž ostře vyslovil proti lidskoprávnímu orgánu OSN slovy, že tato instituce šíří lži a imigrace není základním lidským právem. Ostře naloženo dostala z bruselských bažin i Itálie a to vicepremiérem EK M. Sefčovičem, ovšem po italském ministru vnitra M. Salvinim tato slova stékají jako po teflonu – „Evropský bůhví kolikátý útok proti Itálii…“, prohlásil M. Salvini. Francouzská hlava státu E. Macron jde ve svých návrzích proti neposlušným státům mnohem dále a rovnou vyhrožuje zrušením Schengenské dohody aniž by si uvědomil, že vyloučené země by v podstatě měly po nelegálně-imigračním problému.

Státy EU, které „nepomáhají“ v migrační krizi, by měly opustit Schengen… vyhrožuje Macron… jehož země zničením Libye migrační krizi naopak výrazně pomohla…
T. Spencerová, FB

Spojené státy nyní zažívají v mezinárodních vodách i souších citelný propad vlivu, snad nejlépe je to vidět na Korejském poloostrově, kdež probíhá skutečný proces uvolňování napětí mezi severní a jižní polovinou, přičemž ve srovnání bombastického divadla Trump/Kim Čong-un před několika měsíci s nynějšími rozhovory mezi jihem a severem má to současné jednání mnohem hmatatelnější výsledky a jde v podstatě již mimo USA.

Hornokorejský Kim by se chtěl ještě jednou sejít s Trumpem… aby prý urychlili tu denuklearizaci Korejského poloostrova… ještě někdy loni to bylo snad jediným smyslem Trumpovy existence… teď se ale už o všem dohadují obě Koreje sólo a musejí Trumpa tahat, aby se přidal…
T. Spencerová, FB

V Afghánistánu se pro USA situace opět vyostřuje a Kábul je jednoznačně pod silným tlakem Spojených států (naši „demokraté“ ovšem tvrdí, že Afghánistán je nezávislou „demokratickou“ zemí), načež předseda Výboru pro obranu a bezpečnost Národního shromáždění Shabaz Khan Naseri již otevřeně kritizuje vměšování USA do vnitřních záležitostí země. Americká vojenská přítomnost v Sýrii byla rovněž předmětem úvahy magazínu The National Interest kde podotýká, že by Amerika měla konečně uznat Asadovo vítězství a odejít. Obchodní válka s Čínou nabírá stále větší tempo a blíží se již ke svým limitům.

…Jinak „naši“ v tom Afghánistánu fakt „nevítězí“… oficiální údaje o ztrátách afghánské armády USA přestaly zveřejňovat před dvěma lety, kdy v bojích umíralo 22 vojáků denně… minulý týden tento denní průměr dosáhl sedmapadesáti…a co víc, afghánská vláda přece jen pojede do Moskvy k rozhovorům s Talibanem… datum zatím nebylo stanoveno… ale přece… a je to tu zas… o nás… teda i našich vojácích… bez nás…
T. Spencerová, FB

Spletitá situace v Sýrii pokračuje vlastním životem, v provincii Idlíb, jež je poslední baštou odporu především bojovníků Islámského státu, se v posledních dnech vyčkávalo a mezitím se diplomaticky jednalo – účastníci „kulatého stolu“ byli Irán, Rusko, Turecko a Damašek. Výsledkem diplomacie bylo vyhlášení demilitarizované zóny a podpis pod memorandum o stabilizaci situace. Horko ovšem na syrských pláních neustalo, neboť Izrael provedl raketový útok na damašské letiště s minimálními škodami, přičemž vysvětlení izraelského premiéra je naprosto vágní a celá situace připomíná tah Trojským koněm, jehož otěže pevně svírají USA. Další konflikt vznikl 17.9. sestřelením ruského letounu Il-20, situace byla dost nepřehledná a letoun zřejmě sestřelila syrská osádka raketou S-200, která měla původní cíl v izraelském letounu F-16, jež se skryl za ruský Il-20. K dalšímu raketovému útoku došlo v Latákii, syrská PVO útok z větší části odrazila, ovšem střely byly patrně vypuštěny z moře francouzskou fregatou a to přivádí k otázce, kolik evropských zemí se v tomto protiprávním mezinárodním konfliktu ještě zúčastní. Situaci se sestřeleným ruským letounem komentoval i ruský prezident V. Putin slovy o zajištění bezpečnosti pro ruské vojáky v Sýrii, což prý pocítí všichni a konkrétní krok učinil ministr obrany S. Šojgu, jenž údajně uzavřel nebe nad středozemním mořem pro izraelské letectvo. V mezičase se pečlivě připravují Bílé přílby se svou další – již profláknutou a okoukanou – hrou na zlého Asada a hodný „Západ“.

USA ze svého seznamu teroristů škrtly syrské odnože kurdské PKK… Turci zuří… propast se prohlubuje… T. Spencerová, FB

V otázkách evropské migrace se v zásadě nic nemění – tedy krom stupňujících se výhrůžek a vymýšlení trestů pro země, které odmítají nucený přísun nepůvodního obyvatelstva a cizí ideologii. Francie ve své multikulturnosti pokročila výrazně vpřed – ministr školství navrhuje vyučovat ve školách arabštinu, přičemž Montaigne Institute zjistil, že středoškoláci učící se arabštinu se často obracejí na náboženské školy, které zároveň vyučují radikální formu islámu. Problémy vykazují i francouzské věznice s islámskými vězni, ženy nevyjímaje. „Zajímavé“ problémy (uvozovky jsou zcela na místě) má v současné době francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová, která musí z rozhodnutí soudu podstoupit psychiatrické vyšetření přičemž důvodem je zveřejnění krvavých praktik islamistů na jejím Twitterovém účtu. Inu, nám známé staré praktiky k odstranění nepohodlných osob – udělat z dotyčného psychicky narušenou bytost – ovšem pokud bychom měřili stejným metrem, neměl by nám v Bruselu kdo vládnout. Starostka Madridu M. Carmena oproti francouzským zkušenostem tvrdí, že migranti jsou hrdinové nové doby a „extrémně pozitivní“ pro Evropu. O tom by mohla vyprávět jistá švédská učitelka, která byla znásilněna svým posluchačem. V německém Sasku se opět demonstrovalo proti migrantům i proti vládě a policie pro jistotu nasadila větší síly. O chování migrantů v Itálii píše česko-italská blogerka Monika Pilloni, M. Salvini vyprovokoval vulgární reakci ministra zahraničí Lucemburska a utřel i francouzského komisaře P. Moscovici. Jaký je plán migrace pro Evropu ukazuje video v odkazu a dobře z toho po těle není…

Z ostatních zpráv:

  • J. Assange se opět dostává do potíží…
    “Ekvádor se prý loni pokusil vyřešit svůj problém s WikiLeaks tím, že dá Julianu Assangemu diplomatický pas a pošle ho na post do Ruska… tvrdí Reuter´s… Británie ale odmítla uznat takovou jeho diplomatickou imunitu… kauza bez řešení běží dál…“
    T. Spencerová, FB
  • Zajímavé porovnání našeho socialistického vězeňství se současným americkým.
  • Racionální úvaha o letošním horkém létě.
  • Kauza brněnského divadla Husa na provázku stále doznívá.
  • Římský klub – plány, cíle, osoby a obsazení.
  • Křest knihy A. Valenty „Německo: mýtus a realita“ s komentářem V. Klause staršího.
  • K smíchu i pláči zároveň – největší evropský problém jsou slova.
Sdílet.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...