Zrcadlo týdne 19. – 25.8. 2019

0

Prázdniny a doba dovolených se nekompromisně blíží ku svému závěru a tento srpnový týden byl doslova nabit událostmi na domácím i mezinárodním kolbišti. V tuzemských tůních vyvolala největší vlny hra o post ministra kultury a v tomto ohledu nastalo zajímavé rozuzlení – původně navrhovaný kandidát za ČSSD M. Šmarda, kterého prezident M. Zeman odmítl jmenovat z důvodů nekompetentnosti v oblasti kultury, nahradilo jméno v politických kruzích již dobře známé a upřímně řečeno vyvolávající rozpaky; jedná se o bývalého ministra zahraničí L. Zaorálka. Poněkud úsměvný byl důvod odmítnutí M. Šmardy, neboť porozhlédneme-li se po jiných ministrech a to i do nedávné minulosti, skutečných odborníků na ministerských postech bývalo – i je – opravdu pomálu: vzpomeňme jen namátkou na V. Parkanovou či (ne)vojáka s modrou knížkou M. Stropnického v resortu obrany. Celý výjev s nedůležitým ministerstvem kultury – i jeho rázné ukončení – tak zaváněl spíše obchodem něco za něco – jednou z možností by mohl být i státní rozpočet na příští rok, kdež ministři za ČSSD kladli zvýšené požadavky na financování svých resortů, což z počátku tvrdě narazilo, nicméně „hrozilo“ neschválení rozpočtu a v konečném důsledku i pád vlády (uvozovky jsou zcela na místě, neboť zcela předvídatelně ČSSD z vlády odejít nechce a nemůže – v případě nových voleb by se nemusela dostat ani do parlamentních křesel a toho si je J. Hamáček dobře vědom). Hrátky okolo kultury však ve své nahotě odhalily var v samotné ČSSD, do jehož pomyslného kotle směle přikládá palivo J. Foldyna, jenž se z oficiální partajní politiky ČSSD poněkud vymyká a dost možná bude nakonec „odejit“, nicméně sám poslanec stačil „nakazit“ i část partaje a ta volá po výměně vedení. S velkými šrámy vyšel z tohoto boje prezident M. Zeman, jenž za prostoje okolo jmenování ministra čelí ústavní žalobě vzešlé z řad senátorů a ta nyní míří do Poslanecké sněmovny, přičemž poslední události již nejsou M. Zemanovi tak příznivě nakloněny a ČSSD (minimálně část) by žalobu podpořila. Na druhé straně jsou na Zemanovy aktivity různé právní pohledy a existuje i mnoho podobných (ne-li stejných) událostí v historii naší země.

Komentovat události roku 1968 je z dnešního pohledu velmi komplikované, neboť pohledy jednotlivých komentátorů i pamětníků se liší a o skutečný historický pohled vsazený do celkového historického kontextu doby prakticky nikdo nestojí – o politicích ani nemluvě. Nezbývá tedy nic jiného, než uvést několik málo komentářů z celkové mozaiky různých názorů (včetně ruského pohledu – video), které mnohdy zavání spíše propagandou – malým příkladem za všechny je komentář televizního hlasatele M. Wollnera, který hlásá, že tanky přicházely vždy z „Východu“ a nikoli ze „Západu“; jeho primitivní „historické“ vidění skrze světové strany je typickým znakem novodobé politické demagogie a pokud přistoupíme na jeho argumentaci, pak Německo se v roce 1938 zřejmě nacházelo na jihu, severu nebo východě od našich hraničních hvozdů. Z jistého úhlu pohledu je letošní připomínka 51. výročí srpnových událostí roku 1968 více bouřlivá než loňské kulaté výročí, což samozřejmě poukazuje na svázanost s jinými politickými událostmi na domácím parketu a zejména aktivitou tzv. „Chvilkařů“, kteří samozřejmě využili příležitosti a více než srpen 1968 je zajímaly citové výlevy na adresu prezidenta M. Zemana a premiéra A. Babiše, přičemž lídr spolku M. Minář demonstrativně roztrhal před svými fanoušky Ústavu ČR (ostatně díky ní mohl pořádat tyto své taškařice a „sleziny“), čímž ovšem popudil nejen veřejnost, ale i část svých příznivců včetně mnoha politických person. Ani další Zemanův tah v den výročí nebyl nejšťastnější – na zámečku v Lánech přijal předsedu KSČM V. Filipa a poslankyni M. Vostrou, což vyvolalo negativní reakce M. Kalouska (TOP-09) a nepřekvapil ani (pod)průměrný J. Hřebejk. Toho zdatně využili i „Chvilkaři“ a zdatně oprášili již dávno vyčpělé téma komunismu (aniž by si všimli novodobého bolševismu proudícího z EU) a na paškále se ocitlo i novodobé Rusko. Nutno ovšem vidět i fakt, že „pražská kavárna“ by si našla jakýkoliv důvod ke kritice prezidenta M. Zemana.

V poslední době se stává zvykem, že v čase nějakého významného dne obsadí náměstí a pietní místa ti, kdož by svým křikem jinde a jindy neuspěli; vedle vulgarit požadují demisi snad celého vesmíru, ale smysluplné řešení nenabízí. A pak se media poplatná jejich krve strašně a blbě podivují, že někteří čelní představitelé pietní místa nenavštíví.
M. Kulhavý, PL

Propojení násilného obsazení našich zemí vojsky Varšavského paktu v roce 1968 je očividné i v jiných rovinách a souvisí s „nalezením“ dnešního „třídního“ nepřítele – Ruskem, jakožto nástupcem bývalého Sovětského svazu, aniž by si novodobí a samozvaní „historikové“ všimli, že rovnítko SSSR=Rusko je již nějaké tři dekády let pasé. Jedním ze stále opakujících se témat je i osvobození naší země v roce 1945 a uplynulé dny se diskutuje o poničení památníku maršála I. S. Koněva v městské části Praha 6, který právě v noci z 21. na 22. srpna neznámí primitivové „okrášlili“ sprejovou tvorbou. Maršálův pomník není po chuti novému vedení na radnici městské části Praha 6 (starosta O. Kolář TOP-09) ani pražskému primátorovi Z. Hřibovi (Piráti), přičemž tito pánové patří do výše uvedené kategorie novodobých „historiků“ a snaží se vysvětlit dějiny tak nějak po svém aniž by brali do úvahy veškeré okolnosti. Tato nechutná událost vyvolala i ostrou reakci mezi pražskou radnicí a ruskou ambasádou a s jedním výrokem ruské ambasády lze bezvýhradně souhlasit: Tento čin nezapadá do elementárních norem civilizovaného chování. Událost však našla odezvu i v našich politických vodách a krom rusofobních jedinců se tento čin setkal spíše s opovržením (živě si lze představit, jakou reakci by asi vyvolalo stejné zhanobení pomníku ikony Listopadu 1989 V. Havla). Zajímavou tečkou byla práce několika dobrovolníků, kteří i přes pohrůžky ze strany vedení radnice Prahy 6 a Městské policie památník vyčistili – v dnešní době jde o skutečně odvážný postoj a díky za něj.

S českou verzí rusofobie se lze setkat i v našich vysokých úřadech, kdež se snaží na této vlně již nějakou dobu prosadit velmi ambiciózní senátor P. Fischer (mimo jiné neúspěšný kandidát na prezidenta ČR), ovšem jeho kroky připomínají spíše dupot slona v porcelánu a ve své horlivosti se dopouští i vyložených lží – nejčerstvější kauzou je zpráva NÚKIB o kybernetické hrozbě. I jeho činnost bohužel zapadá do celkového modelu dnešního světa, který ovšem našim dětem nenabízí zhola žádnou perspektivu a společnost se ocitá v předvečeru římského pádu. Svědčí o tom i slova herečky E. Holubové, kterážto vidí svět jen svým průzorem, voličům A. Babiše diagnostikuje zdevastované mozky a tvrdí, že naše (tedy její) generace musí „vychcípat“ – pokud svá slova míní vážně, pak by mohla jít příkladem.
Z celé palety výše uvedených událostí (včetně událostí minulých) si nelze nevšimnout jedné zásadní věci – jasně zřetelného pragocentrismu a níže vložený kreslený vtip kolující v internetových sítích se v tomto ohledu může jevit jen jako trpká pravda.

Ekonomická situace doma, v Evropě i ve světě začíná nabírat směr k recesi a v našich domácích vodách budeme nejvíce ovlivněni ekonomikou německou, jež má k dispozici data svědčící o stagnaci. V hledáčku ekonomů je i největší německá banka Deutsche Bank, kterážto by v případě potíží značně zamíchala i ekonomikou domácí, svou velkou roli hraje i ECB (zhusta kritizovanou německými spořitelnami) a bude hodně záležet na její další politice. Ve Spojených státech panuje v této oblasti bouřlivý vývoj (o obchodní válce s Čínou bude ještě řeč), nicméně i zde se již chystá opatření na zmírnění dopadů případné recese. Na domácím ekonomickém parketu proběhly v minulých týdnech tanečky okolo nákupu amerických vrtulníků a zdálo se, že naše MO váhá mezi italskými a americkými stroji, nicméně se ukazuje, že obchod byl zřejmě již dojednán a kupovat se budou dva druhy amerických vrtulníků Venom a Viper (bez ohledu na cenu). Problémy nastaly u výběru techniky pozemní, kdež dle vyjádření MO doma vyrobená vozidla Perun neprošla zkouškami, proti čemuž se výrobce ohradil, nicméně z komunikace (respektive nekomunikace) mezi MO a výrobcem naznačuje, že ve hře je patrně jiný dodavatel. Duo Policie ČR a Celní správa zasahovaly v minulých dnech proti skupině podezřelé z krácení daní a rovněž internetový portál Airbnb nabízející ubytování a další služby neunikla bystrému oku Finanční správy. Na blížící se recesi reaguje naše MPO a připravuje „razantní“ podporu, nicméně z ekonomických dat je zřejmé, že hlavním tahounem HDP je spotřeba domácností a lze očekávat kampaň na další utrácení peněz spotřebitelů. Jiná situace je dle názoru O. Dostála na poli zdravotnickém:

„Jestliže byla vyhláška pro rok 2019 stostránkovou změtí vzorečků, určujících jak (ne)zaplatit řádně provedenou péči, vyhláška na rok 2020 je ještě horší. Opět platí pravidlo: nejdřív se domluví, kolik má kdo dostat, a následně se napíše takový vzoreček, aby to z něj vyšlo. Přetrvává princip tzv. historické reference – zjednodušeně chudí zůstanou chudí a bohatí budou dále bohatnout.“
O. Dostál, PL

Na cenzurním poli se vede další bitva o mysli občanů vedenou skrze všechny možné způsoby včetně koncertů a hudebních festivalů (vzpomeňme na slovenskou „Pohodu“), přičemž vzorec je celkem jednoduchý a jakmile se na takovém představení ukáže politik či nějaký profláklý aktivista, je třeba vzít nohy na ramena. V současné době se doslova roztrhl pytel s různými ochránci hodnot a kazatelů jedinečných pravd, jenž jsou za nálev propagandy do hlav svých oveček dobře honorováni – jeden za všechny: J. Kalenský, jenž si říká analytik. Pozadu nezůstávají ani weby, jenž údajně dešifrují „fake news“ a uvádějí jej na „pravou“ míru (spíše na „pravou víru“), přičemž se samy dopouštějí přehmatů. Mezi cenzorské praktiky samozřejmě patří i dvojí metr v posuzování různých světových i domácích dějů a překrucování historických událostí, což se stává novou normou dnešních dní a novým ideologickým učivem našich dětí. Indoktrinačním médiem číslo jedna je především oblíbený Facebook, o jejichž aktivitách již bylo mnoho napsáno a v jehož podání je svoboda slova jen prázdným pojmem – nehledě na zneužívání osobních dat uživatelů. Je třeba ale poznamenat, že nejen Facebook, ale i většina tištěných médií včetně různých „neziskovek“ a proroků jedinečné pravdy jsou jen nástroji globální vize OSN, přičemž v rámci jednotlivých národů a společenských skupin se používá poměrně jednoduchá manipulace – nálepkování (malá poznámka: pokud se najdete alespoň v jedné kategorii „nálepek“ z pěti v článku uvedených, pak věřte, že jste úplně normální – m.j. já splňuji všech pět).

Stejně překotně jako cenzura se ubírá vpřed i agenda LGBT, proti níž otevřeně a s odvahou vystupují mnohé domácí i světové autority, přičemž nejde ani tak o samotný průvod připomínající prvomájovou veselici, nýbrž o vnucování choré ideologie jdoucí proti přírodě a nahrávající jiným ideologiím, které jsou s „hodnotami“ LGBT v jasném rozporu a jde jen o faktor času, kdy se obě ideologie násilně střetnou. Jak se dalo očekávat, duhové pochody včetně ideologického školení se z centra republiky přelil i do krajských měst a nejen u nás, přičemž se již aktivizuje i heterosexuální opozice, která je ihned zvána extrémistickou. Tragický je posun od propagace homosexuality k otevřené propagaci pedofilie, přičemž se objevuje nová definice této lidské úchylky – jiný pohled na sexuální činnost.

Ve snaze přinést něco nového a šokujícího natočili v iDěs dokument V nevěstinci s pannami mají teď i muže. Zkusili jsme ho. Už samotný fakt, že exituje nevěstinec, kde si zaplatíte plástovou prostitutku či prostituta (mimochodem za cenu běžnou u lidí), svědčí o čemsi hodně pokřiveném. iDěs tomu nasadil korunu. Z titulku byste hádali, že test umělého panáka bude dělat žena. Ale to by nesměla být doba vymknutá z kloubu. Panáka testoval muž. Jestli máte silný žaludek, tak se podívejte. Z některých záběru mi nebylo dobře. Obecná míra vkusu, normálnosti, přijatelnosti byla opět posunuta pomoci Overtonova okna. Kde je hranice?Zdroj: https://tv.idnes.cz/domaci/nevestinec-silikon-panny-muz-chla
www.zvedavec.org

Evropská unie pod novým vedením chystá další kolo utahování šroubů (v jejich rétorice jde o „těsnější integraci a obhajobu evropských hodnot“) a v první řadě půjde o legislativní odzbrojení občanů a v druhém kroku půjde o vytvoření jakési unijní armády. Může se tak celkem pravděpodobně stát, že při nepokojích v jedné zemi vůči novému euro-unijnímu režimu, bude tato armáda nasazena místo domácích bezpečnostních složek a vznikne tak téměř stejná situace jako v roce 1968, proti níž se v našich zemích tak vehementně pochodovalo.

Evropská říše je opět postavena na diktátu silnějších vůči slabším. To je společný znak se všemi zkolabovanými útvary minulosti. Dalším společným znakem je vláda úředníků placená z daní poplatníků. Ideologie provázela všechny minulé systémy a státní zaměstnanci jí byly vždy loajální, aby si udrželi jistotu dobrého místa. Neudrží, systém opět zkolabuje náhle. Právě oni se podílejí na budování systému, který nevyhovuje ani jim. Dokud neprojdeme mezidobím hledání, může ještě nastoupit jiná ideologie, jejíž budou zase loajální. Takto to už ale nebude dlouhodobě fungovat. Je zde silné volání po změně řízení společnosti. Pokud se dobře podíváme kolem sebe, vidíme kamufláž fungování systému, který očividně selhává.
R. Hutta, Pravý prostor

Slovenská prezidentka Z. Čaputová navštívila v uplynulých dnech Německo, kdež se setkala s prezidentem F.W. Steinmeierem a německou kancléřkou A. Merkelovou, přičemž potvrdila svoji politickou linii ohledně bruselské politiky (je někdy trefně nazývána velvyslankyní Bruselu) a krom – svým způsobem povinné – protiruské rétoriky ubezpečila oba státníky o významu Německa. Obávám se, že Z. Čaputová poněkud zaspala dobu, neboť německá podnikatelská obec žádá větší spolupráci s Ruskem (už kvůli dostavbě plynovodu Nord Stream 2, který bude pro Německo významným ekonomickým projektem), německá ekonomika stagnuje (což se projeví i na propouštění německých firem doma i na Slovensku) a její návštěvu místní média prakticky ignorovala.

Německo samotné je zmítáno domácími problémy, jejichž řešení je v nedohlednu, ovšem její vládkyně v migrační politice opět otevírá svoji náruč (viz níže) a celkovou politiku krom migrantů ovlivňuje i nové zelené šílenství. Země se rovněž připravuje na zemské volby ve třech zemích bývalého NDR, ze kterých je vedení země poněkud nervózní, neboť průzkumy naznačují výrazný volební úspěch AfD. Výrazný je rovněž odklon této evropské země od USA.

Itálie stojí na rozcestí před novými volbami, kdež se rozpadá vládní koalice a premiér G. Conte hodlá odstoupit, čímž pád vlády posvětí. Italský prezident G. Mattarella se snaží celou situaci ještě urovnat a znesvářené strany mají čas do úterý. Lídr Ligy M. Salvini spoléhá na svou podporu u voličů a je znám především svým bojem proti nelegální migraci, což byl i jedním ze sporných bodů u jeho koaličního partnera Hnutí pěti hvězd.

Francie hostovala v tomto týdnu ruského prezidenta V. Putina a bylo předem jasné, že E. Macron nenechá události v Moskvě bez komentáře, načež si ovšem naběhl na vidle podobně jako D. Tusk, neboť Macronova vlastní země rovněž není bez poskvrny co se týče policejních obušků. Samotná návštěva V. Putina je poměrně důležitou událostí, neboť Francie není – i přes občasnou silnou rétoriku – natolik uzavřená k jistému druhu spolupráce s Ruskem a stejně jako Německo se Francie zvolna odpoutává z vlivu USA. Probrala se i otázka Ukrajiny, nicméně ta zůstala i nadále otevřena v očekávání na další vývoj v této zemi. V zemi galského kohouta rovněž započal summit zemí G7 a na mezinárodní scéně se znovu otevírá otázka účasti Ruska (G8), nicméně lídři EU jsou víceméně proti a nejhlasitějším kritikem je již zmíněný D. Tusk. Proti summitu se – jako již tradičně – zformovala i opozice, ke které se přidaly i Žluté vesty, což je krok, který jim patrně na popularitě nepřidá a protesty se již vyeskalovaly do tvrdých střetů s policií.

Britské ostrovy skrze nového premiéra B. Johnsona řeší i nadále odchod Velké Británie z Evropské unie a jakékoli snahy o dialog s vedením EU narážejí na tvrdou stěnu nezájmu. Hlavní slovo má za EU v tomto ohledu opět D. Tusk a ani A. Merkelová není vstřícnější, přičemž ve hře je stále irská otázka, což může nahrát irské nacionalistické straně Sinn Fein, kterážto usiluje o sjednocení Irska. Nicméně slibovaný termín se tvrdě blíží a bude zajímavé sledovat, jak si Británie s EU poradí.

Stejně problematickou cestou kráčí i Ukrajina, kdež prezident V. Zelenskyj chystá mohutný výprodej (privatizaci) země. Situace obyčejných obyvatel je neradostná, situace na Donbasu je stále napjatá a manželka exprezidenta P. Porošenka rozdává statisíce dolarů na filmovou komedii o válce na Donbasu. Situace nemůže být absurdnější. Ukrajina přivítala i izraelského premiéra, jehož manželka se chová jako svého času žena N. Ceausescu Elena. Zcela komická a odpovídající lídrovi země je situace se zemním plynem – zatímco za hraničními kameny směrem na východ je ho plno a za dobrý peníz, ideologická slepota nutí Zelenského shánět tuto surovinu doslova po všech čertech.

Spojené státy svým způsobem nevybočují ze své obvyklé zahraniční politiky a kritizují události v čínském Hongkongu, přičemž do boje se pustil Facebook, Twitter i You Tube a tvrdě cenzuruje. Stupňuje se i obchodní válka a Čína již aktivně reaguje na jednotlivé celní kroky USA, načež všechny aktivity proti Rusku a Číně vedly celkem logicky k užším vazbám mezi těmito zeměmi a je velkou otázkou, kdo bude faktickým vítězem nejen na tomto poli.

Zatím stále ještě „jen“ obchodní válka zuří mezi USA a Čínou… krátce poté, co Peking oznámil navýšení cel z 5 na 10 procent na americký dovoz za 75 miliard dolarů, Trump se očividně vytočil a oznámil, že od 1. října vyskočí clo na čínský dovoz za 250 miliard z původně plánovaných 25 na 30 procent a už od 1. září z 10 na 15 procent pro dovozy za 300 miliard dolarů… současně „nařídil“ americkým firmám, aby si pro své působení našly za Čínu nějakou náhradu, přičemž ale zaútočil i na americký Fed, který je podle něj stejně velkým „nepřítelem“ jako Peking… otřásly se americké akciové trhy i čínský jüan… a zatímco americká válečná loď znovu (z hlediska Pekingu „provokativně“) proplula Tchajwanským průlivem, Trumpův Bolton se mezitím chystána Ukrajinu, aby v rámci „národní bezpečnosti USA“ zmařil čínskou snahu koupit výrobce leteckých motorů Motor Sič… eskaluje to, eskaluje…
T. Spencerová, FB

Stejně nebezpečnou hru rozehrály Spojené státy i v oblasti raket středního a krátkého doletu, když jako první vypověděly smlouvu INF, načež doslova pár dní po faktickém skončení její platnosti otestoval Pentagon předtím zakázaný druh rakety. Svědčí to jen o účelovosti vypovězení smlouvy a USA tím startují nové závody ve zbrojení, neboť reakce Ruska byla na tento krok zcela logická a očekávaná. Zároveň Rusko a Čína hodlají svolat Radu bezpečnosti OSN.

USA a Rusko se vzájemně viní z toho, kdo může za zrušení smlouvy o raketách středního  a krátkého doletu… po nynějším americkém testu nové rakety, která musela být připravována už dávno během platnosti smlouvy, Rusko v každém slibuje „symetrickou odpověď“… závody ve zbrojení jsou tu…
T. Spencerová, FB

Zpráva, která vypadala na první pohled jako dobrý vtip, se týkala případného nákupu Grónska Spojenými státy (patří Dánsku), ovšem o žert se zřejmě nejednalo, neboť dánská premiérka M. Frederiksenová se myšlenkou na odkup Grónska rozhodně nehodlala zabývat, načež D. Trump jako protireakci zrušil plánovanou návštěvu Dánska. Záležitost má několik rovin: Na první pohled šílený nápad D. Trumpa může mít racionální jádro, neboť v této oblasti je spousta přírodních zdrojů surovin a ani z pohledu strategie není Grónsko k zahození. Vezmeme-li v potaz, kterak se rodí šílené nápady a jak rychle se poté implementují do reality (viz LGBT a podobně), může být tato otázka v budoucnu opět na stole – stačí se podívat na kampaň(?) Republikánské strany. Spojené státy rovněž v žádném případě nehodlají ztratit otěže světové nadvlády a to ani za cenu nelegálních krádeží či ozbrojeným konfliktem, o čemž konečně svědčí i události okolo Hornuzkého průlivu.

Situace v Sýrii stále ještě doutná a to zejména mezi Tureckem a syrskými vládními silami, které učinily nálet na turecký konvoj, načež doutnající napětí hasí Moskva a nadále provokuje i Izrael, jež ostřeluje syrské území.

 Syrská armáda s přidruženými silami ovládla Chán Šajchún a dalších několik měst a vesnic na jihu kajdistické provincie Idlíb… některá z nich džihád kontroloval už od roku 2012… vítězný postup umožnil armádě přístup ke strategické dálnici M5 vedoucí do Aleppa, což ve finále i zjednodušuje přísun posil k další ofenzívě… Turecko je z porážky Al Kajdy „nešťastné“ a stěžuje si do Moskvy, že „mír je v ohrožení“, stejně jaká „národní bezpečnost Turecka“, zatímco předpokládaný útěk civilistů z oblastí bojů vyvolá „humanitární krizi“… nicméně, zdá se, že největší starost Ankaře aktuálně dělá skutečnost, že se v obklíčení syrskou armádou v Idlíbu ocitají první jednotky turecké armády… podle nepotvrzených zpráv byla stažena turecká vlajka z jejich základny v Moreku… Erdogan už telefonoval Putinovi a kvůli situaci za ním v úterý zamíří i osobně… turecká média už v týdnu naznačovala, že se Rusko aktuálně snaží dotlačit Erdogana k rozhovorům přímo s Asadem…
T. Spencerová, FB

V oblasti migrace je momentálně v hledáčku snaha některých lodí patřících různým „neziskovým“ organizacím proniknout na území Itálie v oblasti ostrova Lampedusa, přičemž nabídky jiných zemí na převzetí údajných uprchlíků jsou ignorovány. To je i případ lodě Open Arms, která tak dlouho provokovala, až byla italskými úřady zabavena. Prohlídka údajných nemocných a údajných dětí se ukázala jako lež a do očí přímo bije snaha „neziskovek“ i přes citelné pokuty a tresty zakotvit právě na Lampedusii – jiné země přitom nabízejí otevřeně azyl pro pasažéry těchto plavidel a italská strana by jistě neměla problém poskytnout zásoby jídla a pití na další cestu. A další plavidla jsou již na cestě… Proti nelegální migraci a de facto i proti zhroucení celé evropské kultury otevřeně protestují i někteří křesťanští kněží – ne však jejich vůdce nejvyšší po Bohu; ten dokonce káže o Švédsku jakožto výkladní skříní multikulturního soužití. Stejnou notu pěje i Evropská unie, jež své občany nutí nasednout do vlaku s názvem „multikulti“ a jejíž konečnou stanicí je zánik původních obyvatel, kultury i identity. Snahu o sebevraždu Evropy nechápou nejen v Rusku a Indii, ale ani v tak islámské zemi jako jsou Spojené arabské emiráty. Zrůdné plány na dovoz cizorodého obyvatelstva jsou již bohužel notně viditelné v mnohých evropských zemích, pro něž zde platí dvojí metr zejména v právní oblasti a konflikty jsou již denní realitou. Problémy ovšem nejsou jen s lidmi afrického původu a všem „vítačům“ přejme stejnou zkušenost, jakou zažívá jistý občan Amsterodamu…

Jak zničit národ? Vezměte mu tradice. Oni přesně vědí, co dělají, vědí, jak to bude nejvíc bolet. Dokážou vyhmátnout to nejcennější a to pak poplivou, zneuctí, zesměšní a zpovrchní. I kdyby se to v budoucnu vrátilo do normálu, tahle jedovatá slina už zůstane.
Folklorní festival Slovácký rok se konal v Kyjově. Podívejte se na fotky – viz odkaz a bude vám jasné, o čem hovořím.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/Fkyjov_festival

Z podobného soudku nálože lidské hlouposti jsou i zprávy z oblasti klimatických změn, jež budou mít záhy dopad zejména na naše peněženky, neboť v podstatě nejde o nic jiného, přičemž hlavní ikona nové věrouky G. Thunbergová si i nadále užívá svých „pět minut slávy“ a ruce si mydlí zejména lidé, kteří stojí za zneužíváním této nemocné dívky. Stále více se ukazuje mýtus, který okolo G. Thunbergové vládne a přibývá i skeptiků s vlastním selským rozumem jež vidí, že celé bláznění okolo klimatických změn je jen obrovská bublina, která jednoho krásného dne rychle splaskne – ostatně stejně jako jiné chiliastické projekty. Bude to záhy poté, co i nadšenci do ochrany klimatu a Grétini lokajové pocítí na vlastní životní úrovni následky svých hlásání. Naše „zlatá“ mládež, jež je již od prvních školních krůčků plynule ohlupována ve školních škamnách, po své zkoušce z dospělosti velmi záhy zjistí, že sedli na lep pouhé propagandě této doby a první „black out“, který jednou nutně přijde, jim ukáže, že bez mobilních telefonů, tabletů a podobných hraček se obejdou, bez jídla, vody a prosté lidské práce však nikoliv. Klimatická doktrína nabírá místy již hodně absurdní rozměry – připomeňme jen útoky na hospodářská zvířata a snahu o omezení spotřeby masa, radikální názory dokonce hlásají, že seniorům by mělo být maso zakázáno. Lidská blbost opět překročila své meze. Je opravdu smutné, že si nejen děti, ale i mnozí dospělci pletou pojem „klima“ s pojmem „životní prostředí“, neboť zde je třeba začít a skutečná klimatická apokalypsa zuří právě nyní v Amazonii, v sibiřských lesích i v samotné Africe. Co se týče domácích problémů, mohli bychom začít u lesů, nenechat se okrádat zahraničními společnostmi mající pod palcem pitnou vodu a hlavně přestat dělat kašpárky na kdejakých demonstracích, které nikdy nic nevyřešily a nevyřeší.

„V současné situaci ti, co mají zdravý rozum, nechodí demonstrovat, protože použijí-li zdravý rozum, tak vidí, že takovéto demonstrace jsou naprosto k ničemu. A demonstranti jsou v podstatě loutkami v rukou nějakých loutkovodičů,“
J. Brančík, PL

Kromě rozsáhlých požárů na Sibiři a v Amazonii už hoří také pralesy v Angole a Kongu, mnohé z požárů podle všeho založili farmáři ve snaze vydobýt si novou půdu…
Opěvovaná americká ekoprůkopnická Tesla má další problém – po samovolných explozích jejích elktrických aut často explodují i její solární panely a firma se už rok snaží jejich nebezpečnost tajit…
T. Spencerová, FB

Z ostatních zpráv:

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...