Zrcadlo týdne 2. – 8.12. 2019

0

Druhý prosincový týden přináší do zdejší i zahraniční společenské atmosféry další várku informací a zejména v domácích vodách se opět začíná útočit směrem k vládě, potažmo jejímu nejvyššímu vedení – premiérovi A. Babišovi a to poté, co do země zdejší dorazila zpráva auditorů, ke které se má Česká republika vyjádřit. Přestože jde o zprávu utajenou a zprávu zaslanou auditory (tedy nikoliv Evropskou komisí) a rozhodně nejde o rozsudek, v domácím politickém rybníku se opět rozvířilo bahno skrze tzv. „demoblok“ a jejich pátou kolonu Chvilkařů, kteří opět dávají legálně zvolené vládě ultimáta. Arogance této neoliberální kliky postoupila o další level výzvou, že do protestů chtějí zapojit i „vidláky“ z venkova, což nebude v žádném případě úkol snadný, neboť je čím dál okatější odtržená politika Prahy od zbytku republiky. Do víru výzev proti premiérovi se poněkud ostřejším jazykem pustil i politolog J. Pehe, jehož slova označili někteří komentátoři za přímou výzvu k násilí a prezident M. Zeman se domnívá, že zde již měly zakročit složky činné v trestním řízení, načež i tentýž oznámil, že abolici v Babišově případu nepoužije.

„Mnoho novinářů si spletlo auditory s Evropskou komisí. Takže bych vám rád sdělil, že to je zpráva auditorů, nikoli zpráva Evropské komise,“ zdůraznil Zeman. Na otázku, zda by měl za případnou škodu nést odpovědnost stát, Zeman odpovídat nechtěl. Chce počkat, až škoda bude skutečně vyčíslena.
M. Zeman, PL

Samotný premiér A. Babiš se k případnému provinění staví jasně odmítavě a stejně tak i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který žádnou chybu v dotacích Agrodertu nevidí. Jak už to v našich mediálních vodách bývá, přestože byla auditní zpráva v režimu utajení, někde materiál „prosákl“ a média A. Babišovi rozhodně nenakloněná (včetně ČT) okamžitě začala spekulovat a vytvářet dojem, že se naše země hroutí. Tomu odpovídá i rétorika opozičních stran i „Chvilkařů“, přičemž Piráti podali na Agrofert trestní oznámení a je celkem i možné, že za rozvířením celé kauzy sami stojí – se žalobníčky a politickými ufňukánky se v poslední době opravdu roztrhl pytel. Z celkového pohledu jen z Bruselu a ze strany státního zástupce P. Zemana přiteklo trochu vody na mlýn opozičním politickým silám (kam samozřejmě patří i „Milionkáři“) a ti se budou snažit udržet mlýnské kolo v chodu, lze však pochybovat o účinnosti pouličních protestů a to zvláště před vánočními svátky. Z jiného úhlu vzato by dle logiky opozice nesměl být premiérem nikdo, kdo vlastní nějaký majetek a čerpá dotace a to ani v případě, že svoji firmu „odloží“ do svěřeneckého fondu podle zákona, z jiného pohledu to jen dokládá, že dotace jsou jistým zlem, které ohýbají rovné vztahy na trhu a mohou být i politickým beranidlem – jak dokládá případ A. Babiše. Dá se rovněž úspěšně předpokládat, že hnutí ANO spíše posílí nebo zůstane v současných procentních pozicích.

Musíme postupovat standardně a dodržovat pravidla hry, pokud to samé chceme po členských státech. K obsahu auditu se nyní nemohu vyjádřit. Finální zpráva byla odeslána do České republiky a ta se k ní nyní může vyjádřit. Proces auditu ale není uzavřen, ještě může dojít k bilaterálnímu setkání obou stran. Závěr celého procesu můžeme očekávat ve druhé polovině roku 2020. Až pak bude možné závěry zveřejnit pro veřejnost.
J. Hahn k zaslanému auditu, PL

…Takže Babiš znovu vyšetřovanej v kauze, kde se ani po letech nic nenašlo, a EU, která vstupuje do našich vnitřních záležitostí, i když tu byli a jsou jiní, a mnohem větší, “zloději”, ale beztrestní, neboť se správným názorem, slovenskej Fico obžalovanej kvůli naprostýmu nesmyslu, Trump impíčovanej taky kvůli naprostýmu nesmyslu, pán, co byl kdysi hostem Bilderbergu, tady bezproblémově vyzývá k demonstracím a´la Chile nebo Libanon, vysokými ideály obhajovaná facka nepohodlnýmu novináři, oslavovanej chlapík obhajující nacistický kolaboranty… určitě jsem na spoustu věcí z posledních dní zapoměla, sorry, výčet podivností je samozřejmě mnohem delší…
…ale i tak mám hodně silnej pocit, že po 30 letech budování demokracie… je to — a z hlediska demokracie nejvíc — jen jakási podivná “pohřební hostina”…
T. Spencerová, FB

Nějakou tu dobu se poměrně předčasně hovoří o prezidentském stolci, neboť současný prezident M. Zeman je samozřejmě nevhodným pro výše uvedenou část společnosti a vyznavači „pravdy a lásky“ se netají tím, kde by jej nejraději viděli, nicméně nějaký ten rok do řádných prezidentských voleb přece jen chybí a už se hrnou kandidáti – ti neúspěšní ba i nové tváře. Na obzoru se nám v politických horách objevuje jistý blanický rytíř (alespoň si tak nechává na obrazovce ČT říkat) a tím má být generál s převlečenou uniformou a bývalý to člen KSČ P. Pavel, který údajně uvažuje o prezidentské křeslo. Z mého pohledu by v tom případě neměl být na Blaníku buzen a to minimálně na věky.

Když se Veselovský zeptal, jací politici podle jeho názoru představují pro zemi nebezpečí a mohou ho přimět kandidovat, generál odpověděl, že v Čechách jsou lidé, kteří se netají sympatiemi k Rusku, Číně nebo se inspirují u premiéra Orbána. Bývalý člen Komunistické strany dodal, že v takovém modelu prý žít nechce a bude mu bránit.
Sputnik.cz

Na politickém parketu mezitím dochází k prvním strkanicím mezi tanečníky tzv. „demobloku“ a lze si živě představit, jak by vypadala případná vládní koalice. Na druhou stranu lze stěží očekávat mezi takovými „osobnostmi“ jako je M. Kalousek a jemu podobní jakoukoli politickou noblesu. Poněkud zvláštní je, že M. Kalouska urputně brání část mediálního trhu, byť se TOP-09 zmítá v křečích a je otázkou, zda šéfredaktoři vsadili na toho správného koně, který již zvolna opouští zádveří politického sálu. Poměrně nepochopitelná je podpora voličů ODS, neboť její předseda P. Fiala rozhodně nepatří mezi vůdčí osobnosti a v poslední době hraje míčem spíše proti vlastní bráně. Na druhé straně mohou tyto partaje cítit v zádech podporu tzv. „neziskovek“ s politickým zaměřením v jehož čele je momentálně „Milion chvilek pro demokracii“ (zkráceně „Chvilkaři“) a které se snaží tlakem ulice měnit politickou tvář naší země. Není divu, že jejich stále agresívnější praktiky odsuzují mnozí komentátoři politického dění, neboť jejich vliv je znát prakticky po celém světě a země, které pochopily význam této páté kolony v cizích zájmech, jejich činnost zakazují nebo alespoň eliminují. V našich poměrech se pravděpodobně bojuje i o tzv. Benešovy dekrety, jejichž případné zrušení by byl zároveň koncem České republiky.

Dominanci v oblasti cenzury si stále drží média a zejména Česká televize, která začíná být v úzkých – alespoň co se financí týče. Zpravodajství z obrazovky ČT bylo již mnohokráte kritizováno, ovšem v tomto směru jede ČT ve starých kolejích a tento štít všech neoliberálních dobráků má do skutečného veřejnoprávního postavení notně daleko. Další stupeň cenzury se chystá na tzv. „dezinformační“ weby, kterým by měla být omezena reklama, z jejichž financí jsou mnohé weby živy. Není žádným velkým překvapením, že předním propagátorem je neúspěšný prezidentský kandidát J. Drahoš. Cenzura na sociálních sítích je citelná již nějakou dobu a skupina poslanců, jež zaslala ufňukané ponížené prosby do zámoří ohledně většího seškrtání a blokování nevhodných slov na internetu obecně, se dočkala i protireakce – i bez těchto dopisů se ale lze domnívat, že cenzura bude neodvratně pokračovat. Naše země je vskutku na rozcestí

Málokdo si přitom všimne, že ono „dobro“ se pomalu stává jediným tolerovaným názorem. Podle Neffa to vychází z podstaty toho „dobra“ a ukázal to na příkladu migrace. „když řeknete: „Ať tito lidé zůstanou na svém místě a nelezou do gumových člunů, ať je nikdo neloví a tak dále“, tak vám musí trošku trnout na zádech. Takže je daleko snadnější říct: „Ať sem všichni přijdou a my to zvládneme.“ To je daleko snadnější – a najednou jste svatá a máte příjemný pocit, že jste na správné straně. Takhle to funguje“.
O. Neff, PL

Zrůdná LGBT agenda, jakožto jedna z dalších forem zničení současné společnosti, rovněž přitvrzuje a opět jsou v Evropě země, které jdou doslova vzorem – v Británii je umožněno policistům obviněným ze znásilnění se „papírově“ přeměnit na ženu, britský pár transgenderů nechá svému pětiletému dítěti změnit pohlaví. Západní společností se šíří i pedofilie a obchod s dětmi, aniž by to vzrušovalo patřičné úřady i „aktivisty“ a neziskový i ziskový sektor má v tomto ohledu doslova hody. Je ovšem otázkou, jakou cenu za to zejména Evropa zaplatí, neboť ani z ekonomického hlediska na tom není právě nejlépe a finanční svět se zvolna mění – dolaru zvoní umíráček a na scénu opět míří zlato, přičemž velké debaty proběhly mezi slovenskými poslanci o repatriaci investičního zlata z Velké Británie, Polsko jej už v tichosti dopravilo domů. Vize nové předsedkyně TOP-09 na zavedení eura v našich končinách tvrdě naráží na názory některých ekonomů, s růstem platů je na tom nepřekvapivě nejlépe Praha a vize, že si jednou sáhneme na stejnou výši mezd jako v sousedním Německu je spíše hezkou pohádkou, zato korporace vycítily bohatou kořist a připravují právní rámec.

Evropská unie se začíná stávat skutečnou diktaturou, kdež nechybí ani výhrůžky na adresu tzv. neposlušných zemí EU, což jsou paradoxně i logicky některé země bývalého „východního“ bloku včetně naší republiky a právě v tomto týdnu nám dala EU jasně najevo, že námitky se nepřipouštějí – jedná se o žalobu České republiky ohledně zbraňové směrnice, která byla celkem předpokládaně zamítnuta. Jde tak o další kolo omezování práv na vlastní obranu zbraní a dá se rovněž i předpokládat, že ne zdaleka poslední. Vzato v celé komplexnosti politiky EU, postupné odzbrojování je jen malou částí doktríny postupného zániku Evropy a zdá se, že úvahy nad zrušením tzv. Benešových dekretů mají svou logiku – byla by to třešnička na dortu pro Brusel, ovšem poslední hřebík do rakve českého státu. Byrokracie, snažící se diktovat každou maličkost zasahující do všech oblastí života (včetně myšlení), je typickou pro všechny totalitní společnosti a je skutečně na čase si přiznat, že bruselské direktivě nejde o blaho malých zemí, ale o nadvládu nad nimi.

Každý den se objevují nové informace, o čem politici odtržení od reality za zavřenými dveřmi rokují a jednají, přičemž závěry jsou často natolik šokující, že se pravděpodobnost jejich napojení na Marťany zdá být reálné. Většina nových zákonů a směrnic, nařízení a doporučení vycházejících ze sídla OSN či EU připomíná výplod skutečně chorých mozků. Stále zřetelnějším se ukazuje snaha dovést naší civilizaci na kraj propasti, přičemž hlavní motivací k aktivitám elit bude to, komu se ji definitivně podaří kopnout dolů.
J3K, Pravý prostor

Zákaz vycházení pro kočky prý právně zdůvodňuje direktiva Evropské unie k fauně, floře a habitatu, konkrétně články 6 a 22b. Podle nich “nesmějí dovezená zvířata ohrožovat domácí faunu”. Takže k záchraně ptactva zbývá již jen pár podružností. Třeba sdělit i polodivokým kočkám, že mají zákaz vycházení, zafinancovat celoevropský úřad pro kontrolu dodržování nových nařízení a zorganizovat trestání nepošlušných zvířat a jejich majitelů.
P. Robejšek, Pravý prostor

Slovenskem v uplynulém týdnu otřásl výbuch plynu v panelovém domě v Prešově, při němž zahynulo (dle posledních dat) 8 osob a je mnoho zraněných. Neštěstí zvedlo lavinu emocí v této zemi pod Tatrami a občané i politikové na událost ihned reagovali. Policie již zadržela a obvinila několik osob, které mají na svědomí příčinu výbuchu, nicméně zdejší složky činné v trestním řízení zkoumají i nenávistné příspěvky romské komunity a bude zajímavé sledovat, jak s nimi naloží. V této souvislosti byl prokurátorem obviněn bývalý slovenský premiér R. Fico a to za to, že okomentoval odsouzeného poslance M. Mazureka s nímž v podstatě souznil – jde opět o dlouho neřešenou romskou otázku, přičemž je naprosto zřejmé, že otevřeně a bez obalu pojmenovávat věci okolo romské komunity trestá liberálně zmasírované soudnictví nekompromisně. Na obranu R. Fica se postavil poslanec L. Blaha, který již nějakou dobu otevřeně pojmenovává nešvary a nebojí se otevřeně jít do jakékoli bitvy, byť si o jeho politickém směřování můžeme myslet cokoliv a zastánce našel bývalý premiér i mezi dalšími kritiky nové liberální neomarxistické části společnosti. Policii má na krku i bývalý prezident A. Kiska, který ovšem jakékoliv pochybení odmítá a vinu hází na všechny okolo, přičemž jeho kauzy, které vyplavaly na povrch během vykonávání úřadu, jsou poměrně známé a čistý štít má tento politik jen sotva. Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám na Slovensku houstne patřičně politická atmosféra, ústavní soudce Š. Harabin se definitivně rozhodl pro politickou kariéru a není úplně bez šancí a země na východ od nás stojí – stejně jako ta naše – na rozcestí. Na rozdíl od nás se ale Slovensko dokázalo vzepřít například Istanbulské smlouvě…

Německem probíhá další politická hra ve stylu „Skripal“ – v Berlíně došlo v srpnu k vraždě občana Gruzie (bojoval v řadách čečenských radikálů proti Rusku) a údajným podezřelým z vraždy je občan Ruské federace V. A. Sokolov. Průběh vyšetřování je minimálně podivný, stejně jako přepjatá reakce německých úřadů, které vyhostily dva diplomaty. Celá událost vypadá spíše jako další hra tajných služeb v neoliberálním duchu, ke zdrženlivosti v soudech vyzývá A. Merkelová, neboť politické špičky ani podnikatelské kruhy mohou sotva mít na mezinárodní roztržce s Ruskem jakýkoli zájem – zato americké zájmy by ohledně plynovodu Nord stream 2 na tuto kauzu ukazovaly. Ruská reakce je samozřejmě ostrá – zvláštností na celém případu je rovněž fakt, že smrt jednoho v podstatě bezvýznamného Gruzínce okamžitě vyvolává obvinění celého národa, což je v jiných případech odmítáno jako nepřípustná kolektivní vina. I to je známka nové studené války mezi Západem a současným Východem. Francií opět vládnou nepokoje, poslední masovou událostí byla generální stávka proti reformě důchodů, přičemž nechyběly ani radikální činy. Ke stávce se přidaly i Žluté vesty, které sice táhnou za vlastní lano, nicméně jejich řady zvolna řídnou a v posledních měsících se svázaly i s jinými radikálními skupinami, čímž u veřejnosti nějak nezabodovaly. Události na Ukrajině nijak nevybočují z obvyklých kolejí – Kreml dal naprosto zřetelně najevo, že s Ukrajinou nemíní otázku Krymu vůbec otevírat, na povrch se derou informace o Majdanu, znovu se řeší otázka plynu a v tomto týdnu došlo i tragickému k požáru na střední škole v Oděse s obětmi na životech. Ukrajina však připomíná potápějící se loď, kterou se snaží na hladině udržet MMF (pomoc od MMF však naznačuje, že půjde o klasický scénář zadlužení a následného nuceného výprodeje státního majetku), pomoc přislíbil Pentagon (potřebuje tuto zemi z vojensky geostrategických důvodů) a v neposlední řadě i naše vláda, která projedná dar na vybavení speciální výslechové místnosti (opravdu potřebnou pro rozklíženou zemi).

Rezonující výroky francouzského lídra E. Macrona o mozkové smrti NATO si účastníci členských zemí této aliance vyříkali na summitu v Londýně, přičemž setkání nepřineslo v zásadě nic nového – spíše odhalilo spousty trhlin. Nejvyšší šéf NATO J. Stoltenberg ujišťoval skrze média, že Rusko není nepřítel, závěrečné komuniké svým způsobem jeho slova potvrdilo – Rusko je až na druhém místě a předběhla jej Čína spolu s terorismem obecně. Z celkového pohledu se potvrdila teze, že jde prakticky jen o peníze a prospěch Spojeným státům, neboť členské země jsou víceméně nuceny americkou vojenskou produkci nakupovat v krámku D. Trumpa, který navíc hrozí postihy za nezvýšené náklady jednotlivých zemí na zbrojení a v mnohých případech spíše vyprodává šrot. Nebýt Ruska a Číny, muselo by si NATO vymyslet mimozemšťany. O reformách v rámci aliance se neuvažuje, zato o nových členech (a tím pádem nových plátcích do amerických zbrojovek) však ano, což považuje Rusko i Čína za hrozbu a není divu – stačí se podívat na mapu vojenských základen USA a členských zemí NATO. A o Turecku téměř ani slovo…

„Čili tři důležité státy Aliance se střetávají se svými vizemi. A když k tomu přičtete ještě fakt, že hostitelská země summitu je v krizi a motá se v nejistotách ohledně budoucnosti. A k tomu si přičtěte ještě třeba fakt, že NATO sice jednomyslně přidalo na svůj seznam nepřátel – k Rusku a terorismu – také ještě Čínu, ale Macron nebo Merkelová do Pekingu jezdí častěji než do Washingtonu. Británie, pokud se nepletu, Číňany vpustila i do své jaderné energetiky a její obchodování s Ruskem láme rekordy, Itálie podepisuje memoranda o účasti na Nové Hedvábné stezce… Jinými slovy, na jednu stranu povinně, na americké přání, označují Peking za hrozbu, a současně s ním vesele prohlubují ekonomické, a tím pádem i politické vztahy,“ podotkla.
T. Spencerová, Sputnik.cz

Samotné Spojené státy již válčí v diplomatické, obchodní i politické rovině s Čínou (postup hlavního nepřítele na první příčku v rámci NATO je patrně jen náhoda:-), načež Čína již reaguje konkrétními kroky a zavádí reciproční odplatu – sankce i diplomatické kroky. Trpělivost došla zřejmě v případě událostí v Hongkongu, kdež je otisk amerického prstu více než zřejmý a podtrhnutí stoličky ekonomickému rivalovi je nezávislý na prostředcích. Jinou osinou v americkém pozadí je plynovod Nord Stream 2, kdež se opět vyhrožuje sankcím proti Německu i dalším zemím podílejícím se na plynovém potrubí, Německo se však hodlá bránit a sleduje vlastní ekonomické cíle. Opět jde samozřejmě o peníze a nad těžbou břidlicového plynu se v USA již smráká – tvrdí to alespoň agentura Bloomberg. Do tuhého jde rovněž v prezidentském klání a opozice D. Trumpa již používá vyloženě hysterickou rétoriku. V podhradí Bílého domu mezitím ulice řeší své problémy násilím…

Migrační téma v tomto týdnu rezonovalo v českých luzích a hájích a příčinou byl rozsudek Nejvyššího soudu ohledně sporu s údajnou somálskou studentkou (údajná studenka nedodala potřebné dokumenty ke studiu, tedy se studentkou ani nestala), kdež šlo o nošení muslimského šátku při vyučování, jež jí byl zakázán. Studentka – nestudentka se velkým přičiněním ombudsmanky A. Šabatové domáhala svých práv u soudu, přičemž na samotnou A. Šabatovou bylo podáno v této věci trestní oznámení za zneužití pravomoci úřední osoby a na povrch vyplouvaly zajímavé skutečnosti. Pohledem z patřičné výše je minimálně podivné, že A. Šabatová v této vysoké funkci nerespektuje zákony – somálská azylantka se do ČR dostala bez platného dokladu, po několika dnech získala azyl, bez znalosti češtiny absolvovala základní školu s dobrým výsledkem z českého jazyka, získala řidičský průkaz a bez dokladu totožnosti byla přijata na Dívčí katolickou(!) školu. Z banální záležitosti okolo nošení muslimského šátku (náboženského symbolu) se tak stává zajímavá kauza, kterou Nejvyšší soud poslal opět k soudům nižších instancí a bude velmi zajímavé sledovat výroky soudů v této věci. Iluze o nepřítomnosti cizinců na našem území značně nabourává případ Teplic, přičemž stopy vedou i k současnému předsedovi Senátu J. Kuberovi a tlak nelegální řízené migrace začíná být cítit i v končinách zdejších, ovšem volání po patřičných opatřeních prozatím vyznívají do prázdna. V rámci EU se opět začíná rozhodovat o nás bez nás… Co se ostatních zemí v EU týče, poněkud monotónní zprávy přicházejí ze Švédska, kdež se společnost viditelně rozpadá, zločinnost láme rekordy a schyluje se buď k občanské válce nebo konci státu, k jehož citlivé sociální politice jsme ještě nedávno vzhlíželi. Podobná situace panuje v sousedním Německu, kam se z naší země před několika desítkami let utíkalo a dnes se prchá opačným směrem a Francie je nyní sama v roli kolonizované země. Británie je kulturně „obohacena“ natolik, že se ručička demografického růstu zvolna blíží k hodnotě islámské nadpoloviční většiny, s podobnou situací bojuje Norsko. Cestičky do evropského El Dorada jsou přitom různé, nicméně postupná islamizace je již reálnou hrozbou původnímu obyvatelstvu, načež OSN nás ujišťuje, že vše probíhá pod vlivem růstu teplot a změnou klimatu.

Co se týče klimatické doktríny a demagogie, na scéně se opět zjevila ikona všech pomatených neomarxistů nejhrubšího zrna G. Thunbergová, jejíž slova občas kolidují navzájem (což u takto postižené osoby není nic neobvyklého). Grétka vytáhla do boje proti bílým mužům a rodině obecně, vyhlásila věčný boj za klimatické dogma, ovšem na straně druhé prohlašuje, že stávkující (a zmanipulované) děti jsou údajně již neefektivní a nabádá je k návratu do školních lavic. To se jim ovšem líbit nebude, páteční hodinovka na náměstích a pak volný den – to je nadstandard, ze kterého se těžko ustupuje. Grétka „zářila“ i na klimatickém summitu (COP25) OSN v Madridu, kdež se opřela do politiků (a ti jí ve své – s prominutím blbosti – ještě tleskali) a vyhlásila plán na přeměnu všech lidí na planetě ve vegany. Ze summitu si velký osobní zážitek odnesl například slovenský premiér P. Pellegrini, který byl doslova „nadšen“ a evidentně zcela podlehl novodobému svazáckému duchu, poměrně střízlivým zůstal v této věci náš premiér A. Babiš. Zvláště závažná slova vyřkl kodaňský profesor O. Vaever řka, že klimatickou agendu může OSN prosazovat i vojenskou silou, Grétu jistě nepotěší skupina vědeckých signatářů Evropské klimatické deklarace neboť tvrdí, že žádná klimatická katastrofa se jednoduše nekoná. Kola jsou nicméně v pohybu a vydělávat na klimahysterii budou opět ti rozvážnější. Doufejme, že nám, Čechům, bude tentokrát ta naše zdrženlivá povaha k užitku.

Z ostatních zpráv:

  • Skutečně jde v Číně o lidská práva a pokojné demonstrace?
  • Život v Sýrii se vrací k normálu (video) + komentář T. Spencerové.
  • Návštěva J. Assangeho v londýnském vězení J. Pilgerem.
  • Zajímavá rozprava na ruské TV – i o nás – video.
  • Pomoc zvířatům a k zamyšlení – video.
  • Když se vezme spravedlnost do vlastních rukou – video.
  • Štěně, které leželo 18 000 let ve zmrzlé půdě. Unikátní.
  • Nehezký osud trampských osad, ani za bývalého režimu nebylo hůř.

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...