Zrcadlo týdne 24. – 30.6. 2019

0

Poslední týden před obdobím prázdnin a dovolených byl poměrně žhavým a to nejen teplotami za okny, ale zejména v oblasti tuzemské i cizozemské politice, kterážto krom zpráv zvyšující krevní tlak a hýbající žlučovým ústrojím však přináší i události příjemnější. Jak se dalo očekávat, v tomto týdnu se doslova vyrojilo obrovské množství analýz i názorů na sešlost Milionu chvilek pro demokracii na letenské ploše v naší metropoli a z obrovského množství informací lze vyvodit několik podstatných rysů těchto protestů. Předně se změnily (opět) požadavky organizátorů a o nových volbách se jaksi přestalo hovořit – na paškále tak zůstal pouze premiér A. Babiš případně ministryně M. Benešová, ostatní témata byla zmiňována jen okrajově. Z tohoto úhlu pohledu se hlavní tvář protestů M. Minář jeví jen jako persona vedená na nitkách svého chlebodárce ukrytého v pozadí, jak poznamenal politolog Z. Zbořil:

I někteří z demonstrantů si podle Zbořila, který dostal od prezidenta Zemana státní vyznamenání, mysleli, že jdou svrhnout vládu. „A pan Minář je zklamal, když řekl, že nejenom, že nechtějí svrhávat, že chtějí jenom varovat, a dokonce že ani nezaloží politickou stranu, že budou jakési hnutí, někdy víc, někdy méně,“ pravil Zbořil. To podle něj ukazuje, že Minář odkudsi dostává instrukce. „Tím on zase prozradil na sebe, že je nějakým způsobem odněkud usměrňován, že dostal nějaké instrukce, nebo že se nějaká skupina jeho přátel dohodla na režii toho podniku a že ta režie buď špatně dopadla, nebo ji popletli, nebo ji nedodrželi,“ pravil Zbořil s dovětkem, že by rád věděl, komu bude Milion chvilek nakonec sloužit. Může se prý také stát, že se Milion chvilek dostane do sporu s dnešními opozičními stranami, což by stávající koalici rozhodně nevadilo. Pokud se však opozice s Milionem chvilek rozhádá, těžko prý mohou nabízet alternativu k současné vládě.

Jiný pohled se nabízí v kontextu pozvaných hostů, ze kterého vzniklo skutečné panoptikum umělců všeho druhu a dorazilo i několik politiků, byť v prvních fázích demonstrací jich bylo k vidění více – zřejmě mnozí z nich pochopili, že by de facto protestovali i proti sobě samým, neboť většina z partají stojících v opozici vůči hnutí ANO má na triku spoustu skvrn z dob minulých a finanční ztráty z jejich působení ve vládě hravě překonají všechny dotace, které kdy Agrofert od EU obdržel. Zřejmě také považovali svoji účast za zbytečnou vzhledem k tomu, že ve sněmovních prostorách se chystal pokus o vyslovení nedůvěry současné vládě. Zcela jasnou podporu vyjadřuje organizátorům „naše“ Česká televize, kterážto je v posledních měsících velmi tepaná za očividně podjaté zpravodajství a rovněž i tištěná či digitální média hlavního proudu, ačkoliv například J. Plesl (MF Dnes) vidí celou situaci na Letné poměrně pragmaticky. Do křížové palby se – vcelku očekávaně – dostal i V. Klaus mladší se svou nově vzniklou Trikolorou, který události na letenské ploše komentoval jen velmi opatrně byť ostře, nicméně do křížku se dostal (on i V. Klaus starší) s M. Kalouskem, jenž vytáhl ruskou kartu – na letenském pódiu se ovšem zatím neobjevila. Tam se ale objevila jiná karta – německá, přičemž ta byla zřejmá již na minulých sešlostech a duch temné minulosti se k nám obloukem vrací i ve formě vznesených nároků na majetek zabavených dle Benešových dekretů rodiny Walderode, byť zde ještě není zcela a definitivně rozhodnuto. Rozsudek Krajského soudu však vyvolal chutě dalších šlechtických rodů spolupracujících s nacisty a na pořadu dne jsou další žádosti o navrácení zabaveného majetku. Této atmosféře odpovídá i nadšená reportáž německé novinářky V. Grossmannové z letenské pláně a mínění německého listu FAZ, že by měl A. Babiš okamžitě opustit politickou scénu. Jako protireakce však na toto téma vznikla v českých zemích petice…

Co se týče celkového efektu všech dosud uskutečněných demonstrací na politickou situaci v zemi, organizátoři prozatím mohou sčítat víceméně jen „ztráty“ – jediným plusem je počet účastníků na poslední akci, ovšem ani tento fakt není zdaleka tak čistý, jak se skrze masmédia můžeme dozvědět a již minulé akce Milionu chvilek byly poznamenány podezřením, že spíše než o spontánnost šlo o divadelní kus s placeným komparsem. Jedním z mála politiků, který otevřeně tuto domněnku vyslovil, byl V. Klaus starší, načež se za výrok krátce poté omluvil a přesto si od některých hysterických antibabišovských fanoušků vysloužil několik trestních oznámení. Samotný premiér i jeho hnutí ANO z tohoto boje prozatím vychází jako vítěz, volební preference mírně stouply a ani politologové nejsou příliš skeptičtí co se budoucnosti hnutí ANO týče. Tlak demonstrantů vyvolává i protitlak a ten je poměrně dobře znát. Spousta občanů, sledujících toto hemžení navíc patrně cítí i rozpory v heslech demonstrujících, které alespoň na Letné pořadatel ořezal do jediného bodu – odstoupení A. Babiše a rovněž pokrytectví tohoto davu, kterého již nezajímají kauzy minulých vlád.

Přišel mi formulář na peníze za demonstrace i když jsem na žádné nebyla! Mám to vyplnit , ať to pořadatele stojí hodně peněz?
https://forms.gle/rnYm8PDj1ke54hdg8
L. Turková, FB

Z mnoha dalších komentářů kritických k organizátorům i protestujícím: M. Macek hovoří o kombinaci pokrytectví a hlouposti, v podobném duchu hovoří J. Jágr, drtivou kritiku použil režisér D. Martínek. Svůj pohled má prezident M. Zeman, o zmanipulovaných antidemokratech píše D. Matějů, na slova herce V. Mertlíka o hloupých voličích A. Babiše reaguje V. Pelc. Server Protiproud přináší úvahu P. Hájka, svůj pohled přináší M. Daniel i poslanec hnutí Ano P. Růžička, na PL se vyjádřil Z. Vyhlas a V. Podracký přináší úvahu o demonstracích v evropském kontextu.

Doporučuji všem, přečíst si rozhovor pana Mináře na Novinkách a to velice pečlivě a pak se konceptuálně zamyslet nad odpověďmi tohoto profesionálního majdanisty. Přečtěte si hlavně tuto odpověď: „naše síla spočívá v tom, že dokážeme spojovat různé lidi s různými názory. Tyto lidi spojuje obrana kvalitní a zdravé demokracie. Kdybychom se stali politickou stranou, začali se vymezovat na pravolevé ose, začali bychom mít konkrétní názory, tak dvě třetiny lidí by nám řekly „nezlobte se, už za nás nemůžete mluvit“.

Neexistuje asi lepší důkaz toho, že je to sebranka, která má v ČR rozjet puč a skutečná pátá kolona rozvracečů, která má jediný cíl a to manipulovat veřejným míněním ve svůj prospěch, tedy prospěch svých páníčků za mořem. On tam vlastně říká – nechceme mít žádné názory, žádnou zodpovědnost za to co se děje a bude dít dál, ale chceme mít jen právo „mluvit za ostatní“ a manipulovat je tak, jak potřebujeme dle zadání. Nebudeme mít žádné konkrétní názory, protože by s nimi většina nesouzněla a na náměstí by nedorazila!!! Díky tomu nebudeme logicky zakládat žádnou politickou stranu, která by se zúčastnila demokratické soutěže, tedy voleb, ale budeme i nadále „na stráži demokracie“, kdy budeme díky obří podpoře médií, politických stran, Bruselu, neziskových pátých kolon, cizích tajných služeb, dalších vlastizrádných organizací a spolků a US státních elit, kdykoliv pracovat proti jakékoliv demokraticky zvolené vládě, tak jak se nám řekne.
P. Novák, www.nwoo.org

Z opačného tábora mnohdy zazněly pozoruhodné argumenty, z nichž jako pomyslného vítěze hodnotím starostu Řeporyjí P. Novotného (ODS), kterýžto vidí konec A. Babiše na dohled, přičemž se hypoteticky ptá, kdeže jsou podporovatelé A. Babiše, na což mu odpovídá M. Macek – byli u volebních uren a bylo jich jeden a půl milionu. O „vytříbeném“ jazykovém projevu P. Novotného není ani třeba se příliš rozepisovat, stejně jako o názorech mnoha umělců, kteří zřejmě nikdy nevytáhli paty z metropole a urážejí venkovské obyvatele. Inu – v relaci s P. Novotným zůstanu raději vesnickým balíkem…

Jak již bylo výše řečeno, politická opozice vyvolala v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě A. Babiše, přičemž samotnému hlasování předcházelo sedmnáctihodinové plané řečnění za peníze daňových poplatníků a výsledek se dal předem očekávat. Opozice nebyla schopna dát dohromady 101 hlasů, pro zachování vládní koalice hlasovali poslanci hnutí ANO spolu s ČSSD a KSČM se hlasování zdržela. Vládní koalice tak pokračuje dále, byť politikaření ČSSD i KSČM vůči premiérovi bude zřejmě pokračovat, ačkoliv obě zmíněné partaje by si měly zavčas uvědomit, jak pro ně mohou skončit následující volby.

To, že druhý den po podpoře kabinetu začala ČSSD hrozit odchodem z vlády, už ani není překvapením. „Pikantní je, že lidé, kteří zaujímají v sociální demokracii nejkritičtější postoj k účasti ČSSD ve vládě jako paní exministryně Valachová, si vzali dovolenou. Celé to je všechno, s prominutím, jedna velká maškaráda, která neslouží ničemu jinému než tomu, aby se někteří političtí exponenti z části opozice, mám na mysli TOP 09, ODS, Piráty a STAN, ukázali dlouhými projevy před Poslaneckou sněmovnou. Schůze, o které bylo dlouho dopředu jasné, jak dopadne, trvala sedmnáct hodin. Během nich poslanci zabíjeli čas svůj, ale také náš i naše peníze, protože za těch sedmnáct hodin si jistě nechají zaplatit, ačkoli za tu dobu neudělali jediný úkon nebo čin podle náplně, která jim náleží, to jest tvorby legislativního prostředí v České republice. Nic takového sedmnáct hodin nedělali,“ upozorňuje mediální analytik.
P. Žantovský, PL

Ve víru horkých letních dní hodil ministr průmyslu a obchodu K. Havlíček do politických vod výbušninu s názvem „protiruské sankce“, neboť cítí, že poškozují vzájemný obchod i mezinárodní vztahy a v tomto ohledu má podporu i premiéra A. Babiše. Již v minulých dílech týdenního přehledu jsme poukazovali na pokrytectví velkých zemí eurozóny, které prosazují sankční politiku vůči Rusku, ale jejich podnikatelské aktivity s Ruskem neustále rostou (jedná se zejména o Francii a Německo). Evropská unie jako celek sankce vůči Rusku opět o rok prodloužily, což ministerstvo zahraničí RF komentovalo jako politováníhodné a oplatilo stejným metrem. Na Havlíčkův a Babišův názor ihned reagoval ministr zahraničí T. Petříček, který naopak v souladu s politikou EU v předklonu souhlasí, aniž by si uvědomil, že trhy, které naše země v Rusku ztratí, budou již nedostupné, neboť nás předběhne konkurence nemající ideologické klapky na očích jako páně Petříček. O ekonomické situaci země se rozepsala i M. Šichtařová a P. Dufek, o potížích evropského hospodářství z politického hlediska přináší informace server Sputnik.cz.

Cenzura nepohodlných názorů utahuje šroub o další závit a z dílny OSN vyráží nová idea na umlčení kritiků pod pláštíkem boje proti dezinformacím a nenávistným projevům, což je obvyklá vágní formulace, která se dá využít prakticky proti jakémukoli nesouhlasnému názoru. Vyhledávač Google je již nějakou dobu v podezření, že filtruje výsledky podle přání provozovatele a jeho donátorů, přičemž se blíží prezidentské volby v USA a D. Trump není právě s Googlem v přízni a ani to nezastírá. Na euro-unijním poli bojuje s „dezinformacemi“ naše komisařka V. Jourová v tandemu s J. Hamáčkem a v Německu zvažují trest za pálení vlajky EU, přičemž za katr by se hříšník dostal až na tři léta. Samostatnou kapitolou jsou naše masmédia, která v rámci boje proti nenávisti jasně dělí kategorie nenáviděných – v případě Ruska či onálepkovaných stran jako SPD je to v pořádku, v jiných případech nikoliv. Některá digitální média dokonce přišla na způsob, kterak zjistit u svých čtenářů o které informace má zájem a tomuto šmírování říkají obecně „zkvalitňování dalších služeb“. Pokud vám někdy zabouchá naše BIS na dveře, budete alespoň vědět, o jaké služby šlo…

Jednou z klíčových událostí tohoto týdne bylo hlasování v Radě Evropy o návratu hlasovacího práva Ruska v tomto orgánu, což vyvolalo zejména u delegace Ukrajiny až nepříčetnost a táž opustila demonstrativně jednací sál. Ve vzduchu tak visí otázka, zda tímto krokem Rada zároveň neuznala připojení Krymu k Rusku za oficiální, ovšem krom vyslovených rusofobů včetně ministra T. Petříčka se k tomuto názoru nekloní ani například bývalý ministr zahraničí J. Kavan. Návrat Ruska do PACE podpořila i Česká republika a Slovensko, kdež měl tento akt ještě drobnou politickou dohru. Téma, které i nadále hýbe bruselskou říší je rozdílná kvalita potravin v jednotlivých zemích, přičemž test Evropské komise, který proběhl v 19 zemích a zahrnoval na 1400 výrobků jasně prokázal, že téměř třetina výrobků má stejné označení, ale jiné složení. Faktem ovšem je, že do průzkumu se nezapojilo Německo, Rakousko a Itálie, což výsledky může poněkud zkreslovat. Poměrně velké znepokojení vyvolala v centru EU snaha Itálie o zavedení paralelní měny k euru a s podobným nápadem přišla i sociální síť Facebook se svou librou, což se odrazilo i v obchodování s kryptoměnami a například bitcoin zažívá nejvyšší růst. Jiné znepokojení Bruselu vane ze stran zemí V4 a to zejména ohledně migrace, kterou EU nadále obhajuje a pokouší se reinkarnovat kvóty, přičemž polská premiérka B. Szydlová dává velice nekompromisně najevo, že její země žádné uprchlíky nepřijme i kdyby mělo Polsko vystoupit z EU a v podstatě stejný názor zastává celá skupina V4. Totéž uskupení zemí vyjádřilo názor na nové vedení EU, které se neustále hledá a bojová skupina zemí V4 bude mít od 1.7. pohotovost – česká strana zde zajišťuje logistiku a zdravotnictví. Zdá se, že rýpavá slova nové slovenské prezidentky na účet zemí V4 měla svůj důvod. Je evidentní, že EU v současné době naprosto tápe ve svých problémech a není divu, že se i vztah mezi USA a naším kontinentem mění, přičemž francouzský lídr vyzývá D. Trumpa k objasnění své pozice vůči EU a ve vědomost rovněž vešly plány bruselské říše na vytvoření vlastní obchodní organizace na bázi WTO. No, hlavně že jsme zdraví

Německé politické vody rozvířil světový „filantrop“ G. Söros, který rozšiřuje své aktivity na východě země (jistě k dobru všech obyvatel) a soucitně hledá způsob, kterak potřít tu lůzu z AfD, neboť jaksi nezapadá do jeho vidění světa. Německo ovšem trápí jiné problémy než Sörosovy vize a těmi jsou především radikálové – podle statistik v tomto pořadí: levicoví (Antifa a pod.), islamističtí a pravicoví.

Ukrajina si prozatím i s novým vedením země drží svůj protiruský kurs, což jasně deklarovali po hlasování v Radě Evropy a což této zemi nepřinese nic dobrého, neboť již znatelně docházejí zásoby vlastního plynu, ruský z ideologických důvodů nevyhovuje, tudíž obyvatelé budou nuceni kupovat předražený zkapalněný americký plyn z beztak ruských nalezišť. Prezident V. Zelenskyj jmenoval svého zástupce pro Krym, což bude velmi dobrý flek a bylo by zajímavé prostudovat si pracovní povinnosti nového úřadu. Problémy nastanou bývalé hlavě státu P. Porošenkovi, neboť na něho čeká vyšetřování v nejméně osmi trestních kauzách. Klasickou ukázku demagogie v českých luzích a hájích předvedli Mladí lidovci v Plzni na přednášce o současné Ukrajině, která je dle jejich zasvěceného názoru tou nejdemokratičtější zemí v širokém okolí.

Přitom jak britské, tak německé vedení nemohou neznat skutečnost skrytou před veřejností – že plyn pro Evropu nebude americký. USA začaly v roce 2018 samy nakupovat plyn od Ruska a distribučním místem pro dodávku ruského plynu do USA se stala Británie. V lednu 2018 byl první francouzský tanker Gaselys s ruským LNG o objemu 100 mil. m³ naložen v americkém Bostonu. Toto palivo bylo vyrobeno koncem roku 2017 v závodě ruské společnosti „Novatec“ v rámci projektu „Jamal LNG“. Potom ho převzala malajská společnost Petroliam Nasional a vyvezla tankerem „Christophe de Margerie“ do Anglie. Francouzský koncern Engie překoupil LNG od Malajsie, aby ho následně přes Atlantik přepravil do USA…
www.outsidermedia.cz

Spojené státy i nadále bojují na obchodním poli s Čínou, ačkoliv na obzoru se již rýsuje nová dohoda a boj by tedy mohl být odpískán, nicméně jednu podstatnou změnu tento konflikt přinesl – Čína dává dolaru vale a nakupuje zlato a USA se chystají na dolarovou devalvaci. Na druhou stranu D. Trump vyhrožuje tentokrát Japonsku odstoupením od dohody o spolupráci a bezpečnosti, což by Japonsko nejspíše i přivítalo, neboť problémy s americkou základnou na Okinawě jsou již delší dobu trnem v oku obyvatelům i úřadům. Jinou věcí je snaha NATO o uznání vesmíru za prostor bojových operací, proti čemuž se ohrazuje OSN a z jistého úhlu pohledu je tato snaha i poměrně směšná – jak by NATO kupříkladu chtělo „vykolíkovat“ oblast svého zájmu? Nebo by to platilo na celý vesmír? Vzhledem k faktu, že lidstvo zná s bídou svoji vlastní Sluneční soustavu…

Spojené státy hrozí Izraeli kvůli dohodě, na jejímž základě čínský Huawei vstupuje do izraelské solární energetiky… Washington hrozí i Jižní Koreji, že by kvůli spolupráci s Huawei mohla přijít o americké zpravodajské informace o Severní Koreji… Huawei mezitím dál odebírá mikroprocesory americké produkce, protože americké firmy zjistily, že mohou čínskému zákazníkovi dodávat vše, co nevyrábějí na americkém území… fascinující…
T. Spencerová, FB

Skutečně významnou událostí se v tomto týdnu stalo setkání skupiny G20 v japonské Ósace, na němž padlo několik průlomových rozhodnutí a celý summit ovládl víceméně formát Rusko – Indie – Čína, kteréžto země si na setkání upevnily své pozice a ránu obdržel především americký dolar, od kterého dávají ruce pryč i Turecko a Írán. D. Trump na setkání zmírnil i rétoriku vůči Turecku za nákup ruských systémů S-400, mírný optimismus vyvolává snaha o omezení zbrojního arzenálu velmocí. Došlo i na setkání D. Trumpa s čínským lídrem Si Tin-pchingem, kdež oba státníci znovu navázali obchodní vztahy. Z našeho evropského pohledu byl důležitý projev V. Putina na adresu Evropské unie, jenž zcela bez obalu pojmenoval ty největší nešvary a zejména „výživná“ byla jeho kritika liberalismu, ze které se vedení Bruselu muselo dělat mdlo, načež na Putinova slova poměrně podrážděně reagoval D. Tusk. Ruský lídr se rovněž setkal s dosluhující britskou premiérkou T. Mayovou, jejíž výraz na oficiálních fotografiích dalece překračuje kyselou okurku. Závěrečné komuniké bylo celkem bez problémů schváleno i USA s výjimkou Pařížské klimatické dohody, kterou i nadále odmítají Spojené státy podepsat.

Liberální idea se přežila, tvrdí Putin v rozsáhlém rozhovoru pro Financial Times, který se mimo jiné věnuje ruskému přátelství s Čínou a „Donaldem“ a vyšel těsně před summitem G20… a jako příklad uvádí migrační krizi v Evropě: „Zabíjej, okrádej, znásilňuj – nic se ti nestane, protože jsi migrant a je třeba hájit tvoje práva. Kde jsou ale zájmy svého vlastního obyvatelstva, když už není řeč o dvou, třech, deseti lidech, ale o tisících, stovkách tisíc, kteří přicházejí…“ (…) „Nemohou si diktovat, nikomu a nic, co provádějí poslední dekády“… v rozhovoru vyjádřil pochopení pro Trumpa a jeho zeď na hranicích s Mexikem… i když s tím prý nemusí nutně souhlasit, chápe, že Trump, jehož samotné zvolení je výsledkem překonaného liberalismu, zkouší alespoň něco dělat… podle Putina Rusko není homofobní, ale západní snaha široce přijímat homosexualitu a genderovou „fluidnost“ (tekutost?) mu připadá už přehnaná: „Tradiční hodnoty jsou pro miliony lidí stabilnější a důležitější než tato liberální myšlenka, která, podle mého, opravdu přestává existovat…“ …ke Skripalovi konstatoval, že už byl za zradu potrestán v Rusku vězením, a tak nebylo nutné se jím zabývat dál… (končící britská Mayová avízovala, že bude na setkání s Putinem na G20 požadovat vydání podezřelých ze skripalovské kauzy)… mimochodem, bruselský Tusk s Putinem (podle očekávání) nesouhlasí a má za to, že namísto liberalismu se přežilo “autoritářství, kult osobnosti a vláda oligarchů, i když se občas mohou ukázat jako efektivní”…

Po jednáních Trump-Si na summitu G20 se obchodní válka mezi USA a Čínou zdá být na chvíli zažehnanou… Trump slíbil, že sice ponechá aktuální dovozní cla na čínské zboží v platnosti, ale nebude je už navyšovat na avízovaných 300 miliard dolarů, a navrch ještě oficiálně dovolí americkým firmám dodávat čínskému Huawei komponenty, které „nejsou až tak velkým problémem z hlediska národní bezpečnosti“… po měsících vyhrožování celému světu, aby se vyhýbal Huawei jako čert kříži, se prý Trump příští týden se svými poradci poradí, jak zase všechno zrušit, ve jménu zisků… jakpak si asi, mimochodem, musí připadat třeba ten náš hlavní český kyberšpion, který tak poctivě papouškoval americké hrozby směrem k Huawei… ale nešť… výměnou za to Čína dovolí významnější dovoz americké zemědělské produkce… „Pokud USA splní, co říkají, pak samozřejmě (dohodu) vítáme,“ reaguje opatrně Čína na Trumpovy návrhy, k nimž zatím chybí jakékoli časové horizonty…
T. Spencerová, FB

Poměrně horko je i nadále v oblasti Ománského zálivu, kdež po útoku na dva ropné tankery a sestřelení amerického výzvědného dronu atmosféra notně zhoustla. USA uvalily na Írán další sankce, přičemž Írán odpověděl slovy o trvalém uzavření diplomatické cesty k vyřešení konfliktu. Kdo byl ze sankcí velmi potěšen se dá lehce odhadnout – izraelský premiér Netanjahu a zároveň se sankcemi začaly v této oblasti různé přesuny, které se nelíbí Rusku, jenž vydalo patřičné varování. Krom konkrétních opatření létala éterem i ostrá slova, jež byla médii poněkud zveličena a nesprávně tlumočena. K tlumení válečných vášní přispěchal Irák svým prohlášením, že nedovolí armádě USA napadnout Írán ze svého území – je však otázkou, zda má Irák faktickou moc k tomuto kroku. Z případného válečného konfliktu nemá dobrý pocit ani americký kongres a chystá vlastní opatření k eliminaci špatného rozhodnutí prezidenta. Do kolotoče událostí se vmísila rovněž zpráva, že současně s připravovaným útokem na Írán, který D. Trump na poslední chvíli zastavil, vplula do Mexického zálivu ruská válečná loď Admirál Gorškov a dle názorů některých komentátorů mohla mít vliv na Trumpovo rozhodnutí. Faktem ovšem je, že Admirál Gorškov plul na oficiální návštěvu Kuby – zda měl nepřímý vliv na Trumpovo rozhodnutí je tedy čistě hypotetickou otázkou.

Západní média „citovala“ íránského prezidenta Róháního, podle něhož je „Bílý dům mentálně retardovaný a sankce USA proti Teheránu selhávají,“… ve skutečnosti ovšem Róhání prohlásil: „Žádný moudrý člověk by takové akce (míněny sankce) nepodnikal“… ztraceno v překladu? … náhoda, nebo záměr prohloubit americko-íránskou krizi? …Trump vzápětí „uraženě“ pohrozil válkou… je to podobné, jako když západní média v roce 2005 připsala tehdejšímu íránskému prezidentovi Ahmadínežádovi snahu „vymazat Izrael z mapy“, což ve skutečnosti neřekl, ale „jeho slova“ si žijí dál a jsou využívána v antiíránské propagandě… Evropa pod americkým tlakem nebyla s to dodržet své závazky vyplývající z obamovské jaderné dohody z roku 2015, a tak Írán počínaje dneškem začne obohacovat uran pro potřeby svých jaderných reaktorů, přičemž současně znovu zdůrazňuje, že nemá “nikdy” v plánu produkovat jaderné zbraně…
Francie mezitím odmítá americké pokusy zatáhnout spojence z NATO do krize kolem Íránu, vlastně se Americe nepodařilo k nějakým závazkům ohledně Íránu dotlačit žádného člena NATO… nejspíš i proto, že v Teherán upozorňují, že Trumpovy hrozby „vymazáním“ íránského území, aniž by USA vysílaly pozemní jednotky, fakticky značí, že Washington zvažuje útok jadernými zbraněmi, protože jinak by „vymazání“ dosáhnout nemohl… dokonce i Spojené arabské emiráty, po Saúdech hlavní americký spojenec v Perském zálivu, mají mezitím za to, že americké důkazy o íránské odpovědnosti za nedávné „útoky na tankery“ jsou „nedostatečné“… před dnešní vídeňskou schůzkou, na níž chce Evropa zkoušet zachránit jadernou dohodu s Íránem (ale mnoho nadějí se nenabízí), Teherán konstatuje, že pro další dodržování svých závazků chce jen možnostprodávat stejné množství ropy, jako v dobách, než USA dohodu loni vypověděly…
T. Spencerová, FB

Migrační téma v naší zemi stále rezonuje na vlně znásilnění šestnáctileté dívenky u Terezína, přičemž na povrch se dostávají nové informace o pachateli, ale probíhá i diskuse, zda je skutečným řešením jen přivřít oči a neřešit příčiny případně se vrhnout na všechny ty, kteří vyjadřují nějakým způsobem pobouření nad činem tohoto cizince. Německo, odkud cizinec přišel na naše území, se již těžce vyrovnává s útoky a to zejména nožem, které již lámou rekordy, přičemž vláda se drží evropských „hodnot“ a v zásadě kriminalitu toleruje. OSN, v jehož útrobách migrační idea vznikla, rozjíždí Globální kompakt o migraci a Kanada nastavuje svá bedra, neboť chce být v tomto ohledu vzorovým příkladem bez ohledu na zájmy svých obyvatel. Jiný globální kazatel se omluvil za agresi křesťanů vůči muslimům v minulosti, nicméně krvavá současnost jeho oveček jej nezajímá a své stádečko vede houfně na porážku. Jiný náboženský vůdce ovšem vidí budoucnost realistickýma očima a varuje před samozničením. V Evropě přitom násilí běženců narůstá strmou křivkou a pohádka o integraci již musí být k smíchu všem, kdo neztratili pud sebezáchovy a rozum.

Ochrana klimatu se stala novým sportem a modlou všem, kteří z boje na jeho ochranu cítí profit a není tedy divu, že selský rozum jde v tuto chvíli stranou, přičemž jediným hmatatelným výsledkem všech ochránců globálního klimatu je jen spousta slov o ničem, případně absence ve školních lavicích. Klasickým příkladem je Vyhláška nového klimatického závazku v Praze (jen tu chybí k jakému výročí – co třeba VŘSR?), kdež by se mělo dosáhnout do roku 2050 bezuhlíkového stavu (což je samo o sobě naprostý nesmysl) aniž by předkladatel měl vůbec nějakou páru o tom, kterak toho dosáhnout. Tyto závazky na socialistické bázi jen dokládají, že předkladatelé jsou naprosto odtrženi od reality. Jinou věcí je začít u svého životního prostředí a že se veřejnost o toto téma zajímá, je jen a jen dobře. Jedničku si zaslouží správa parku KRNAP a kupodivu i Francie, která jako první země v Evropě zakázala 5 nejhorších pesticidů. Ochrana životního prostředí však potřebuje komplexní sadu opatření a to bude běh na delší trať, nicméně čím dříve se začne, tím lépe. Obávám se jen, že různé komise, summity, záškoláctví ani ukřičené davy v ulicích ke kýženému výsledku nepovedou.

Z ostatních zpráv:

  • Přehlídka vítězství z roku 1945.
  • Výbuchy v muničním skladě v Kazachstánu a evakuace.
  • Mezi Ruskem a Gruzií to opět jiskří a T. Petříček spěchá s kanystrem benzínu.
  • Je ještě v Chicagu alespoň zbytek humánní společnosti?
  • Itálii jde zase o obchod s dětmi…
  • Černobyl se zhusta probírá, ale co třeba Pensylvánie 1979…
  • Jak si komáři vybírají svou oběť.
  • Nejstarší jeskynní malba v Moravském krasu.
  • S poctivostí na tom Češi nejsou vůbec špatně – odhalil experiment.
  • Od Saúdů hlásí problémy s prosazováním dva měsíce starého „zákona slušnosti“, který mimo jiné stanovuje, že na neznámého člověka se smí civět maximálně pět vteřin… T. Spencerová, FB

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...