Zrcadlo týdne 29.10. – 4.11. 2018

0

Velké oslavy naší státnosti odvál vánek všedních dnů, přičemž názorů na samotné oslavy bylo jako pampelišek na jarní louce a to ve všech myslitelných médiích včetně tištěných, rozhlasových, televizních i internetových. Vyjadřovali se politikové i zpěváci, herci i politologové, blogeři i občané, načež někteří si nabrousili ostří své rétoriky a vyvolali patřičnou odezvu – velmi otevřeně se vyjadřoval například V. Klaus starší, jenž vyvolal mediální polemiku. V obecné rovině se některá média věnovala srovnávání dosaženého za uplynulé století existence a výhledem do blízké i vzdálenější budoucnosti, na přetřes se dostal i akt vyznamenávaných osobností, jež mnozí jednotlivci nemohou strávit načež z oficiálních pozvánek Hradu se stala jakási soutěž o to, kdo pozvání odmítne a kdo ne – jde-li o politika, který obdržel pozvánku a demonstrativně nepřijde, nemá v poslanecké lavici ovšem co dělat, neboť práce politika je především diplomacie a tento krok je jeho totálním selháním. Pro bruselskou byrokracii byly naše oslavy jistě trnem v oku a to vzhledem k tomu, jakou „nenárodní“ politiku EU v současnosti prosazuje.

Na České konferenci (minulý víkend v Kutné Hoře) upozornil zakladatel Národní domobrany, plukovník MUDr. Marek Obrtel, že kdyby se všichni bojeschopní ozbrojení čeští profi-vojáci rozmístili na naší (teoretické) hranici, stál by každý z nich od druhého v odstupu asi půl kilometru. Tenhle ementál se pokoušejí trochu zacelit dobrovolníci z Národní domobrany. Jsou skvělí a je jich již na několik tisíc. Mezi nimi ostatně i mnoho „utajených“, protože místo státní podpory je s podezřením sledují tajné služby bezbranného unijního protektorátu, který právě oslavuje svou samostatnost. Je to jako jednoduchá algebra: Bez opětovného zavedení povinného vojenského výcviku pro každého bojeschopného muže – ať již v našem tradičním či švýcarském modelu obrany – svůj stát před „invazními druhy“ neubráníme.
J. Hájek, www.protiproud.cz

Do diskuse o stoleté české státnosti se zapojil i K. Gott, který v posledních měsících projevuje své názory na politiku i v tištěných a digitálních médiích, přičemž u oponentů obvykle způsobuje stavy podobné infarktu – svůj pohled má i na události z roku 1968.

V současné době v Evropě žijeme bez platných pravidel. Rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 a sjednocením Německa v roce 1990 padla Jaltská dohoda z února 1945 o rozdělení sfér vlivu v poválečné Evropě. Násilným rozpadem Jugoslávie a mírovým rozdělením Československa padly zbytky Versailleské smlouvy z června 1919. Uznáním nezávislosti Kosova padla poslední platná pravidla řešení sporů mezi evropskými státy, a to „Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě “ ze srpna 1975.
J. Novotný, PL

I nadále probíhají diskuse o české angažovanosti v Afghánistánu, přičemž obecně americká strana uznává, že válku v této zemi nelze vyhrát, Taliban opět ovládá minimálně polovinu země a vedení státu již otevřeně vystupuje proti vojenským zahraničním silám. Tragické události posledních měsíců a plamenné výzvy některých politiků a české generality přilévají do ohně afghánské partyzánské války galony benzínu.

Afghánský Taliban dnes kontroluje víc území, než kdykoli během sedmnácti let války… shrnuje zvláštní US inspekce… známá pod starkou SIGAR… „Vojensky to vyhrát nemůžeme,“ přiznává vrchní velitel okupačních sil (NATO) generál Miller… asi se neporadil s vybranými českými politiky… amatér…
T. Spencerová, FB

Stále aktuálnější diskuse – vzhledem k blížícímu se termínu podpisu – se vedou ohledně legalizace migrace skrze migrační pakt z dílny OSN s nebývalým tlakem ze strany EU, přičemž krom USA, Maďarska, některých dalších zemí a nyní i Rakouska zřejmě svoji signaturu odvolá i Polsko a dle nejnovějších informací i Česká republika, načež premiér A. Babiš obratně manévruje na vrcholu své politické kariéry a nerad bych se dočkal situace, kdy některý z jeho ministrů dokument podepíše a premiér bude dělat naoko vztekem nepříčetného, že o ničem nevěděl. V tomto směru rozvířila české žurnalistické vody statistika Pew Research Center o vnímání náboženství, sociálních menšin a povolení potratů mezi evropským obyvatelstvem, přičemž Česká republika statistikám vévodí. Na dveře tlukou i problémy se životním prostředím, což je ovšem záležitostí celosvětovou a zdá se, že matka Země je již na hraně svých možností co se týče reprodukce přírody. Problémy čekají nás i svět v oblasti ekonomické – na ty poukazuje ekonom Š. Křeček a M. Šichtařová.

Na půdě sousedního Německa dochází k pozvolné změně politického ovzduší, proběhnuvší volby v Hesensku jen potvrzují sestupný trend pro CDU a SPD a vzestup Afd, kdež tato strana obsadila poslední regionální parlament, kde dosud neměla své zastoupení. Pro současnou kancléřku A. Merkelovou je to výzva k odchodu, což již sama ohlásila – jaký dopad to bude mít na evropskou i světovou politiku a ekonomiku, ukáže čas. V těsném závěsu ji zřejmě bude následovat i francouzský kolega E. Macron.

Kancléřka Merkelová to schytává… po istanbulském summitu o Sýrii ji jedni kritizují, že se držela za „Erdoganovu krvavou ruku“, jiní za to, že se držela za ruku s Putinem… a to se ho navíc při procházce městem… rusky!… zeptala, jestli ten jeho kabát je ze Sibiře, čímž ho dokázala rozesmát… a mezitím volby v Hesensku otřásly Berlínem… její CDU sice zvítězila, ale ztratila přitom 10 procent hlasů… stejně jako ztratili sociální demokrati… zatímco se do tamního parlamentu dostala AfD… dneska se má diskutovat o smyslu vládní koalice vůbec… je to pro Železnou Frau další „nenápadný náznak“ blížícího se Auf Wiedersehen?
T. Spencerová, FB

Slovenskem v minulých dnech proběhla zajímavá akce se zvláštním zakončením – RTVS odvysílala upoutávku k anketě „Největší Slovák“ v níž se objevil i bývalý to prezident J. Tiso, což vyvolalo nejen debaty o vhodnosti či nevhodnosti tohoto kandidáta na post velikána Slovenska, nýbrž i šetření Úřadu speciální prokuratury (ÚŠP), kterážto skrze NAKA bude prověřovat, zda nedošlo ke spáchání trestného činu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení základních práv a svobod případně k projevu sympatie k tomuto hnutí, načež RTVS pro jistotu J. Tisa z ankety odstranila. Rovněž debata o přijetí uprchlíků probíhá ve zdejších politických kruzích neztenčenou silou a s ní i řeč o globálním kompaktu OSN o migraci, načež se její oponenti opírají o stanovisko Rakouska i ČR. Zajímavou dohru má kauza slovenského prezidenta A. Kisky, jenž prohrál soud o lukrativní pozemky – soudce M. Radačevský odstoupil z funkce po odpovědi na dotaz novináře, co by dělal na místě prezidenta po vynesení rozsudku:

„Kdybych já byl prezidentem republiky a soudce, kterýkoli jiný, by zjistil všechny skutečnosti a souvislosti tak jako já, vzdám se funkce prezidenta republiky, nebudu se ucházet o žádnou jinou politickou funkci, odejdu do státu, kde se cítím dobře, například do Spojených států amerických nebo Izraele a pozor, tím nechci tvrdit, že si vysoce nevážím amerického lidu nebo židovského národa, ale takto bych konal já,” řekl soudce Radačovský krátce po vynesení rozsudku v kauze, která se týkala pozemků v obci Velký Slavkov.

Polsko se stává svým ostře vyhraněným postojem k Rusku malou rozbuškou ve střední Evropě, po domácí kritice závistivců J. Nohavici, jež má převzít ruské státní vyznamenání, se překvapivě ostře vyjádřila i část rusofobní polské veřejnosti, jež nešetří ostrými slovy. Mnohem radikálnější je ve svém postoji k Rusku bývalý polský ministr zahraničí W. Wasczykowski, jež vidí velké nebezpečí v agresivních ambicích Ruska a vítá americké základny na polském území. Poslední kroky Polska výrazně zvyšují napětí v centru Evropy.

Paradoxně opačně to vidí běloruský ministr obrany A. Ravkov jenž prohlásil, že jeho země potřebuje více útočných prostředků na to, aby mohla odpovědět Polsku a žádá od Ruska potřebnou pomoc. Samotné Rusko ovšem spoléhá spíše na pasivní odpor skrze komplexy elektronického boje.

Sankční politika vůči Rusku se zvolna míjí účinkem, byť nepochybně sankce zavedené a tvrdě vnucované D. Trumpem i Evropě jistý dopad mají, nicméně přední němečtí podnikatelé sankce ignorují a bývalý francouzský prezident N. Sarkozy poukazuje na fakt, že tento tlak sbližuje Rusko a Čínu. Nejnověji s Ruskem i Čínou posiluje obchodní vztahy i Kuba.

Britská administrativa v současné době aktuálně řeší svůj odchod z EU a nelze se v této souvislosti ubránit dojmu o umírající kobyle – na posledním významném zasedání ministrů zahraničí EU v Lucembursku tlačila Británie na pilu protiruských sankcí, ačkoliv na domácí scéně má doslova existenční problémy. Podnikání v úklidových službách ovšem na ostrovech začíná nabírat pikantní nádech, přičemž hlavní slovo zde mají gastarbeitři zejména z Polska. Na Británii se ovšem dají nalézt i optimistické zprávy – například lupiči, jež náklaďákem najeli do zdi jednoho domu ve snaze ukrást trezor odhalili archeologům zajímavou historii tohoto domu.

Ukrajinský vypjatý nacionalismus tvrdě tlačený vládou mnohdy vyvolává úsměvy – zdejší novinář D. Gordon obvinil německou kancléřku A. Merkelovou ze zrady Ukrajiny, neboť podala ruku V. Putinovi a dokonce se na něho usmála. Smlouva s konstatinopolským patriarchátem vede ke vzniku samostatné ukrajinské pravoslavné církve, což je jen dalším rusofobním krokem posledních měsíců, – jedním z prvních bylo uvalení sankcí ze strany Ukrajiny na zhruba dvoutisícovku právnických i fyzických osob Ruska v souvislosti s připojením Krymu k ruskému území, přičemž sankce se postupem času rozšiřovaly a ruská strana nyní recipročně zareagovala uvalením sankcí proti 322 představitelům Ukrajiny a 68 firmám; mezi „poškozené“ patří i J. Tymošenková, A. Jaceňuk, A. Avakov a mnozí další, načež zde chybí například P. Porošenko a I. Kolomojskij – zdá se, že Rusko nechce vystřílet všechny „náboje“ naráz. Ukrajina na tyto sankce opět reagovala a zabavila výrobky Alčevského hutního závodu… Kola nenávisti se roztáčí na plné obrátky.

Pohled do zámoří poskytuje nehezký výhled do budoucnosti pro celou planetu, Spojené státy vypovězením smlouvy o raketách středního a krátkého doletu (INF) neskončily a chtějí vypovědět další – smlouvu START, jejíž platnost vyprší v roce 2021 a již nyní jsou politické tlaky na neprodloužení její platnosti. Není divu, že evropští politikové začínají panikařit neboť je jasné, že v případě konfliktu počítá americká strana se starým osvědčeným scénářem – bojištěm se stane Evropa. Důvody těchto kroků jsou nasnadě a není třeba o nich pochybovat – americká ekonomika je závislá na zbrojním průmyslu a vojenské kolonizaci jiných zemí, přičemž nedávná slova D. Trumpa o splacení amerického dluhu ke konci jeho druhého mandátu v Bílém domě (aniž by vzal v potaz, že nemusí být zvolen) nutně vyvolávají otázku, jak tohoto činu chce dosáhnout, přičemž odpověď je děsivě snadná – jedině světovou válkou.

Americký dluh… nesplatitelných 21,5 bilionu dolarů… bude splacen ke konci druhého mandátu v Bílém domě… avízuje Trump… a pochvaluje si, že si svou politikou v čele USA si vydobyl „respekt“ takových států, jako jsou Čína a Rusko… „Znova si nás ve světě začali vážit, ani vás nenapadlo, že byste o tom ještě někdy slyšeli, že?“… aneb další kameňák pro všední den…
T. Spencerová, FB

Zajímavý pohled na problematiku možné budoucí války poskytuje ve svém komentáři i J. Bašta, z jehož závěrů mrazí:

Za klíčový argument v posuzování avízovaného kroku Donalda Trumpa považuji to, že vypovězení smlouvy nebude představovat ohrožení Spojených států, ale jejich evropských spojenců (včetně České republiky). Tedy naplnění hesla „America first!“ Což se před volbami počítá. Dá se také předpokládat, že náklady na rozmístění amerických raket krátkého a středního doletu tentokrát neponesou USA, ale jejich evropští spojenci (za bezpečnost se musí platit!). Proto se obávám, že zdánlivě překvapivý předvolební návrh amerického prezidenta na zrušení Smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu, která předznamenala konec Studené války a učinila náš svět na více než 30 let o něco bezpečnějším, má svou vnitřní logiku a uskuteční se bez ohledu na výsledek listopadových voleb do Kongresu a Senátu. Zaručuje totiž, že v případě konfliktu Spojených států s Čínskou lidovou republikou, bude zničena nejen Ruská federace jako čínský spojenec, ale také evropské členské státy NATO coby spojenci USA.

Osobní poznámka: Na rozdíl od některých komentátorů se domnívám, že pokud dojde k válce na evropské půdě, ruská strana v Evropě nepoužije nukleární zbraně. V. Putin není žádný začátečník a moc dobře si uvědomuje, odkud „fouká vítr“. Následky pro Evropu budou ovšem i tak katastrofální.

Islamizace Evropy pokračuje svým nerušeným tempem a varovná slova zejména alternativních zdrojů začínají zvolna prosakovat i do médií hlavního proudu, rovněž se stále zřetelněji ukazuje, že většina obyčejných lidí smýšlí zcela jinak než ukřičené LGBT, gender a migraci podporující tzv. „neziskovky“ placené zejména ze zahraničí a z fondů G. Sörose, jehož nazývat filantropem je nemístný vtip.

O přehodnocování stanovisek některých vlád v Evropě vzhledem k migrační vlně není pochyb – vzpomeňme na tvrdou obhajobu v kauze podpisu Marakéšské deklarace A. Babišem , přičemž blížící se termín podpisu globálního paktu OSN donutil některé země k odmítnutí tohoto dokumentu – náš premiér se pouze snaží „držet basu“ se zeměmi V4 a dle toho reaguje, o jeho „tvrdosti a zásadách“ si nikdo soudný nemůže dělat iluze. V České republice je z pohledu nelegální migrace relativní klid, byť „naběhnuto“ na problémy s cizinci již máme – stačí zmínit Teplice, montovny rozeseté po celé zemi se zahraničními dělníky a díky Schengenské dohodě není přehled o skutečných číslech nelegálně příchozích. Jinak je tomu ale v některých evropských zemích – zejména Německo řeší každodenní problémy s kriminalitou běženců, jež páchají zločiny na místní poměry nevídané. Rovněž ve Francii jsou přinášeny denně zprávy o násilí – ani na Svátek všech svatých nebyl v městech galského kohouta klid a v akci bylo na patnáct tisícovek policistů. Švédsko, kdysi výkladní skříň sociálního státu v Evropě, nyní prosazuje těžkou propagandu islámu, LGBT a gender politiku, tradiční vánoční trhy v Belgii v rámci tolerance k (naprosto netolerantnímu) islámu přejmenovali na „Zimní trh“. Před branami EU jsou čekající davy dalších migrantů jež se v některých případech domáhají vstupu na evropskou půdu vydíráním.

Z ostatních zpráv:

  • Kůrovec nám chroupá kůru českých lesů a vypadá to na ekologickou katastrofu.
  • Zpověď L. Zifčáka alias studenta Šmída po téměř třiceti letech.
  • I peníze mohou sublimovat – v Belgii zmizela část peněz po M. Kaddáfím.
  • V Rusku uvedli do provozu plovoucí atomovou elektrárnu – jedinečnou na světě.
  • EU se chystá spustit platební mechanismus pro spolupráci s Íránem – úpadek USA v praxi.
  • Problematika plateb za pitnou vodu – podívejte se na systém (video).

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...