Zrcadlo týdne 9. – 15.4.2018

0

Prvořadou a ostře sledovanou událostí týdne byl předem hlášený útok sil USA a některých spojenců (velká Británie a Francie) na území Sýrie jakožto „trest za použití chemických látek proti vlastnímu obyvatelstvu“ Bašárem Asadem. Z obou stran tohoto konfliktu létala povážlivá slova. Jakousi předzkouškou, lze-li to takto vůbec formulovat, byl letecký útok Izraele na syrskou leteckou základnu s téměř nulovým efektem.
Co se týče samotného údajného chemického útoku, zdá se, že scénář se neustále opakuje – místo důkazů se jen „věří, že to tak bylo…“ a k těmto věřícím se bohužel i ve správném předklonu přidala spousta našich politiků včetně ministerstva zahraničí. Hlavními protagonisty při výrobě tzv. důkazů se staly již notně profláknuté Bílé přilby, jejichž filmové snímky by zasloužily nejvyšší ocenění v oblasti sci-fi.
Co se týče „trestu“, Donald Trump se vyjadřoval na svém twitterovém účtu jako chovanec páně Chocholouška a není divu, že se mnohým partnerům jeví jako skutečná neřízená střela. Naproti tomu i syrská a ruská strana přitvrdila, neboť slíbila nejen případné plochodrážní rakety sestřelovat, ale útočit i na zdroje – plavidla ze kterých budou vypouštěny. Houstnoucí atmosféra vygradovala informacemi o vzlétnutí „letounu soudného dne“ z arzenálu USA a zároveň výzva obyvatelstvu Ruské federace k přípravě na vojenský konflikt.
V této souvislosti je zajímavá reakce médií hlavního proudu v české kotlince, které se tváří, že se nic neděje nehledě na státní úřady zabývajících se krizovými situacemi, které raději použily starou dobrou pštrosí politiku a s hlavou hluboko v písku nevidí a neslyší. Ze všech indicií, které se vynořily tento týden v různých českých, světových i alternativních médiích vyvodila redaktorka Literárních novin Tereza Spencerová závěr, který popsala 14.4. 2018 (zveřejněn v 6:43 hod.) v tomto i-netovém periodiku: Bude-li útok na Sýrii, proběhne nejspíše podle scénáře z loňského roku a bude spíše propagační. V době, kdy psala tento článek ještě netušila, že z pátku 13.4. na sobotu 14.4. okolo 3:00 hod. dojde skutečně k útoku na Sýrii a výsledek potvrdil její slova. Ruská strana, přítomná v Sýrii, celý útok podrobně analyzovala a vyhodnotila, přičemž pozoruhodný je fakt (pokud jsou informace pravdivé), že většina střel byla z nebe „sundána“ starými sovětskými systémy typu S-125, S-200, Buk, Kvadrát a Osa, což musí být pro útočníky dost nemilým překvapením. Ještě téhož dne odpoledne T. Spencerová shrnula výsledek „potrestání“ a potvrdila tak jen to, co predikovala půl dne předtím. Že šlo jen o divadlo podtrhuje i fakt, že Trumpa nyní kritizují i protiasadovské síly, které čekaly od útoku mnohem větší efekt. Bylo-li v původním úmyslu D. Trumpa a „válečných jestřábů“ zastrašení a ukázka síly, může to protagonistům přinést i velké komplikace na domácím hřišti – hovoří o tom prohlášení amerických vedoucích činitelů Asociace pro kontrolu zbraní.

Tento týden pokračovala svým životem i „kauza Novičok“, byť byla poněkud zastíněna syrskými událostmi, což mohl být i jeden z důvodů syrského útoku – odvedení pozornosti opačným směrem, neboť vzhledem k událostem se zdá, že Tereza Mayová i s Borisem Johnsonem se čím dál více blíží k trapné blamáži. Již v závěru března byla zveřejněna na twitterovém účtu ministerstva zahraničí Velké Británie informace o tom, že jed, kterým se otrávil J. Skripal byl Novičok a odvolávala se na britské vědce. Ti ovšem tuto informaci popřeli a na twitteru se rychle mazalo, což neušlo veřejnosti. Velice trefně popisuje celou věc Alexandr Bovdunov . Následně dorazila do médií zpráva, že OPCW není schopna určit látku, jíž byl otráven J. Skripal a jeho dcera, přičemž poslední ránu celé historce zasadila švýcarská Spiezova laboratoř, která uvádí, že se nejedná o Novičok, ale o látku BZ a jíž používají výhradně USA, Velká Británie a státy NATO.

Na závěr malý mix z týdenních událostí:

Itálie se možná stane první trhlinou v pokračující pozvolné erozi Evropské unie, neboť po italských volbách vede s jasnou převahou uskupení dvou protiimigračních a protiunijních stran, velmi podobně se situace vyvíjí v Maďarsku po vítězství Orbánovy strany, byť se zde konají demonstrace. Podobné davy lidí je možné shlédnout i v Damašku, kde se ovšem lidé semkli okolo B. Asada a pokud měly údery Tomahawků nějaký efekt, pak jedině posílení patriotismu u syrských obyvatel. Německý prezident Steinmeier volá po nápravě dobrých vztahů s Ruskem, lídr bavorských konzervativců v německém parlamentu Alexander Dobrindt mu směle přizvukuje. Bolívijský prezident tepe USA a označuje je za hlavní hrozbu pro svět. V mnoha diskusích pod články zní otázka, proč V. Putin mlčí k syrskému útoku, zajímavý úhel pohledu má na toto téma Vladimír Franta v Literárních novinách. V útrobách Evropské unie se opět nudí a připravují legislativu, dle které můžete žalovat robota. O žalování nelegálních migrantů a opatření k potírání kriminality ani slovo. Zdá se, že následující týden přinese opět spoustu materiálu k zamyšlení…

O autorovi

Jiří Štrajt

Čím hlouběji poznávám svět, tím pestřejší a barevnější jej vnímám. V tomhle světě neexistuje jednoduchá událost, každá má svoji hloubku a příčinu. A jít až k meritu věci, to je můj svět...